16 C 132/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 500 469,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 402 664 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,25 % ročně od [datum] do zaplacení a nahradit žalobci náklady řízení ve výši 64.081 Kč, to vše ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně, splatných vždy k 25. dni každého měsíce, postupně nejprve jistinu s příslušenstvím k rukám žalobce a poté náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalované zaplacení další částky 97 805,09 Kč se smluvním úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 481 978,87 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 481 978,87 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Přerově náklady řízení ve výši, jaká bude vyčíslena v samostatném rozhodnutí, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Přerově náklady řízení ve výši, jaká bude vyčíslena v samostatném rozhodnutí, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 500.469,09 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku mu žalovaná dluží na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (dále jen právní předchůdce žalobce nebo žalobce) a žalovanou dne [datum], na jejímž základě poskytl předchůdce žalobce žalované účelově vázaný úvěr na úhradu jejích závazků u jiných bankovních i nebankovních institucí (na tzv. refinancování) ve výši 530.000 Kč, jež se podle čl. 4 písm. A smlouvy žalovaná zavázala předchůdci žalobce vrátit s roční úrokovou sazbou 5,90 % a RPSN 5,69 % v celkové výši 698.040 Kč (jistina 530.000 Kč a RPSN 168.040 Kč) formou 120 měsíčních splátek po 5.817 Kč. Smluvní strany se ale v čl. 4 písm. B smlouvy dohodly na tom, že pokud klient ve lhůtě 60 dnů nevyužije úvěr na úhradu svých závazků nebo dojde-li ke změně výše úrokové sazby, zvýší se roční úvěrová sazba o 4%, což znamená, že zvýšená RPSN bude činit 9,51 %, zvýšená měsíční splátka bude činit 6.852 Kč, fixní úroková sazba bude činit 9,90 %, a žalované vznikne povinnost vrátit předchůdci žalobce celkem částku 822.240 Kč, z toho na jistinu 530.000 Kč a na celkové náklady úvěru částku 292.240 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr vyčerpala a zaplatila věřiteli 1 splátku ve výši 5.817 Kč. Z důvodu zvýšení úrokových sazeb pak předchůdce žalobce podle čl. 4 písm. B smlouvy předepsal žalované úhradu dalších 120 splátek ve zvýšené částce po 6.852 Kč měsíčně a žalované tak vznikla povinnost vrátit předchůdci žalobce zvýšenou částku 822.240 Kč. Žalovaná uhradila věřiteli řádně a včas pouze 18 splátek a se zbytkem splátek se dostala do prodlení. Předchůdce žalobce proto úvěrový dluh zesplatnil a vyzval žalovanou k jeho úhradě do [datum], což nesplnila. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi předchůdcem žalobce, [právnická osoba] se sídlem v Bratislavě a společností [právnická osoba] byla sporná pohledávka převedena z právního předchůdce na nynějšího žalobce. Žalobce v žalobě doplněné podáním ze dne [datum] rovněž popsal, jak jeho právní předchůdce s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalované poskytovaný úvěr vrátit.

2. Žalovaná připustila, že předchůdce žalobce převedl na její účet částku 530.000 Kč. Namítala však, že šlo o částku určenou pro jejího přítele [jméno] [příjmení], že ona sama spornou smlouvu o úvěru ze dne [datum] s předchůdcem žalobce neuzavírala ani nepodepisovala ani neví, kde měla být uzavírána ani kdo tuto úvěrovou smlouvu za ni podepsal. Dále uvedla, že její přítel [příjmení] [příjmení] měl k jejímu účtu podpisové právo a že poté, co jej koncem roku 2017 vyhodila ze své domácnosti, zjistila, že jí zanechal dluhy a že pod identitou [jméno] [příjmení] nikdo neexistuje. Tyto dluhy se snažila splácet a předchůdci žalobce uhradila částku 122.336 Kč. Žalovaná ponechala na posouzení soudu, zda a v jakém rozsahu je žalobou uplatněný nárok žalobce důvodný.

3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z žalobcem předložené písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], že smlouva byla uzavírána mezi předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] jako poskytovatelem úvěru a žalovanou jako fyzickou osobou – spotřebitelem. Podle čl. 2 smlouvy o finanční situaci klienta, měla být žalovaná zaměstnána od února 2015 na dobu neurčitou, její čistý měsíční příjem (důchod) činil 19.700 Kč, partnera ani jiné příjmy neměla. Měsíčně vynakládala na bydlení částku 3.100 Kč a splácela další dluhy ve splátkách 40.780 Kč měsíčně. Věřitel údajně kontroloval její příjmy z potvrzení zaměstnavatele o zaměstnání a z výplatních pásek za poslední 2 měsíce, přičemž tyto doklady nebyly konkretizovány. V čl. 4 písm. A a B smlouvy se smluvní strany dohodly, že předmětem smlouvy je účelově vázaný úvěr pro žalovanou ve výši 530.000 Kč na úhradu jejích závazků u jiných bankovních nebo nebankovních institucí. Podle čl. 4 písm. A smlouvy bylo dohodnuto poskytnutí úvěru ve výši 530.000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 120 splátkách po 5.817 Kč měsíčně, roční úroková sazba byla 5,90 % a RPSN 5,69 %. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdci žalobce celkem částku 698.040 Kč, přičemž jistina činila 530.000 Kč a náklady spotřebitele činily 168.040 Kč Smluvní strany se ale v čl. 4 písm. B smlouvy dále dohodly na tom, že pokud klient ve lhůtě 60 dnů nevyužije úvěr na úhradu svých závazků nebo dojde-li ke změně výše úrokové sazby, zvýší se roční úvěrová sazba o 4%, což znamená, že zvýšená RPSN bude činit 9,51 %, zvýšená měsíční splátka bude činit 6.852 Kč, fixní úroková sazba bude činit 9,90 % a žalované vznikne povinnost vrátit předchůdci žalobce celkem částku 822.240 Kč, z toho na jistinu částku 530.000 Kč a na celkové náklady úvěru částku 292.240 Kč. Předchůdce žalobce měl nejméně 10 dnů před datem splatnosti zvýšené částky písemně oznámit žalované novou výši splátky, vypočtenou na základě zvýšené úrokové sazby spolu se splátkovým kalendářem. Podle čl. 5 smlouvy byl za předchůdce žalobce zprostředkovatelem smlouvy [jméno] [příjmení]. V čl. 13 smlouvy se smluvní strany dohodly, že v případě prodlení s úhradou 2 nebo více splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce byl věřitel oprávněn zesplatnit úvěrový dluh, a v tomto případě byl klient povinen věřiteli neprodleně zaplatit celou nesplacenou část jistiny včetně úroků, poplatků i úroků z prodlení. V zápatí smlouvy se u data [datum] hod. 11:18 nachází ruční podpis [celé jméno žalované] a za věřitele nečitelná parafa.

5. Z formuláře pro Standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], že obsahuje údaje o úvěru shodné s úvěrovou smlouvou a v zápatí formuláře u data [datum] hod. 11:18 se nachází ruční podpis [celé jméno žalované].

6. Z formuláře předchůdce žalobce společnosti [právnická osoba]„ Souhlas se zpracováním osobních údajů“ z jiného dne [datum], že se na něm nachází ruční podpis [celé jméno žalované].

7. Z fotokopie občanského průkazu žalované, že se ve spodní části nachází záznam„ ověřeno dle originálu [datum]“ a nečitelná parafa. Žalovaná ve své výpovědi potvrdila, že jde o fotokopii jejího občanského průkazu.

