16 C 161/2018

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem T.G. příjmení 24, PSČ obec o zaplacení 71 726 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku 93 667,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 31 582,91 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 14,33 % p.a. z částky 31 582,91 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 11 171,80 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 19,98 % p.a. z částky 11 171,80 Kč od [datum] do zaplacení, to je v celém rozsahu, se zamítá.

II. Žalobce ani žalovaná nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplati České republice – na účet Okresního soudu v Přerově náklady řízení v celé výši, jaká bude vyčíslena v samostatném rozhodnutí, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky 71.726 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce) uzavřel s žalovanou dne [datum] a dne [datum] dvě smlouvy o zápůjčce, jejichž dohodnuté podmínky žalovaná nesplnila, proto žalobci vznikl nárok na zaplacení požadovaného dluhu včetně příslušenství. Pokud jde o první smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], vedenou pod [číslo] tak na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku 16.000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti a zavázala se ji vrátit spolu s dohodnutým poplatkem ve výši 13.377 Kč (sestávajícím z úroků ve výši 2.043 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 3.041 Kč, a z poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 8.293 Kč) celkem částku 29.377 Kč, formou 60 týdenních splátek po 490 Kč (t.j. celkem 1.960 Kč měsíčně), přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť splátky neplatila řádně a včas, přičemž naposledy uhradila příslušnou částku [datum]. Žalovaná tak dluží dosud na jistině této zápůjčky částku 11.171,80 Kč a na dlužném poplatku částku 7.705,20 Kč, celkem částku 18.877 Kč s příslušenstvím. Pokud jde o druhou smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], vedenou pod [číslo] tak na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku 38.000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti a zavázala se ji vrátit spolu s dohodnutým poplatkem ve výši 28.149 Kč (sestávajícím z úroků ve výši 3.398 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 5.056 Kč a z poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 19.695 Kč) celkem částku 66.149 Kč, formou 60 týdenních splátek po 1.103 Kč (t.j. celkem 4.412 Kč měsíčně), přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť splátky neplatila řádně a včas, přičemž naposledy uhradila příslušnou částku [datum]. Žalovaná tak dluží dosud na jistině této zápůjčky částku 31.582,91 Kč a na dlužném poplatku částku 21.266,09 Kč, celkem částku 52.489 Kč s příslušenstvím. Na základě smlouvy ze dne [datum] byly obě sporné pohledávky postoupeny z právního předchůdce na nynějšího žalobce, o čemž byla žalovaná informována dopisy ze dne [datum]. Ve svém podání ze dne [datum] žalobce dále doplnil, že jeho právní předchůdce pečlivě ověřoval úvěruschopnost žalované na základě vyplněných zákaznických karet, podle nichž žalovaná měla stálý příjem, žila ve vlastním domě bez zástavy, neměla vyživovací povinnost k žádné další osobě a neměla ani úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, zcela v souladu s platným ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. Dále uvedl, že na základě smlouvy o zápůjčce na 16.000 Kč ze dne [datum] žalovaná uhradila částku 10.500 Kč, kterou si žalobce započetl na neuhrazenou jistinu v rozsahu 4.828,20 Kč a na neuhrazený poplatek v rozsahu 5.671 Kč. Na základě smlouvy o zápůjčce na 38.000 Kč ze dne [datum] žalovaná uhradila částku 13.300 Kč, kterou si žalobce započetl na neuhrazenou jistinu v rozsahu 6.417,09 Kč a na neuhrazený poplatek ve výši 6.882,91 Kč. Současně uvedl, že v předchozím období od [datum] do [datum] bylo mezi jeho předchůdcem Provident Financial a žalovanou uzavřeno dalších 13 označených smluv o půjčkách a zápůjčkách.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a ve svých podáních doručených soudu dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] vznesla námitku promlčení žalobou uplatněných nároků s tím, že k ujednání v čl. 11 smluvních podmínek o prodloužení promlčecí lhůty na dobu 6 let nelze přihlížet, neboť je v neprospěch žalované jako slabší smluvní strany, a že žalovaná uplatnila sporné nároky u soudu po uplynutí promlčecí lhůty. Dále brojila, že sjednané poplatky ve výši 13.377 Kč za jistinu zápůjčky 16.000 Kč a ve výši 28.149 Kč za jistinu zápůjčky 38.000 Kč jsou nepřiměřeně vysoké a byly sjednány v neprospěch žalované, proto je ujednání neplatné. RPSN ve výši 63,39 % je rovněž nepřiměřeně vysoké a formulářové smlouvy o zápůjčce neumožňují spotřebiteli určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen. Sjednané poplatky tak představují pro spotřebitele sankce, že si u Providentu půjčili finanční prostředky. Přitom odkázala na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 1/10 ze dne [datum] a na Směrnici Rady 93/13 EHS ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Žalovaná dále namítala, že předchůdce žalobce zastoupený [jméno] [příjmení] vůbec nezjišťoval a už vůbec neprověřoval, zda je žalovaná schopna poskytnuté zápůjčky splácet. V době uzavírání sporných smluv měla žalovaná řadu dluhů z předcházejících půjček přímo u předchůdce žalobce [právnická osoba] Když se k ní zástupce [příjmení] [příjmení] dostavil k osobnímu vývěru splátek, žalovaná mu oznámila, že na splátky nemá finanční prostředky, [příjmení] [příjmení] ji vždy nabídl tzv.„ refinancování“ spočívající v tom, že uzavřela s předchůdcem žalobce novou smlouvu o zápůjčce a nově poskytnuté finanční prostředky vždy sloužily k zaplacení dluhů z předcházejících smluv, proto [příjmení] [příjmení] jí nepředal finanční prostředky v dohodnuté výši, nýbrž pouze jejich část. [příjmení] [příjmení] po žalované nevyžadoval žádné výpisy z jejích příjmů a předchůdce žalobce věděl, že nově poskytnuté peníze jdou na úhradu předchozích dluhů u něho samotného. Ze všech uvedených důvodů považuje žalovaná obě smlouvy za absolutně neplatné. Žalobce v žalobě uvedl a žalovaná potvrdila, že na základě smlouvy ze dne [datum] na zápůjčku 16.000 Kč zaplatila předchůdci žalobce částku 10.500 Kč a na základě druhé smlouvy ze dne [datum] na zápůjčku 38.000 Kč zaplatila předchůdci žalobce částku 13.300 Kč. <b>3. Z provedených důkazů soud zjistil:</b> 4. -z písemné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] ve znění smluvních podmínek, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [obec] a žalovanou na základě občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 145/2010 Sb. Ve smlouvě je uvedeno, že právní předchůdce žalobce poskytuje žalované zápůjčku ve výši 16.000 Kč za poplatek ve výši 13.377 Kč (sestávající z dále uvedených kalkulačních položek, a to úroku ve výši 2.043 Kč, poplatku za administrativní činnost 3.041 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 8.293 Kč), jíž se žalovaná zavázala splácet v celkové dohodnuté výši 29.377 Kč v 60 týdenních splátkách po 490 Kč (t.j. po 1.960 Kč měsíčně), přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, tj. dne [datum]. Ve smlouvě se nachází prohlášení zákazníka, že podpisem smlouvy potvrzuje, že při uzavírání smlouvy od Providentu v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky. Smlouva byla uzavírána v Měrovicích (v bydlišti žalované), za [právnická osoba] smlouvu sjednával a podepisoval jeho obchodní zástupce [příjmení] [příjmení] a smlouvu podepsala také žalovaná. V čl. 11 smluvních podmínek se zákazník a Provident podle § 630 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. dohodli na prodloužení promlčecí lhůty na 6 let a v [číslo] se zákazník i Provident dále dohodli, že v případě, že zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné splátky, má Provident právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, 5. –ze zákaznické karty vedené na jméno [celé jméno žalované] ze dne [datum], že žalovaná měla k tomu dni u Provident Financial jinou zápůjčku, že žalovaná žádá o novou zápůjčku ve výši 16.000 Kč z důvodu„ neočekávaných výdajů“, že žalovaná je starobní důchodce, měla pobírat důchod ve výši 10.500 Kč měsíčně, měla mít údajně další příjem do domácnosti 15.000 Kč aniž bylo konkrétně uvedeno, co tento příjem představuje a na základě čeho jej žalovaná pobírá. Podle karty žalovaná neměla nezaopatřené děti a není v ní ani uvedeno, že by s někým žila ve společné domácnosti. Bez dalšího je v kartě pouze zapsáno, že žalovaná má měsíční příjmy 25.500 Kč. Pokud jde o měsíční výdaje 17.700 Kč, tyto sestávají z inkasa ve výši 3.500 Kč, z nákladů na telefon 200 Kč, z úhrady splátek jiných zápůjček ve výši 6.000 Kč a z výdajů na domácnost 8.000 Kč. Z rubriky ověřené dokumenty vyplývá, že [příjmení] [příjmení] provedl ověření pouze občanského průkazu žalované a SIPO, aniž bylo zřejmé, za jaké období a jaká byla jeho výše. U poznámky„ důchodový výměr“ se nenachází žádný údaj, ke kterému období se vůbec vztahuje. Jiné příjmy ve výši 15.000 Kč nebyly vůbec konkretizovány natož ověřovány. Kartu podepsali zástupce Provident Financial a žalovaná, 6. –z karty splátek [číslo] ke smlouvě na částku 16.000 Kč, že žalovaná měla uhradit z celkové částky 29.377 Kč dne [číslo]. částku 1.000 Kč, dne [číslo]. částku 2.000 Kč, dne [číslo]. částku 2.000 Kč, dne 8.

