15 C 87/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Rybárovou Plevovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 25 216 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že mezi žalovanou a spol. právnická osoba, (dále jen „původní věřitelka“), byla dne datum uzavřena dálkově smlouva o úvěru č. hodnota, na základě níž žalovaná čerpala úvěr v celkové výši částka, a to v platbách částka dne datum. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, a původní věřitelka úvěr zesplatnila ke dni datum. Smlouvou ze dne datum původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky, datované dne datum, vč. poštovního podacího lístku, soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovanou doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o úvěru z původní věřitelky na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum.

5. Z listiny označené jako Dodatek č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek nebylo zjištěno, že by se tento vztahoval ke Smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne datum. Dodatek č. hodnota se vztahuje k jiné smlouvě, která je v dodatku označena jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum.

6. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, vč. seznamu pohledávek, soud zjistil, že původní věřitelka se sice dohodla s žalobkyní na podmínkách převodu souboru pohledávek na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek, které budou uzavřeny na základě mezi stranami dohodnutého postupu (pohledávky měly být specifikovány v „datové pásce“ zaslané žalobkyni původní věřitelkou na e-mailovou adresu), nicméně soud z těchto listin nemá za prokázané, že by se dotčená pohledávka původní věřitelky za žalovanou ze smlouvy o úvěru stala skutečně předmětem jakéhokoliv převodu.

7. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).

8. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka vyrozuměla žalovanou doporučeným dopisem o převodu pohledávky ze smlouvy o úvěru z původní věřitelky na žalobkyni. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by jakákoliv pohledávka původní věřitelky za žalovanou byla na základě dohody převedena na žalobkyni.

9. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

11. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran skutečnosti, že by původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávku ze smlouvy o úvěru za žalovanou. Jakkoliv žalobkyně uvádí, že původní věřitelka vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky, tak v režimu § 1882 o. z., kde chybí pravidlo původně obsažené v § 526 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nastupuje požadavek na doložení postupní smlouvy samotné, a nikoliv pouze oznámení postupitele o tomto postoupení. Účinky notifikace dlužníkovi a její dopad na soluční účinek nesmí být zaměňovány s požadavky, kterými podmiňují prokázání postoupení soudy v případě vymáhání pohledávky postupníkem či při změně účastenství v již běžícím řízení. Na prokázání převodu pohledávky jsou kladeny přísnější podmínky než na samotné postoupení, tudíž je k němu vyžadováno prokázání existence postupní smlouvy. Jak přitom vyplývá z hodnocení důkazu, soud nemá za prokázané postoupení pohledávky z původní věřitelky na žalobkyni. Předně, sama rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum převod pohledávek nezakládá; její povaha předpokládá teprve uzavření dílčích smluv o postoupení pohledávek, na jejichž základě by k jednotlivým převodům mělo dojít. Žalobkyně však v žalobě tvrdí, že k převodu předmětné pohledávky došlo přímo na základě této rámcové smlouvy (ze dne datum), avšak toto tvrzení nebylo žádným provedeným důkazem prokázáno. Dále nebylo prokázáno, že by mezi původní věřitelkou a žalobkyní byla uzavřena jakákoliv dílčí smlouva o postoupení pohledávek, která by konkretizovala kdy, jak a zda vůbec byla předmětná pohledávka převedena. Předložená listina, označená žalobkyní jako „seznam“ a identifikující mj. žalovanou pohledávku, je tabulkou obsahující strojově čitelným textem údaje o pohledávkách, nelze z ní však učinit jakýkoliv závěr, ke které rámcové smlouvě o postoupení pohledávek se vztahuje, a nelze z ní dovodit ani okamžik jejího uzavření, tzn. kdy se žalobkyně a její právní předchůdkyně dohodly, že dojde k převodu pohledávek, a ke kterému dni měla být žalovaná pohledávka převedena. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neusnesla důkazní břemeno stran své aktivní legitimace.

12. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě potřeby byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení či označení důkazů, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/10).

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť zcela úspěšné žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově.