15 C 243/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Rybárovou Plevovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta a, 100 00 Praha 10 proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 67 770,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, úrok ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši částka a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhá zaplacení částky částka s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši částka a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka (od datum – den, kdy se žalovaná dostala naposledy do prodlení, do datum – vyčíslení pohledávky pro účely soudního vymáhání). Uvádí, že dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru k ČSOB kreditní kartě s úvěrovým limitem částka a úrokovou sazbou 19,20 % ročně. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, proto žalobkyně dne datum zesplatnila celý dluh a vyzvala žalovanou k jeho úhradě. Jelikož žalovaná dluh neuhradila, domáhá se jeho zaplacení v tomto řízení. Stran úvěruschopnosti uvedla, že v roce 2010 právní řád neukládal povinnost zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Dále uvedla, že žalovaná po dobu trvání smluvního vztahu vyčerpala celkem částka a uhradila částka, což vyplývá z denní historie účtu. Sjednaná úroková sazba činila 19,20 % p. a., přičemž po 90. dnech prodlení byl dluh úročen sazbou 8,05 % ročně dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a v průběhu řízení zůstala pasivní.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Z listin označených jako Žádost o poskytnutí úvěru ze dne datum a Oznámení o poskytnutí úvěru k ČSOB kreditní kartě ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr k ČSOB kreditní kartě ve výši úvěrového limitu částka se splatností vždy k 20. dni v měsíci, s úrokovou sazbou 19,20 % p. a. Součástí dohody byly i obchodní podmínky pro ČSOB kreditní kartu a sazebník ČSOB.

5. Ze smlouvy o vydání kreditní karty ze dne datum soud zjistil podmínky vydání nové kreditní karty žalované ke smlouvě o úvěru ke kreditní kartě č. 003796284R ze dne datum.

6. Z listin označených jako Potvrzení o převzetí kreditní karty ze dne datum a Potvrzení o převzetí platební karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná převzala platební karty vydané žalobkyní.

7. Z listiny označeného jako Denní historie účtu soud zjistil přehled jednotlivých transakcí na úvěrovém účtu žalované, zejména čerpání úvěru, úhrad, úroků, poplatků a vývoje dlužné částky.

8. Z listiny označené jako Přehled splátek soud zjistil splátky, které měla žalovaná hradit v souvislosti s poskytnutým úvěrem, přičemž poslední splátka, s níž byla v prodlení, byla splatná datum.

9. Z listiny o označené jako Stav dlužné jistiny a příslušenství soud zjistil přehled žalobkyní evidované jistiny, úroků a dalšího příslušenství dluhu žalované.

10. Z listiny označené jako Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně prohlásila celý dluh žalované za splatný ke dni datum (zásilka odeslána – viz dodejka).

11. Z listin označených jako První upomínka, Výzva k zaplacení dluhu a Poslední výzva k zaplacení dluhu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky.

12. Z listiny označené jako Předžalobní výzva ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby.

13. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu, dle kterého žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy revolvingový úvěr s úvěrovým limitem částka, v průběhu smluvního vztahu vyčerpala celkem částka a uhradila částku částka. Žalovaná nehradila své závazky řádně a včas, v důsledku čehož se dostala do prodlení, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalobkyně vyčíslila kapitalizované úroky a kapitalizovaný úrok z prodlení za období od datum do datum a uplatnila rovněž zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení.

14. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy upravené v osmé části tohoto zákona a smlouva podle § 55, jestliže smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, smokvovou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit zaplatit úroky.

15. Právní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou dne datum se posuzuje podle právních předpisů účinných v době jeho vzniku, tj. podle obchodního zákoníku a občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. v části upravující spotřebitelské smlouvy; právní následky prodlení nastalé po datum se však řídí právní úpravou účinnou po tomto datu.