1. částku 2.000 Kč, dne [číslo] 1.000 Kč, dne [číslo]. částku 1.500 Kč a dne [číslo] 1.000 Kč. V rubrice přijal je parafa [jméno] [příjmení]. Žalovaná uhradila pouze částku 10.500 Kč a nedoplatek zůstal ve výši 18.877 Kč, 7. –z platební historie ke smlouvě ze dne [datum], že žalovaná hradila splátky [jméno] [příjmení] nepravidelně a v různé výši, od splátky [číslo] již neplatila vůbec, 8. -z písemné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] ve znění smluvních podmínek, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [obec] a žalovanou na základě občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 145/2010 Sb. Ve smlouvě je uvedeno, že právní předchůdce žalobce poskytuje žalované zápůjčku ve výši 38.000 Kč za poplatek ve výši 28.149 Kč (sestávající z dále uvedených kalkulačních položek, a to úroku ve výši 3.398 Kč, poplatku za administrativní činnost 5.056 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 19.695 Kč), jíž se žalovaná zavázala splácet v celkové dohodnuté výši 66.149 Kč v 60 týdenních splátkách po 1.103 Kč (t.j. po 4.412 Kč měsíčně), přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, tj. dne [datum]. Ve smlouvě se nachází prohlášení zákazníka, že podpisem smlouvy potvrzuje, že při uzavírání smlouvy od Providentu v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky. Smlouva byla uzavírána v Měrovicích (v bydlišti žalované), za [právnická osoba] smlouvu sjednával a podepisoval jeho obchodní zástupce [příjmení] [příjmení] a smlouvu podepsala také žalovaná. V čl. 11 smluvních podmínek se zákazník a Provident podle § 630 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. dohodli na prodloužení promlčecí lhůty na 6 let a v [číslo] se zákazník i Provident dále dohodli, že v případě, že zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné splátky, má Provident právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, 9. –ze zákaznické karty vedené na jméno [celé jméno žalované] ze dne [datum], že žalovaná měla k tomu dni u Provident Financial jinou zápůjčku, že žalovaná žádala o novou zápůjčku ve výši 38.000 Kč bez uvedení důvodu, že žalovaná je starobní důchodce, měla pobírat důchod ve výši 10.500 Kč měsíčně, měla mít údajně další příjem do domácnosti 18.000 Kč aniž bylo konkrétně uvedeno, co tento příjem představuje a na základě čeho jej žalovaná pobírá. Podle karty žalovaná neměla nezaopatřené děti a není v ní ani uvedeno, že by s někým žila ve společné domácnosti. Bez dalšího je v kartě pouze zapsáno, že žalovaná má měsíční příjmy 28.500 Kč. Pokud jde o měsíční výdaje 16.000 Kč, tyto sestávají z inkasa ve výši 3.500 Kč, z nákladů na telefon 500 Kč, z úhrady splátek jiných zápůjček ve výši 2.000 Kč a z výdajů na domácnost 10.000 Kč. Z rubriky ověřené dokumenty vyplývá, že [příjmení] [příjmení] provedl ověření pouze občanského průkazu žalované a SIPO, aniž bylo zřejmé, za jaké období a jaká byla jeho výše. U poznámky„ důchodový výměr“ se nenachází žádný údaj, ke kterému období se vůbec vztahuje. Jiné příjmy ve výši 18.000 Kč nebyly vůbec konkretizovány natož ověřovány. Kartu podepsali zástupce Provident Financial [příjmení] [příjmení] a žalovaná, 10. –z karty splátek [číslo] ke smlouvě na částku 38.000 Kč, že žalovaná měla uhradit z celkové částky 66.149 Kč dne 8.

