16 C 168/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 39 884 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci: 1) pohledávku ve výši 16 880,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 58 433,00 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši 9 690,14 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 57 252,18 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši 620,23 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 55 919,23 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši 434,93 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 54 485,53 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši 378,37 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 41 639,97 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši 474,23 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 39 928,37 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši 299,46 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 38 061,98 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši 370,05 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 36 121,52 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši 210,71 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 33 727,02 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši 440,32 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 32 129,18 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši 151,72 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 30 624,42 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši 212,67 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 29 416,91 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši 253,31 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 27 395,72 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši 258,74 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 24 965,19 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši 201,11 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 21 744,16 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši 193,28 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 19 212,37 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši 128,08 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 17 985,51 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši 174,86 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 16 880,75 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení, a 2) dále pohledávku ve výši 23 004,00 Kč a 3) dále úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,33 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,33 % p.a. z částky 47 890,64 Kč od [datum] do [datum] ve výši 51 584,40 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,33 % p.a. z částky 38 043,97 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 434,99 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,33 % p.a. z částky 36 332,37 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 531,17 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,33 % p.a. z částky 34 465,98 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 883,00 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,33 % p.a. z částky 32 525,52 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 066,17 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,33 % p.a. z částky 30 131,02 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 210,41 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,33 % p.a. z částky 28 533,18 Kč od [datum] do [datum] ve výši 757,18 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,33 % p.a. z částky 27 028,42 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 054,75 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,33 % p.a. z částky 25 820,91 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 249,61 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,33 % p.a. z částky 23 799,72 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 263,10 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,33 % p.a. z částky 21 369,19 Kč od [datum] do [datum] ve výši 967,44 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,33 % p.a. z částky 18 148,16 Kč od [datum] do [datum] ve výši 906,56 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,33 % p.a. z částky 15 616,37 Kč od [datum] do [datum] ve výši 585,12 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,33 % p.a. z částky 14 389,51 Kč od [datum] do [datum] ve výši 786,10 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,33 % p.a. z částky 13 284,75 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 185 760,00 Kč, to je v celém rozsahu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky 39.884 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy ze dne [datum], [číslo] poskytl žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobci vrátit ve výši 154.800 Kč spolu se zápůjční úrokovou sazbou 76,75 % p.a. při RPSN 76,75 % v dohodnutých 60 splátkách. Žalovaný ale sjednané splátky řádně a včas nehradil a žalobci vrátil celkem částku 69.932,25 Kč. Pro prodlení žalovaného s úhradou splátky [číslo] došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Žalobce se nyní po žalovaném domáhá přiznání dalšího nedoplatku tzv. nové jistiny úvěru ve výši 16.880 Kč s příslušenstvím včetně smluvní pokuty ve výši 23.004 Kč a dalšího příslušenství, celkem částky 39.884 Kč s příslušenstvím. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaný zbývající dlužnou částku dosud žalobci nezaplatil. V podání ze dne [datum] žalobce popsal, jak s odbornou péčí zkušeného profesionála v oboru úvěrování pečlivě zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů 3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Pokud jde o závazkový vztah mezi účastníky, z obsahu listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve znění Oznámení žalobce o schválení úvěru ze dne [datum] ve znění splátkového kalendáře považuje soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] požádal žalobce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 50.000 Kč. Podle žalobcem vyplněného formuláře návrhu/smlouvy v případě poskytnutí úvěru 50.000 Kč se žalovaný zavázal vrátit žalobci celkem částku 154.800 Kč v 60 měsíčních splátkách po 2.580 Kč, splatných vždy k 17. dni každého měsíce v době od [datum] do [datum], přičemž zápůjční úroková sazba měla činit 76,75 % ročně a RPSN 76,75 % ročně. V bodě 6. Návrhu/smlouv jsou upraveny důsledky vyplývající z prodlení klientů s úhradou splátek, a to povinnost uhradit konkrétně popsané smluvní pokuty. Podle bodu 6.9. uvedené listiny nesmí souhrn všech smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše sjednaného úvěru, maximálně však 200.000 Kč. V bodě 6.3. návrhu - smlouvy bylo mezi účastníky mimo jiné dohodnuto, že v případě prodlení klienta s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází automaticky k zesplatnění celého úvěru, tj. nesplacené úvěrové jistiny, sjednaných úroků, smluvní pokuty a nákladů a že poskytovatel je povinen klienta vyzvat k úhradě úvěrového dluhu. Žalovaný návrh podepsal dne [datum], žalobce návrh akceptoval dne [datum] a v Oznámení ze dne [datum] žalobce žalovanému sdělil, že akceptoval návrh smlouvy o úvěru s tím, že doručením tohoto Oznámení žalovanému dojde k uzavření smlouvy. Soud považuje za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy výše uvedeného obsahu dne [datum]. Totožnost žalovaného byla ověřena kopií občanského průkazu a Předsmluvní formulář obsahující parametry úvěru shodné se smlouvou podepsal žalovaný dne [datum].

