14 C 88/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně právně zastoupena Mgr. jméno příjmení , advokátkou, sídlem ulice a číslo PSČ obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované t. č. Věznice Nové Sedlo, ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 833 241 Kč, o náhradu nemajetkové újmy na zdraví,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 78 936 Kč a částku 339 137 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 3 555 Kč a v části o zaplacení částky 411 613 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 52 733,40 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Přerově soudní poplatek za podání návrhu na zahájení občanského soudního řízení ve výši 20 904 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Přerově na náhradě nákladů řízení částku 10 080 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] (ve znění po jejím upřesnění a doplnění provedeného podáním žalobkyně ze dne [datum]) se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 833 241 Kč jako náhradu nemajetkové újmy na zdraví žalobkyně (konkrétně z této částky bolestného v částce 82 491 Kč a náhrady za ztížení společenského uplatnění v částce 750 750 Kč) a vzniklé ve sféře žalobkyně v důsledku poškození jejího zdraví... v důsledku zločinu spáchaného žalovanou na žalobkyni (a za kterýžto zločin již byla také žalovaná pravomocně odsouzena v trestním řízení) a spočívajícím v tom, že žalovaná dne [datum] v době mezi 13:57 a 13:58 fyzicky napadla žalobkyni tak, že se na ni vrhla, uchopila ji za vlasy a strhla z lavičky na tramvajové zastávce v [obec], na [ulice] na zem, kde ji tahala za vlasy, bila do hlavy a do těla. V důsledku tohoto útoku utrpěla žalobkyně zranění sestávající se z vícečetných oděrek obličeje, zhmoždění v oblasti čela, zhmoždění hrudníku a trojkotníkové zlomeniny pravé nohy (zlomeniny lýtkové kosti a holenní kosti a zlomeninu vnitřního kotníku, částečným vykloubením hlezenní kosti). Dané zranění si pak dle odůvodnění žaloby vyžádalo u žalobkyně okamžitý převoz do nemocnice, kde byla žalobkyně operována a byla jí přiložena na nohu sádra. Mírně zatěžovat zraněnou nohu po operaci a zkoušet chodit bez berlí mohla žalobkyně až od října 2017. V červnu 2019 pak byla nadto u žalobkyně provedena v rámci léčby zranění její nohy další operace k odstranění následků zranění žalobkyně vzniklého v důsledku popsaného útoku žalované, a to konkrétně za účelem extrakce při první operaci její nohy do této voperovaného osteosyntetického materiálu. Výše popsané zranění bylo po celou dobu od [datum] do [datum] jednou z příčin dlouhodobé pracovní neschopnosti žalobkyně. Žalobkyně je utrpěnými zraněními vzniklými po útoku žalované na její osobu limitována dosud, a to v důsledku přetrvávající bolesti provázející zátěž zraněné nohy (po delší chůzi či stání, při každodenních a i kulturních a sportovních aktivitách), dále pro mírné zapomínání a občasné dvojité vidění (coby důsledku úderů do hlavy), a i pro přetrvávající bolesti vystřelující z levé části hrudníku přes levé rameno do celé levé ruky (coby důsledku tažení za tuto ruku žalovanou v průběhu útoku). Pro vytrpěnou újmu na svém zdraví a v souvislosti se všemi výše popsanými zraněními se žalobkyně domáhala proti žalované odškodnění v částce 82 491 Kč z titulu bolestného a odškodnění v částce 750 750 Kč z titulu náhrady za ztížení společenského uplatnění. Jde-li konečně o výčet bolestivých prožitků žalobkyně, které jí v souvislosti s utrpěným zraněním a léčbou vznikly (fyzického i psychického rázu), šlo dle žaloby a jejího upřesnění o prožitky s bolestí způsobenou zraněními (a jejich běžnou léčbou) v podobě: vícečetných oděrek obličeje, zhmoždění v oblasti čela, zhmoždění hrudníku (vlevo) a trojkotníkovou zlomeninu pravé nohy – zlomeninu lýtkové kosti a holenní kosti, zlomeninu vnitřního kotníku, a to s částečným vykloubením hlezenní kosti. Dále o s tím spojené negativní prožitky po dobu hospitalizace od [datum] do [datum] (v nemocnici u Sv. [jméno] v [obec]), o navazující vyšetření a převazy ve FN u SV. [jméno]: ve dnech: [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], a na to opět navazující hospitalizaci a reoperaci zraněné nohy v termínu [datum] – [datum] (provedena operace za účelem extrakce osteosyntetického materiálu voperovaného do končetiny v rámci první operace v červnu 2017). Jde-li pak o odůvodnění vzneseného nároku na odškodnění za ztížení společenského uplatnění, pak tento nárok byl spojen s tím, že žalobkyně i po ustálení jejího zdravotního stavu po provedené léčbě na zraněnou pravou nohu špatně došlapuje, při dlouhém stání špatně udržuje rovnováhu a přepadává dozadu v důsledku zvýšené nestability zraněné nohy, což ji omezuje v každodenním pohybu (po lékařích, nakupování, přemísťování se...), v trávení volného času a v kulturních aktivitách - nemůže vykonávat sportovní aktivity vyžadující běhání nebo i jen rychlou chůzi, musí nosit výhradně sportovní„ měkkou“ obuv – společenskou obuv může použít po omezenou dobu (a obuv s podpatky vůbec). V souvislosti s těmi tvrzenými zraněními, které pak žalobkyně utrpěla předmětným zločinem žalované (konkrétně v souvislosti s povrchovým poraněním hlavy a přední stěny hrudníku), tvrdila žalobkyně ještě jako trvalé následky odůvodňující jí vznesený požadavek na náhradu za ztížení společenského uplatnění v požadované výši„ mírné zapomínání“,„ občasné dvojité vidění“ (např. při sledování TV), popř. i bolestivost při zatěžování levé ruky (typicky se projevující při nošení břemen jako kabelky nebo tašky přes rameno).