1. částku 1.000 Kč, dne [číslo] částku 500 Kč, dne [číslo]. částku 1.900 Kč, dne [číslo]. částku 1.500 Kč a dne [číslo] částku 3.000 Kč. V rubrice přijal je parafa [jméno] [příjmení]. Žalovaná uhradila pouze částku 7.900 Kč a nedoplatek zůstal ve výši 52.849 Kč, 11. –z platební historie ke smlouvě ze dne [datum], že žalovaná hradila splátky [jméno] [příjmení] nepravidelně a v různé výši, od splátky [číslo] již neplatila vůbec, 12. –ze sdělení Provident Financial ze dne [datum], že všechny předmětné smlouvy o zápůjčkách uzavíral za [právnická osoba] Financial obchodní zástupce [obec] Večeřa. Smlouvy o zápůjčce [číslo] [číslo] byly pro špatnou platební morálku převedeny na oddělení Centrálního vymáhání pohledávek a následně postoupeny společnosti [právnická osoba] U ostatních smluv o zápůjčkách některé splátky nebyly provedeny řádně a včas, ale nebylo nutné převedení na oddělení Centrálního vymáhání pohledávek a smlouvy byly doplaceny. Smlouva o půjčce [číslo] byla refinancována smlouvou o půjčce [číslo] Smlouva o půjčce [číslo] byla refinancována smlouvou o půjčce [číslo] Smlouva o půjčce [číslo] byla refinancována smlouvou o půjčce [číslo] Smlouva o půjčce [číslo] byla refinancována smlouvou o půjčce [číslo]. U ostatních Smluv o půjčce nelze jednoznačně určit, zda byly refinancovány, protože nemáme k dispozici smluvní dokumentaci, ve které je tato informace uvedena. Ke dni [datum] měla žalovaná nesplacený závazek plynoucí ze Smlouvy o půjčce [číslo] ve výši 24.025 Kč. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] ve výši 29.377 Kč 03. 12. byla provedena platba ve výši 16. 993 Kč na smlouvu o půjčce [číslo] kterou byla smlouva doplacena. Ke dni 03. 12. měla žalovaná nesplacený závazek plynoucí ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ve výši 24.377 Kč Smluvní dokumentaci smluv o půjčce starších roku 2010 již nejsou k dispozici, 13. -ze sdělení žalobce ze dne [datum], že mezi [právnická osoba] Financial a žalovanou bylo v předchozím období od [datum] do [datum] uzavřeno dalších 13 smluv, a to: číslo smlouvy:; na částku:; ze dne: [číslo]; 20 000,00 Kč; [datum] [číslo]; 25 000,00 Kč; [datum] [číslo]; 6 000,00 Kč; [datum] [číslo]; 15 000,00 Kč; [datum] [číslo]; 20 000,00 Kč; [datum] [číslo]; 20 000,00 Kč; [datum] [číslo]; 30 000,00 Kč; [datum] [číslo]; 50 000,00 Kč; [datum] [číslo]; 22 000,00 Kč; [datum] [číslo]; 20 000,00 Kč; [datum] [číslo]; 17 000,00 Kč; [datum] [číslo]; 30 000,00 Kč; [datum] [číslo]; 46 000,00 Kč; [datum] Podle sdělení žalobce ze dne [datum] byly smlouvy za dobu od [datum] do [datum] doplaceny. 14. –z předcházejících smluv o půjčkách a zápůjčkách mezi věřitelem [právnická osoba] zastoupeným [jméno] [příjmení] a žalovanou jako dlužnicí a z platební historie půjček: 1) ze dne [datum], [číslo] že věřitel poskytl žalované částku 17.000 Kč za poplatek 14.212 Kč a žalovaná se zavázala splácet celkem částku 31.2012 Kč, žalovaná splátky hradila nepravidelně, nelze zjistit, zda dluh uhradila v celém rozsahu, 2) ze dne [datum], [číslo] že věřitel poskytl žalované částku 30.000 Kč za poplatek 25.082 Kč, a žalovaná se zavázala splácet celkem částku 55.082 Kč, žalovaná splátky hradila nepravidelně, dne [datum] měl být proveden jednorázový výběr 22.251 Kč a poskytnuta sleva (je zřejmé tzv. refinancování), 3) ze dne [datum], [číslo] že věřitel poskytl žalované částku 46.000 Kč za poplatek 38.459 Kč, a žalovaná se zavázala splácet celkem částku 84.459 Kč, žalovaná splátky hradila nepravidelně, dne [datum] měl být proveden jednorázový výběr 16.993 Kč a poskytnuta sleva (je zřejmé tzv. refinancování), 4) ze dne [datum], [číslo] že věřitel poskytl žalované částku 20.000 Kč za poplatek 16.720 Kč, a žalovaná se zavázala splácet celkem částku 36.720 Kč, žalovaná splátky hradila nepravidelně, dne [datum] měl být proveden jednorázový výběr 7.704 Kč a poskytnuta sleva (je zřejmé tzv. refinancování), 5) ze dne [datum], [číslo] že věřitel poskytl žalované částku 22.000 Kč za poplatek 18.392 Kč, a žalovaná se zavázala splácet celkem částku 40.392 Kč, žalovaná splátky hradila nepravidelně, k jejich zaplacení došlo [datum], 15. -z dalších zákaznických karet ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], že je za předchůdce žalobce podepisoval [příjmení] [příjmení], vedle příjmů žalované z důchodu byly uváděny další„ ostatní příjmy“ bez jakékoliv identifikace, mimo důchod a SIPO nebyly žádné doklady o příjmech a výdajích kontrolovány, 16. -z dalších platebních historií k půjčkám o 20.000 Kč ze dne [datum], o 25.000 Kč ze dne [datum], o 20.000 Kč ze dne [datum], o 15.000 Kč ze dne [datum], o 6.000 Kč ze dne [datum], o 30.000 Kč ze dne [datum], o 20.000 Kč ze dne [datum] a o 50.000 Kč ze dne [datum], že všechny splátky vybíral osobně [příjmení] [příjmení], žalovaná splátky neplatila pravidelně ani řádně v dohodnuté výši, 17. -z výpovědi žalované, že vůči [právnická osoba] Financial měla řadu dluhů z předcházející doby. Dříve měla stavební firmu a poněvadž jí subdodavatelé nezaplatili, půjčila si u předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] na výplatu zaměstnanců asi 40.000 Kč. Při splácení této půjčky se dostala do finančních problémů. Zástupce Provident Financial [příjmení] [příjmení] jí nabídl„ refinancování původní půjčky“ tak, že si žalovaná měla vzít další půjčku a z nově poskytnutých peněž měla být uhrazena původní půjčka. Na refinancování původní půjčky si žalovaná vzala asi 3 nebo 4 půjčky. Rovněž smlouvy o zápůjčkách ze dne [datum] a ze dne [datum] uzavírala proto, aby jimi zaplatila předchozí dluhy vůči Provident Financial. Splátky vybíral [příjmení] [příjmení] každý týden. Když mu žalovaná oznámila, že nemá peníze na splácení dřívějších půjček, tak jí navrhl uzavření dalších smluv za účelem refinancování dluhů. Od zástupce Provident Financial žalovaná neobdržela celou částku 16.000 Kč ani 38.000 Kč [příjmení] [příjmení] si vždy nějakou částku přímo strhl, tuto žalované nepředal a ponechal si ji. [příjmení] [příjmení], který předchůdce žalobce zastupoval, věděl, že žalovaná na splácení půjček nemá, přesto žalované další zápůjčky navrhoval. Ke dni uzavření sporných smluv [datum] a [datum] Provident Financial žádnou úvěruschopnost žalované nezjišťoval, od žalované si žádné výpisy z příjmů nevyžadoval a věděl o tom, že peníze ze sporných půjček znova půjdou na refinancování předchozích dluhů. Žalovaná na sebe dala dříve návrh na insolvenci, ten byl odmítnut, má značné dluhy ze zdravotního a sociálního pojištění i ve vztahu k finančnímu úřadu, a to asi 1.000.000 Kč, o dluhu vzniklém před uzavřením obou smluv žalovaná [jméno] [příjmení] neinformovala. Žalovaná nikdy výslovně nežádala Provident Financial o další půjčky, když k ní ale přišel [příjmení] [příjmení] každý týden vybírat splátky, tak jí vždy navrhoval další a další půjčky. Na jeho