8. Z výpovědi žalované, že před spornou smlouvou o úvěru ze dne [datum] měla úvěr od [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] ve výši 120.000 Kč, který splácela ve splátkách po 3.200 Kč měsíčně a nesplacený zůstatek činil cca 90.000 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] nabídla žalované refinancování úvěru, což odmítla. Další závazky neměla. Od léta 2017 do prosince 2017 začal za žalovanou docházet přítel [příjmení] [příjmení], jehož na [jméno] 2017 vyhodila, neboť zjistila nesrovnalosti, které se ho týkaly. Když chtěla ve vlastním bytě za jeho účasti něco vybudovat, začal se vymlouvat, že mu nedošla výplata, že zapomněl kreditní kartu apod. Dále zjistila, že hraje na automatech. Jednou se jí zeptal, zda si může vložit na její účet nějakou půjčku, kterou měl obdržet, s čímž žalovaná souhlasila. Po jeho vyhození začaly žalované docházet upomínky od jiných úvěrových společností na úhradu dluhů a tehdy žalovaná zjistila, že se na těchto jiných smlouvách nachází její jméno, přestože žádné další smlouvy ani půjčky neuzavírala ani je nepodepisovala. Žalovaná přes známého od Policie následně zjistila, že pod identitou [jméno] [příjmení] pocházejícího údajně z [obec] nikdo neexistuje. [příjmení] [příjmení] u ní žádné listiny nezanechal, žádné jeho fotografie nemá ani na mobilu, žádné tetování nemá a žalovaná netuší, podle čeho by jej mohla identifikovat. O svých problémech se svěřila pouze matce. Nebyla schopna soudu vysvětlit, proč se oficiálně neobrátila na Policii ČR. Žalovaná měla v té době 3 zaměstnání a myslila si, že všechny závazky bude schopna zaplatit. Pokud jde o Potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů ze dne [datum], tak o něj žalovaná požádala z důvodu nabídky [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], a při jednání dne [datum] potvrdila, že se na tomto Potvrzení o výši příjmů nachází její pravý podpis. Po opakovaném nahlédnutí do sporné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a do formuláře o Souhlasu se zpracováním osobních údajů žalovaná namítala, že se na těchto listinách její podpis nenachází ani neví, kde ani s kým byla úvěrová smlouva uzavírána. Po nahlédnutí do fotokopií dále potvrdila, že se na nich nachází její občanský průkaz. Žalovaná dále uvedla, že žádný z refinancovaných úvěrů podchycených na straně [číslo] listiny„ Výsledky skorovania S 1“ neuzavírala ani nepodepisovala“. [příjmení] 530.000 Kč skutečně přišla na její účet, ale z tohoto účtu ji vybral nebo převedl jinam [příjmení] [příjmení]. V této době měla žalovaná měsíční příjmy ve výši cca 25.000 Kč čistého.

9. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že v době uzavírání sporné smlouvy byl obchodním zástupcem předchůdce žalobce, pro něhož zprostředkovával úvěrové smlouvy. Žalovanou nezná a při jednání soudu dne [datum] ji uviděl poprvé. Spornou smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] sám osobně nesjednával. K jednání o uzavření smlouvy pověřil svoji kolegyni [jméno] [příjmení], která s ním seděla v jedné kanceláři. Poněvadž ale nese za smlouvu odpovědnost, podepsal ji sám a na smlouvě je jeho podpis. Svědek nebyl schopen uvést, kde ani jak byla smlouva uzavírána a vyslovil domněnku, že smlouva mohla být žalované zaslána poštou. Svědek měl s předchůdcem žalobce uzavřenou smlouvu o obchodním zastoupení, na základě které pro něj zprostředkovával úvěrové smlouvy. Šlo o období asi od června 2017 do roku 2018, kdy tato společnost přestala poskytovat úvěry. Od žalované vyžadovali občanský průkaz a výpisy a potvrzení o příjmu. Tyto údaje pak zasílali předchůdci žalobce, který rozhodoval, zda úvěr poskytne nebo neposkytne. Listina„ Výsledek scoorovania S1“ zřejmě představuje interní záznamy předchůdce žalobce sloužící k posouzení úvěruschopnosti žalované, které však neviděl. Svědek si nepamatoval, zda slyšel telefonický rozhovor mezi žalovanou a jeho kolegyní [jméno] [příjmení].

10. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], že pracovala jako OSVČ. [příjmení] [jméno] [příjmení], jenž byl často na cestách, vykonávala administrativní činnost spočívající v tom, že byla na telefonu, komunikovala s jeho klienty po telefonu nebo přes e-mail, sepisovala s žadateli žádosti o úvěr a kontrolovala, zda jsou žadateli předložené listiny čitelné a kompletní. Když byly podklady hotové, předala je [jméno] [příjmení]. Text smlouvy o úvěru nevyplňovala, pouze žádost o úvěr. Po nahlédnutí do sporné úvěrové smlouvy ze dne [datum] svědkyně uvedla, že údaje o finanční situaci klienta vepisovala do smlouvy firma. [příjmení] [jméno] [příjmení] měla pověření, že může jednat s klientem avšak nikoliv s předchůdcem žalobce. Smlouvu podepisoval [jméno] [příjmení]. S žalovanou ohledně uzavření sporné smlouvy osobně nejednala ani ji neviděla. Pokud jí došla žádost od klienta, výpisy z účtu, kopie občanského průkazu nebo jiné podklady, tak předpokládala, že jde skutečně o klienta a neověřovala, zda jde skutečně o žalovanou. Svědkyně ani nevyplňovala formulář předchůdce žalobce o žádosti o poskytnutí úvěru. Osobní poměry klientů zjišťovala telefonicky, zapsala si je na volný papír, který s dalšími podklady následně předávala [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] tyto zjištěné údaje osobně vyplnil do formuláře předchůdce žalobce, na jehož základě je pak předchůdce žalobce vkládal do smluv. Svědkyně si na spornou věc nevzpomněla, po nahlédnutí do formuláře Potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů připustila, že může jít o formulář předchůdce žalobce. Svědkyně netuší kdo, kdy ani kde spornou smlouvu podepisoval.

11. Ze znaleckého posudku soudem ustanovené znalkyně [celé jméno znalkyně] ze dne [datum], že sporný podpis [číslo] na formuláři pro Standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] (z 11:18 hodin) je pravděpodobně pravým podpisem žalované. U sporných podpisů [číslo] na Smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] (z 11:18 hodin) a [číslo] na Souhlasu se zpracováním osobních údajů ze dne [datum] nelze rozhodnout, zda jde o pravé podpisy nebo o napodobeniny pravého podpisu od jiné osoby.

12. Z Potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů žalované ze dne [datum], že jde o formulář předchůdce žalobce [právnická osoba] – provozovna [ulice a číslo] [obec], v němž se nachází údaje o žalované, že má trvalé bydliště [ulice a číslo], [obec], je svobodná, má 1 vyživovací povinnost, je zaměstnána u Lázní [obec] nad [právnická osoba] [adresa], [obec] jako servírka, že za posledních 6 měsíců měla průměrný čistý příjem 14.127 Kč, jež jí byl zasílán na její účet č. [bankovní účet], z něhož se neprováděly žádné srážky. Údaje zpracovala [jméno] [příjmení] jako mzdová účetní a v zápatí formuláře v rubrice podpis klienta se nachází vlastnoruční podpis [celé jméno žalované]. Žalovaná při jednání soudu dne [datum] potvrdila, že se na tomto formuláři nachází její podpis.

13. Ze shodného vyjádření žalobce a žalované a z výpisu z běžného účtu žalované za měsíc říjen 2017, že předchůdce žalobce zaslal na účet žalované částku 530.000 Kč, která ji byla připsána na účet dne [datum].

14. Z výplatního lístku za 7 a 8/ 2017, že žalovaná měla v červenci 2017 čistý příjem ve výši 13.018 Kč a v srpnu 2017 čistý příjem ve výši 13.902 Kč, z něhož se neprováděly žádné srážky pro věřitele.

15. Z Dohody o provedení práce mezi společností [právnická osoba] Baárova [číslo] [obec] a žalovanou ze dne [datum], že žalovaná měla v období od [datum] do [datum] provádět pro uvedenou společnost administrativní práce za odměnu, která neměla překročit částku 10.000 Kč měsíčně.

16. Z Dohody o provedení práce mezi společností [právnická osoba], [ulice a číslo] [obec] a žalovanou ze dne [datum], že žalovaná měla v období od [datum] do [datum] provádět pro uvedenou společnost administrativní práce a výzkum trhu za odměnu, která neměla překročit částku 10.000 Kč měsíčně.

17. Z Dohody o pracovní činnosti pro agenturní zaměstnávání mezi společností [právnická osoba] [ulice a číslo], [obec] a žalovanou ze dne [datum] a z Pokynu o dočasném přidělení zaměstnance, že žalovaná měla v období od [datum] do [datum] vykonávat nepravidelně práci v Tesco Stores [obec] u pokladny nebo u pultového prodeje za odměnu ve výši 97 Kč za 1 hodinu.

18. Z Potvrzení společnosti [právnická osoba], [ulice a číslo] 00 [obec a číslo] ze dne [datum], že žalovaná měla za období od července do září 2017 (za 3 měsíce) od této společnosti čistý příjem ve výši 2.602 Kč.

19. Z Oznámení Úřadu práce ČR ze dne [datum], že žalované byl poskytnut přídavek na dítě [jméno] [příjmení], [datum narození], ve výši 610 Kč měsíčně.

20. Z žalobcem předložené listiny označené jako„ Výsledek skorovania S1“ vygenerované dne [datum], že jde o hodnocení žalované jako klienta, že požadovaná výška půjčky byla 530.000 Kč, požadovaná doba splácení byla 120 měsíců a požadovaná výše splátky byla 5.817 Kč. Dále je uvedeno, že schválená výše půjčky byla 478.000 Kč, schválená doba splácení byla 120 měsíců a schválená výše splátky byla 5.817 Kč. V listině je dále pod značkou S1 messages uvedeno – STOP – nedostatečná finanční rezerva na splácení (platební kapacita) – schvalovací kompetence riaditeĺa OSŽ. Pod tímto záznamem se nachází ručně psaný záznam –„ [datum] F.Kaňa CRO – sůhlasím [číslo]“ a nečitelná parafa. Podle poznámky od obchodního zástupce měla mít klientka příjem od zaměstnavatele 14.000 Kč + DPP (dohoda o provedení práce). V následujících rubrikách se nachází údaje o tom, že žalovaná je od února 2015 zaměstnána v Lázních [obec] na dobu neurčitou, že její čistý měsíční příjem činí„ 19.700 Kč“ má měsíční finanční výdaje 40.780 Kč a 3.100 Kč, že částka má být určena na„ refinancování – konsolidaci s výplatou na účet klienta“ a že žalovaná má věřiteli zaplatit celkem částku 698.040 Kč. Zprostředkovatelem měl být [jméno] [příjmení] a mělo se jednat o internetovou prodejnu. V další rubrice označené jako„ Refinancováné úvěry“ bylo dále označeno celkem 10 osobních úvěrů. 1. osobní úvěr byl čerpán [datum], jistina byla 10.000 Kč, měsíční splátka byla 2.755 Kč a zůstatek jistiny činil 8.902 Kč. 2. osobní úvěr byl čerpán [datum], jistina byla 16.535 Kč, měsíční splátka byla 2.755 Kč a zůstatek jistiny činil 10.000 Kč. 3. osobní úvěr byl čerpán [datum], jistina byla 12.000 Kč, měsíční splátka byla 1.440 Kč a zůstatek jistiny činil 11.567 Kč. 4. osobní úvěr byl čerpán [datum], jistina byla 15.000 Kč, měsíční splátka byla 17.550 Kč a zůstatek jistiny činil 15.000 Kč. 5. osobní úvěr byl čerpán [datum], jistina byla 25.000 Kč, měsíční splátka byla 3.880 Kč a zůstatek jistiny činil 20.449 Kč. 6. revolvingový úvěr byl čerpán [datum], jistina byla 27.000 Kč, měsíční splátka byla 1.350 Kč a zůstatek jistiny činil 24.722 Kč. 7. osobní úvěr byl čerpán [datum], jistina byla 40.000 Kč, měsíční splátka byla 1.331 Kč a zůstatek jistiny činil 36.147 Kč. 8. revolvingový úvěr byl čerpán [datum], jistina byla 58.000 Kč, měsíční splátka byla 2.900 Kč a zůstatek jistiny činil 55.928 Kč. 9. osobní úvěr byl čerpán [datum], jistina byla 70.000 Kč, měsíční splátka byla 1.387 Kč a zůstatek jistiny činil 61.870 Kč. 10. osobní úvěr byl čerpán [datum], jistina byla 304.000 Kč, měsíční splátka byla 5.432 Kč a zůstatek jistiny činil 262.672 Kč. Celkem šlo o 10 osobních nebo revolvingových úvěrů, jejichž celková jistina činila částku 304.000 Kč, měsíční splátky činily 40.780 Kč měsíčně a zůstatek všech nesplacených jistin činil 507.257 Kč.

21. Z výzvy předchůdce žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dlužných splátek ve výši 20.521 Kč nejpozději do [datum] pod pohrůžkou zesplatnění úvěrového dluhu. Podle připojené dodejky byla zásilka adresovaná žalované uložena na poště dne [datum].

22. Z výpisu z běžného účtu žalované č. [bankovní účet] za obdobní října 2017, že počáteční zůstatek na účtu byl ke dni [datum] ve výši 344,83 Kč, měsíční obrat kredit byl ve výši 583.269,71 Kč, měsíční obrat debet činil - 500.858 Kč a konečný zůstatek na účtu byl ke dni [datum] celkem 82.756,53 Kč. Z výpisu soud dále zjistil, že žalovaná obdržela od dalších úvěrových firem na svůj účet dne [datum] od ProfiCredit Czech částku 29.000 Kč, dne [datum] od [právnická osoba] částku 4.000 Kč a dne [datum] od předchůdce žalobce [právnická osoba] částku 530.000 Kč. Žalovaná dále obdržela od svých zaměstnavatelů a od ÚP ČR dne [datum] od [právnická osoba] částku 1.012 Kč, dne [datum] od [právnická osoba] částku 1.241 Kč, dne [datum] od ÚP částku 700 Kč, dne [datum] od Lázní [obec] částku 12.972 Kč a dne [datum] od NMS Market Research částku 1.267 Kč, tj. celkem částku 17.192 Kč. Pokud jde o výdaje z účtu žalované za říjen 2017, tak žalovaná mimo jiné uhradila na splácení úvěrových dluhů dne [datum] [jméno] [příjmení] (obchodnímu zástupci úvěrové společnosti) částku 4.027 Kč, dne [datum] společnosti The Pay částku 2.862,80 Kč, dne [datum] na splátku neoznačené půjčky částku 5.493,21 Kč, dne [datum] [právnická osoba] finance částku 1.500 Kč, dne [datum] společnosti The Pay částku 825 Kč, dne [datum] [právnická osoba] Credit částku 1.350 Kč, dne [datum] [právnická osoba] částku 838 Kč, dne [datum] [právnická osoba] Finance Czech částku 964 Kč, dne [datum] [právnická osoba] s.r.o. částku 1.355 Kč, dne [datum] společnosti [právnická osoba] částku 3.508,33 Kč a částku 5.262,77 Kč, dne [datum] společnosti [právnická osoba] částku 14.175 Kč, dne [datum] společnosti [právnická osoba] částku 10.951 Kč, dne [datum] [právnická osoba] finance Czech částku 1.469 Kč, dne [datum] [právnická osoba] Czech částku 8.451 Kč, dne [datum] [právnická osoba] Czech částku 10.170 Kč, dne [datum] [právnická osoba] částku 11.059,60 Kč, dne [datum] společnosti [právnická osoba] částku 14.390 Kč, dne [datum] neoznačené společnosti na splácení úvěru částku 36.657 Kč, dne [datum] [právnická osoba] finance Czech částku 13.678 Kč, dne [datum] [právnická osoba] SMS částku 14.905 Kč, dne [datum] [právnická osoba] Finance 19.866 Kč a dne [datum] neoznačené společnosti částku 5.670,68 Kč. Jinak žalovaná podala řadu příkazů k úhradě desítek tisíc Kč neoznačeným příjemcům.

23. Z přehledu splátek a úhrad a ze souhlasného prohlášení obou účastníků řízení ze dne [datum] a [datum], že žalovaná v období od [datum] do [datum] uhradila předchůdci žalobce celkem částku 122.336 Kč. V období od [datum] do [datum] hradila žalovaná splátky ve výši 6.852 Kč měsíčně.

24. Z listiny předložené žalobcem označené jako„ Dáta dopytu“, že byla vytvořena dne [datum] (před uzavřením sporné smlouvy ze dne [datum]), že se týká závazků žalované [celé jméno žalované], u níž bylo zjištěno, že uzavřela 44 smluv na celkovou částku 492.535 Kč, přičemž zůstatková hodnota závazků činila k datu [datum] částku 617.115 Kč, že žalovaná splácí závazky ve splátkách v celkové výši 36.530 Kč měsíčně, že počet existujících smluv je 8, počet UK smluv je 30 a UP smluv 6, maximální počet měsíců po splatnosti jsou 2 a datum posledního deliktu bylo [datum]. Dále jsou uvedeny výpisy s registru klientských operací týkající se zjištěných smluv i seznam 4 žádostí žalované o poskytnutí peněžních prostředků, které byly v období od [datum] do [datum] v rozsahu 50.000 Kč, 400.000 Kč, 480.000 Kč a 400.000 Kč odmítnuty. Podle vyjádření PZ žalobce při jednání dne [datum], že ke dni [datum] existovalo pouze 8 smluv o úvěrech nebo o půjčkách a dalších 36 smluv (30 UK smluv a 6 UP smluv) bylo již ukončeno.

25. Ze smlouvy o spolupráci mezi [právnická osoba] [jméno] [IČO] a právním předchůdcem žalobce ze dne [datum], že podle čl. 3 smlouvy byla jejím předmětem činnost právního předchůdce žalobce směřující k uzavírání smluv o vydání karty s žadateli podle podmínek uvedených ve smlouvě.

26. Podle Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi společností [právnická osoba] - [právnická osoba] [jméno] - a [právnická osoba] ve znění přílohy o postoupení sporné pohledávky na žalobce a žádosti o převod, že sporná pohledávka byla postoupena z právního předchůdce žalobce na [příjmení] [jméno] na žalobce dne [datum].

27. Z oznámení [právnická osoba] [jméno] ze dne [datum], že jako věřitel oznámil žalované okamžité prohlášení splatnosti sporného úvěru a vyzval žalovanou k úhradě úvěrového dluhu ve výši 500.469,09 Kč věřiteli. Podle oznámení došlo dnem [datum] k fůzi společnosti [právnická osoba] se společností [právnická osoba] [jméno] [IČO] a na [právnická osoba] [jméno] přešly všechny práva i povinnosti ze zaniklého subjektu.

28. Z oznámení [příjmení] [právnická osoba] [jméno] ze dne [datum] žalované, že sporná pohledávka byla postoupena na společnost [právnická osoba] se sídlem v [obec] a že celkovou dlužnou částku 510.060,48 Kč je žalovaná povinna uhradit této společnosti.

29. Z oznámení a výzvy žalobce ze dne [datum] žalované, že [právnická osoba] [jméno] postoupila dne [datum] spornou pohledávku společnosti [právnická osoba] a tato společnost vyzvala žalovanou k úhradě úvěrového dluhu ve výši 511.047,66 Kč nejpozději do 5 dnů od doručení tohoto oznámení.

30. Z poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce podal téhož dne k poštovní přepravě předžalobní výzvu.

31. Z výpisu z živnostenského listu a z výpisu z technologického centra MV ČR soud dále zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], podniká jako soukromý podnikatel pod [IČO] mimo jiné i v oboru zprostředkování obchodu a služeb – velkoobchod a maloobchod - od [datum] dosud.

32. Listiny v obálce zapůjčila žalovaná jako srovnávací materiál pro účely vypracování znaleckého posudku. Tyto listiny nebyly navrženy k dokazování, proto soud je k důkazu neprováděl. Žalobcem navržené důkazy vyjádřením CNCB a vyjádřením úvěrujících žalovanou soud neprováděl z důvodu hospodárnosti řízení, neboť významné skutkové okolnosti týkající se zkoumání a osvědčování úvěruschopnosti žalované předchůdcem žalobce byly prokázány výše uvedenými důkazy a další označené důkazy by nemohly zvrátit výsledek provedeného dokazování.

33. Z provedených důkazů v jejich vzájemné spojitosti a návaznosti zjistil soud skutkový stav věci takto.

34. Pokud jde o otázku průběhu uzavírání sporné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], z fotokopie občanského průkazu žalované, na níž je záznam„ o ověření dle originálu dne [datum]“, z formuláře právního předchůdce žalobce„ Souhlas se zpracováním osobních údajů ze dne [datum]“, z„ Potvrzení zaměstnavatele o výší příjmů žalované ze dne [datum]“, které vlastnoručně podepsala žalovaná, z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] o způsobu uzavírání úvěrových smluv a z níže označených Dohod považuje soud za prokázané, že žalovaná se dne [datum] buď poštou, e-mailem nebo přes webové stránky předchůdce žalobce obrátila na obchodního zástupce předchůdce žalobce [jméno] [příjmení], zastoupeného pověřenou [jméno] [příjmení], za účelem poskytnutí úvěru od předchůdce žalobce, a zaslala mu fotokopii svého občanského průkazu, na němž byl záznam, že dne [datum] byla ověřena podle originálu a dále„ Souhlas se zpracováním osobních údajů ze dne [datum]“. Podání žádosti o úvěr byl podnětem k tomu, že si předchůdce žalobce nechal dne [datum] vygenerovat listinu označenou jako„ Dáta dopytu“, v níž byly zachyceny závazky žalované z úvěrů i zápůjček i odmítnuté žádosti o poskytnutí dalších 4 úvěrů. I když podle znaleckého posudku nebylo možno zjistit, zda se na Souhlasu se zpracováním osobních údajů nacházel vlastnoruční podpis žalované, s ohledem na časovou posloupnost, kdy žalovaná následně zaslala zástupci předchůdce žalobce„ Potvrzení o svých příjmech“ přímo na formuláři předchůdce žalobce, který vlastnoručně podepsala dne [datum], a také i své mzdové listy za 7/8 2017, Dohody o provedení práce se [právnická osoba] vision ze dne [datum], se [právnická osoba] Market Research ze dne [datum], se [právnická osoba] Nosluš ze dne [datum] a oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory pro syna [jméno] ze dne [datum], lze dospět k závěru, že žalovaná vlastnoručně podepsala i formulář Souhlasu se zpracováním svých osobních údajů. Předložení všech označených podkladů žalovanou byl také důvodem, pro který předchůdce žalobce vygeneroval dne [datum] další listinu označenou jako„ Výsledek skorovania S1“, v níž předchůdce žalobce zjišťoval a ověřoval především závazky žalované. Soud uzavírá, že z řetězce důkazů i z jejich časové posloupnosti považuje za prokázané, že se na obchodního zástupce předchůdce žalobce obrátila s žádostí o úvěr (nebo o refinancování dluhů) samotná žalovaná a nikoliv neexistující osoba, kterou žalovaná označila jako [příjmení] [příjmení].