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že již byla za předmětný zločin potrestána dostatečně, když jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání sedmi let, a dále i tříletý zákaz pobytu v obvodu města Brna a dále když musí splácet dluh„ za poškozenou (žalobkyni)“ na pojišťovně ve výši 40 000 Kč. Má za to, že tři„ tresty“ jsou dostačujícím trestem za jeden případ. V dalším průběhu řízení (a nadto již po nastalé koncentraci řízení, kdy již z tohoto důvodu soud k těmto tvrzením z procesních důvodů jako k nepřípustným nepřihlédl) ještě žalovaná namítla, že žalovaná již měla v nespecifikované minulosti nespecifikovanou dolní končetinu operovánu, a že sama na sociálních sítích uváděla, že s nohou ničeho nemá (že ji má pouze vyvrknutou, aby žalovanou dostala do„ kriminálu“). Již zde soud předesílá, že tato obrana žalované byla nepřípustně uplatněna až po koncentraci řízení, a nadto zpochybňování zdravotního stavu žalobkyně a jeho trvalých následků na zdraví žalobkyně bylo v řízení dalším provedeným dokazováním zcela vyvráceno. Pokud pak konečně žalovaná v rámci svých vyjádření ještě uvedla, že se neztotožňuje s výsledky předmětného trestního řízení Krajského soudu v Brně sp. zn. 50 T 1/2018, pak již zde soud opět zdůrazňuje, že tato její obrana byla od počátku řízení až do vydání tohoto rozsudku irelevantní, a to neboť jak k okamžiku tohoto vyjádření ze strany žalované, tak i ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, byly dále označené/zjištěné rozsudky Krajského soudu v Brně a Vrchního soudu v Olomouci ve věci trestního řízení sp. zn. 50 T 1/2018, pravomocné, a tedy i pro žalovanou tedy závazné.

3. Soud za účelem objasnění skutkového stavu provedl důkazy lékařskými zprávami ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], [datum]. Z těchto soud zejména zjistil, že popisují a prokazují v žalobě tvrzená zranění žalobkyně a v zásadě standardní průběh dobu jejich léčení bez zásadních komplikací (jde-li o zranění, pak vícečetné oděrky obličeje, zhmoždění v oblasti čela, zhmoždění hrudníku a to zcela nejzásadnější - trojkotníkovou zlomeninu pravé nohy – zlomeninu lýtkové kosti a holenní kosti, zlomeninu vnitřního kotníku, a to s částečným vykloubením hlezenní kosti) a i vývoj jejich léčby (bez záznamu o závažnějších komplikacích) včetně průběhu operací z [datum] (při které byly zejména„ srovnány zlomené kosti“) a [datum] (při které byl vyňat podpůrný materiál). Zjištění o průběhu a standardnosti léčby (včetně toho, že i druhá operace a hospitalizace v termínu [datum] – [datum] byla standardním průběhem léčby daného zranění) má soud za zjištěné nejen z těchto lékařských zpráv jako takových, ale i s ohledem na závěry znalce prezentované v dále označeném znaleckém posudku [celé jméno znalce], znalce v oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a i odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. O tom, že popsaná zranění žalobkyně (a potažmo i jejich zjištěná léčba do dne [datum]) vznikla/nastala v příčinné souvislosti s v žalobě tvrzeným jednáním žalované, to je zřejmé z těchto důkazů, a opět ve spojení se závěry ve věci ustanoveného znalce (z jeho dále označeného znaleckého posudku), a jde-li o průběh dané léčby a následky na zdraví žalobkyně vzniklé do [datum] (a jak jsou tato popsána i ve výrokové části dále označeného rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 11. 2018, č.j. [číslo jednací]) je soud stran vzniku těchto následků na zdraví žalobkyně (stejně jako obě účastnice tohoto řízení) nadto vázán (resp. z nich vycházel) závěrem o vzniku těchto následků na zdraví žalobkyně, jakož i o tom, že tyto byly způsobeny jednáním žalované (a to tím jednáním, za které byla daným trestním rozsudkem odsouzena), jakož i závěrem o tom, že tyto negativní následky na zdraví žalobkyně vznikly v příčinné souvislosti s daným zločinem žalované, pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10. 7. 2018, č.j. 50 T 1 / [číslo] ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 11. 2018, č.j. [číslo jednací].

4. Rovněž soud provedl tedy důkaz relevantním obsahem spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka], ze kterého zjistil zejména následující. Žalovaná byla (v rámci trestního řízení Krajského soudu v Brně sp. zn. 50 T 1/2018 již dnes v procesním postavení odsouzené), shledána v rámci tohoto trestního řízení (pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10. 7. 2018, č.j. 50 T 1 / [číslo] ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 11. 2018, č.j. [číslo jednací], vinnou (spolu s dalším odsouzeným [příjmení], u něhož šlo ale o jiný trestný čin majetkové povahy) vinnou tím, že dne [datum] v době mezi 13:57 a 13:58 na [ulice] v [obec] žalovaná záměrně fyzicky napadla poškozenou žalobkyni tak, že ji uchopila za vlasy a strhla z lavičky na zem, na zemi ji tahala za vlasy a bila do hlavy a do těla...v důsledku čehož žalobkyně vedle vícečetných povrchních oděrek obličeje, zhmoždění hrudníku vlevo utrpěla trojkotníkovou zlomeninu pravé nohy – zlomeninu lýtkové kosti a holenní kosti a zlomeninu vnitřního kotníku, s částečným vykloubením hlezenní kosti, kdy toto zranění si vyžádalo okamžitou hospitalizaci a operaci v nemocnici U svaté [jméno] v [obec], a poškozenou žalobkyni citelně omezovalo v obvyklém způsobu života nejméně po dobu 6 měsíců, a to bolestivostí, omezením při chůzi, kdy se poškozená žalobkyně mohla až do října 2017 pohybovat pouze za pomoci berlí a i následně docházelo k omezení stereotypu chůze a tím mobility poškozené žalobkyně. Tím dle daného pravomocného rozsudku žalovaná spáchala zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, a byla za to pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na 7 let. Náhrada škody na zdraví tímto činem žalovanou žalobkyni způsobené v tomto trestním řízení žalobkyni přiznána nebyla, resp. žalobkyně byla s tímto svým nárokem odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. V rámci daného trestního řízení byl vypracován mj. i znalecký posudek z oboru zdravotnictví ze dne [datum], MUDr. [příjmení] [příjmení] [číslo] z něhož má soud za zjištěné i to, že v době jeho vypracování nebylo lze možno vyloučit trvalé následky na zdraví žalobkyně způsobené jí zjištěným zraněním (způsobeném jí žalovanou... viz. popsané jednání žalované cit. z trestního rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 11. 2018, č.j. [číslo jednací]), a to jde-li o zjištěné poranění nohy. Již tehdy znalec z oboru zdravotnictví MUDr. [příjmení] [příjmení] z jí dostupných důkazů uzavřel (ve vztahu k poranění obličeje a zhmoždění hrudníku žalobkyně), že další poranění žalobkyně jsou zcela lehké, povrchní a bez citelného omezení v obvyklém způsobu života poškozené – a to i s tím závěrem, že tato omezení byla pouze mírná a jen po přechodnou dobu. Na tom v zásadě znalkyně setrvala i v dalším průběhu trestního řízení, jak se podávalo z k důkazu rovněž provedeného protokolu o její výpovědi u hlavního líčení konaného v dané věci dne [datum].