návrhy žalovaná přikývla, aniž by uvažovala o jejich nevýhodnosti. Smluvní podmínky byly žalované předloženy, ale nečetla je. [příjmení] [příjmení] se jí ptal pouze na příjem, na její dluhy se nikdy neptal, to by bylo ve smlouvě zaznamenané, 18. - z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že k žalované má negativní vztah z důvodu, že je sestrou jeho švagrové, jinak proti ní nic dalšího nemá. Nepamatuje si, kolik půjček s žalovanou uzavíral. Neví, zda jich bylo více než 2 sporné smlouvy. Nepamatuje si, zda před smlouvami ze dne [datum] a [datum] uzavíral s žalovanou v období od [datum] do [datum] dalších 13 smluv o půjčkách. Nepamatuje si, kdo dával podněty k uzavírání smluv s žalovanou, zda je obdržel od Provident Financial nebo od žalované. Pro Provident Financial pracoval jako obchodní zástupce na základě smlouvy, podle které měl s klienty sjednávat smlouvy o půjčkách a o úvěrech. Svědek dále uvedl obvyklý postup při uzavírání smluv, podle něhož se nejprve vyplní zákaznická karta, do které se zapíše požadavek dlužníka o konkrétní částku, zjistí se příjmy dlužníka z důchodového výměru nebo výplatních pásek, všechny údaje ze zákaznické karty pak svědek napíše jako zprávu pro Provident Financial do mobilu a zprávu odešle, vzápětí se v mobilu objeví zpráva, zda s půjčkou Provident Financial souhlasí či nikoliv a v kladném případě se ihned při prvním jednání uzavírá smlouva, přičemž peníze má svědek u sebe a k jejich předání dochází přímo při podpisu smlouvy. Když jde svědek za klienty, mívá u sebe v hotovosti 30.000 Kč i více. Žalovaná sporné smlouvy vyplňovala se svědkem, měla možnost do nich nahlížet a do 14 dnů od nich odstoupit. Všeobecné obchodní podmínky předává klientům při uzavírání smluv a nepodepisují se, neboť v nich nejsou rubriky k podpisu. Pokud jde o první smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], svědek po nahlédnutí do smlouvy přiznal, že tuto smlouvu s žalovanou sjednával, že se v ní nachází jeho podpis a že byla uzavírána u žalované doma. Ze záhlaví smlouvy je zřejmé, že šlo o souběžnou zápůjčku, což znamená, že vedle této nové zápůjčky měla žalovaná ještě jinou zápůjčku. Nepamatuje si, zda u této smlouvy šlo o refinancování předchozí zápůjčky. Všechny údaje o příjmech a výdajích žalované zaznamenával do zákaznické karty. Žalované předal dne [datum] celou částku 16.000 Kč v hotovosti. Svědek není schopen se vyjádřit, zda žalovaná zápůjčku řádně splácela. Splátky od žalované inkasoval osobně každý týden a výši splátek zaznamenával do karty splátek. V kartě splátek k půjčce 16.000 Kč není ale podchyceno, jakým způsobem byla půjčka splácena. Pokud jde o druhou smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], tak svědek po nahlédnutí do smlouvy rovněž přiznal, že tuto smlouvu s žalovanou sjednával, že se v ní nachází jeho podpis a že byla uzavírána u žalované doma. Vzpomněl si, že tato smlouva byla uzavírána jako refinancování půjčky ze dne [datum], což je zaznamenáno v kartě splátek. Nesplacený zůstatek ve výši 18.877 Kč byl převeden do nové smlouvy o zápůjčce. S refinancováním zápůjček musel vždy souhlasit Provident Financial. Podle zkratky S2 poskytl Provident Financial žalované asi nějakou slevu. Podle zákaznické karty ke smlouvě ze dne [datum] za účelem ověření úvěruschopnosti žalované ověřoval její důchod, občanský průkaz a SIPO. Při doplňujícím výslechu svědek uvedl, že„ refinancování“ znamená, že z nové uzavřené půjčky se doplatí předchozí půjčka a klientovi musí zůstat minimálně 50 % z půjčky, která mu bude nově poskytnut. Svědek si nepamatuje, zda žalovaná splácela splátky podle dohodnutých podmínek. Od Providentu Financial dostával každý týden přehled splátek, které měl od klientů vybrat. Svědek nebyl schopen se vyjádřit, proč klientům nabízí refinancování, když splátky platí řádně a včas. Po nahlédnutí do smluv o půjčkách ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] svědek přiznal, že je v nich jeho podpis. Po nahlédnutí do zákaznické karty ze dne [datum], [datum], [datum] svědek dále přiznal, že i v nich je jeho podpis, 19. - žalovaná k výpovědi svědka [jméno] [příjmení] uvedla, že u půjčky ze dne [datum] tak i u předcházejících půjček [jméno] [příjmení] sdělila, že na jejich zaplacení nemá, on jí však vždy nabídl refinancování. Podle smlouvy ze dne [datum] [příjmení] [příjmení] žalované částku [číslo] nevyplatil. Od této částky totiž odečetl závazek z předcházející smlouvy ve výši 18.877 Kč a žalované uhradil asi částku 17.000 Kč, <b>20. - žalobce i žalovaná učinili při jednání dne [datum] nesporným, že žalovaná zaplatila na smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] celkem částku ve výši 13 300 Kč a na smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] celkem částku 10 500 Kč. Žádné další částky již žalovaná žalobci nezaplatila,</b> 21. - ze smlouvy ze dne [datum] soud považuje za prokázané, že Provident Financial postoupil sporné pohledávky na žalobce a o postoupení informoval žalovanou dopisem ze dne [datum]. <b>22. Po provedení a zhodnocení uvedených důkazů i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tomu, co vyšlo v řízení najevo, zjistil soud skutkový stav věci takto.</b> 23. Pokud jde o období před uzavřením sporných smluv ze dne [datum] a [datum], tak ze sdělení žalobce [datum], ze sdělení Provident Financial ze dne [datum], z předložených smluv i zákaznických karet, z platební historie k těmto smlouvám i z výpovědi žalované považuje soud za prokázané, že v období od [datum] do [datum] bylo mezi Provident Financial jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem uzavřeno cca 13 smluv o půjčkách nebo zápůjčkách. Za Provident Financial vždy smlouvy sjednával a každý týden chodil osobně inkasovat splátky zástupce věřitele [příjmení] [příjmení]. Bylo zjištěno, že žalovaná poskytnuté půjčky a zápůjčky nesplácela řádně a včas dohodnutým způsobem a že minimálně ve 4 prokázaných případech byla smlouva o půjčce [číslo] refinancována smlouvou o půjčce [číslo] smlouva o půjčce [číslo] byla refinancována smlouvou o půjčce [číslo] smlouva o půjčce [číslo] byla refinancována smlouvou o půjčce [číslo] smlouva o půjčce [číslo] byla refinancována smlouvou o půjčce [číslo] přičemž uvedené refinancování probíhalo v období od [datum] do [datum], t.j. před tím, než byly uzavírány sporné 2 smlouvy. Z výpovědi žalované, jejíž pravdivost nebyla provedenými důkazy zpochybněna a je souladná i se sdělením Provident Financial ze dne [datum], považuje soud dále za prokázané, že žalovaná při osobních výběrech splátek oznamovala zástupci věřitele [jméno] [příjmení], že na splácení poskytnutých půjček a zápůjček nemá, přesto jí [příjmení] [příjmení] vždy nabízel uzavření dalších a dalších půjček a zápůjček, jimiž žalovaná v prvé řadě hradila předchozí dluhy z předcházejících smluv.