35. V této souvislosti se soud zabýval také otázkou důvěryhodnosti žalované. Tato vypověděla, že přede dnem [datum] měla pouze jediný závazek z úvěru poskytnutého bankou [právnická osoba] ve výši 120.000 Kč, který splácela, že další závazky neměla a že od léta 2017 do prosince 2017 začal za ní docházet její přítel [příjmení] [příjmení], jenž jí zanechal dluhy z dalších úvěrů a půjček, které byly podepsány jejím jménem. Z listiny předchůdce žalobce ze dne [datum]„ Výsledky skorovania S1“ bylo ale zjištěno, že ještě před tím, než žalovaná navázala vztah s údajným [jméno] [příjmení], uzavřela do léta 2017 (vyjma smlouvy s [právnická osoba]) dalších minimálně 5 smluv o úvěrech a zápůjčkách. Ostatně pokud by předchozí závazky neexistovaly, nebyl by důvod k uzavírání smlouvy ze dne [datum] o refinancování předchozích závazků od bankovních i nebankovních poskytovatelů úvěrů i zápůjček. Z důvodu zásadních rozporů mezi výpovědí žalované a provedenými důkazy považuje soud výpověď žalované za nevěrohodnou a její námitky za účelové.

36. Pokud jde o otázku způsobu uzavírání sporné smlouvy o úvěru ze dne [datum], tak ze shodné výpovědi žalované a svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] považuje soud za prokázané, že tyto osoby spolu osobně nejednaly ani za své přítomnosti smlouvu nepodepisovaly. [jméno] [příjmení] a [ulice] Půčeková žalovanou nikdy neviděli, což žalovaná potvrdila. Pro absenci příslušných záznamů nebyly podpisy zástupce žalobce ani žalované úředně ověřovány. Z uvedeného vyplývá, že sporná smlouva byla mezi účastníky sjednávána a uzavírána telefonicky a přes e-mailovou komunikaci (které nasvědčuje údaj o e-mailové adrese v záhlaví smlouvy) nebo poštou.

37. Pokud jde o závazkový vztah mezi účastníky, z obsahu listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [číslo], kterou týž den v 11:18 podepsal obchodní zástupce předchůdce žalobce [jméno] [příjmení], a na níž se nachází podpis [celé jméno žalované] rovněž ze dne [číslo] v 11:18 hod., považuje soud za prokázané, že se společnost [právnická osoba] jako poskytovatel úvěru žalované jako fyzické osobě – spotřebiteli zavázal poskytnout účelově vázaný úvěr ve výši 530.000 Kč na úhradu předchozích závazků žalované u jiných bankovních nebo nebankovních institucí (na refinancování dluhů). V čl. 4 písm. písm. A smlouvy byly dohodnuty podmínky úvěru tak, že se žalovaná zavázala úvěr splácet ve 120 splátkách po 5.817 Kč měsíčně, s roční úrokovou sazbou 5,90 % a RPSN 5,69 % a žalovaná se zavázala vrátit předchůdci žalobce celkem částku 698.040 Kč, přičemž jistina činila 530.000 Kč a náklady spotřebitele činily 168.040 Kč. V čl. 4 písm. B smlouvy bylo ale dále dohodnuto, že pokud klient ve lhůtě 60 dnů nevyužije úvěr na úhradu svých závazků nebo dojde-li ke změně výše úrokové sazby, zvýší se roční úvěrová sazba o 4%, což znamená, že zvýšená RPSN bude činit 9,51 %, zvýšená měsíční splátka bude činit 6.852 Kč, fixní úroková sazba bude činit 9,90 % a žalované vznikne povinnost vrátit předchůdci žalobce celkem částku 822.240 Kč, z toho na jistinu částku 530.000 Kč a na celkové náklady částku 292.240 Kč. Bylo povinností předchůdce žalobce nejméně 10 dnů před datem splatnosti zvýšené částky písemně oznámit žalované novou výši splátky, vypočtenou na základě zvýšené úrokové sazby spolu se splátkovým kalendářem. V čl. 13 smlouvy bylo dále dohodnuto, že v případě prodlení žalované s úhradou 2 nebo více splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíců byl věřitel oprávněn zesplatnit úvěrový dluh a v tomto případě byl klient povinen věřiteli neprodleně zaplatit celou nesplacenou část jistiny včetně úroků, poplatků i úroků z prodlení.

38. Pokud jde o otázku, zda smlouvu o úvěru podepsala vlastnoručně sama žalovaná, znaleckým posudkem bylo prokázáno, že sporný podpis nacházející se na Formuláři pro standardní informace ze dne [datum] v 11.18 hodin je pravděpodobně pravým podpisem žalované. Žalovaná tak prokazatelně potvrdila, že byla seznámena se všemi parametry sporného úvěru, o který sama požádala. Ve stejný okamžik [datum] v 11:18 hod. byla vytvořena také samotná úvěrová smlouva, na níž se nachází také podpis [celé jméno žalované]. I když podle znaleckého posudku nebylo možno zjistit, zda jde o pravý podpis žalované, z časové posloupnosti, s ohledem na pravý podpis žalované na Formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze stejného okamžiku a že nebylo prokázáno, že by žalovanou připsání částky 530.000 Kč na svůj účet překvapilo a že by usilovala o její vrácení, lze dojít k závěru, že se na sporné úvěrové smlouvě nachází vlastnoruční podpis žalované.

39. S ohledem na výše uvedená zjištění i na nepochopitelný postup žalované, která se neobrátila na Policii ČR za účelem zjištění totožnosti jejího údajného přítele [jméno] [příjmení], který jí měl způsobit vysoké úvěrové dluhy včetně sporného závazku, a měl si z jejího účtu vybrat tyto peníze pro sebe, považuje soud námitky žalované za nepravdivé.

40. Pokud jde o vzájemné plnění, z výpisu z běžného účtu žalované za říjen 2017 považuje soud za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalované částku 530.000 Kč, která jí byla připsána na její běžný účet dne [datum]. Z přehledu splátek a úhrad a ze souhlasného prohlášení obou účastníků řízení ze dne [datum] a [datum] považuje soud za prokázané, že žalovaná v období od [datum] do [datum] uhradila předchůdci žalobce celkem částku 122.336 Kč, přitom v období od [datum] do [datum] hradila žalovaná splátky ve výši 6.852 Kč měsíčně.

