15 C 81/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Rybárovou Plevovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 174 561,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacenía) další částky , částka, ,b) kapitalizovaného úroku ve výši , částka, ,c) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, ,d) úroku ve výši 14,4 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,e) úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,f) úroku ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,g) úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,h) úroku ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení nároků uvedených ve výroku I a II. tohoto rozsudku a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně Raifaisenbank, a. s. (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalovanému úvěr, který žalovaný nesplatil. Právní předchůdkyně žalobkyně po prověření úvěruschopnosti žalovaného uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, (tzv. Smlouva o půjčce na kliknutí), na základě které žalovaný čerpal prostředky ve výši , částka, .

2. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit společně s úrokem 14,4 % ročně a s ujednanými poplatky v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyně se nyní po žalovaném domáhá nesplacené jistiny , částka, , poplatků za pojištění a za výzvy k úhradě dluhu v celkové výši , částka, , částky , částka, jako kapitalizovaného smluvního úroku, a částky , částka, jako kapitalizovaného úroku z prodlení.

3. Žalovaný uhradil splátky pouze v celkové výši , částka, . Raifaisenbank, a. s. (dále jen původní věřitelka) převedla pohledávky za žalovaným na společnost I-Xon a. s. (dále jen mezitímní věřitelka) smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a mezitímní věřitelka převedla pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný byl vyzván k zaplacení před podáním žaloby.

4. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne , datum, v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

5. Soud k důkazu provedl následující listiny, ze kterých učinil tato skutková zjištění.

6. Z listiny označené jako Smlouva o zřízení služeb přímého bankovnictví ze dne , datum, soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování služeb přímého bankovnictví, upravující podmínky poskytování těchto služeb.

7. Z listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o půjčce a Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce soud zjistil, že žalovaný elektronicky navrhl uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši , částka, , se splatností 60 měsíčních splátek, úrokovou sazbou ve výši 14,4 % ročně (dle listiny), RPSN 15,37 %, celkovou částkou splatnou spotřebitelem , částka, , měsíčním pojistným ve výši , částka, a měsíční splátkou měsíční splátka činila , částka, . Původní věřitelka návrh žalovaného přijala. Smlouva odkazuje na Všeobecné obchodní podmínky Raiffeisenbank, Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby a Produktové podmínky pro osobní úvěry.

8. Z listiny označené jako Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil obsah předsmluvních informací poskytnutých žalovanému před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, který koresponduje s obsahem smlouvy.

9. Z listiny označené jako Upozornění na neuhrazenou splátku ze dne , datum, soud zjistil, že banka evidovala ke dni , datum, dlužnou splátku po splatnosti a současně žalovanému vyúčtovala poplatek za zaslání výzvy ve výši , částka, .

10. Z listiny označené jako Výzva k úhradě dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného, že jeho dluh již přesahuje částku , částka, a že mu byl opět účtován poplatek za zaslání výzvy ve výši , částka, .

11. Z listiny označené jako Prohlášení o okamžité splatnosti ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka oznámila žalovanému zesplatnění úvěru. Z listiny označené jako Přehled podacích čísel soud zjistil, že zásilka obsahující prohlášení o okamžité splatnosti byla žalovanému odeslána dne , datum, .

12. Z listiny označené jako Rámcová smlouva o postoupení pohledávek č. 12/2023, podepsané dne , datum, , soud zjistil, že původní věřitelka a mezitímní věřitelka se dohodly na úpravě podmínek pro postupování pohledávek. Smlouva předpokládá uzavírání dílčích smluv o postoupení pohledávek, přičemž vzor takové smlouvy tvoří přílohu č. , hodnota, rámcové smlouvy. Postoupení pohledávek je podle této smlouvy účinné dnem zaplacení úplaty za jejich postoupení.

13. Z listiny označené jako Potvrzení o zaplacení ze dne , datum, soud zjistil, že úplata za postoupení pohledávek byla uhrazena.

14. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek č. 12/2023/2022, uzavřené dne , datum, , soud zjistil, že tato smlouva odkazuje na rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek č. 12/2023 a že původní věřitelka a mezitímní věřitelka se na jejím základě dohodly na převodu pohledávek specifikovaných v příloze č. , hodnota, této smlouvy.

15. Z listiny označené jako Příloha č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek č. 12/2023/2022 soud zjistil, že pod pořadovým číslem , hodnota, je uvedena pohledávka uplatněná v tomto řízení. Příloha byla podepsána dne , datum, .

16. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek č. 2025/10 soud zjistil, že mezitímní věřitelka a žalobkyně se dohodly na postoupení pohledávek specifikovaných v příloze č. , hodnota, této smlouvy. Smlouva byla podepsána dne , datum, a postoupení pohledávek podle jejího obsahu nabylo účinnosti téhož dne.

17. Z listiny označené jako Výpis z účtu za zvolené období vedeného na jméno žalovaného u mBank soud zjistil, že na účet žalovaného byly připsány příjmy ve výši , částka, v prosinci 2023, , částka, v lednu 2024 a , částka, v únoru 2024, vyplacené od fyzické osoby shodného jména a příjmení jako žalovaný a dvě z těchto plateb jsou označeny jako „provize“.

18. Z listiny označené jako Mimořádný výpis účtu č. , hodnota, vedeného u Raiffeisenbank na jméno žalovaného soud zjistil, že dne , datum, byla na tento účet připsána částka , částka, odpovídající vyplacení úvěru poskytnutého původní věřitelkou.

19. Z listiny označené jako Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že jde o interní dokument původní věřitelky zachycující způsob posouzení úvěruschopnosti žalovaného a závěry, k nimž při tomto posouzení dospěla. Z obsahu listiny vyplývá, že původní věřitelka deklarovala ověření údajů poskytnutých žalovaným prostřednictvím bankovního výpisu, kontroly insolvenčního rejstříku, databáze neplatných dokladů, interního blacklistu a externích úvěrových registrů. V listině je uvedeno, že žalovaný deklaroval měsíční příjem ve výši , částka, , přičemž za započitatelný příjem byla považována částka , částka, . Dále jsou v listině evidovány měsíční výdaje v celkové výši , částka, , sestávající z výdajů na splácení úvěrů ve výši , částka, , nákladů na bydlení ve výši , částka, , nákladů na živobytí ve výši , částka, a ostatních výdajů ve výši , částka, . Podle výpočtu obsaženého v listině měla žalovanému po odečtení výdajů zbývat částka , částka, na splácení nového úvěru a nepředvídané výdaje. V listině je dále uveden závěr, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet.

20. Z listiny označené jako Identifikace žádosti soud zjistil, že obsahuje údaje sdělené žalovaným původní věřitelce při podání žádosti o úvěr. Žalovaný v ní uvedl, že je svobodný, bydlí ve vlastním bytě nebo domě, je vyučen s maturitou a podniká. Jako měsíční příjem uvedl částku , částka, , přičemž za započitatelný příjem byla evidována částka , částka, . Dále uvedl náklady na bydlení ve výši , částka, měsíčně a náklady na živobytí ve výši , částka, měsíčně.

21. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci samé.

22. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od původní věřitelky na základě písemné dohody označené jako Návrh na uzavření smlouvy o půjčce a Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne , datum, přijal finanční prostředky ve výši , částka, , které mu byly téhož dne vyplaceny na jeho bankovní účet. Před poskytnutím finančních prostředků se původní věřitelka částečně zabývala schopností žalovaného úvěr splatit. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem a dalšími platbami podle smlouvy. Celkem žalovaný na úvěr uhradil částku , částka, , přičemž soud v tomto směru vycházel z tvrzení žalobkyně, které bylo pro žalovaného příznivé. Pro neplnění splátkových povinností byl úvěr dne , datum, zesplatněn. Pohledávka z této smlouvy byla následně postoupena nejprve z původní věřitelky na mezitímní věřitelku a poté z mezitímní věřitelky na žalobkyni.

23. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování těchto závazkových vztahů pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18).

24. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

25. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 spotř. z. Z interní listiny označené jako Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta sice plyne, že původní věřitelka formálně provedla určité vyhodnocení příjmů a výdajů žalovaného, toto vyhodnocení však samo o sobě nepostačuje k závěru o řádném posouzení úvěruschopnosti. Již z obsahu této listiny totiž vyplývá vnitřní rozpor, jestliže původní věřitelka vyčíslila platební kapacitu žalovaného částkou , částka, měsíčně, ačkoliv sjednaná měsíční splátka úvěru činila , částka, . Za této situace nemohl soud uzavřít, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

26. Současně žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka dostatečně ověřila příjmovou situaci žalovaného a komplexně se zabývala jeho celkovými majetkovými poměry a dosavadním úvěrovým zatížením. Z provedeného důkazu výpisem z účtu plyne, že na účet žalovaného byly v rozhodném období připsány částky , částka, , , částka, a , částka, , tedy v průměru přibližně , částka, měsíčně v hrubém, jelikož žalovaný má dle svých tvrzení příjem z podnikání, zatímco v interních podkladech původní věřitelky byl evidován deklarovaný příjem , částka, a započitatelný příjem , částka, . Žalobkyně přitom nedoložila, jakým způsobem byly tyto údaje ověřeny a jak z nich původní věřitelka vycházela při závěru o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Stejně tak nebyly předloženy výsledky lustrací v externích registrech ani výstupy z dalších databází, včetně případné lustrace evidence exekucí, a nebylo tak prokázáno, že by se původní věřitelka dostatečně zabývala dosavadními závazky žalovaného a způsobem jejich plnění. Za tohoto stavu soud uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného byla před poskytnutím úvěru řádně posouzena. V důsledku řádného nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného je proto úvěrová smlouva neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

27. V případě neplatnosti smlouvy jsou si strany obecně povinny vrátit plnění, která si na jejím základě poskytly, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. V případě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru se však uplatní speciální úprava § 87 spotř. z., podle níž je spotřebitel povinen vrátit toliko poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně má proto právo pouze na vrácení dosud nesplacené jistiny, nikoli na zaplacení sjednaných úroků, poplatků, smluvních pokut či jiných plateb odvozených od neplatné smlouvy. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, obdržel částku , částka, a na její úhradu celkem zaplatil , částka, , přičemž netvrdil ani neprokázal, že by uhradil více. Žalobkyni proto vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny ve výši , částka, . Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně některé přijaté platby započítávala na úhradu úroků či jiných smluvních plnění, neboť na ta jí v důsledku neplatnosti smlouvy nevznikl nárok. Soud proto žalobě vyhověl pouze v rozsahu odpovídajícím nevrácené části jistiny a ve zbytku ji zamítl.

28. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatných smluv. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslaných výzev k plnění (předžalobní výzvy), neboť v těchto žalobkyně po žalované požadovala plnění závazků z neplatných smluv, jejichž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo rozsudek Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo ani na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.

29. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla.

30. O nákladech řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a ve věci převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 41,6 % odpovídající jejímu úspěchu (úspěch žalobkyně 70,8 % odpovídající přisouzené částce , částka, a úspěch žalovaného 29,2 % odpovídající zamítnuté částce , částka, , při zohlednění výše běžících úroků a úroků z prodlení vyčíslených ke dni vyhlášení rozhodnutí. Náklady žalobkyně tvoří náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a odměna advokátky. Při určení odměny advokátky soud postupoval podle § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) a vycházel z tarifní hodnoty , částka, s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu činí v daném případě , částka, . V řízení před soudem advokátka žalobkyně učinila tři úkony právní služby (předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), za které jí náleží mimosmluvní odměna 3 x , částka, podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, tj. celkem činí odměna za úkony advokátky , částka, . K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokátky podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po , částka, za tři úkony právní služby, tedy celkem , částka, . Dále má advokátka žalobkyně nárok na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad, tj. ve výši celkem , částka, . Celkem tak náhrada nákladů činí , částka, , ze které má žalobkyně nárok na 41,6 % odpovídající částce , částka, (po zaokrouhlení). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám advokátky žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.