24. Z předložených zákaznických karet ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a ze dne [datum] považuje soud za prokázané, že je za Provident Financial podepisoval [příjmení] [příjmení] a že se v nich vedle příjmů z důchodu žalované ve výši zhruba 9.500 Kč až 10.500 Kč měsíčně nacházejí další neoznačené údajné příjmy v rozmezí od 15.000 Kč do 25.000 Kč, aniž by bylo zřejmé, odkud či od koho jsou čerpány a to za situace, kdy z karet nevyplývá, že by měla žalovaná vyživovací povinnost k jiné osobě, a pravdivost uvedených příjmů nebyla [jméno] [příjmení] vůbec zkoumána. Výdaje pak [příjmení] [příjmení] ověřoval údajně ze SIPO, nelze však zjistit, za které období a o jaké konkrétní výdaje se jednalo. Údaje o v zákaznických kartách o příjmech a výdajích jsou neověřitelné a tudíž nevěrohodné.

25. Pokud jde o tzv.„ refinancování“, tak z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] i žalované považuje soud za prokázané, že jeho podstatou bylo, že když dlužník půjčky řádně nesplácel, navrhl obchodní zástupce věřitele dlužníku řešení, podle něhož Provident Financial poskytne tomuto dlužníku novou půjčku, ze které se doplatí předchozí půjčka, přičemž dlužníku mělo zůstat minimálně 50% z nové půjčky. V předložených smlouvách o tzv. refinancování [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] nebyl ale žádný takový způsob předání peněž žalované a následné splácení uvedeným způsobem vůbec zachyceno. Z těchto formulářových smluv pouze standardně vyplývá, že žalovaná prohlašuje, že přebírá částku v celém rozsahu, i když to nebyla pravda.

26. Pokud jde o smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], soud považuje za prokázané, že byla mezi Provident Financial jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem uzavřena písemně v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 145/2010 Sb., že předmětem zápůjčky byla částka 16.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zapůjčiteli vrátit i s poplatkem ve výši 13.377 Kč (sestávajícím z úroku ve výši 2.043 Kč, poplatku za administrativní činnost 3.041 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 8.293 Kč). Celkovou částku 29.377 Kč se žalovaná zavázala splácet v 60 týdenních splátkách po 490 Kč (t.j. po 1.960 Kč měsíčně), přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, tj. dne [datum]. Ve smlouvě se nachází prohlášení zákazníka, že podpisem smlouvy potvrzuje, že při uzavírání smlouvy od Providentu v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky. Smlouva byla uzavírána v Měrovicích (v bydlišti žalované), za [právnická osoba] smlouvu sjednával a podepisoval jeho obchodní zástupce [příjmení] [příjmení] a smlouvu podepsala také žalovaná. Podle čl. 11 smluvních podmínek se smluvní strany dohodly, že se podle § 630 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. prodloužila promlčecí lhůta ze 3 na 6 let a podle [číslo] pro případ, že zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné splátky, má Provident právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Ze záhlaví smlouvy je dále zřejmé, že souběžně byla vedena i další nesplacená půjčka. Podle sdělení Provident Financial ze dne [datum] ke dni [datum] měla žalovaná nesplacený závazek ze smlouvy o půjčce [číslo] ve výši 24.025 Kč. Je prokázáno, že i tato smlouva je tzv. refinancováním této dřívější smlouvy.

27. V řízení nebylo prokázáno, jakou konkrétní částku předal zástupce Provident Financial [příjmení] [příjmení] dne [datum] fyzicky žalované. Sporná smlouva byla refinancováním dluhu z předchozí zápůjčky a podle výpovědi žalované a svědka [jméno] [příjmení] při sjednávání takových smluv si vždy [příjmení] [příjmení] existující dluh strhl a žalované dal pouze část dohodnuté částky. Pokud [příjmení] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že částku 16.000 Kč předal žalované celou, pak lhal. Jiný způsob předání peněz než fyzické předání nebyl mezi účastníky sjednán.

28. Ze zákaznické karty ze dne [datum] považuje soud za prokázané, že mimo příjmy žalované z důchodu ve výši 10.500 Kč měla žalovaná pobírat další příjmy ve výši 15.000 Kč, které však nebyly ničím identifikovány a pravdivost tohoto údaje nebyla vůbec kontrolována. Výdaje za nájem či inkaso ve výši 3.500 Kč za telefon 200 Kč, za splátky zápůjček 6.000 Kč a na domácnost ve výši 8.000 Kč měl [příjmení] [příjmení] zkontrolovat pouze ze SIPO, které však nebylo také konkrétně označeno a lze pochybovat, že by se v něm nacházely údaje shodné se zaznamenanými údaji o příjmech a výdajích. Údaje v zákaznické kartě jsou neověřitelné a tudíž nevěrohodné.

29. Ze zákaznické karty, historie splácení a z výpovědi žalované považuje soud za prokázané, že z 60. dohodnutých týdenních splátek po 490 Kč uhradila žalovaná pouze 7 splátek v celkové výši 10.500 Kč. Neuhrazena zůstala částka 18.877 Kč. Další údaje chybí.