5. Z žádného z těchto označených důkazů (označených lékařských zpráv a relevantního obsahu spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka]) se pak také nepodávalo (a nebylo to tedy soudem ani zjištěno), že by se žalovaná léčila od [datum] s takovými přechodnými nebo i trvalými projevy jakýchkoliv zranění způsobených jí jinak prokazatelně žalovanou (při útoku, za který byla odsouzena ve zjištěném trestním řízení), a které by spočívaly v problémech s viděním, zapomínáním, nebo přetrvávající bolestivostí v oblasti ramene/horní končetiny. To se z žádné z daných lékařských zpráv nepodává, a to stejně jako z žádného z dalších provedených důkazů.

6. Z k důkazu provedených lékařských zpráv má soud ale naopak ještě za zjištěné, že žalobkyně byla po první operaci nohy nucena dojíždět do nemocnice na pravidelné kontroly a převazy a teprve v říjnu 2017 jí bylo lékaři povoleno začít mírně zatěžovat nohu, zkoušet chodit bez berlí a započít i s rehabilitací (v podobě chůze, a to i v terénu). V červnu 2019 byla žalobkyni provedena dle daných důkazů další operace, a to za účelem extrakce osteosyntetického materiálu, voperovaného do končetiny v rámci první operace v červnu 2017. Tato operace si samozřejmě opět vyžádala dlouhodobou rehabilitaci končetiny a zdravotní stav žalované související s léčbou zranění její poraněné nohy se pak ustálil dne [datum], kdy byla žalobkyni povolena již plná zátěž dané končetiny (to má soud za zjištěné i na podkladě závěrů ve věci vypracovaného znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce v oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a i odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví).

7. Z účastnického výslechu žalobkyně (provedeného [datum], a tedy již po ustálení zdravotního stavu žalobkyně po prodělané léčbě zjištěných zranění žalobkyně) soud zjistil, že zjištěné zranění nohy žalobkyni i po ustálení se jejího zdravotního stavu po jeho léčbě i nadále omezuje svou bolestivostí, žalobkyně např. nemůže používat společenskou obuv, chodit na delší vzdálenosti, neudrží rovnováhu, a při stání pociťuje bolestivost paty. Zranění nohy žalobkyně na místě operace rovněž zanechalo zjizvení, a žalobkyni rovněž trvale limituje a limitovat bude v pohybu. To se projevuje při chůzi, stání, běhu, sportovních aktivitách, ale i při cestování (prostředky MHD), zařizování běžných i úředních záležitostí, snaze získat si zaměstnání, a to neboť odpovídající zaměstnání (po limitaci žalobkyně způsobené stavem nohy po prokázaném zranění) by byla schopna zvládat toliko přizpůsobené jejím zdravotním možnostem, a nadto toliko na částečný úvazek (4h denně). Rovněž pak již žalobkyně nemůže aktivně běhat, což byla před zraněním nohy její oblíbená a pravidelná sportovní činnost. Žalobkyně také zatěžuje s ohledem na problémy se zraněnou nohou svoji druhou zdravou nohu, a tato je tak přetěžována a v důsledku toho někdy„ brní“. K dotazu soudu na nepříjemné prožitky přímo spojené s léčbou zranění žalobkyně označila zejména bolestivost po reoperaci v roce 2019, negativní prožitky při vnímání nedostatků péče ze strany personálu, popř. strach z větších skupin Olachů, příbuzných žalované, kteří žalobkyni následně i vyhrožovali. Žalobkyně pak trpí i výpadky paměti, problémy s viděním, bolestivostí ruky a ramene, ale jak dále popsáno, soud má za vyloučené, že by tyto zdravotní obtíže vznikly v souvislosti se zraněními způsobenými žalobkyni žalovanou tím jednáním, za které byla žalovaná pravomocně odsouzena v trestním řízení Krajského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka]. [jméno] žalobkyně pak také ve své výpovědi uvedla, že tyto zdravotní problémy jí doposud žádný lékař nediagnostikoval jako následek těch zranění, které jí prokazatelně způsobila žalovaná (opět tím jednáním, za které byla žalovaná pravomocně odsouzena v trestním řízení Krajského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka]).

8. Z dalších provedených důkazů (konkrétně potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti ze dne [datum] a [datum], sdělení Fakultní nemocnice u Sv. [jméno] v [obec] k evidenci doby trvání jimi vystavené dočasné pracovní neschopnosti žalované z [datum], sdělení MSSZ [obec] k evidenci doby trvání dočasné pracovní neschopnosti žalované z [datum]) soud nakonec relevantní skutková zjištění nečinil, neboť na základě odborných závěrů znalce z dále označeného znaleckého posudku neposoudil (a jak to původně zvažoval - s ohledem na tvrzenou velmi dlouho trvající pracovní neschopnost žalobkyně) pokračující pracovní neschopnost žalované jako aspekt, který by případně mohl vést k navýšení žalobou nárokovaného bolestného nebo nárokovaného odškodnění z titulu odškodnění újmy za ztížení společenského uplatnění, a to proto, že znalec ve svém znaleckém posudku neviděl ve zdravotním stavu žalobkyně nastalém v důsledku předmětných zranění (přičitatelných žalované – jejímu trestnému činu) a jejich léčení důvod pro déle trvající pracovní neschopnost, než si tato zranění a jejich léčba vyžadují standardně. Na to pak znalec uzavřel nejen po samotném vyšetření žalobkyně, ale i při dispozici s její lékařskou dokumentací zachycující průběh celé léčby daných zranění. Za tohoto stavu soud tedy bližší zjištění k pokračující pracovní neschopnosti žalované (a její délce) nečinil, když i tato byla odůvodněna nanejvýš ve standardní délce a tedy délce, která nemohla navýšení kteréhokoliv z žalobou uplatněných nároků odůvodnit.

9. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce v oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a i odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, vzal soud za zjištěné následující. Žalobkyně v důsledku jednání žalované utrpěla trojitou zlomeninu hlezna vpravo, dále pak drobnější poranění – zhmoždění levé části hrudníku, vícečetné odřeniny obličeje a zhmoždění hlavy v oblasti čela (to má soud ostatně za zjištěné i z provedených lékařských zpráv a z již zmiňovaného/zmiňovaných trestních rozsudků). Primární a nejzávažnější úraz žalobkyně (trojitá zlomenina) způsobený jí žalovanou byl léčen operačně – srovnáním úlomků kostí a jejich fixací kovovým materiálem, ostatní poranění léčbu dle dostupné zdravotnické dokumentace nevyžadovala (čemuž korespondují i závěry znaleckého zkoumání zjištěné krátce po úrazu žalované a zjištěné v rámci spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 50 T 1/2018). Zdravotní stav žalobkyně ohledně léčby řečené zlomeniny považuje znalec za ustálený od [datum], kdy již bylo povoleno plné zatížení a kontrola stanovena pouze dle potřeby (s tím dovětkem, že zároveň považoval za standardní průběh této léčby i druhou zjištěnou operaci žalobkyně provedenou za účelem extrakce osteosyntetického materiálu z operované nohy a i na to navazující hospitalizaci po [datum]). Stanovení celkové hodnoty bolestného v souladu s příslušnou částí Metodiky Nejvyššího soudu provedl znalec následovně: trimaleolární zlomeninu hlezna vpravo se subluxací ohodnotil 200 body, operační rány z [datum] ohodnotil 13 body, výkon operace v celkové anestezii 20 body, zhmoždění čela pak 5 body, vícečetné odřeniny obličeje 15 body a zhmoždění hrudníku vlevo 10 body. Při hodnotě jednoho bodu v roce 2017 rovné 275,89 Kč tak ohodnotil bolestné za 1. operaci částkou 72 559 Kč. K tomuto pak přičetl rovněž 5 bodů za operační rány v rámci reoperace v roce 2019 a 20 bodů za výkon této operace v celkové anestezii. Při hodnotě jednoho bodu v roce 2019 rovné 318,85 Kč tak ohodnotil bolestné za 2. operaci částkou 6 377 Kč. Znalecký posudek je pak ve vztahu k bolestnému logický, přezkoumatelný, je z něho zřejmé, jaké metody znalec při činění svých závěrů použil, a i z jakých podkladů při tom při stanovení výše bolestného vycházel.

10. Dále znalec provedl v rámci svého znaleckého zadání i kvantifikaci náhrady újmy za ztížení společenského uplatnění. Výše ztížení společenského uplatnění byla znalcem vypočtena na 339 137 Kč, přičemž znalec kvantifikoval rozsah poúrazových obtíží žalobkyně dle jednotlivých kapitol v rámci posuzovaných komponentů, přičemž u každé domény specifikoval, v čem posuzované obtíže spočívají. Ztrátu funkčních schopností zjistil v rámci domény D 410 – Měnění základní pozice těla (pro vznik bolestí hlezna vpravo omezení při pohybu z/do dřepu a kleku), u domény D 415 – Udržení pozice těla (pro vznik bolestí hlezna vpravo omezení při déledobějším stoji a při dřepu a kleku), u domény D 430 – Zvedání a nošení předmětů (pro vznik bolestí hlezna vpravo omezení při nošení těžších předmětů), u domény D 435 – Přemisťování předmětů pomocí dolních končetin (pro vznik bolestí hlezna vpravo omezení kopu nebo odstrčení těžších předmětů), u domény D 450 – Chůze (pro vznik bolestí hlezna vpravo omezení při chůzi na delší vzdálenosti (nad cca 2 km) a na nerovném terénu, při chůzi ze schodů musí první krok udělat nezraněnou levou dolní končetinou), u domény D 455 -Pohyb (pro vznik bolestí hlezna vpravo omezení při běhání / doskocích / dopadech a při lezení např. na žebřík), u domény D 470 – používání dopravy (pro vznik bolestí hlezna vpravo startovací obtíže při delším setrvání pravé končetiny ve stejné poloze (jízda dopravním prostředkem po delší dobu), obtížnější nastupování do autobusu / tramvaje / vlaku, nejsou-li nízkopodlažní), u domény D 520 – [příjmení] o části těla (pro vznik bolestí hlezna vlevo omezení při stříhání nehtů na pravé dolní končetině – nutná dopomoc), u domény D 620 – Získání nezbytných věcí (pro vznik bolestí hlezna vpravo omezení při transportu těžšího nákupu), u domény D 630 – Příprava jídla (pro vznik bolestí hlezna vpravo trvá vaření delší dobu, omezeně zvládne u vaření stát, nutnost pauz u delšího vaření), u domény D 640 – Vykonávání domácích prací (pro vznik bolestí hlezna vpravo trvají domácí práce delší dobu, nutnost pauz u delší činnosti), u domény D 650 – [příjmení] o předměty v domácnosti (pro vznik bolestí hlezna vpravo omezení při těžších domácích pracích – nutnost dopomoci okolí), u domény D 660 – Pomoc druhým (pro vznik bolestí hlezna vpravo omezení při fyzické pomoci okolí – nezvládne se např. o pravou dolní končetinu zapřít), u domény D 850 – Placené zaměstnání (omezení při výběru zaměstnání. Před úrazem dělnice na dílně, nyní na úřadu práce), u domény D 920 - Rekreace a volný čas (dříve obecně sportovně aktivní (např. chodila běhat), nyní toto nelze pro omezení s poraněnou pravou dolní končetinou). U jednotlivých domén pak znalec charakterizoval míru obtíží pomocí standardních kvalifikátorů. Celkový rozsah obtíží byl kvantifikován na hodnotu 2,42 %. Znalec vycházel z toho, že k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo [datum]. Při použití výchozí rámcové částky 12 754 000 Kč zjištěné hodnotě obtíží 2,42 % a modifikačního koeficientu 110 % (z důvodu věku žalobkyně, ve kterém se jí úraz stal, tedy 37 let) byla nemateriální újma spočívající ve ztížení společenského uplatnění kvantifikována na výslednou hodnotu 339 137 Kč.

11. Znalecký posudek je také opatřen ve smyslu ust. § 127a o. s. ř. prohlášením znalce, že si je vědom následků nepravdivého znaleckého posudku. Další žalobkyní uvedené obtíže (mírné zapomínání, občasné problémy s viděním a limitace pohybu levé ruky) znalec nepovažoval za přímo související s úrazovým dějem, neboť tyto nikde v dostupné zdravotnické dokumentaci nebyly zmíněny a žalobkyně s nimi nebyla ani vyšetřena ani léčena u žádného specialisty (stejně jako sama žalobkyně tvrdila, že se s těmito obtíži nikde neléčila). Že by tedy tyto žalobkyní tvrzené zdravotní obtíže mohly vzniknout v příčinné souvislosti s tím jednáním žalované, za které také byla pravomocně odsouzena ve shora označeném trestním řízení, to znalec prakticky vyloučil s tím, že takový závěr nelze při absenci záznamů o lékařském řešení těchto žalobkyní popisovaných problémů přijmout. S oporou v tomto jeho odborném závěru (ve spojení s tím, že žalobkyně sama uváděla, že s těmito obtíži v mezidobí od [datum] nenavštívila žádného lékaře, což se podávalo i z provedených lékařských zpráv žalobkyně) pak tento názor zaujal i soud.

