14 C 72/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně , v řízení zastoupené advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 645,46 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 645,46 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 47,95 Kč, s kapitalizovaným úrokem v částce 456,26 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 645,46 Kč od [datum] do zaplacení, a s úrokem 10 % ročně z částky 5 645,46 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 298,54 Kč, v části o zaplacení kapitalizovaného úroku v částce 181,17 Kč, v části o zaplacení úroku ve výši 8,9 % ročně z částky 5 645,46 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 992,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph. D., advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně (dále též jen jako„ žalobce“) učinila předmětem řízení nárok (z mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba] uzavřené Smlouvy o kontokorentním úvěru z [datum] a vážící se k účtu žalované č. [bankovní účet] a vedeného [právnická osoba] na podkladě mezi týmiž smluvními stranami dne [datum] uzavřené Rámcové smlouvy o finančních službách č. [bankovní účet]) za žalovanou (dále též jen jako„ žalovaný“) na zaplacení pohledávky ve výši 5 645,46 Kč s ke dni [datum] kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 346,49 Kč (z toho 335,53 Kč za prodlení s úhradou nepovoleného debetního zůstatku na předmětném účtu ve výši 5 645,46 Kč v době od [datum] do [datum] a v částce 10,96 Kč za prodlení s úhradou netvrzených debetních zůstatků na předmětném účtu z titulu téže smlouvy o revolvingovém úvěru ke dni [datum]) a s ke dni [datum] kapitalizovaným úrokem v částce 637,43 Kč (z toho 561,30 Kč vypočtený smluvní sazbou úroku 18,9 % ročně z nepovoleného debetního zůstatku na předmětném účtu ve výši 5 645,46 Kč za dobu od [datum] do [datum] a v částce 76,13 Kč vypočtený smluvní sazbou úroku 18,9 % ročně z netvrzených debetních zůstatků a období z titulu téže smlouvy o revolvingovém úvěru ke dni [datum]).

2. Po provedeném dokazování přijal soud závěr o skutkovém stavu, podle kterého k [datum] [právnická osoba] (dále jen jako„ banka“) vedla pro žalovaného na podkladě jimi uzavřené Rámcové smlouvy o finančních službách č. [bankovní účet] účet č. [bankovní účet]. Na tomto vznikl k [datum] nepovolený (Smlouvou o kontokorentním úvěru z [datum] uzavřenou rovněž bankou a žalovaným, která dovolovala limit – 5 000 Kč) záporný zůstatek ve výši – 5 034,41 Kč (výběrem hotovosti z bankomatu). K [datum] pak zůstatek na daném účtu činil již – 5 645,46 Kč, a to když na něj banka v souladu se zjištěným obsahem Smlouvy o kontokorentním úvěru z [datum] dále připsala/zaúčtovala k dlužné jistině úvěru sjednané bankovní poplatky v částce celkem 410 Kč, a sjednaný debetní úrok 201,05 Kč. Když žalovaný nebyl dle zjištěného obsahu téže smlouvy oprávněn překročit sjednaný kontokorentní limit 5 000 Kč, a tato skutečnost byla v dané smlouvě – čl. 3 smlouvy, sjednána jako taková, pro kterou byla banka oprávněna závazky žalovaného z dané smlouvy předčasně zesplatnit svým rozhodnutím, učinila tak banka přípisem z [datum] ke dni [datum] oprávněně, resp. v souladu s tímto zjištěným obsahem mezi žalovaným a bankou sjednaným obsahem Smlouvy o kontokorentním úvěru z [datum]. Obsahem dané Smlouvy o kontokorentním úvěru z [datum] pak bylo i ujednání o výši úroku z prostředků, které se žalovaný touto smlouvou zavázal bance vrátit (18,9 % ročně – viz. čl. 4 smlouvy), anebo i ujednání o tom, že lhůta k vrácení čerpaných prostředků je vždy do roka od prvního čerpání (čl. 3 smlouvy), a i to, že banka byla k jistině kontokorentního úvěru připisovat sjednaný debetní úrok a ceny za služby – bankovní poplatky. Smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] pak banka žalobou uplatněnou pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni.

3. Soud na základě takto zjištěného skutkového stavu uzavřel, že žaloba byla podána důvodně v rozsahu vymezeném ve výroku č. I tohoto rozsudku. Na její důvodnost soud usoudil z toho, že bylo prokázáno, že žalovaný na sebe převzal podpisem zjištěné smlouvy o kontokorentním úvěru dne [datum] (smlouvy ve smyslu § 2395 a násl. o.z.) přímo v rámci této smlouvy (resp. v jejích VOP vymezujících dílem její obsah ve smyslu § 1751 odst. 1 o.z.) smluvní závazek vrátit bance od ní čerpané finanční prostředky (včetně do jistiny úvěru případně přirostlých debetních úroků a bankovních poplatků), přičemž při překročení povoleného limitu kontokorentu 5 000 Kč byla banka oprávněna tyto závazky jednostranně předčasně zesplatnit. Tak také banka k [datum] oprávněně přistoupila, když zůstatek daného úvěru činil k [datum] – 5 645,46 Kč. S oporou v dané smlouvě o úvěru a § 2395 o.z. je proto žaloba na nárokované jistině 5 645,46 Kč po právu.