5. Pokud jde o vzájemné plnění, tak z nedatované listiny označené jako Doklad o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobce vyplatil dne [datum] na účet žalovaného částku 50.000 Kč. Totéž vyplývá i z listiny označené jako Karta klienta [celé jméno žalovaného]. Z obsahu žaloby i z karty klienta je rovněž prokázáno, že žalovaný zaplatil žalobci v období od [datum] do zesplatnění pohledávky [datum] částku 28.380 Kč a po zesplatnění pohledávky za dobu od [datum] do [datum] další částku 41.552,25 Kč. Žalovaný zaplatil žalobci celkem částku 69.932,25 Kč.

6. Pokud jde o provádění úvěruschopnosti žalovaného žalobcem, žalovaný podepsal dne [datum] formulář žalobce„ Prohlášení klienta“, podle něhož žalovaný nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě a státu, není v úpadku a je schopen úvěr splácet. Podle Výpisu záznamů z registru [příjmení] ze dne [datum] měl žalovaný evidovanou dlužnou částku po splatnosti týkající se telekomunikačních poplatků, kdy datum příznaku vzniklo dne [datum] a datum zaplacení bylo [datum]. Z neoznačené listiny score card ze dne [datum] obsahující hodnocení schopnosti splácet (vyhodnocení žalovaného z nebankovního registru Klientských informací NRKI) soud zjistil, že u žalovaného je uvedeno skóre 308, což podle připojené legendy znamená, že jde o nejhorší I. kategorii, u níž je vyšší riziko splácení, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacení částky popřípadě zamítán. Podle formuláře žalobce [příjmení] klienta ze dne [datum] žalovaný měl mít ze zaměstnání pravidelný čistý měsíční příjem ve výši 23.000 Kč, jeho výdaje činily životní minimum ve výši 3.410 Kč, na další splátky předchozího dluhu vůči [právnická osoba] žalovaný splácel 1.093 Kč měsíčně (žalobce číslo smlouvy neuvedl), na bydlení i inkaso u rodičů (ve svých 34 letech) vynakládal dohromady částku 1.000 Kč a na dopravu, kurzy a záliby nevynakládal ničeho. Žalovaný byl svobodný a podle pracovní smlouvy ze dne [datum] byl zaměstnán u firmy [právnická osoba] s místem práce na stavbách společnosti. Podle potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba] měl žalovaný za poslední 3 měsíce od [datum] do [datum] průměrný měsíční příjem 27.932 Kč. Podle preen screen obrazovky počítače žalovanému došly platby od [právnická osoba] [obec] dne [datum] ve výši 25.638 Kč a dne [datum] ve výši 27.612 Kč, přesto následující den [datum] měl žalovaný záporný zůstatek na účtu ve výši - 12.321,49 Kč. Podle selektivního výpisu z účtu byl žalovaný ke dni [datum] v minusu - 33,93 Kč a ke dni [datum] v minusu - 114,01 Kč. Usnesením [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] bylo žalovanému zrušeno schválené oddlužení ze dne [datum] pro nepoctivý záměr a insolvenční řízení bylo zastaveno. Podle seznamu přihlášených pohledávek, přihlášky pohledávky [číslo] měl žalovaný další dluh ve výši 150.000 Kč vůči [právnická osoba] s.r.o. vyplývající z dřívější úvěrové smlouvy ze dne [datum] a pod číslem přihlášky 7 další dluh vůči žalující společnosti [právnická osoba] ve výši 30.919,41 Kč vyplývající z jiné úvěrové smlouvy [číslo].