12. Žalovanou navržený důkaz trestním spisem 50 T 1/2018, konkrétně tou jeho částí, kde je zachycena zpráva ze sociální sítě facebook, ve které měla žalobkyně uvádět, že měla kotník jen vykloubený, a že žalovanou chce dostat do vězení, soud neprovedl, neboť taková zpráva nemá potenciál vyvrátit závěry znaleckého posudku ani lékařských zpráv, které hovoří o trojité zlomenině kotníku (nadto byla tato obrana uplatněna nepřípustně až po koncentraci řízení). Nadto to, zda žalobkyně, vyjádřila svůj zájem na potrestání žalované, pachatelky trestného činu, je pak okolností, která nemá pro posouzení dopadů takového činu na zdraví žalobkyně (a tedy na výši uvažovaného bolestného a odškodnění za ztížení společenského uplatnění) význam a jako takovou by ji bylo neúčelné prokazovat.

13. Znalec [celé jméno znalce], vyúčtoval dne [datum] za vyhotovení výše uvedeného posudku částku 10 080 Kč. Vyúčtovaná částka zahrnovala odměnu za studium spisové a znalecké dokumentace a sestavení a sepsání posudku, jakož i náhradu nákladů cestovních, poštovních a tisku. [příjmení] byla znalci poukázána z prostředků státu na jím specifikovaný účet dne [datum] (na podkladě pravomocného usnesení soudu o znalečném ze dne 6. 4. 2022, č.j. [číslo jednací]). Uvedené skutečnosti byly zjištěny z vyúčtování odměny za znalecký posudek a z výpisu z účtu.

14. Na podkladě zjištění přijatých z provedených důkazů přijal soud závěr o skutkovém stavu, podle kterého bylo prokázáno, že žalovaná byla (což platilo od zahájení tohoto řízení a i ke dni vyhlášení tohoto rozsudku) pravomocně odsouzena za zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10. 7. 2018, č.j. 50 T 1 / [číslo], ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 11. 2018, č.j. [číslo jednací], a to konkrétně za to, že (spolu s dalším odsouzeným [příjmení], u něhož šlo ale o jiný trestný čin majetkové povahy) dne [datum] v době mezi 13:57 a 13:58 na [ulice] v [obec] žalovaná záměrně fyzicky napadla poškozenou žalobkyni tak, že ji uchopila za vlasy a strhla z lavičky na zem, na zemi ji tahala za vlasy a bila do hlavy a do těla...v důsledku čehož žalobkyně vedle vícečetných povrchních oděrek obličeje, zhmoždění hrudníku vlevo utrpěla trojkotníkovou zlomeninu pravé nohy – zlomeninu lýtkové kosti a holenní kosti a zlomeninu vnitřního kotníku, s částečným vykloubením hlezenní kosti, kdy toto zranění si vyžádalo okamžitou hospitalizaci a operaci v nemocnici U svaté [jméno] v [obec], a poškozenou žalobkyni citelně omezovalo v obvyklém způsobu života nejméně po dobu 6 měsíců, a to bolestivostí, omezením při chůzi, kdy se poškozená žalobkyně mohla až do října 2017 pohybovat pouze za pomoci berlí a i následně docházelo k omezení stereotypu chůze a tím mobility poškozené žalobkyně. Žalobkyně v důsledku tohoto stavu trpěla bolestivými stavy od samého okamžiku utrpění daných zranění, a dále i v průběhu jejich léčby (zakončené až po druhé zjištěné operaci při útoku žalované zraněné nohy žalobkyně) dne [datum]. Vytrpěným bolestem žalované v tomto období, spojenými s danými zraněními a i jejich léčbou (vytrpěnými ze strany žalobkyně až do [datum]) odpovídá bolestné stanovené ve věci stanovené bolestné 78 936 Kč, přičemž soud ve věci nezjistil žádné relevantní skutečnosti, které by odůvodňovaly zvýšení nebo naopak korekci odborným způsobem (znaleckým posudkem) stanoveného bolestného. Stejně tak bylo prokázáno, že u žalobkyně došlo v důsledku týchž zranění (a to konkrétně pro výše popsané a zjištěné zranění nohy žalované a jeho následky, jak byly zjištěny z lékařských zpráv, znaleckého posudku a i účastnické výpovědi žalobkyně) k trvalému poškození zdraví žalobkyně znamenajícího překážku její lepší budoucnosti, a které ji bude trvale negativně omezovat a limitovat v oblastech, ve kterých tak uzavřel z odborného hlediska opět ve věci ustanovený znalec, a jak je soud zrekapituloval v rámci skutkových zjištění přijatých z jeho znaleckého posudku (srovnej zejména bod 10 odůvodnění tohoto rozsudku). Újma tím žalobkyni způsobená, subsumovatelná pod náhradu za ztížení společenského uplatnění, je pak kvanitifikovatelná částkou 339 137 Kč, jak opět vyplynulo ze závěrů ve věci ustanoveného znalce, se kterými se soud s ohledem na kvalitu a přesvědčivost daného znaleckého posudku opět ztotožnil. Naopak soud nevzal za zjištěné žádné zvláštní okolnosti, které by odůvodňovaly odchýlit se od takto stanovené náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobkyně. Konečně soud dodává, že má za vyvrácené, že by žalovanou v žalobě tvrzené negativní projevy na jejím zdraví (povahy mírného občasného zapomínání, dvojitého vidění, popř. spojené s bolestivostí ramene a ruky a jejich omezenou hybností) byly v příčinné souvislosti s tím jednáním žalované, za které byla tato odsouzena za zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10. 7. 2018, č.j. 50 T 1 / [číslo], ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 11. 2018, č.j. 67 To 67/2018-598 Tyto zdravotní problémy žalobkyně proto soud uzavřel, že rovněž nepředstavují skutečnosti, pro které by bylo na místě náhradu za ztížení společenského uplatnění stanovenou znalcem navýšit.

15. Podle § 2894 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

16. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

17. Podle § 2957 o.z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

18. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

19. Podle § 2951 odst. 2 o.z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

20. Dle § 2910 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

21. Dle § 3 odst. 2 písm. a) z. č. 89/2012 Sb. má každý právo na ochranu svého života a zdraví.

22. Podle § 173 odst. 1 a 2 písm. b) z.č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, (1) Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let. (2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.