16. Z hlediska právního posouzení soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, která současně představuje spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 52 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, neboť žalobkyně vystupovala při uzavření smlouvy jako dodavatel a žalovaná jako spotřebitel. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované úvěr a umožnila jí jeho čerpání, zatímco žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a hradit sjednané úroky. Žalovaná však své smluvní povinnosti neplnila řádně a včas, v důsledku čehož se dostala do prodlení se splácením úvěru, a žalobkyně proto oprávněně přistoupila k zesplatnění celého dluhu ke dni datum. Jelikož žalovaná dlužnou částku ani poté neuhradila, vznikl žalobkyni nárok jak na zaplacení dlužné jistiny, tak na příslušenství pohledávky. Pokud jde o úroky a úroky z prodlení, soud konstatuje, že ačkoli samotný smluvní vztah vznikl před datum, právní následky prodlení nastalé po tomto datu se již řídí právní úpravou účinnou po datum, tedy zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, a příslušnými prováděcími předpisy upravujícími výši úroků z prodlení.

17. Soud se dále zabýval důvodností uplatněného příslušenství pohledávky. Pokud jde o sjednanou úrokovou sazbu ve výši 19,20 % ročně, soud neshledal tuto sazbu nepřiměřenou ani odporující dobrým mravům ve smyslu § 39 občanského zákoníku z roku 1964. Jednalo se o úrok odpovídající povaze revolvingového úvěru poskytovaného prostřednictvím kreditní karty, který je obecně spojen s vyšší úrokovou sazbou než standardní spotřebitelské úvěry, a žalovaná měla možnost výši čerpání i splácení ovlivnit. Soud současně neshledal, že by ujednání o úrocích představovalo nepřiměřenou smluvní podmínku ve smyslu spotřebitelského práva.

18. Soud se dále zabýval strukturou uplatněné jistiny. Z provedeného dokazování vyplynulo, že nesplacená jistina úvěru činí částka, zatímco žalobkyně uplatňuje částku částka, přičemž rozdíl tvoří úroky a poplatky za poslední zúčtovací období. Tyto byly na základě sjednaných obchodních podmínek přičteny k jistině. Soud konstatuje, že takový postup je přípustný, byl-li mezi účastníky sjednán, a v poměrech revolvingového úvěru představuje standardní mechanismus. V daném případě soud neshledal toto ujednání nepřiměřeným, a proto považuje žalobou uplatněnou jistinu v plné výši za důvodnou.

19. Pokud jde o prodlení žalované, z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná nehradila své splátky řádně a včas již v průběhu trvání smluvního vztahu, přičemž do prodlení se dostávala opakovaně vždy marným uplynutím lhůty splatnosti jednotlivých splátek. Nejpozději se žalovaná dostala do prodlení dne datum, od něhož žalobkyně rovněž vyčíslila kapitalizované příslušenství. V důsledku tohoto porušení smluvních povinností žalobkyně následně přistoupila k zesplatnění celého dluhu ke dni datum. Od následujícího dne byl celý dluh splatný a žalovaná se dostala do prodlení s úhradou celé dlužné částky. Nárok žalobkyně na běžící úrok z prodlení od datum do zaplacení soud shledal důvodným, neboť žalovaná se nachází v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Soud shledal důvodným i nárok žalobkyně na běžící smluvní úrok, neboť jeho výše odpovídá úpravě § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru a nelze ji považovat za nepřiměřenou ani odporující ochraně spotřebitele.

20. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Žalobkyní vynaložené náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku částka a dále z nákladů na zastoupení advokátem podle § 137 a § 151 odst. 2 o. s. ř. Odměna advokáta podle ustanovení § 11, § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „AT“), činí za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) částku částka (3 x částka) a náhrada hotových výdajů činí částka za 3 úkony právní služby (3 x částka) podle § 13 odst. 1, 4 AT. Náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování advokátem, náhrady hotových výdajů činí částku částka. Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši částka (po zaokrouhlení) je žalovaná podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.