41. Pokud jde o otázku zkoumání úvěruschopnosti žalované předchůdcem žalobce ke dni uzavření sporné úvěrové smlouvy [datum] s odbornou péčí, považuje soud z Potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů ze dne [datum] za prokázané, že průměrný měsíční příjem žalované za 6 předchozích měsíců od Lázní [obec] nad [právnická osoba] byl ve výši 14.127 Kč. Všechny Dohody o provedení práce byly uzavřeny na dobu určitou. Se společností [právnická osoba] ode dne [datum] do [datum], se společností [právnická osoba] ode dne [datum] do [datum], se společností [právnická osoba] ode dne [datum] do [datum]. Všechny odměny za provedení práce byly limitovány maximální částkou 10.000 Kč měsíčně a bylo pouze doloženo, že žalovaná obdržela od další společnosti [právnická osoba] za provedené práce v období od července do září roku 2017 pouze částku 2.602 Kč, což za každý měsíc představuje částku 867 Kč měsíčně a podle potvrzení ÚP pobírá na syna [jméno] dávky sociální podpory ve výši 610 Kč měsíčně. Z výpisu z běžného účtu žalované bylo také prokázáno, že v říjnu 2017 žalovaná obdržela od svého zaměstnavatele na základě uzavřených Dohod o provedení práce i od Úřadu práce pro svého syna pouze částku 17.192 Kč. V čl. 2 sporné smlouvy je popsána finanční situace žalované tak, že její pravidelné čisté měsíční příjmy měly činit částku 19.700 Kč čistého, přičemž nebylo konkrétně uvedeno, od kterých zaměstnavatelů ani v jaké výši byly tyto příjmy zjištěny a ověřeny. Další příjmy ani partnera žalovaná neměla. Pokud jde o výdaje, tak žalovaná měla měsíčně hradit pouze částku 3.100 Kč na bydlení a jako další výdaje byly uvedeny měsíční náklady na splácení úvěrů apod. ve výši 40.700 Kč měsíčně. Vůbec nevylo uvedeno, že žalovaná má ve své péči tehdy nezletilého syna [jméno], na něhož pobírala dávky státní sociální pomoci ve výši 610 Kč – 700 Kč měsíčně. Výdaje na živobytí, tj. na jídlo, oblečení, hygienu pro sebe i svého nezletilého syna [jméno], [datum narození], dále na plyn, elektriku, vodné a stočné, odpadky, dopravu do zaměstnání, na telefon, na internet, na záliby ani koníčky neměla žalovaná žádné. Z výše uvedeného je zřejmé, že se předchůdce žalobce reálnými výdaji žalované vůbec nezabýval a pouze mu stačily výdaje na bydlení a na úhradu závazků. Žalobce tak nemohl zjistit ani posoudit, zda žalovaná bude mít dostatek finančních prostředků na úhradu splátek úvěru ve výši 5.817 Kč měsíčně, natož na zvýšené splátky 6.852 Kč měsíčně. Nebylo také zjištěno, že by se předchůdce žalobce vůbec zabýval otázkou, z jakých finančních prostředků bude žalovaná dlouhodobě splácet poskytnutý úvěr za situace, kdy všechny Dohody o provedení práce měly skončit dnem [datum], tj. za 2,5 měsíce po uzavření smlouvy, a od [datum] mělo dojít k významnému poklesu finančních zdrojů žalované k úhradě dluhu.

42. Pokud jde o otázku, zda předchůdce žalobce mohl mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr vrátit, z listiny předchůdce žalobce vygenerované dne [datum] a označené jako„ Výsledek skorovania S1“ vyplývá, že samotný předchůdce žalobce poté, co hodlal žalované poskytnout úvěr ve výši 530.000 Kč hrazený ve splátkách po 5.817 Kč a zjistil, že žalovaná má 1 nezaopatřené dítě, pobírá 19.700 Kč, má měsíční výdaje pouze za závazky ve výši 40.780 Kč a za bydlení 3.100 Kč (bez ohledu na další neuvedené výdaje na živobytí, na dítě, na energie apod.) si sám vyhodnotil, že je třeba proces uzavírání smlouvy zastavit, neboť žalovaná neměla dostatečné finanční rezervy na splácení úvěru, neboť neměla při splátkách 5.817 Kč„ platební kapacitu“. Přes tento interní závěr statutární zástupce předchůdce rozhodl o poskytnutí úvěru žalované ve výši 530.000 Kč a podle čl. 4 písm. B smlouvy již ode dne [datum] (po 3 měsících) zvýšil žalované splátky na částku 6.852 Kč měsíčně, jež žalovaná hradila od [datum] do [datum]. Z uvedené listiny jednoznačně vyplývá, že samotný předchůdce žalobce vyhodnotil, že by neměl úvěr poskytovat, neboť nebude vrácen. Přesto statutární orgán předchůdce žalobce o poskytnutí částky 530.000 Kč rozhodl. Zde nešlo o objektivní vyhodnocení rizik úvěru, nýbrž o bezmyšlenkovité ničím nepodložené rozhodnutí.

43. Pokud jde o otázku, zda [příjmení] [příjmení] vybral z účtu žalované spornou částku, tak z výpisu z běžného účtu žalované za měsíc říjen 2017 bylo prokázáno, že poté, co jí od předchůdce žalobce přišla na její účet částka 530.000 Kč, provedla žalovaná řadu úhrad svých závazků vůči bankovním a nebankovním poskytovatelům úvěrů. Tvrzení žalované, že uvedenou částku si vybral nebo převedl na jiné účty údajný [příjmení] [příjmení] nebylo ničím prokázáno.

44. Ohledně právního nástupnictví považuje soud za prokázané, že na podkladě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení [právnická osoba] [jméno] ze dne [datum], oznámení [příjmení] [jméno] ze dne [datum] i oznámení žalobce ze dne [datum] došlo z důvodu fúze ke dni [datum] k přechodu sporné pohledávky z právního předchůdce žalobce na [právnická osoba] [jméno] a na základě smlouvy o postoupení byla sporná pohledávka postoupena ke dni [datum] z [právnická osoba] [jméno] na žalobce.

45. Aktivně legitimovaná [právnická osoba] [jméno] oznámila žalované dopisem ze dne [datum] přechod sporné pohledávky, zesplatnila úvěrový dluh a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Dopisem ze dne [datum] oznámila [právnická osoba] [jméno] žalované postoupení sporné pohledávky na žalobce. Předžalobní výzvou ze dne [datum] oznámil žalobce žalované, že na něj byla sporná pohledávka převedena a vyzval žalovanou k úhradě dluhu nejpozději do 5 dnů od doručení dopisu. Podle poštovního podacího archu předal žalobce předžalobní upomínku k poštovní přepravě dne [datum].

46. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. (dále jen z.s.ú.) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru a na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl k následujícím právním závěrům.

47. Sporná smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] byla uzavírána podle § 2395 o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalované jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.

48. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda předchůdce žalobce při poskytování úvěru žalované splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018).

49. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od 1. 12. 2016 do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru„ přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