23. Podle § 135 odst. 1 o.s.ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

24. Ještě před aplikací cit. zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud„ vytýká před závorku“, že § 2958 o.z. zakotvuje tři samostatné nároky, které je škůdce (působící škodu na zdraví jako jednom z přirozených práv člověka) povinen v případě naplnění zákonných podmínek nahradit. Jsou jimi„ bolestné“, náhrada za ztížení společenského uplatnění a další výjimečné nemajetkové újmy nespadající do předchozích dvou kategorií. Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou (srov. též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví ve smyslu § 2957 věty třetí o. z.), a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách (tzv. bolest v širším smyslu). Jde přitom o bolestné nepříznivé stavy jak fyzického tak i psychického rázu a spojené jak s bolestí vznikající při samotném škodovém ději, tak i v průběhu jeho běžné léčby potažmo rehabilitace (dochází-li k těmto). Ztížení společenského uplatnění pak představuje do budoucna trvale ztracené nebo omezené možnosti seberealizace poškozeného ve sféře rodinného, kulturního, společenského či sportovního života Východiskem jsou aktivity a styl života konkrétního postiženého před ublížením na zdraví a jeho posouzení v porovnání se stavem, který se ustálil po proběhnuvší léčbě. Jde tedy o to, že se zde projevují určité trvalé následky, které mají negativní vliv na další život postiženého a představují překážku pro jeho další životní dráhu. Trvalé následky mohou mít podobu fyzickou i psychickou, lze mezi ně řadit například různé formy zohyzdění, ztrátu smyslu, ztrátu končetiny, fantomovou bolest po amputaci, omezení hybnosti, ztrátu reprodukční schopnosti, močovou inkontinenci, jizvy po popáleninách či operacích, depresivní či paranoidní stavy, ale též zmenšenou šanci najít partnera, uzavřít sňatek a založit rodinu apod.

25. Žalobkyně pak v tomto řízení uplatnila právě tyto dva relativně samostatné nároky zakotvené v § 2958 o.z., a tedy nárok na bolestné a nárok na odškodnění za ztížení společenského uplatnění. S ohledem na charakter zjištěného zásahu do zdraví žalobkyně pak soud dále uzavřel, že není na místě zvažovat jiný charakter/formu odškodnění, než právě v penězích (ve smyslu § 2951 odst. 2 o.z.).

26. Dále soud uzavřel, že jde-li o podmínky odpovědnosti žalované za škodu/újmu způsobenou zásahem do zdraví jako přirozeného práva žalobkyně (a vzniklou žalobkyni), a spočívající z pohledu § 2910 o.z. v zaviněném porušení právní povinnosti ze strany žalované, o vzniku újmy na zdraví žalobkyně (a v jeho poškození popsané již ve skutkové větě rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 7. 2018, č.j. 50 T 1 / [číslo], ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 11. 2018, č.j. [číslo jednací]), jakož i o to, že toto poškození zdraví žalobkyně je v příčinné souvislosti s daným zaviněným jednáním žalované, musí mít soud za splněné, a to jelikož je (stejně jako žalovaná) v těchto otázkách a na základě § 135 odst. 1 o.s.ř. vázán pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10. 7. 2018, č.j. 50 T 1 / [číslo], ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 11. 2018, č.j. 67 To 67/2018-598. Pokud jde o další zjištěný negativní vývoj a další léčbu týchž zranění, jak byla zjištěna z provedených důkazů, a to až do ustálení zdravotního stavu žalobkyně [datum], pak tu má soud za zjištěnou z provedeného znaleckého posudku a ve věci provedených lékařských zpráv, přičemž i tento vývoj zdraví žalobkyně a z něho se podávající léčba z jednání žalované utrpěných zranění jsou nepochybně v příčinné souvislosti s primárním a prokázaným útokem žalované na žalobkyni z [datum].

27. Zcela irelevantní je pak obrana žalované založená na nesouhlasu s daným trestním rozsudkem, když tímto je i ona doposud vázána do chvíle, než bude tento případně odklizen jakýmkoliv v úvahu přicházejícím mimořádným opravným prostředkem. Stejně tak je třeba hodnotit i její obranu založenou na tom, že v souvislosti s daným fyzickým útokem na žalobkyni již obdržela dva druhy trestu v příslušném trestním řízení, potažmo hradí i jinou z tohoto útoku vzešlou hmotnou škodu (na nákladech třetí osoby vynaložených na léčbu žalobkyně), a to když zcela pomíjí tu skutečnost, že je irelevantní kolik druhů škody (a kolika různým subjektům) škůdce způsobí, když pokud jsou pro to splněny zákonné podmínky, je povinen nést odpovědnost za každou takovou jím způsobenou škodu a každému subjektu, kterému ji takto způsobil. Tolik k obraně žalované, kterou uplatnila přípustně do okamžiku koncentrace tohoto řízení.

28. Jde-li o kvantifikace odškodnění za nemajetkovou újmu žalované ve formě bolestného a odškodnění za tvrzené a zjištěné ztížení společenského uplatnění na straně žalobkyně (a vzniklou žalobkyni natrvalo právě v důsledku poškození jejího zdraví ze strany žalované a jejího protiprávního činu, za který byla odsouzena ve zjištěném trestním řízení a kvalifikovaného jako zvlášť závažný zločin loupeže dle § 173 odst. 1 a 2 písm. b) z.č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku), je k tomu třeba uvést následující. Uvedeným trestným činem žalované jednoznačně došlo k porušení práva na ochranu života a zdraví žalobkyně zakotveného v ust. § 3 odst. 2 písm. a) z. č. 89/2012 Sb. Žalovaná je za újmu (i tu nemajetkovou) tímto činem způsobenou odpovědná, a je povinna nahradit tuto újmu v penězích, jak již odůvodněno výše.

29. Nový občanský zákoník platný od [datum] zrušil vyhlášku č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. [ulice] úprava (vtělená do o.z.) postrádala jakákoliv bližší kritéria pro stanovení výše újmy na zdraví. V zájmu spravedlivého a rozumného výkladu nové právní úpravy zpracoval Nejvyšší soud Metodiku k odškodňování nemajetkových újem podle § 2958 z. č. 89/2012 Sb., která podrobněji konkretizuje a nastavuje základní východiska, aby soudní praxe mohla dospět k vzájemně souměřitelným a zároveň předvídatelným rozhodnutím, což odpovídá i požadavku zakotvenému v ust. § 13 z. č. 89/2012 Sb. (každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích). Odborným podkladem pro odškodňování dle této metodiky je komplexní medicínsky pojatá systematika zdravotních újem, vystihující vzájemné proporce v rámci náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění. Metodika Nejvyššího soudu nemá závazný charakter, je však pomůckou k naplnění zásady slušnosti ve smyslu § 2958 z. č. 89/2012 Sb. Soud z ní proto při rozhodování v této věci vycházel.

30. Jelikož se při posouzení zdravotního stavu žalobkyně a posouzení dopadů jednání žalované na něj (a která žalobkyně vymezila v rámci svých žalobních tvrzení), jedná o odborné otázky, nechal soud k jejich zodpovězení vypracovat znalecký posudek soudním znalcem [celé jméno znalce], znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Soud dospěl k závěru, že znalec postupoval při určení výše nemateriální újmy v souladu s metodikou Nejvyššího soudu. Pokud jde o náhradu za bolest, metodika obsahuje přehled jednotlivých poškození zdraví (bolestivých stavů) a jim přiřazuje počty bodů. Hodnota jednoho bodu je vyjádřena jako jedno procento hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok. Znalec bodově ohodnotil jak samotné zranění utrpěné žalobkyní, tak zásahy do její integrity spojené s léčbou těchto zranění (operační rány a celkovou anestezii). Tuto léčbu a její průběh pak znalec označil za standardní a odpovídajícímu danému druhu a závažnosti zranění.

