16 C 16/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 93 683,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 41 427 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalované zaplacení další částky ve výši 66 591,38 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 239,16 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 068,12 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 23 223,79 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 29 % ročně z částky 23 223,79 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 275,69 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 416,82 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 32 513,08 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 29 % ročně z částky 32 513,08 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 495,47 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 600,82 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 844,78 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 29 % ročně z částky 5 844,78 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky 93.683,38 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] [obec] (dále jen právní předchůdce žalobce nebo žalobce) uzavřel s žalovanou ve dnech [datum], [datum] a [datum] tři smlouvy o spotřebitelských zápůjčkách – zelená v hotovosti, jejichž dohodnuté podmínky žalovaná nesplnila, proto předchůdci žalobce vznikl nárok na zaplacení požadovaného dluhu včetně příslušenství. Pokud jde o první smlouvu o zápůjčce zelená v hotovosti ze dne [datum], vedenou pod [číslo] označenou jako refinancování, tak na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku 27.000 Kč, a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým poplatkem ve výši 21.775 Kč, celkem částku 48.775 Kč, formou 18 měsíčních splátek po 2.710 Kč, přičemž první splátka byla splatná dnem, kterým uplynula lhůta 1 měsíce od uzavření smlouvy, další splátky vždy do konce následujícího měsíčního období a poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť splátky neplatila řádně a včas a uhradila pouze 8.120 Kč. Žalovaná tak dluží dosud částku 39.688,38 Kč, z toho na jistině této zápůjčky částku 23.223,79 Kč s příslušenstvím a na dlužném poplatku zbytek. Pokud jde o druhou smlouvu o spotřebitelské zápůjčce zelená v hotovosti ze dne [datum], označenou jako souběžná, vedenou pod [číslo] tak na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku 40.000 Kč a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým poplatkem ve výši 32.019 Kč, celkem částku 72.019 Kč, formou 18 měsíčních splátek po 4.002 Kč, přičemž první splátka byla splatná dnem, kterým uplynula lhůta 1 měsíce od uzavření smlouvy, další splátky vždy do konce následujícího měsíčního období a poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť splátky neplatila řádně a včas a uhradila pouze 17.308 Kč. Žalovaná tak dluží dosud částku 53.995 Kč, z toho na jistině této zápůjčky částku 32.513 Kč s příslušenstvím a na dlužném poplatku zbytek. Pokud jde o třetí smlouvu o spotřebitelské zápůjčce zelená v hotovosti ze dne [datum], vedenou pod [číslo] tak na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku 16.000 Kč a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým poplatkem ve výši 13.107 Kč, celkem částku 29.107 Kč, formou 18 měsíčních splátek po 1.618 Kč, přičemž první splátka byla splatná dnem, kterým uplynula lhůta 1 měsíce od uzavření smlouvy, další splátky vždy do konce následujícího měsíčního období a poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť splátky neplatila řádně a včas a uhradila pouze 14.772 Kč. Žalovaná tak dluží dosud částku 14.335 Kč, z toho na jistině této zápůjčky částku 5.844,78 Kč s příslušenstvím a na dlužném poplatku zbytek. Ke všem třem sporným smlouvám žalobce popsal, jak jeho právní předchůdce s odbornou profesionální péčí zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona 257/2016 Sb. Ve skutečnosti však předložil soudu pouze smlouvy o zápůjčkách ze dne [datum] [číslo] ze dne [datum] [číslo] spolu se zákaznickými kartami, nic více. Třetí smlouvu ze dne [datum] [číslo] přes výzvu soudu nepředložil. Na základě smlouvy ze dne [datum] byly sporné pohledávky postoupeny z právního předchůdce na nynějšího žalobce, o čemž byla žalovaná informována.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Ke sporným zápůjčkám si na nic konkrétního nevzpomněla, snad měla pouze dvě zápůjčky. Její příjmy uvedené v zákaznických kartách nejsou pravdivé, neboť ve skutečnosti měla příjmy nižší. Žalovaná je nyní nezaměstnaná a požádala o umožnění úhrady dluhu ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně.