30. Pokud jde o smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], soud považuje za prokázané, že byla mezi Provident Financial jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem uzavřena písemně v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 145/2010 Sb., že předmětem zápůjčky byla částka 38.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zapůjčiteli vrátit i s poplatkem ve výši 28.149 Kč (sestávajícím z úroku ve výši 3.398 Kč, poplatku za administrativní činnost 5.056 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 19.695 Kč). Celkovou částku 66.149 Kč se žalovaná zavázala splácet v 60 týdenních splátkách po 1.103 Kč (t.j. po 4.412 Kč měsíčně), přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, tj. dne11 [číslo]. Ve smlouvě se nachází prohlášení zákazníka, že podpisem smlouvy potvrzuje, že při uzavírání smlouvy od Providentu v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky. Smlouva byla uzavírána v Měrovicích (v bydlišti žalované), za [právnická osoba] smlouvu sjednával a podepisoval jeho obchodní zástupce [příjmení] [příjmení] a smlouvu podepsala také žalovaná. Podle čl. 11 smluvních podmínek se smluvní strany dohodly, že se podle § 630 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. prodloužila promlčecí lhůta ze 3 na 6 let a podle [číslo] pro případ, že zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné splátky, má Provident právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Ze záhlaví smlouvy je dále zřejmé, že je označena zkratkou REF – t.j. refinancování. Podle sdělení Provident Financial ze dne [datum] ke dni [datum] měla žalovaná nesplacený závazek ze smlouvy o půjčce [číslo] ve výši 24.377 Kč. Je prokázáno, že i tato smlouva je tzv. refinancováním této dřívější smlouvy.

31. V řízení nebylo rovněž prokázáno, jakou konkrétní částku předal zástupce Provident Financial [příjmení] [příjmení] dne [datum] fyzicky žalované. Sporná smlouva byla refinancováním dluhu z předchozí zápůjčky a podle shodné výpovědi žalované a svědka [jméno] [příjmení] při sjednávání takových smluv si vždy [příjmení] [příjmení] existující dluh strhl a žalované dal pouze část dohodnuté částky. Jiný způsob předání peněz než fyzické předání nebyl mezi účastníky sjednán.

32. Ze zákaznické karty ze dne [datum] považuje soud za prokázané, že mimo příjmy žalované z důchodu ve výši 10.500 Kč měla žalovaná pobírat další příjmy ve výši 18.000 Kč, které však nebyly ničím identifikovány a pravdivost tohoto údaje nebyla vůbec kontrolována. Výdaje za nájem či inkaso ve výši 3.500 Kč za telefon 500 Kč, za splátky zápůjček jen 2.000 Kč a na domácnost ve výši 10.000 Kč měl [příjmení] [příjmení] zkontrolovat pouze ze SIPO, které však nebylo také konkrétně označeno a lze pochybovat, že by se v něm nacházely údaje shodné se zaznamenanými údaji o příjmech a výdajích. Údaje v zákaznické kartě jsou neověřitelné a tudíž nevěrohodné.

33. Ze zákaznické karty, historie splácení a z výpovědi žalované považuje soud za prokázané, že z 60. dohodnutých týdenních splátek po 1.103 Kč uhradila žalovaná pouze 7 splátek v celkové výši asi 13.300 Kč. Neuhrazena zůstala částka 52.849 Kč. Další údaje chybí.

34. Aktivní legitimace žalobce vyplývá ze smlouvy ze dne [datum], na jejímž základě Provident Financial postoupil sporné pohledávky na žalobce a o postoupení informoval žalovanou dopisem ze dne [datum].

35. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zjevně zatajoval skutečnosti významné pro výsledek sporu. Přestože od [datum] do [datum] sám za Provident Financial sjednal a uzavřel s žalovanou u ní doma celkem 15 smluv o půjčkách nebo zápůjčkách a podle smluvních ujednání každý týden chodil osobně inkasovat splátky od žalované od [datum] do [datum], t. j. po dobu 12 let, a proto musel dobře znát osobní a majetkové poměry žalované, údajně si nevzpomínal, zda s žalovanou sjednával více než 2 poslední sporné smlouvy, jakým konkrétním způsobem docházelo k uzavírání sporných smluv, zda žalovaná splácela dluhy z půjček řádně a včas, zda mu žalovaná sdělovala, že na splátky půjček nemá, jak skutečně kontroloval údaje v zákaznických kartách podle toho, co osobně viděl u žalované, nebyl schopen se vyjádřit, proč klientům nabízí refinancování ani proč žalované nabízel další a další půjčky. K uzavírání smluv a obsahu zákaznických karet se přiznával teprve poté, co mu byly soudem předloženy ke zjištění pravosti jeho podpisů na těchto listinách. <b>36. Soud na projednávanou věc aplikoval tyto právní předpisy.</b> 37. Podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

38. Podle § 2 odst. 2 o.z. zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.

39. Podle § 6 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě (odstavec 1). Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu (odstavec 2).

40. Podle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

41. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

42. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

43. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

44. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

45. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

46. Podle § 2392 odst. 2 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

47. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

48. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

49. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů ve znění účinném od novely provedené zákonem [číslo] t.j. od [datum] do [datum], věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

50. Soud nejprve obecně konstatuje, že smlouva o zápůjčce podle § 2390 o.z. je reálnou smlouvou a k jejímu uzavření nepostačuje pouhé dosažení konsenzu v písemné či ústní formě, ale je nutné přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Teprve faktickým přenecháním předmětu zápůjčky vydlužiteli je smlouva o zápůjčce uzavřena. Na žalobci leželo důkazní břemeno k prokázání, že jeho právní předchůdce Provident Financial prostřednictvím svého zástupce [jméno] [příjmení] fakticky předal dne [datum] a [datum] dohodnuté finanční částky žalované sjednaným způsobem, to je v hotovosti.

51. Smlouva o zápůjčce má také charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a požívá ochrany podle § 1810 a násl. o.z. a podle zákona č. 145/2010 Sb., z jehož ustanovení § 9 odst. 1) mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.

52. Podle § 588 o.z. soud přihlíží i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, z úřední povinnosti, t.j. sám bez návrhu účastníků. Soud tedy z úřední povinnosti také zkoumal, zda předchůdce žalobce při poskytování půjčky žalovanému splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb.

53. Věřiteli je v § 9 odst. 1) zák. č. 145/2010 Sb. uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako "úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti". Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).

54. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).

55. Povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla již mnohokrát vyložena v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR, Nejvyššího správního soudu ČR i Ústavního soudu ČR (viz např. rozsudek NS ČR ze dne 20.3.2019, č.j. 33 Cdo 201/2018, rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí ÚS ČR ze dne 5.3.2019, č.j. TZ 26/2019, rozhodnutí NSS ČR ze dne 1.4.2015, č.j. 1 As 30/2015).