31. Při určení výše nemajetkové újmy za ztížení společenského uplatnění znalec postupoval rovněž v souladu s metodikou. Ta vychází z tzv. Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF). Mezinárodní klasifikace MKF přináší nový pohled na nemoc či úraz jedince, a to nikoli optikou jeho onemocnění (diagnózou), ale optikou funkčních schopností (míry jeho začlenění do života, schopnosti pracovat, sportovat apod.) vypovídající zároveň o kvalitě jeho života. Mezinárodní klasifikace MKF vychází z neutrálních nikoli patologických projevů. Jde o evidenci fyziologických funkcí a struktur, standardních lidských aktivit a sociálně politických okolností, ve kterých se uskutečňuje náš život. Teprve označením určitým kvalifikátorem se dosahuje vyjádření rozsahu limitovaných funkčních schopností. Klíčovým pojmem (jedním ze základních pilířů) v koncepci MKF je pojem disabilita. Disabilita je v současné době definována jako snížení funkčních schopností na úrovní těla, jedince nebo celé společnosti, která vzniká, když se občan se svým zdravotním stavem (zdravotní kondicí) setkává s bariérami v prostředí. Jde tedy o jakékoliv omezení či nedostatek vzniklý následkem poškození schopnosti vykonávat určitou činnost způsobem nebo v rozsahu považovaném u člověka za normální. Funkční omezení se tak stává realitou denního života, zasahuje do tělesné i duševní činnosti. Týká se nejen jednotlivých funkcí, ale také komplikovaných činností, které očekáváme v plnění úkolů denního života (viz [obec], R., [příjmení], J., [příjmení], M., [jméno], R., [příjmení], F. a kol. Metodika odškodňování imateriálních újem na zdraví. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, str. 31). MKF používá čtyři základní komponenty: tělesné funkce, tělesné struktury, aktivity a participace, faktory prostředí. Jakýkoliv stav související se zdravím je možný definovat uvedením příslušného kódu z těchto komponent. Komponenty MKF se dělí na kapitoly a ty dále na domény. Každá kapitola obsahuje konkrétnější definice dané domény. Domény vyžadují hodnocení (klasifikace stupně disability) pomocí kvalifikátorů. Použití kteréhokoliv kódu klasifikace musí být dále doprovázeno přidáním kvalifikátoru (jednoho až tří podle hodnocené komponenty). Kvalifikátor označuje velikost stupně zdraví jedince, resp. závažnost problému. Všechny komponenty klasifikované v MKF jsou kvantifikovány při použití stejné všeobecné škály. Jedná se o hodnotící asymetrickou pětistupňovou stupnici, která může být dále upřesněna procentuálním dělením každého stupně (viz tamtéž, str. 31 – 32). Hodnota satisfakce (náhrady) za ztížení společenského uplatnění je součinem celkového procenta obtíže poškozeného v oblasti Aktivit a participací dle MKF upravené pro účely Metodiky a výchozí rámcové částky (pomyslného„ horního stropu odškodnění“), eventuálně navýšeného či poníženého tzv. modifikačním koeficientem (viz tamtéž str. 38). Významnou okolností, kterou samotné ocenění podle domén Aktivit a participací povětšinou nezohledňuje, je věk, v němž trvalé následky nastanou. Vzhledem k tomu, že vrcholu sil i intenzity společenského zapojení se obvykle dosahuje ve věku od 45 do 55 let, je namístě základní částku stanovenou výše popsaným způsobem zvýšit o 10 %, neboť žalobkyně do řečeného věku ještě nedospěla a tedy jí bylo jednáním žalované upřeno jej dosáhnout v nesnížené míře svých fyzických schopností. Rovněž toto zvýšení reflektuje předvídatelnou delší dobu, po které bude (s ohledem na pravděpodobnost dožití) její společenské uplatnění ztíženo trvalými následky zranění.

32. K provedenému znaleckému posudku zdejší soud uvádí, že tento je řádně a logicky odůvodněný a nevzbuzuje žádné pochyby o správnosti v něm uvedených závěrů. Znalec postupoval při vypracování posudku zcela v souladu s obsahem metodiky, analyzoval zdravotnickou dokumentaci a provedl vyšetření žalobkyně. Soud proto, vycházeje z tohoto znaleckého posudku (proti kterému nadto nebyly vzneseny žádné výhrady ani ze strany žalobkyně a ani ze strany žalované), došel k závěru, že žalobkyni přísluší právě znalcem vyčíslená náhrada nemajetkové újmy 78 936 Kč coby náhrada bolestného (za bolesti fyzické a psychické a související jak s bezprostředním vnímání daných a v žalobě vymezených zranění, tak i s jejich následnou a zjištěnou léčbou) a dále znalcem vyčíslená náhrada nemajetkové újmy 339 137 Kč coby náhrada za ztížení společenského uplatnění za žalobkyní v žalobě vymezené trvalé následky na jejím zdraví vzniklé jí v příčinné souvislosti se zjištěným protiprávním činem žalované, za který již byla odsouzena v řízení Krajského soudu v Brně sp. zn. 50 T 1/2018. Na základě téhož posudku soud uzavřel, že příčinnou vytrpěných bolestí a ztížení společenského uplatnění, kteréžto přísluší žalované nahradit, bylo zranění pravé nohy žalobkyně a nikoli ruky či hlavy, kdy žalobkyní popisované obtíže s využíváním levé ruky, zapomínáním a dvojitým viděním znalec neshledal související se zraněními utrpěnými při činu žalované.

33. Soud pak neshledal žádné důvody pro odchýlení se od znalcem stanovených náhrad bolestného a ztížení společenského uplatnění. Přitom jde-li o stupeň zavinění žalobkyně (šlo dle závěrů daného trestního řízení o úmyslné napadení žalobkyně žalovanou), pak k tomu soud uzavřel, že stupeň zavinění škůdce musí být vzat v potaz pouze tehdy, přispěl-li významně k újmě poškozeného - žalované. V daném případě ale soud uzavřel, že tak tomu v dané situaci nebylo a na vnímání újmy na zdraví žalobkyně (ať již té odškodňované v rámci nároku na bolestné nebo nároku na odškodnění za ztížení společenského uplatnění) z její strany nemohla mít otázka formy zavinění žalované zásadní vliv.