3. Po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů i v jejich vzájemných souvislostech, s přihlédnutím k tomu, co vyšlo v řízení najevo, zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. První písemnou smlouvou o spotřebitelské zápůjčce – zelená v hotovosti - ze dne [datum], označenou jako refinancování, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou pod [číslo] na základě občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb., se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 27.000 Kč v hotovosti za souhrnný poplatek ve výši 21.775 Kč (sestávající z úroku 6.617 Kč, z poplatku za flexibilní splácení ve výši 7.034 Kč a z poplatku za administrativní činnost 8.124 Kč), jíž se žalovaná zavázala splácet v celkové dohodnuté výši 48.775 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2.710 Kč, přičemž první splátka byla splatná dnem, kterým uplynula lhůta 1 měsíce od uzavření smlouvy a další splátky vždy do konce následujícího měsíčního období. V odstavci smlouvy označeném jako„ refinancování zápůjčky“ bylo ale zároveň uvedeno, že z důvodu dluhu na dosud neuhrazené jiné zápůjčce z jiné smlouvy [číslo] ve výši 1.145 Kč uhradí předchůdce žalobce žalované v hotovosti pouze částku 25.855 Kč a žalované podepsala, že tuto sníženou částku od žalobce v hotovosti převzala. Žalobce smluvní podmínky v čitelné podobě nepředložil. Z obsahu žaloby i z tabulky umoření soud zjistil, že ještě před jejím podáním uhradila žalovaná na dluh ze zápůjčky celkem částku 8.120 Kč Tyto skutečnosti nebyly žalovanou zpochybňovány.

5. K prokázání tvrzení o šetření a ověřování úvěruschopnosti žalované žalobce předložil pouze kartu zákazníka ze dne [datum], podle níž měla žalovaná bydlet v nájemním bytu spolu s neoznačeným partnerem, neměla žádnou vyživovací povinnost a byla nezaměstnaná, její příjmy měly činit měsíčně 15.816 Kč, 4.000 Kč a 19.600 Kč, celkem 39.416 Kč. Podle záznamu měla žalovaná přiznanou dávku na základě„ rozhodnutí“, u něhož ale chybí označení úřadu, který vydal rozhodnutí o přiznání dávek a číslo jednací. Údaje o příjmu žalované ve výši 15.816 Kč jsou nekonkrétní a tudíž neověřitelné, stejně jako 3 údajné výpisy z neoznačeného čísla účtu žalované u neznámého bankovního ústavu. Z ničeho nelze také zjistit, z jakých zdrojů má žalovaná další příjmy ve výši 4.000 Kč a 19.600 Kč. Lze přitom hluboce pochybovat o tom, že by v případě těchto příjmů v celkové výši 23.600 Kč měsíčně byly žalované přiznány další dávky státní sociální podpory ve výši 15.816 Kč. Rovněž nekonkrétní záznamy o splátkách jiných dluhů ve výši 800 Kč měsíčně a o odhadovaných výdajích 8.400 Kč jsou nevěrohodné a ničím nepodložené. Nekonkrétní, neúplné a nepodložené údaje v zákaznické kartě nejsou ověřitelné a jsou tudíž nevěrohodné a při posuzování úvěruschopnosti žalované z nich nelze vycházet.

6. Druhou písemnou smlouvou o spotřebitelské zápůjčce – zelená v hotovosti - ze dne [datum], označenou jako souběžná, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou pod [číslo] na základě občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb., se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 40.000 Kč v hotovosti za souhrnný poplatek ve výši 32.019 Kč (sestávající z úroku 9.803 Kč, z poplatku za flexibilní splácení ve výši 10.180 Kč a z poplatku za administrativní činnost 12.036 Kč), jíž se žalovaná zavázala splácet v celkové dohodnuté výši 72.019 Kč v 18 měsíčních splátkách po 4.002 Kč, přičemž první splátka byla splatná dnem, kterým uplynula lhůta 1 měsíce od uzavření smlouvy a další splátky vždy do konce následujícího měsíčního období. Podle čl. 9 odst. 1 bodu b) a čl. 9 smlouvy v případě prodlení žalované s úhradou splátek byl věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a dlužníku měla vzniknout povinnost vrátit věřiteli neuhrazenou jistinu zápůjčky. Z obsahu žaloby i z tabulky umoření soud zjistil, že ještě před jejím podáním uhradila žalovaná celkem částku 17.308 Kč Tyto skutečnosti nebyly žalovanou zpochybňovány.