56. S odkazem na výše uvedená rozhodnutí soud ve stručnosti zdůrazňuje, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1) výslovně stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá, že věřitel ověří údaje i informace, které mu dlužník o svých osobních, příjmových, výdajových a majetkových poměrech uvede jak z veřejných rejstříků, tak i z objektivních podkladů, které mu musí spotřebitel doložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele objektivně zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud.

57. Soud zdůrazňuje, že podle uvedené judikatury věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr tehdy, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, přičemž na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

58. Žalobce v doplnění žaloby ze dne [datum] tvrdil, že mezi jeho právním předchůdcem a žalovanou došlo k platnému uzavření obou sporných smluv o zápůjčce a že posuzoval schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské zápůjčky řádně a včas vrátit s náležitou odbornou péčí v souladu s platným ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. Přitom poukazoval na vyplněné zákaznické karty žalované ze dne [datum] a ze dne [datum] a zdůrazňoval, že si údaje žalované pečlivě ověřil z dokladů označených v části„ Ověřené dokumenty“. Také poukazoval, že předchozí smlouvy o půjčkách a zápůjčkách jsou až do [datum] zcela uhrazeny.

59. Žalobce ale v řízení neprokázal, v jaké konkrétní výši fakticky předal zástupce předchůdce žalobce [příjmení] [příjmení] peníze žalované dne [datum] ani dne [datum]. V dohodnuté výši 16.000 Kč ani 38.000 Kč to rozhodně nebylo, neboť nezjištěnou část z těchto peněz si [příjmení] [příjmení] přímo ponechal a jaké konkrétní částky žalovaná skutečně převzala, nebylo možno zjistit. Žalobce tak neprokázal, že by vůbec došlo k uzavření smluv o zápůjčkách podle § 2390 a násl. o.z.

60. Žalobce dále zcela účelově lže o tom, že zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalované uzavřít obě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a [datum]. Z obsahu zákaznických karet žalované ze dne [datum] ani ze dne [datum] totiž nic takového nevyplývá. Ke dni vyplnění zákaznických karet a uzavírání smluv o zápůjčkách měla žalovaná údajně pobírat důchod ve výši 10.500 Kč a měla mít údajně další příjmy ke dni [datum] ve výši 15.000 Kč a ke dní [datum] ve výši 18.000 Kč. Pravdivost údajů o údajných dalších příjmech si ale [příjmení] [příjmení] z nepochopitelných důvodů vůbec neověřoval, a to obzvláště za situace, kdy osobní a majetkové poměry žalované musel od roku 2003 dobře znát a spolu s předchůdcem žalobce prokazatelně vědět, že přinejmenším od roku 2010 žalovaná poskytnuté půjčky řádně a včas nesplácí (neboť je chodil osobně inkasovat) a že přinejmenším od roku 2010 toto nesplácení on sám osobně vyřizoval dalšími a dalšími půjčkami sjednávanými za účelem úhrady předchozích dluhů těmito novými půjčkami. [příjmení] [příjmení] měl údajně ověřovat i údaje o výdajích žalované pouze ze SIPO, které však nebylo individualizováno a je nabíledni, že v SIPU mohly být pouze některé údaje o výdajích a už vůbec ne údaje o půjčkách splácených v hotovosti. Skutečný počet zápůjček ani výše dluhů nebyla uvedena. Bez konkrétního označení dokumentů, ze kterých předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované údajně vycházel, je pravdivost údajů o příjmech a výdajích žalované v zákaznických kartách neověřitelná. Z liknavého či spíše záměrného přístupu předchůdce žalobce při pouhém vyplňování obsahu vlastního formuláře zákaznických karet je zřejmá jak jeho neodbornost, tak i hluboký nezájem o reálnou návratnosti poskytnutých půjček. Pro absenci elementárních ověřitelných údajů o příjmech a výdajích žalované nelze ze zákaznických karet žalované vůbec vycházet. Údaje jsou nevěrohodné.

61. Z provedeného dokazování také vyplynulo, že [příjmení] [příjmení] buď sám nebo za součinnosti s žalovanou vědomě nepravdivě navyšoval příjmy žalované o neoznačené a neověřené částky a uváděl nepodložené výdaje za účelem dosažení dalších půjček, z nichž měly být hrazeny existující dluhy. [příjmení] [příjmení] rovněž vědomě nepravdivě potvrzoval rubriky, že ověřoval správnost údajů v zákaznických kartách, přestože to nebyla pravda. Rovněž účelově nepodchycoval další významné reálie, zda žalovaná žila s někým v domácnosti (například s manželem), kolik půjček a v jaké výši žalovaná splácí či nesplácí. Soud nemá jakékoliv pochybnosti o tom, že toto nekalé chování [jméno] [příjmení] se muselo dít za plného vědomí a za souhlasu samotného předchůdce žalobce [příjmení] [jméno].

62. Ačkoliv Provident Financial dobře věděl, že žalovaná má dlouholeté a zásadní problémy splácet jistiny půjček s úroky řádně a včas, toto nebylo pro něj důležité. Pro Provident Financial bylo zásadní, že žalovaná postupně, i když značně nepravidelně, splácela vedle jistiny především ekonomicky neopodstatněné, účelově vytvořené a extrémně nadhodnocené poplatky za tzv.„ administrativní činnost“ (ve výši 3.041 Kč a 5.056 Kč) a za„ hotovostní výběr splátek“ (ve výši 8.293 Kč a 19.695 Kč), což bylo pro něj důvodem poskytovat žalované další a další zápůjčky. Tyto uvedené poplatky nemají ekonomický podklad, neboť nejsou stanoveny za počet výzev nebo osobních návštěv, ale jsou zjevně vypočítávány z objemu poskytnuté jistiny zápůjček. Je pozoruhodné, že například u smlouvy ze dne [datum] musí podle žalobce žalovaná zaplatit za pouhých 7 osobních návštěv [jméno] [příjmení] (z 60 domluvených) celou částku 8.293 Kč a podle smlouvy ze dne [datum] za pouhých 6 návštěv (z 60 dohodnutých) celkovou částku 19.695 Kč. Za co konkrétně jsou vyčísleny náklady na administrativní činnost ve výši 3.041 Kč a 5.056 Kč, nelze vůbec zjistit. Jediné logické zdůvodnění je, že jde o další skrytý příjem pro předchůdce žalobce potažmo žalobce vedle dohodnutých kapitalizovaných úroků.„ Refinancování podle Provident Financial potažmo žalobce“ představuje ve skutečnosti zaplacení půjčky další půjčkou, což je vytloukání klínu klínem, a postupně a jistě vede dlužníky do úvěrových pastí.

63. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobce před uzavřením obou sporných smluv o zápůjčkách velmi dobře věděl, že žalovaná je opětovně nebude moci řádně a včas splácet. Přitom mezi základní povinnosti (a to nikoliv odborné) poskytovatelů půjček a úvěrů přece patří povinnost zabývat se reálnou návratností poskytovaných peněz a za tím účelem si zjistit všechny potřebné informace a pokud zjistí, že návratnost půjček je reálně ohrožena, tak peněžní prostředky neposkytne. Takto by běžně postupoval řádný hospodář a tato péče a starost je podstatou poskytování půjček a úvěrů a samotnou podstatou smluvního vztahu, a je také smyslem právní úpravy o půjčkách a úvěrech podle § 2390 a § 2395 a násl. o.z.