34. Jde-li o délku pracovní neschopnosti, jako další kritérium, které by mohlo odůvodnit navýšení žalobou nárokovaného odškodnění, pak s ohledem na to, že dle závěrů znalce není žalobkyní tvrzená délka pracovní neschopnosti (nad dobu standardní léčby, která byla v jejím případě z téhož důkazu zjištěna) není zapříčiněna právě zraněními, která žalobkyni způsobila žalovaná, pak ani tuto skutečnost soud jako kritérium, které by mohlo zvýšit žalobkyní žádané odškodnění, nevyhodnotil.

35. Pokud jde o žalobkyní popisovaný strach z příbuzných žalované (a kterýžto měl žalované rovněž způsobovat traumatické prožitky), pak ten (byť nepochybně může umocňovat a způsobovat negativní prožitky žalobkyně po daném zranění), není přičitatelný žalované a jejímu jednání, kterým daná zranění (a i nemajetkovou újmu ve formě bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění) žalobkyni způsobila.

36. Pokud jde o omezení, obtíže a bolesti související u žalobkyně s viděním, zapomínáním a bolestí ramene a ruky, pak soud má s ohledem na závěry znalce za vyloučené, že by i tyto přetrvávaly na zdraví žalobkyně v důsledku zranění utrpěných při útoku žalované. Nepřímo to podporují i závěry znaleckého zkoumání učiněné již v samotném trestním řízení (kde byla další zranění s výjimkou zranění), a potažmo i výpověď samotné žalobkyně, která připustila, že s těmito potíži nikdy u žádného odborníka neléčila a nestěžovala si na ně. Ani tyto okolnosti proto neodůvodňují jakékoliv navýšení žalobkyni přisuzovaného odškodnění nebo odchýlení se od závěrů ve věci vypracovaného znaleckého posudku.

37. S ohledem na vše výše uvedené proto soud ve výroku č. I tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl v tom rozsahu, ve kterém výši předmětných dvou nároků stanovil ve věci ustanovený soudní znalec a ve zbývajícím rozsahu soud naopak žalobu jako nedůvodnou zamítl (viz. výrok č. II tohoto rozsudku).

38. Žalobkyně byla ze zákona v tomto řízení osvobozena od soudních poplatků. Poplatková povinnost tak podle výsledku řízení přechází na žalovanou (§ 2 odst. 3 z. č. 549/1991 Sb.). Žalované tak byla uložena povinnost zaplatit soudní poplatek, jehož výše byla určena podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků pěti procenty z přisouzené částky 418 073 Kč, tedy 20 904 Kč Lhůtu ke splnění na žalovanou přešlé poplatkové povinnosti stanovil soud podle § 7 odst. 1 z. č. 549/1991 Sb.

39. Ve věci také vznikly náklady řízení České republice, a to náklady na znalečné ve věci ustanoveného znalce v částce 10 080 Kč. Ty je neúspěšná žalovaná (kdy je třeba hodnotit úspěch žalobkyně jako plný, neb výše nárokovaného plnění závisela na odborných závěrech znalce – k výši žalobou jinak zcela důvodně uplatněných nároků) povinna zaplatit dle § 148 odst. 1 o.s.ř., a to České republice na účet Okresního soudu v Přerově. To pak ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

40. Žalobkyni pak soud proti žalované přiznal plnou náhradu v řízení žalobkyní účelně (k uplatnění práva žalobkyně u soudu) vynaložených nákladů řízení s ohledem na § 142 odst. 3 o.s.ř. (jak již výše vyloženo, žalobkyně byla v řízení stran obou v něm uplatněných nároků úspěšná, a tyto jí byly oba přiznány, přičemž to ve výši, závislé na ve věci vypracovaném znaleckém posudku...). Žalobkyni byla přiznána konkrétně náhrada nákladů na odměnu jejího zástupce, a to za následující úkony jeho právní právních služeb (ve smyslu § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Šlo o převzetí a přípravu zastoupení, sepis a podání žaloby, účast u jednání do 2 hodin dne [datum], účast u jednání do 2 hodin dne [datum], přičemž u každého z nich soud vycházel jako z punkta pro přiznání odměny z žalobkyni přisouzené částky (418 073 Kč). Celkem proto soud žalobkyni přiznal na odměně jejího zástupce odměnu určenou dle §§ 6 odst. 1, 7 a 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v částce 39 920 Kč (4 x 9 980 Kč). K tomu náleží žalobkyni náhrada režijního paušálu (náhrady hotových výdajů spojených s danými 4mi úkony právních služeb) dle § 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč). Dále náleží žalobkyni náhrada za 12 půlhodin ztráty času ve výši 1 200 Kč (12 x 100 Kč) dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky (při cestě na a z jednání konaných ve věci dne [datum] a [datum] z [obec] do [obec] a zpět). Dále žalobkyni náleží náhrada cestovného za tytéž cesty, a to ve druhém případě ve výši doloženého jízdného za jízdu vlakem 241 Kč, a v prvním případě za cestu osobním vozem o délce 178 km při kombinované spotřebě dle doloženého technického průkazu 4,9 L motorové nafty [číslo] km, doložené ceně paliva 43,90 Kč Naturalu 95, tedy ve výši určené dle vyhl. č. 589/2020 Sb. (ve znění účinném k [datum]) částkou 1 020,40 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni i částku 9 152 Kč na náhradě za 21 % DPH (z přiznané odměny a náhrad), neboť zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně. Celkem tak účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně činí 52 733,40 Kč.

41. Jako úkony právní služby, náklady za které žalovaná není povinna žalobkyni něčeho hradit, soud vyhodnotil náklady žalobkyně spojené s podáním žalobkyně ze dne [datum], když skutečnosti v něm dotvrzené a upřesněné byla žalobkyně povinna uvést již v žalobě (§ 79 odst. 1 o.s.ř.), a nejde tedy o náklady vynaložené v řízení žalobkyní účelně. Jde-li o náklady žalobkyně spojené s předžalobní výzvou žalované (z [datum]), pak ty žalobkyně neprokázala, když nedoložila v průběhu řízení ani tuto výzvu, a ani to, že by ji žalované odeslala. Jako úkon právní služby (za který by náležela odměna a režijní paušál) soud vůbec neposoudil průvodní dopis žalobkyně z [datum] (k udělení souhlasu s poskytnutím informací o zdravotním stavu žalobkyně), a to když nešlo o žádný z úkonů právní služby ve smyslu § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. Totéž platí pro žádost o prodloužení lhůty ze dne [datum], když nešlo o podání týkající se primárně věci samé, ale o procesní žádost (které soud také následně vyhověl) a nad rámec to v něm byla opakována a upřesňována prakticky jen dosavadní žalobní tvrzení. Totéž platí v zásadě i pro podání žalobkyně ze dne [datum] a [datum] (doložení a návrh důkazu) a ze dne [datum] (návrh otázek znalci a setrvání na dosavadních žalobních tvrzeních). Náhrada nákladů řízení žalobkyně se hradí k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k jejich zaplacení stanovil soud do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.