7. K prokázání tvrzení o šetření a ověřování úvěruschopnosti žalované žalobce předložil pouze kartu zákazníka ze dne [datum], podle níž měla žalovaná bydlet v nájemním bytu spolu s neoznačeným partnerem, neměla žádnou vyživovací povinnost, byla nezaměstnaná, její příjmy z jediného zdroje měly činit měsíčně částky 9.712 Kč, 4.800 Kč a 16.100 Kč, celkem 30.612 Kč. Podle záznamu měla žalovaná přiznanou dávku na základě„ výměru a rozhodnutí“, u něhož ale chybí označení úřadu, který vydal rozhodnutí a výměr o přiznání dávek a číslo jednací. Údaje o příjmu žalované ve výši 9.712 Kč jsou nekonkrétní a tudíž neověřitelné, stejně jako 3 údajné„ složenky za 7,8,9“ z neznámého roku od neznámého dárce. Z ničeho nelze také zjistit, z jakých zdrojů má žalovaná další příjmy ve výši 4.800 Kč a 16.100 Kč. Lze přitom hluboce pochybovat o tom, že by v případě těchto příjmů v celkové výši 20.900 Kč měsíčně byly žalované přiznány další dávky státní sociální podpory v další výši 9.712 Kč. Rovněž nekonkrétní záznamy o splátkách jiných dluhů ve výši 650 Kč a ve vztahu k Providentu Financial ve výši 3.633 Kč měsíčně a o údajných dalších výdajích žalované ve výši 3.800 Kč jsou nevěrohodné a ničím nepodložené. Nekonkrétní, neúplné a nepodložené údaje v zákaznické kartě nejsou ověřitelné a jsou tudíž nevěrohodné a při posuzování úvěruschopnosti žalované z nich nelze vycházet.

8. Třetí tvrzenou smlouvu o spotřebitelské zápůjčce zelená v hotovosti ze dne [datum], vedenou pod [číslo] o údajném poskytnutí částky 16.000 Kč žalované, žalobce přes výzvu soudu ze dne 3.2.2022 č.j. 16 C 16/2022-24 nepředložil a v podáních ze dne [číslo] ze dne [datum] se o ní již ani nezmiňoval.

9. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil příležitosti být soudem poučen podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. o možnosti doplnit chybějící skutková tvrzení ve vztahu ke zjišťování, ověřování a posuzování úvěruschopnosti žalované ke každé jednotlivé smlouvě o zápůjčkách, o možnosti posoudit požadované nároky také z titulu bezdůvodného obohacení a v tomto smyslu doplnit chybějící skutková tvrzení a o možnosti navrhnout další důkazy k prokázání sporných tvrzení.

10. Ve vztahu k třetí smlouvě o zápůjčce ze dne [datum] soud uzavřel, že žalobce její existenci ničím neprokázal a poněvadž nepředložil ani žádný důkaz o faktickém předání tvrzené částky 16.000 Kč žalované, neprokázal ani, že by se žalovaná na jeho úkor bezdůvodně obohatila.

11. Žalobce sice předložil zákaznickou kartu ze dne [datum] k údajné třetí smlouvě, soud ji však pro nadbytečnost k důkazu neprovedl. Zákaznická karta totiž nepotvrzuje uzavření smlouvy o zápůjčce ani předání peněz žalované. 12.. Smlouvou ze dne [datum] ve znění příloh postoupil právní předchůdce sporné pohledávky na žalobce. Dopisem ze dne [datum] předchůdce žalobce postoupení sporných pohledávek žalované oznámil. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužných částek nejpozději do [datum]. Podle podacího lístku předal žalobce předžalobní výzvu k poštovní přepravě dne [datum]. Nebylo prokázáno, že by žalovaná spornou dlužnou částku žalobci uhradila.

13. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských zápůjček v době uzavírání sporných smluv soud z vyjádření bankovních ústavů zjistil, že v únoru 2018 činila úroková sazba u [právnická osoba] 14,4 %, u KB 9,6 % a u ČSOB 10,9 %. V listopadu 2017 činila úroková sazba u [právnická osoba] 13,9%, u KB 9 % a u ČSOB 10,9 %. Průměrná úroková sazba všech tří bankovních domů činila v únoru 2018 cca 11,63 % a v listopadu 2017 cca 11,26%.

14. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům.

15. Všechny projednávané sporné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], [datum] a [datum] jsou podle obsahu smlouvami o zápůjčce podle § 2390 o.z. a tudíž smlouvami reálnými, což znamená, že smlouva nevznikne pouhou dohodou stran v písemné nebo v jiné formě, ale až skutečným odevzdáním dohodnutého předmětu zápůjčky vydlužiteli (viz použitelné rozhodnutí NS ČR č.j. 4312/2008 ze dne 29.9.2010 a č.j. 33 Cdo 1517/2008 ze dne 31.3.2010). Poněvadž se žalobce domáhal vrácení zapůjčených peněz na základě tvrzených smluv, leželo na něm důkazní břemeno k prokázání, že se s žalovanou jako vydlužitelem dohodli na předmětu zápůjčky (na konkrétní výši poskytovaných peněz) a současně, že peníze v dohodnuté výši žalované fakticky předal (viz použitelné rozhodnutí NS ČR č.j. 4312/2008 ze dne 29.9.2010).

16. V řízení bylo prokázáno, že první smlouvou ze dne [datum] se předchůdce žalobce sice zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 27.000 Kč, od jejíž výše se odvíjel i vyčíslený souhrnný poplatek i výše splátek, ve skutečnosti ale žalovaná převzala pouze částku 25.855 Kč, tedy méně, než bylo dohodnuto. Žalobcem tvrzená smlouva o zápůjčce ve výši 27.000 Kč tudíž vůbec nevznikla. Na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 25.855 Kč, jež žalovaná vrátila pouze ve výši 8.120 Kč. Na bezdůvodném obohacení zůstal dosud nedoplatek ve výši 17.735 Kč. V tomto rozsahu je žaloba oprávněná.

17. Žalobce v řízení neprokázal existenci údajné třetí smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] ani že žalované fakticky předal částku 16.000 Kč. V tomto rozsahu je žaloba žalobce zjevně neoprávněná.

18. Zbývající sporná smlouva o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovaná jako spotřebitel tak požívá ochrany podle § 1810 a násl. o.z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebudou vyplývat důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy. Soud z úřední povinnosti podle § 588 o.z. zkoumal, zda předchůdce žalobce při poskytování této zápůjčky splnil výše uvedené zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018).

19. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od 1. 12. 2016 do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru„ přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

20. Žalobce v žalobě tvrdil, že jeho předchůdce posuzoval schopnost žalované poskytnutou zápůjčku řádně a včas vrátit s náležitou odbornou péčí v souladu s platným ustanovením § 84 až § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Ze shora uvedených skutkových zjištění ale pravdivost tohoto odvážného tvrzení žalobce vůbec nevyplývá. Ba naopak. Žalobce se totiž vůbec nezabýval, od koho žalovaná pobírala (jako jediný zdroj příjmů) v kartě uvedené částky 9.712 Kč, 4.800 Kč a 16.100 Kč ani v jakém konkrétním období, nezabýval se jejími reálnými výdaji v údajné výši 3.800 Kč (jež měly být na živobytí, na nájem i na energie a vadné a stočné) ani se nezabýval jejími reálnými dluhy, které splácela ve výši 650 Kč a 3.633 Kč měsíčně. Z žalobcem předložených a provedených důkazů naopak vyplývá, že reálnou úvěruschopnost žalované řádně, a už vůbec ne s odbornou péčí nezkoumal ani neprověřoval. Takto postupoval se zřetelným záměrem poskytnout žalované požadovanou zápůjčku bez ohledu na její reálnou návratnost a svým neprofesionálním, lajdáckým a zjevně neodborným postupem záměrně zkresloval úvěruschopnost žalované. Soud tedy uzavírá, že bez zjištění a ověření reálných příjmů a výdajů žalované nemohl žalobce podle výše uvedené judikatury vůbec provést posouzení úvěruschopnosti žalované a tudíž samotný předchůdce žalobce musel mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr vrátit. Hodnocení úvěruschopnosti žalované je nepravdivé, neúplné, nepodložené a tudíž nevěrohodné. Zkoumání úvěruschopnosti žalované nedosahuje ani úrovně běžné laické péče při použití průměrného rozumu (§ 4 odst. 1 o.z.) natož odborné péče profesionála v oboru úvěrování, k níž se předchůdce žalobce podle § 5 o.z. veřejně přihlásil. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele bylo do právního řádu zakotveno zákonem č. 145/2010 Sb. s účinností od [datum], jež byl s účinností ode dne [datum] nahrazen zákonem č. 257/2016 Sb. Ani za dobu téměř 7 let nebyl předchůdce žalobce schopen řádně a s odbornou péčí provést zjišťování, ověřování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Soud tedy uzavřel, že žalobce úvěruschopnost žalované ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně, natož s odbornou péčí, nezkoumal, nezjišťoval ani neověřoval. Porušení této povinnosti žalobcem má za důsledek absolutní neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. a na základě absolutně neplatné smlouvy nelze žalobci žalobou uplatněné nároky přiznat.

