15 C 58/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Rybárovou Plevovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 178 597,18 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 61 696 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacenía) částky , částka, ,b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, ,c) kapitalizovaného úroku ve výši , částka, ,d) zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,e) úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,f) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, ,g) kapitalizovaného úroku ve výši , částka, ,h) zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,i) úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvádí, že uplatňuje nárok vyplývající ze dvou smluv o úvěru, které uzavřela její právní předchůdkyně , právnická osoba, , s žalovaným.

2. První nárok vyvozuje žalobkyně ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku , částka, v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit úroky , částka, , , částka, za zpracování půjčky a , částka, představujících poplatek za „komfortní a flexibilní splácení“. Dohodli si 18 měsíčních splátek po , částka, , s poslední splátkou splatnou dne , datum, . Žalobkyně tvrdí, že žalovaný uhradil na tento úvěr celkem , částka, .

3. Druhý nárok žalobkyně vyplývá ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, . Na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku , částka, v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit úroky , částka, , , částka, za zpracování půjčky a , částka, představujících poplatek za „komfortní a flexibilní splácení. Dohodli si 21 měsíčních splátek po , částka, , s poslední splátkou splatnou dne , datum, . Žalobkyně tvrdí, že žalovaný uhradil na tento úvěr celkem , částka, .

4. Ve vztahu k oběma smlouvám žalobkyně shodně tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně před jejich uzavřením posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých žalovaným, které si ověřila nahlédnutím do dokladů předložených při podpisu smluv a zaznamenala je do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně dále uvádí, že obě pohledávky byly na ni postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s její právní předchůdkyní dne , datum, , a že žalovaný byla před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Soud věc projednal dne , datum, v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k následujícím zjištěním.

6. Z listiny označené jako Zákaznická karta, žádost o spotřebitelský úvěr, podepsané dne , datum, , soud zjistil, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí finančních prostředků ve výši , částka, , uvedl své osobní a kontaktní údaje, že je ženatý, vyučený, žije v nájmu, má dvě vyživovací povinnosti, je zaměstnán na plný úvazek u , právnická osoba, s příjmem , částka, v čistém, u původní věřitelky má závazky, které splácí částkou , částka, . Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , které byly v rozsahu , částka, použity na refinancování úvěru č. , hodnota, , a zůstatek , částka, byl vyplacen žalovanému v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši , částka, zahrnující úrok, poplatek za zpracování úvěru a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou dlužnou částku , částka, při úrokové sazbě 86 % a RPSN 137,19 % se zavázal vrátit ve 18 splátkách po , částka, . Z listiny označené jako tabulka umoření úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný na tento úvěr uhradil celkem částku , částka, .

7. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila výplatní pásky za duben a květen 2023, z nichž soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila v dubnu 2023 částku , částka, a v květnu 2023 částku , částka, . Současně z těchto listin vyplynulo, že žalovanému byly v uvedeném období ze mzdy prováděny srážky na základě čtyř exekucí, přičemž v dubnu 2023 bylo sraženo celkem , částka, a v květnu 2023 celkem , částka, . Celé tyto částky byly použity na úhradu přednostní pohledávky na dlužném výživném, jehož dluh tehdy činil , částka, .

8. Z listiny označené jako Pokyny agentury práce , právnická osoba, ze dne , datum, , soud zjistil, že na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance ze dne , datum, uzavřené mezi agenturou práce a žalovaným byl žalovaný dočasně přidělen k výkonu práce pro společnost Stoba , právnická osoba, , přičemž jeho nástupní mzda byla sjednána ve výši , částka, hrubého měsíčně.

9. Z listiny označené jako Zákaznická karta, žádost o spotřebitelský úvěr, podepsané dne , datum, , soud zjistil, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí finančních prostředků ve výši , částka, , uvedl své osobní a kontaktní údaje, že je ženatý, vyučený, žije v nájmu, má dvě vyživovací povinnosti, je zaměstnán na plný úvazek u , právnická osoba, s příjmem , částka, v čistém, u původní věřitelky má závazky, které splácí částkou , částka, . Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši , částka, zahrnující úrok, poplatek za zpracování úvěru a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou dlužnou částku , částka, při úrokové sazbě 68,80 % a RPSN 101,03 % se zavázal vrátit ve 21 splátkách po , částka, . Z listiny označené jako tabulka umoření úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný na tento úvěr uhradil celkem částku , částka, .

10. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník se dohodly na postoupení nezajištěných pohledávek postupitele specifikovaných v příloze č. , hodnota, této smlouvy.

11. Z listiny označené jako Seznam postoupených pohledávek soud zjistil, že obsahuje přehled pohledávek postoupených na žalobkyni, včetně dvou pohledávek odpovídajících úvěrům uplatněným v tomto řízení, a z jejího obsahu lze dovodit, že tvoří přílohu smlouvy o postoupení pohledávek.

12. Z listiny označené jako Potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky soud zjistil, že žalobkyně uhradila dne , datum, úplatu za postoupené pohledávky původní věřitelce, čímž došlo v souladu se Smlouvou o postoupení pohledávky k postoupení pohledávek.

13. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, (včetně podacího lístku) soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky.

14. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, (včetně podacího lístku) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu plynoucího z obou výše zmíněných úvěrů.

15. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě dvou předchozích písemných dohod peněžní prostředky v celkové výši , částka, (2 x 39 000). Před poskytnutím těchto prostředků zjišťovala některé osobní a majetkové poměry žalovaného. Žalovaný na poskytnuté prostředky uhradil celkem částku , částka, , a to , částka, na závazek ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, , a , částka, na závazek ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, . V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil žalobkyni více, než tvrdí žalobkyně. Rovněž nebylo prokázáno, že by okamžité jednorázové vrácení peněžních prostředků nebylo přiměřené možnostem žalovaného; tyto skutečnosti žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil.

16. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, ve znění účinném do , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle ustanovení § 87 odst. 2 ZoSÚ, ve znění účinném do , datum, , je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

20. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Soud se zprvu zabýval tím, zda žalobkyně neposkytla žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK). V rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další, Soudní dvůr Evropské unie vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.

22. Stran zákonného požadavku na řádné zkoumání úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že žalobkyně při analýze příjmové i výdajové stránky žalovaného nepostupovala s náležitou odbornou péčí v případě žádného z úvěrů poskytnutých v březnu 2023 a v červnu 2023.

23. Ve vztahu k úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , žalobkyně vůbec neprokázala, že by před uzavřením smlouvy řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 ZoSÚ. Samotná zákaznická karta a žádost o spotřebitelský úvěr nepostačují, neboť z nich plyne pouze to, jaké údaje žalovaný věřitelce sdělil; nejde však bez dalšího o prokázání toho, že tyto údaje byly ověřeny ani že na jejich základě bylo provedeno skutečné posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně k tomuto úvěru nepředložila žádné další listiny, z nichž by bylo možno dovodit, že by zkoumala příjmovou a výdajovou situaci žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.

24. Ve vztahu k úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , žalobkyně sice již doložila, že měla k dispozici výplatní pásky žalovaného za duben a květen 2023, a tedy že zkoumala alespoň jeho příjmovou stránku, ani to však samo o sobě nepostačuje k závěru o řádném posouzení úvěruschopnosti. Z těchto listin totiž současně vyplývá, že žalovaný byl již tehdy zatížen čtyřmi exekucemi vedenými srážkami ze mzdy a že srážky v částkách , částka, a , částka, směřovaly na úhradu přednostní pohledávky na dlužném výživném, přičemž dluh na výživném činil , částka, . Za této situace žalobkyně neprokázala, že by majetkovou a sociální situaci žalovaného posoudila komplexně a že na základě dostatečných a ověřených podkladů mohla důvodně uzavřít, že nejsou pochybnosti o jeho schopnosti další úvěr splácet.

25. Obdobně nedostatečně byla posouzena výdajová stránka žalovaného. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy o tom, jakým způsobem analyzovala pravidelné výdaje žalovaného. Není zřejmé, zda žalobkyně zohlednila náklady na domácnost, výživu dítěte či jiné běžné životní výdaje. Žalobkyně rovněž neprokázala, že by zjišťovala existenci dalších závazků žalovaného. Z provedených důkazů naopak vyplývá, že žalovaný měl vedle předmětných úvěrů další závazky, které byly vymáhány exekučně. Tato skutečnost svědčí o tom, že žalovaný již byl zadlužen a jeho schopnost splácet další úvěry měla být posouzena se zvláštní obezřetností. Jediným podkladem pro posouzení bonity žalované byla v případě každého úvěru tzv. zákaznická karta obsahující údaje uvedené samotným žalovaným. Takový postup však neodpovídá požadavku § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť věřitel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných, spolehlivých a ověřených informací, nikoli pouze na základě neověřených tvrzení žadatele. Pokud žalovaný měl další existující závazky, bylo nutno zohlednit jak jejich celkovou výši, tak výši pravidelných měsíčních splátek, a tyto údaje poměřit s prokazatelně zjištěnými příjmy žalovaného. Žalobkyně měla rovněž vypočítat tzv. volné peněžní prostředky žalovaného použitelné na úhradu nových splátek, a to s přihlédnutím k jeho vyživovacím povinnostem. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by provedla lustraci žalovaného v úvěrových registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI či jiných databázích), lustraci v evidenci exekucí či insolvenčním rejstříku, ačkoli takový postup představuje, s přihlédnutím k ostatním okolnostem, standardní nástroj pro posouzení zadluženosti spotřebitele.

26. Za této situace soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelské úvěry v rozporu s povinností stanovenou v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy bez řádného posouzení jeho úvěruschopnosti. Porušení této povinnosti má za následek neplatnost smluv o spotřebitelském úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ).

27. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vznikla žalovanému dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelských úvěrů ve výši , částka, (žalobkyně poskytla žalovanému na základě dvou smluv o úvěru celkem částku , částka, a žalovaný neprokázal, že by žalobkyni uhradila více než , částka, ), a to v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 ZoSÚ je speciální ve vztahu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a spočívá v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZoSÚ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

28. Břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese přitom spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Jelikož žalovaná neprokázala (ani netvrdila), že by okamžité (jednorázové) vracení peněžních prostředků nebylo přiměřené jejím možnostem, určil soud novou (hmotněprávní) dobu splatnosti ve smyslu výše cit. judikatury Nejvyššího soudu tak, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni zbývající část jistiny spotřebitelského úvěru do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť účastnici si novou dobu splatnosti nedohodli. Změní-li se poté možnosti spotřebitele (žalované), může soud na návrh některé ze smluvních stran dobu určenou rozhodnutím změnit (§ 87 odst. 3 ZoSÚ).

29. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění. Pariční lhůta koresponduje s novou dobou splatnosti.

30. Ve zbylé části soud zamítl žalobu v rozsahu všech nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovanou nevrácenou jistinu spotřebitelských úvěrů, neboť právním titulem pro vznik těchto nároků je absolutně (od počátku) neplatná smlouva o úvěru, z níž žalované nemohla vzniknout povinnost zaplatit žalobkyni uvedené nároky. Soud rovněž zamítl nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, jelikož se žalovaný s vrácením zbylé části poskytnuté jistiny dosud do prodlení nedostal (viz odůvodnění výše).

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.