4. Závazek žalovaného k jejímu vrácení/zaplacení se stal předčasně splatný k [datum], jak již odůvodněno výše, a od [datum] je proto žalovaný s jeho splněním v prodlení (§ 1968 o.z.). Věřiteli proto na základě § 1970 o.z. v zásadě příslušelo i právo na zákonný úrok z prodlení za prodlení žalovaného s úhradou této částky a s oporou v § 2395 o.z. a násl. i právo na smluvní úrok 18,9 % ročně z této částky.

5. Soud ale při výpočtu žalobkyni přiznávaného příslušenství ve formě smluvního úroku neopomenul zohlednit dikci na danou věc dopadajícího ust. § 122 odst. 4 z.č. 257/2016 Sb. v nyní platném a účinném znění, a od 91. dne prodlení žalované s úhradou částky 5 645,46 Kč žalobkyni přisoudil jen úrok vypočtený sazbou 10 % ročně. Nad rámec takto stanoveného úroku soud žalobu ohledně žalobou nárokovaného úroku jako nedůvodnou pro rozpor s uvedeným kogentním ustanovením § 122 odst. 4 z.č. 257/2016 Sb. zamítl (odhlédnuto ale od na nárokovaném úroku nárokované částky 76,13 Kč, ohledně které soud žalobu zamítl z toho důvodu, že žalobkyně netvrdila z jakých konkrétních částek a za jaké období tento kapitalizovaný úrok vypočetla, přičemž ve vztahu k tomu se jí nemohlo pro její neúčast u jednání dostat poučení soudu dle § 118a odst. 1 o.s.ř.).

6. Při výpočtu žalobkyni přiznávaného příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení soud dále neopomenul zohlednit dikci na danou věc dopadajícího ust. § 9 z.č. 177/2020 Sb. v nyní platném a účinném znění, a z na kapitalizovaném úroku z prodlení (z částky 5 645,46 Kč za prodlení od [datum] do [datum]) žalobkyni přiznal toliko 47,95 Kč (za prodlení od [datum] do [datum]). Rovněž nárokovaný kapitalizovaný úrok z prodlení v částce 10,96 Kč (za prodlení do [datum]) soud konečně žalobkyni nepřiznal a žalobu ohledně něho částečně zamítl proto, že ohledně této částky žalobkyně netvrdila z jakých konkrétních částek a za jaké období tento kapitalizovaný úrok vypočetla, přičemž ve vztahu k tomu se jí nemohlo pro její neúčast u jednání dostat poučení soudu dle § 118a odst. 1 o.s.ř.

7. Zbývá dodat, že žalobce byl ve věci aktivně věcně legitimován (na místo banky, které tato práva původně svědčila) ohledně žalobci přisouzeného plnění na podkladě zjištění o převodu daných práv (s příslušenstvím) na žalobkyni z banky zjištěnou smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. o.z.

8. Za splnění podmínek stanovených pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěšnému žalobci v § 142a o.s.ř., rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř., a žalobci podle tohoto ustanovení přiznal proti žalovanému náhradu 72 % jím za řízení účelně vynaložených nákladů řízení (86 % úspěch žalobce – 14 % úspěch žalovaného, kdy pro účely výpočtu tohoto poměru úspěchu a neúspěchu ve věci soud kapitalizoval nárokované plnění i s přísl. ke dni vydání tohoto rozhodnutí, což učinil i ohledně žalobci přiznaných plnění, resp. i ohledně nároků, ohledně kterých byla žaloba zamítnuta – celkem ke dni [datum] žalobou nárokováno 9 257,72 Kč a přiznáno bylo k témuž dni 86 % z toho, a tedy 7 965,43 Kč). Náklady žalobce představují náklady soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta žalobce určená podle ust. § 6 odst. 1, 7 a 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby v celkové hodnotě 4 500 Kč (3 x 1 500 Kč za převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, a výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) a náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony ve výši 3 x 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměna a náhrady zvýšené o náhradu za 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. 1 134 Kč, celkem 6 934 Kč. Z toho 72 % činí 4 992,50 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o.s.ř. Pokud žalobce požadoval náhradu nákladů řízení spojených s doplňováním a upřesňováním rozhodných skutečností, pak tyto náklady žalobce nepovažoval soud za účelně vynaložené pro uplatnění práva žalobce u soudu, neboť tyto skutečnosti byl žalobce povinen uvést již v návrhu na zahájení řízení (§ 79 odst. 1 o.s.ř.).