50. Při zjišťování, ověřování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele jde zpravidla o tyto povinnosti věřitele: a) zjistit od spotřebitele údaje o jeho příjmech a o jeho reálných výdajích na živobytí, na bydlení a na úhradu jiných závazků; b) ověřit pravdivost spotřebitelem uvedených údajů z dokladů, které podle § 84 cit. zákona musí spotřebitel věřiteli doložit buď přímo s žádostí o úvěr nebo na vyžádání věřitele. U příjmů půjde např. o pracovní smlouvu, mzdové listy, u OSVČ o výpisy z účtů, o rozhodnutí úřadu o přiznání dávky, o smlouvu o provedení práce. U reálných výdajů půjde např. o smlouvu o nájmu, o podnájmu, o rozhodnutí o hrazení výživného nezletilým dětem nebo manželovi či manželce, doklady o platbách elektřiny, plynu, vodného, stočného, poplatků za mobil, internet, za odpady. U jiných závazků půjde například o výši a splátkách jiných úvěrů, zápůjček, náhrady škody apod. Pravdivost údajů o nákladech na živobytí (na jídlo, ošacení, hygienu, sport, koníčky) je věřitel povinen ověřit a porovnat s údaji z veřejně dostupných informací o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. i podle databáze Českého statistického úřadu o průměrných výdajích obyvatelstva (rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Pokud budou údaje spotřebitele neúplné nebo nevěrohodné nebo se budou vymykat obvyklým cenovým hladinám v místě i v čase, je věřitel povinen vyžádat si od spotřebitele další podklady nebo vysvětlení a pokud je spotřebitel nedoloží, nemůže věřitel požadovaný úvěr spotřebiteli poskytnout, neboť chybějící, nevěrohodné případně nepravdivé údaje brání řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele; c) s odbornou péčí profesionála v oboru finančnictví a úvěrování, ke které se věřitel veřejně i při styku s žalovanou stranou přihlásil podle § 5 o. z. a dal tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho činností spojena (a nikoliv s laickou péčí), posoudí spotřebitelem uvedené a doložené údaje, zda spotřebiteli zbude dostatek finančních prostředků na to, aby bez zjevných problémů a omezení mohl splácet spotřebitelský úvěr po celou dohodnutou dobu, a na základě provedeného odborného posouzení požadovaný úvěr spotřebiteli poskytne pouze tehdy, pokud objektivně nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr řádně splácet. Posuzování úvěruschopnosti spotřebitele se nevztahuje pouze ke dni sjednávání smlouvy o úvěru. Pokud z podložených údajů vyplyne, že spotřebiteli v krátké době po případném uzavření smlouvy bude ukončena pracovní smlouva a tudíž přijde o příjmy, případně podle již pravomocného rozhodnutí soudu lze očekávat u spotřebitele zvýšení výdajů například na výživné na děti, na výživné partnera, na úhradu způsobené škody, pak profesionální přístup odborníka v úvěrování předpokládá předvídavost i zvídavost, z jakých zdrojů bude spotřebitel hradit splátky úvěru po celou dobu splátkového kalendáře, která obvykle trvá i několik let. To předpokládá i rozum průměrného člověka a schopnost jej užívat s běžnou péčí a opatrností (§ 4 odst. 1 o. z.). V takovém případě je povinností věřitele vyžádat si od spotřebitele další údaje případně další podklady o předpokládaných zdrojích příjmů do budoucna. Pokud tuto běžnou (nikoliv odbornou) péči věřitel nevyvine, může i s běžnou laickou péčí předpokládat, že bez dostatečných příjmů nebude spotřebitel v krátké době schopen splátky úvěru řádně splácet a že dojde na vymáhání dluhu u soudu. Nejde samozřejmě o situace, kdy spotřebitel zcela náhle a nepředvídatelně, např. z důvodu úrazu apod., ztratí předpokládaný dlouhodobý příjem. V takovém případě půjde o nepředvídatelné, tudíž přípustné riziko. Jestliže věřitel řádně nezjišťoval a s odbornou péčí neposuzoval úvěruschopnost spotřebitele, případně objektivně měl mít pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet (např. příjmy byly nedostatečné nebo příjmy a výdaje spotřebitele byly na hraně), a přesto spotřebiteli požadovaný úvěr za účelem dosažení zisku poskytl, je smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatná. Viz např. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, rozsudek NSS ČR sp zn. 1 As 30/2015-39 publikovaný pod [číslo] 2015 Sb. ze dne [datum], nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne [datum]. Důkazní břemeno k prokázání splnění povinnosti zjistit, ověřit a posoudit úvěruschopnost spotřebitele leží na poskytovateli úvěru, tj. na žalobci.

51. I v případě, kdy bankovní nebo nebankovní poskytoval poskytuje spotřebiteli úvěry nebo zápůjčky k úhradě předchozích dluhů, tj. k refinancování, je povinen zjišťovat, ověřovat i posuzovat úvěruschopnost spotřebitele podle § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. podle výše uvedených principů.

52. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že žalobce, na němž leží důkazní břemeno, neprokázal, že jeho právní předchůdce řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalované podle § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobce se sice zabýval příjmy žalované od Lázní [obec] ve výši 14.127 Kč měsíčně, zjevně ale přehlédl, že další příjmy na základě Dohod o provedení práce jsou limitovány jak maximální možnou částku 10.000 Kč měsíčně, tak dobou existence všech dohod do [datum]. V řízení bylo pouze prokázáno, že žalovaná obdržela od společnosti [právnická osoba] za 3 měsíce před uzavřením sporné smlouvy pouze částku 2.602 Kč (což představuje pouze částku 867 Kč měsíčně) a že za říjen 2017 byl celkový příjem žalované od jejího zaměstnavatele a na základě všech dohod o provedení práce pouze ve výši 17.192 Kč. Pokud předchůdce žalobce v čl. 2 sporné smlouvy uvedl, že žalovaná pobírá čistý měsíční příjem ve výši 19.700 Kč, není zřejmé, z jakých podkladů tyto informace čerpal i ověřoval a uvedená částka se jeví jako nadsazená. Navíc okamžitě bylo zřejmé, že již od [datum] z důvodu skončení všech Dohod o provedení práce dojde ke snížení čistých příjmů žalované pouze na částku cca 14.127 Kč měsíčně. Z Potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů i z Oznámení ÚP ze dne [datum] předchůdce žalobce dále musel zjistit, že žalovaná měla vyživovací povinnost k nezletilému synovi [jméno], [datum narození], přesto tuto významnou skutečnost do čl. 2 smlouvy týkající se finanční situace klienta vůbec neuvedl. Pokud jde o výdaje žalované, předchůdce se při hodnocení úvěruschopnosti zaměřil pouze na náklady na bydlení ve vlastním domě ve výši 3.100 Kč, které nebyly ničím podloženy, a na výdaje na úhradu předchozích dluhů ve splátkách ve výši 40.780 Kč měsíčně. Vůbec se ale nezabýval reálnými výdaji žalované na živobytí, tj. na jídlo, ošacení, hygienu pro sebe i svého syna, na dopravu do zaměstnání, na elektřinu, plyn, vodné a stočné, odvoz odpadu, na telefon, internet na záliby ani na koníčky. Přitom životní minimum pro žalovanou mělo podle § 3 zákona č. 110/2006 Sb. v tehdy platném znění činit částku 3.140 Kč a pro jejího syna částku 2.450 Kč měsíčně. Pokud minimální výdaje žalované i jejího syna byly na životní minimum 5.590 Kč a na bydlení 3.100 Kč měsíčně, tj. 8.690 Kč měsíčně, pak spolu s měsíční splátkou 5.817 Kč by šlo o výdaje 14.507 Kč měsíčně. Při splátce 6.852 Kč měsíčně, kterou žalovaná hradila z důvodu navýšení úrokových sazeb již od [datum], by šlo o výdaje 15.542 Kč měsíčně. Za situace, kdy žalovaná měla zajištěný průměrný pravidelný měsíční příjem ze stálého zaměstnání pouze ve výši 14.127 Kč měsíčně, minimální částky z Dohod o provedení práce měly skončit za 2,5 měsíce od uzavření smlouvy a do výdajů nebyly vůbec započítány další reálné výdaje na dopravu do zaměstnání, na elektřinu, plyn, vodné a stočné, odvoz odpadu, na telefon pro ní i jejího syna, na internet, na záliby apod., muselo být předchůdci žalobce od samého počátku zřejmé, že žalovaná nemohla být objektivně schopna splátky požadované předchůdcem žalobce delší dobu splácet. Vyhodnocení samotného předchůdce žalobce v listině„ Výsledky skorovania S 1“, že žalovaná nemá dostatek finančních zdrojů na splácení úvěru, bylo naprosto správné. Bylo prokázáno, že předchůdce žalobce prokazatelně věděl, že žalovaná nemůže požadovaný úvěr delší dobu splácet a že měl obavu o jeho vrácení, přesto jí úvěr poskytl. Odůvodněné obavy předchůdce žalobce se naplnily a žalovaná přestala poskytnutý úvěr vracet. Soud tedy uzavírá, že předchůdce žalobce řádně nezjišťoval ani neověřoval úvěruschopnost žalované a přestože prokazatelně měl důvodné obavy o vrácení poskytnutého úvěru, úvěr v rozporu s § 75, § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalované poskytl. Porušení této povinnosti žalobcem má za důsledek absolutní neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

53. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku a na právní jednání se hledí, jako by nikdy nevzniklo a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představuje plnění z neplatného právního jednání (protiprávním užitím cizí hodnoty), a kdo se na úkor druhého bez spravedlivého důvodu obohatil, musí ochuzenému vydat to, oč se obohatil (viz. § [číslo] odst. 1 a 2 a § 2993 a násl. o.z.). Podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. je pak spotřebitel povinen věřiteli vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho schopnostem.

