15 C 68/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Rybárovou Plevovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného pro 60.537, 67 Kč s přísl. - úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši , částka, , a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši , částka, , a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalobu odůvodňuje tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace), na základě níž dne , datum, poskytla na bankovní účet žalovaného úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný spolu se sjednaným úrokem ve výši 66,27 % ročně zavázal splatit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje únorem 2024. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází i jiných zdrojů, z nichž bylo zjištěno, že volné zdroje žalovaného ke splácení úvěru jsou dostatečné. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění úvěru (k němuž došlo dne , datum, , neboť žalovaný se dostal do prodlení delšího 65 dnů s úhradou splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, ) uhradil , částka, . Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Z listin označených jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. 9103284330/smlouva o úvěru, Dodatek č. , hodnota, k návrhu Smlouvy o úvěru č. , hodnota, , Oznámení o schválení úvěru, Formulář pro Standardní informace, Prohlášení klienta, ve spojení s listinou označenou jako Podpis na dálku - smlouva o spotřebitelském úvěru , jakož i z fotokopie občanského průkazů žalovaného a Prohlášení klienta, soud zjistil, že žalobkyně se dne , datum, zavázala poskytnout žalovanému částku , částka, a žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnutou částku vč. úroku ve výši 66,27 % ročně (RPSN 90,60 %, celková částka splatná spotřebitelem , částka, ) splatit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2024.

4. Z listiny označené jako Důkaz o odeslání , částka, ve spojení s výpisem z účtu žalovaného č. , č. účtu, za soud zjistil, že žalobkyně odeslala na bankovního účet žalovaného dne , datum, částku , částka, pod VS , var. symbol, .

5. Z listiny označené jako Zaslaná SMS soud zjistil, že následně po provedení verifikační platby byl žalovaný informován o provedení platby s tím, že variabilní číslo platby má použít jako podpisový kód.

6. Z listiny označené jako Doklad o vyplacení úvěru ve spojení s výpisem z účtu žalovaného č. , č. účtu, za soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, bezhotovostním převodem částku , částka, .

7. Z listin označených jako Karta klienta soud zjistil, že žalovaný na úvěr uhradil žalobkyni celkem , částka, (5 x , částka, jako splátky za měsíce 2,3,4/2024 a 6,7/2024). Jako zaměstnavatel je v Kartě klienta uvedena , právnická osoba, .

8. Z listin označených jako výpisy č. 2023/1 z účtu žalovaného č. , č. účtu, a Výpis z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalobkyně se před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému zabývala jeho majetkovými poměry. Žalovaný měl celkem pět úvěrových produktů a jeho celkové zadlužení činilo , částka, (zbývající částky splátkových operací). Na předloženém bankovním výpisu není evidován žádný příjem. Z listiny označené jako Hodnocení klienta vyplývá, že žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve formě invalidního důchodu ve výši , částka, , evidovala u něj interní splátky (splátky přímo žalobkyni) ve výši , částka, , náklady na bydlení , částka, a celkové náklady , částka, , a že žije v nemovitosti ve svém vlastnictví sám; volné zdroje žalobkyně vyčíslila na , částka, .

9. Z listin označených jako Upravený splátkový kalendář a Žádost o odklad splátek a z přípisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný požádal o odklad splátek dne , datum, ; jeho žádosti bylo vyhověno. Byla odložena splátka č. , hodnota, , a to za období od , datum, do , datum, , kdy neběžel sjednaný úrok.

10. Z listin označených jako Výzva k zaplacení ze dne , datum, , , datum, a , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek. Z přípisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzvou odeslanou žalovanému dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.

11. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě předchozí dohody uzavřené na dálku peněžní prostředky ve výši , částka, , které byly žalovanému dne , datum, zaslány na jeho bankovní účet. Před uzavřením dohody žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet částku , částka, , přičemž variabilní symbol této platby měl žalovaný použít jako podpisový kód. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve 48 měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce, počínaje únorem 2024. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem , částka, . Na žádost žalovaného mu byl následně povolen odklad jedné splátky. Poté, co žalovaný přestal splátky hradit, žalobkyně jej opakovaně vyzývala k úhradě dlužných částek a dne , datum, mu oznámila zesplatnění dluhu. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného rovněž vyzvala k úhradě dluhu předžalobní výzvou. Z provedených listin soud dále zjistil, že žalobkyně se před poskytnutím peněžních prostředků zabývala majetkovými poměry žalovaného a vycházela přitom z údajů o jeho dalších úvěrových závazcích a nákladech; z provedeného dokazování však nevyplynulo, že by měla výši jeho příjmu ověřenu z nezávislého podkladu, ani že by před poskytnutím peněžních prostředků provedla lustraci v dalších dostupných registrech.

12. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Soud se zprvu zabýval tím, zda žalobkyně neposkytla žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK). V rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další, Soudní dvůr Evropské unie vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.

18. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému jeho úvěruschopnost posoudila způsobem odpovídajícím požadavkům ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Z provedených důkazů sice vyplynulo, že žalobkyně vycházela z určitých údajů o příjmech, nákladech a dalších závazcích žalovaného a že nahlížela do nebankovního registru klientských informací, neprokázala však, že by měla k dispozici dostatečné a spolehlivě ověřené podklady pro závěr, že žalovaný bude schopen poskytnuté peněžní prostředky řádně splácet. Pokud jde o příjmové poměry žalovaného, žalobkyně vycházela z údaje, že žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši , částka, . Tento údaj však nebyl v řízení doložen žádnou listinou, z níž by bylo možno ověřit jeho správnost, zejména potvrzením o výši důchodu, výplatním dokladem či výpisem z účtu zachycujícím odpovídající příjem. Naopak z předloženého bankovního výpisu žalovaného nebyl zjištěn žádný příjem. Samotná listina označená jako Hodnocení klienta, popř. údaje obsažené v prohlášení žalovaného, mohou osvědčovat, z jakých údajů žalobkyně vycházela, nikoli však to, že tyto údaje byly řádně ověřeny. Současně bylo zjištěno, že žalovaný měl již před poskytnutím peněžních prostředků celkem pět úvěrových produktů a jeho celkové zadlužení činilo , částka, . Žalobkyně dále evidovala interní splátky ve výši , částka, , náklady na bydlení , částka, a celkové náklady , částka, . Za této situace bylo namístě, aby majetkové a závazkové poměry žalovaného posoudila se zvýšenou pečlivostí. V řízení však neprokázala, že by kromě nahlédnutí do nebankovního registru klientských informací provedla i další šetření, která by umožnila učinit spolehlivý závěr o skutečné schopnosti žalovaného úvěr splácet. Za tohoto stavu soud uzavírá, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného neposoudila dostatečně a že ani z omezených údajů o jeho majetkových a příjmových poměrech, které byly v řízení prokázány, popřípadě žalobkyní pouze tvrzeny, nelze dovodit, že žalovaný byl schopen sjednaný závazek řádně plnit.

19. Za tohoto stavu soud uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně toho, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného důkladně a na základě dostatečných, spolehlivých a přiměřeně ověřených informací. Jestliže přesto žalovanému peněžní prostředky poskytla, učinila tak v situaci, kdy zde byly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti sjednané splátky řádně hradit. Úvěr tak byl poskytnut v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, a smlouva je proto podle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná.

20. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vznikla žalovanému dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru po zohlednění již uhrazených splátek, tedy částku , částka, (žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, a žalovaný neprokázal, že by žalobkyni v souvislosti se smlouvou o úvěru uhradil víc než , částka, , jak tvrdí žalobkyně), a to v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 ZoSÚ je speciální ve vztahu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a spočívá v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZoSÚ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese přitom spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Jelikož žalovaný neprokázal (ani netvrdil), že by okamžité (jednorázové) vracení peněžních prostředků nebylo přiměřené jeho možnostem, určil soud novou (hmotněprávní) dobu splatnosti ve smyslu výše cit. judikatury Nejvyššího soudu tak, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni zbývající část jistiny spotřebitelského úvěru do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť účastnici si novou dobu splatnosti nedohodli. Změní-li se poté možnosti spotřebitele (žalovaného), může soud na návrh některé ze smluvních stran dobu určenou rozhodnutím změnit (§ 87 odst. 3 ZoSÚ). Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění. Pariční lhůta koresponduje s novou dobou splatnosti.

21. Ve zbylé části soud zamítl žalobu v rozsahu všech nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným nevrácenou jistinu spotřebitelského úvěru, neboť právním titulem pro vznik těchto nároků je absolutně (od počátku) neplatná smlouva o úvěru, z níž žalovanému nemohla vzniknout povinnost zaplatit žalobkyni uvedené nároky. Soud rovněž zamítl nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, jelikož se žalovaný s vrácením zbylé části poskytnuté jistiny dosud do prodlení nedostal (viz odůvodnění výše).

22. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný byl sice v řízení převážně úspěšný, ale dle obsahu spisu mu žádné náklady v souvislosti s tímto soudním řízením nevznikly.