64. Pokud se však poskytovatel peněžních prostředků vůbec nezajímá ani se nestará o jejich reálnou návratnost, nezjišťuje si elementární informace o solventnosti dlužníka ani je vůbec neověřuje, případně informace o nesolventnosti dlužníka záměrně ignoruje anebo mu dokonce slouží k záměrnému poskytování peněz právě takovým dlužníkům, dopouští se buď nezodpovědného poskytování peněžních prostředků, před kterým již brojí Směrnice 2008/48/ES od jejího přijetí, t.j. od [datum], nebo také úmyslného trestuhodného postupu, jehož smyslem je především snaha o čerpání nepřiměřeně vysokých smluvních zajišťovacích institutů a poškozování samotných spotřebitelů. A o to se v projednávané věci jedná.

65. Je obecně známou skutečností a potvrzuje to i uvedená Směrnice 2008/48/ES ze dne [datum], že existuje řada poskytovatelů finančních prostředků, jejichž skutečným úmyslem je poskytování peněz těm spotřebitelům, o nichž sami poskytovatelé předpokládají, že pro jejich nemajetné poměry nebudou moci dohodnuté splátky dlouhodobě hradit, a že stěžejním příjmem poskytovatelů nebude splácená jistina půjčky či úvěru a obecně přiměřené úroky, nýbrž že jejich stěžejní příjem bude z nepřiměřeně sjednaných zajišťovacích institutů, to je ze sjednaných nepřiměřeně vysokých sazeb úroků, nepřiměřené vysokých a nadbytečných poplatků a nepřiměřeně vysokých a nadbytečných smluvních pokut. A předchůdce žalobce potažmo žalobce takovým poskytovatelem peněz je. Jeho prokázané jednání je ale v rozporu se samotnou podstatou smlouvy o zápůjčce či úvěru, je v rozporu s dobrými mravy, nemůže požívat právní ochrany a takto uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné od samého počátku.

66. Soud tedy projednávanou věc uzavírá s tím, že žalobce neprokázal, že vůbec došlo k uzavření smluv o zápůjčkách ze dne [datum] a [datum] podle § 2390 a násl. o.z., neboť neprokázal, že jeho právní předchůdce Provident Financial zastoupený [jméno] [příjmení] fakticky předal žalované peníze v dohodnuté výši sjednaným způsobem, to je v hotovosti. Neprokázal ani, v jaké konkrétní výši je žalované fakticky předal.

67. I v případě, že by předchůdce žalobce fyzicky předal dohodnuté peníze žalované a došlo by k uzavření obou sporných smluv o zápůjčkách, byly by tyto smlouvy absolutně neplatné. Provident Financial je totiž s žalovanou uzavřel v rozporu s § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a v rozporu se samotným smyslem ustanovení § 2390 o.z. Přestože velmi dobře věděl, že žalovaná nebude schopna opakovaně poskytnuté zápůjčky řádně a včas splácet a měl o tom dlouholeté informace, přesto jí nové zápůjčky za účelem zaplacení předcházejících dluhů vůči sobě a současně za účelem čerpání dalšího skrytého zisku z nepřiměřeně vysokých poplatků poskytl. Předchůdce žalobce prokazatelně obcházel smysl § [číslo] o. z. a § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a jeho jednání bylo v rozporu s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 a násl. o.z. Smlouvy by byly absolutně neplatné i podle § 588 o.z.

68. Poplatky za údajnou administrativní činnost i za hotovostní režim splátek byly předchůdcem žalobce [příjmení] [jméno] uměle vytvořeny za účelem skrytí dalšího nepřiměřeného zisku z poskytovaných zápůjček. Poplatky kryjí něco jiného, než údajné administrativní náklady a skutečné náklady za osobní výběr splátek a jsou nepřiměřeně vysoké. Tato ujednání rovněž obchází smysl § 2390 a násl. o.z. o zápůjčkách, jsou v rozporu s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 a násl. o.z. a podle § 588 o.z. jsou neplatné.

69. Na základě neexistujících nebo absolutně neplatných smluv ze dne [datum] a [datum] nelze žalobci žalobou uplatněné nároky přiznat.

70. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění bez platného závazku, které si musí smluvní strany podle § [číslo] odst. 1 a 2 a § 2993 o.z. vzájemně vrátit.

71. V řízení nebylo ale prokázáno, jaké konkrétní částky [příjmení] [příjmení] žalované dne [datum] ani dne [datum] fyzicky předal. Bylo pouze prokázáno, že podle neexistující smlouvy ze dne [datum] žalovaná zaplatila žalobci částku 10.500 Kč a podle neexistující smlouvy ze dne [datum] zaplatila žalovaná částku 13.300 Kč. Poněvadž žalobce neprokázal, v jakém rozsahu se měla žalovaná na jeho úkor bezdůvodně obohatit, soud žalobu jako neoprávněnou v celém rozsahu zamítl (odstavec I. výroku rozsudku).

72. I v případě, že by žalobce prokázal fyzické předání peněz žalované, soud by žalobě stejně nevyhověl. Námitka promlčení byla totiž žalovanou vznesena oprávněně. Soud zdůrazňuje, že neuzavření či absolutní neplatnost obou údajných smluv o zápůjčkách způsobil svým nepoctivým a nemravným jednáním samotný předchůdce žalobce, který také žalované nepředal peníze v dohodnuté výši. Předchůdce žalobce musel vědět, že smlouvy o zápůjčkách uzavírá v rozporu s § 1 odst. 2, § 2930 o.z. a s § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. [příjmení] tudíž podle § 621 o.z. vědět, že k předání peněz bez platných smluv došlo a že nějaké peníze předal právě žalované. K ujednání čl. 11 smluvních podmínek o prodloužení promlčecí lhůty na 6 let nelze přihlížet, neboť bylo sjednáno v neprospěch žalované jako slabší smluvní strany. Pokud tedy žalovaná obdržela nějaké finanční prostředky dne [datum] a [datum], od těchto dnů počala běžet tříletá promlčecí lhůta podle § 629 odst. 1 o.z., která skončila dnem [datum] a [datum]. Žalobce podal žalobu [datum], tedy po uplynutí promlčecí lhůty.

73. Ze všech uvedených důvodů bylo třeba žalobu jako neoprávněnou zamítnout.

74. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1. o.s.ř. Procesně úspěšná žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

75. O nákladech státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Procesně neúspěšnému žalobci uložil povinnost uhradit České republice na účet Okresního soudu v Přerově náklady řízení v celé výši, jaká bude vyčíslena v samostatném rozhodnutí.