54. V řízení bylo prokázáno, že na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobce žalované do její dispozice částku 530.000 Kč a že žalovaná vrátila žalobci prokazatelně částku 122.336 Kč. Při rozhodování soud vypočetl, že nedoplatek jistiny úvěru tak činí částku 402.664 Kč.

55. Žalovaná zaúčtování vzájemných plnění sama nenavrhla. Soud proto provedl zaúčtování vzájemných plnění z úřední povinnosti. Vyšel totiž ze základních principů, na nichž stojí občanský zákoník, a to z § 2 odst. 1 o. z. podle něhož musí být každé ustanovení o. z. vykládáno jenom ve shodě s LZPS, s ústavním pořádkem a se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, dále z principu poctivosti podle § 3 odst. 2 písm. c) o.z., podle něhož nikdo nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých, z principu odborných znalostí podle § 4 odst. 2 a § 5 odst. 1, k němuž se žalobce přihlásil, z principu podle § 6 odst. 2 o. z., podle něhož nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu nebo stavu, který vyvolal a ze zásad na ochranu spotřebitelů. Soud dále vyšel z principu, že při interpretaci a aplikaci zákonných ustanovení, které upravují spotřebitelské vztahy, musí obecné soudy respektovat ústavní princip ochrany slabší strany, plynoucí z principu rovnosti vyjádřeného v čl. 1 LZPS a zahrnující i princip ochrany spotřebitele, a promítnout jej do svých úvah a posouzení a připouští-li pak zákonná ustanovení vícero možných výkladových řešení, je ústavně konformní takový výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější (viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2063/17 ze dne [datum]). Přihlédl také k principu, že je neakceptovatelné, aby se soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (viz nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne [datum], III. ÚS 4084/12 ze dne [datum]). Současně soud přihlédl i k vývoji judikatury ESLP směřující k čím dál větší ochraně spotřebitelů před nepoctivými a nekalými praktikami nebankovních subjektů.

56. Soud dále vyšel ze speciálního ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., podle něhož lze spotřebiteli uložit povinnost vrátit věřiteli pouze jistinu poskytnutého úvěru a nic více.

57. Podle názoru soudu skutečnost, že žalovaná ještě před zahájením soudního řízení uhradila v období od [datum] do [datum] předchůdci žalobce ve splátkách celkem částku 122.336 Kč, sama o sobě neznamená, že žalovaná uznala zbývající dlužnou částku ve smyslu § 2054 o.z. V řízení nebylo totiž možno jednoznačně usoudit, že žalovaná tímto plněním uznala i zbytek dlužné částky, když brojila, že dluh způsobila třetí osoba [příjmení] [příjmení]. K uznání dluhu žalovanou podle § 2054 o.z. nedošlo.

58. Po zaúčtování vzájemných plnění soud vypočetl, že žalovaná dluží žalobci dosud částku 402.664 Kč. Soud podle § [číslo] odst. 1 a 2, § 2993 o. z. a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zbývající dlužnou částku 402.664 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10,25 % ročně od [datum] do zaplacení ve splátkách po 5.000 Kč měsíčně (odstavec I. výroku rozsudku).

59. Až při vyhotovování písemného znění rozsudku soud kontrolním výpočtem zjistil, že po odečtu žalovanou zaplacené částky 122.336 Kč od poskytnutého úvěru 530.000 Kč činí nevrácený zůstatek namísto částky 402.664 Kč správně částku 407.664 Kč. Poněvadž se jednalo o nesprávný výpočet a nikoliv o zjevnou chybu v počtech, soud nemohl tuto chybu napravit postupem podle § 164 a § 167 o.s.ř.

60. Žalobce v řízení prokázal, že předžalobní upomínku ze dne [datum], v níž vyzýval žalovanou k úhradě dluhu do 5 dnů od doručení výzvy, předal k poštovní přepravě dne [datum]. K doručení výzvy žalované mohlo dojít ke dni [datum]. Pět dnů k úhradě uplynulo dnem [datum] a ode dne [datum] se tak žalovaná ocitla v prodlení a žalobci tak vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.

61. Žalovaná s ohledem na své majetkové poměry navrhla splácení zbývající dlužné jistiny úvěru ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně z důvodů, že žádné nemovitosti nevlastní, automobil nemá, bydlí v nájemním bytu, nájemné hradí ve výši 6.000 Kč a náklady na energie hradí ve výši 5.550 Kč a vodné a stočné ve výši 1.500 Kč za půl roku. V současné době nepracuje, náklady na cestování nemá, za jídlo a ošacení vynakládá cca 4.000 Kč měsíčně. Žije ve společné domácnosti se synem, jenž má 18 let, studuje elektrotechnickou střední školu v [obec] a má příjmy z brigád, zaměstnán není. Žalované v březnu 2021 skončila půlroční neschopenku, po kterou pobírala dávky 10.500 Kč měsíčně. Od dubna 2021 do října 2021 byla vedena na Úřadu práce a pobírala podporu ve výši 7.400 Kč měsíčně. Od [datum] má nastoupit do zaměstnání k firmě v [obec] a měla by pobírat čistý příjem 20.000 Kč měsíčně. Šlo by o práci z domova přes počítač. Právní zástupce žalobce poukázal, že pokud by splátky měly činit 1.000 Kč měsíčně, trvalo by splácení cca 17 let. Jako minimální splátku požadoval 5.000 Kč měsíčně, při které by splácení dluhu trvalo 3,5 roku. S ohledem na výši dluhu a předpokládané příjmy žalované soud podle § 87 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. uložil žalované vrátit žalobci poskytnutou jistinu úvěru se zákonnými úroky z prodlení a nahradit žalobci náklady řízení ve splátkách po 5.000 Kč měsíčně.

62. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, pokuty a poplatky) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru (odstavec II. výroku rozsudku).

63. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný pouze částečně. Žalobce se domáhal přiznání jistiny s příslušenstvím ve výši 685.455 Kč (počítáno z jistiny 500.469,09 Kč, z úroků 9,9 % ve výši 92.023,80 Kč a ze zákonného úroku z prodlení 10% ve výši 92.962,40 Kč) a byla mu přiznána pouze jistina s příslušenstvím v celkové výši 470.962 Kč (počítáno z jistiny 402.664 Kč a ze zákonného úroku z prodlení ve výši 10,25% ve výši 68.298 Kč). Žalobce má proto právo na poměrnou část nákladů řízení ve výši 38 % (od úspěchu 69 % bylo třeba odečíst neúspěch ve výši 31 %) v celkové výši 64.081 Kč. Přiznaná částka představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši 24.099 Kč, dále účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 10,5 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění, návrh ve věci samé, a účast při jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] při němž nebylo zahájeno jednání - ve výši 1/2, dne [datum] a [datum]) ve výši 11.062 Kč za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 6. cit. vyhl., to znamená za 10,5 úkonů právní služby celkem 116.151 Kč, dále paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby, t.j. 11 x 300 Kč celkem částka 3.300 Kč, vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 25.085 Kč. Celkové náklady řízení žalobce činily částku 168.635 Kč, z toho 38 % činí zaokrouhleně částku 64.081 Kč.

64. O nákladech státu podle § 148 o.s.ř. ve vztahu k žalobci i žalované bude rozhodnuto v samostatných rozhodnutích (odstavce III. a IV. výroku rozsudku).