21. Pro úplnost soud dospěl také k závěru, že smlouva je rovněž absolutně neplatná pro nepřiměřeně vysoké souhrnné poplatky, které představují 80% z jistiny, ostatně tak jako v dalších obdobných sporech žalobce vůči svým dlužícím klientům. Z úřední činnosti je soudu známo, že průměrná úroková sazba [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] byla v rozhodném období v listopadu 2017 cca 11,26%. Ve smlouvě sjednané souhrnné poplatky nemají jakékoliv ekonomické opodstatnění a jejich výše byla stanovena procentuálně pouze z výše poskytované částky. Nepřiměřeně vysoké poplatky jsou v rozporu s dobrými mravy, předchůdce žalobce potažmo žalobce jimi obchází ustanovení § 2390 o.z. o odměně za poskytnutí zápůjčky v podobě úroků a bez těchto nepřiměřeně vysokých souhrnných poplatků by předchůdce žalobce žalované finanční prostředky vůbec neposkytl a smlouvy neuzavřel, což má za důsledek absolutní neplatnost obou smluv také podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 a 2, § 576 a § 580 o.z., k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti podle § 588 o.z.

22. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění bez platných závazků, které si musí smluvní strany podle § [číslo] odst. 1 a 2 a § 2993 o.z. a také podle § 87 zák. č. 257/2016 Sb. vzájemně vrátit.

23. V řízení bylo prokázáno, že na základě první neexistující smlouvy ze dne [datum] předal předchůdce žalobce žalované částku 25.855 Kč a žalovaná ji vrátila pouze ve výši 8.120 Kč, zůstal nedoplatek ve výši 17.735 Kč. Na základě druhé absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] předal předchůdce žalobce žalované částku 40.000 Kč a žalovaná ji vrátila pouze ve výši 17.308 Kč, zůstal nedoplatek ve výši 23.692 Kč. Žalovaná dosud žalobci nevrátila částku 41.427 Kč.

24. Soud tudíž uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 41.427 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od [datum] do zaplacení (odstavec I. výroku rozsudku). 25 Žalobce v řízení prokázal, že předal předžalobní upomínku ze dne [datum], obsahující výzvu k úhradě dluhu nejpozději do [datum], k poštovní přepravě dne [datum]. Ve stanovené lhůtě do [datum] žalovaná dlužnou částku žalobci neuhradila. Ode dne [datum] se ocitla v prodlení a žalobci tak vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.

26. Soud nevyhověl žádosti žalované o umožnění uhradit dluh ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně a lhůtu k plnění stanovil v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. V řízení bylo totiž prokázáno, že žalovaná své existující závazky dlouhodobě nesplácí ani v minimálních splátkách, že je nezaměstnaná a ničím neprokázala, že má příjem, z něhož by byla schopna splátky řádně a zároveň dlouhodobě hradit.. Z uvedených důvodů by se stanovení splátkového kalendáře v projednávané věci jevilo jako neúměrné zvýhodnění žalované na úkor věřitele (viz rozhodnutí NS ČR R 67/1966, sp. zn. 5 Cz 126/65 a rozhodnutí KS v [obec], sp.zn. 28 Co 403/1996).

27. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úrok, poplatky za administrativní či jinou (ne) činnost, poplatek za hotovostní inkaso splátek) požadované na základě neexistujících nebo absolutně neplatných smluv o zápůjčkách (odstavec II. výroku rozsudku).

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení měla žalovaná větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.