7. Podle výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného ČNB má žalobce od [datum] povolení k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Z výzev ze dne [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě úvěrového dluhu před jeho zesplatněním. Z oznámení ze dne [datum] považuje soud za prokázané, že žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěrového dluhu. Podle předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího archu žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 15 dnů od odeslání oznámení na adresu [adresa žalovaného]

8. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských neúčelových úvěrů v době uzavírání sporné smlouvy v červenci 2018 soud z vyjádření bankovních domů zjistil, že [právnická osoba] poskytovala v té době obdobné spotřebitelské úvěry za roční úrokovou sazbu od 4,9 % do 19 %, přičemž průměrná roční úroková sazba činila 11,95 %, [právnická osoba] poskytovala spotřebitelské úvěry za úrokovou sazbu 14,89 %, Equa bank ve výši 13,70 % a [obec] spořitelna poskytovala obdobné úvěry za úrokovou sazbu 12,9 %. Průměrná roční úroková sazba všech bankovních domů činila v rozhodném období zaokrouhleně 13,36 %.

9. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz vyjádřením znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], neboť jeho provedení by nemělo pro výsledek sporu žádný význam.

10. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.

11. Sporná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřená podle § 2395 o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovanému jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce při poskytování úvěru žalovanému splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018).

13. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od 1. 12. 2016 do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru„ přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

14. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že předchůdce žalobce nezjišťoval ani neověřoval úvěruschopnost žalovaného řádně, a už vůbec ne s odbornou péčí. Žalobce totiž vůbec nezjišťoval ani neověřoval pravidelné měsíční reálné výdaje žalovaného v období předcházejícímu uzavření sporné smlouvy. Šlo o reálné výdaje na jeho živobytí, na bydlení údajně u rodičů (v jeho 34 letech) ani na jeho další závazky. Žalobce žalovanému poskytl dřívější úvěr, který měl žalovaný splácet podle hodnocení klienta ve výši 1.093 Kč měsíčně. Žalobce ale vůbec neuvedl číslo úvěrové smlouvy ani výši úvěru ani zbývající dlužnou částku ani zda tento předchozí úvěr žalovaný splácí řádně a včas, o čemž lze důvodně pochybovat. Žalobce si dostatečně ani nezjišťoval ani neověřoval, zda má žalovaný další závazky, jinak by musel z úplného výpisu z účtu žalovaného zjistit, že musel splácet i další předchozí dluh ve výši 150.000 Kč [právnická osoba] s.r.o. Žalobce ryze účelově předložil soudu k nahlédnutí pouze selektivní výpis z příjmů žalovaného za období květen a červen 2018, přičemž přehlédl, že ke dni pořízení tohoto výpisu [datum] (již první den po pravidelné měsíční výplatě) byl žalovaný na svém účtu v minusu - 12.321,49 Kč. Proto bylo možno předpokládat, že přes zjištěné příjmy cca 27.932 Kč měsíčně měl žalovaný v rozhodném období i vysoké výdaje případně další závazky, které jeho příjmy převyšovaly. Žalobce do listiny hodnocení klienta sám strojově vepsal zcela formální a nic nevypovídající údaje o výdajích žalovaného ve výši životního minima 3.410 Kč a bez jakéhokoliv prošetření se spokojil se sdělením žalovaného o tom, že bydlí„ u rodičů“ a že jeho náklady na bydlení činí pouze 1.000 Kč měsíčně, což znamená, že ostatní náklady za něj hradí jeho rodiče. Ze smlouvy o úvěru dále vyplývá, že žalovaný měl mobilní telefon a e-mailovou adresu, přesto podle karty klienta za ně neplatil žádné náklady ani poplatky a žalobce se věrohodností těchto údajů vůbec nezabýval. Podle pracovní smlouvy měl žalovaný jako místo výkonu uvedené stavby společnosti [právnická osoba], přesto žalovaný neměl žádné výdaje na dopravu do zaměstnání, což žalobce zcela ignoroval. [příjmení] žalobce si ve svém vyhodnocení score card vyhodnotil úvěruschopnost žalovaného jako nejhorší z uvedené stupnice a tudíž musel mít od samého počátku hluboké a důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, přesto žalovanému úvěr opakovaně poskytl. Z výše zjištěných skutečností vyplývá, že údaje o skutečných výdajích žalovaného jsou samotným žalobcem účelově zkreslené a podhodnocené a zmíněnými nic neříkajícími náklady na živobytí, na bydlení a na úhradu dalších závazků (při ignoraci dalších nutných výdajů na mobil, internet a na dopravu žalobce) obchází smysl § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud uzavírá, že žalobce se řádně nezabýval reálnými výdaji žalovaného a bez těchto elementárních údajů a bez ověření jejich pravdivosti nemohl žalobce vůbec posoudit úvěruschopnost žalovaného, případně ještě před uzavřením smlouvy musel mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr dlouhodobě a bez větších problémů splácet. Provádění úvěruschopnosti žalovaného žalobcem bylo ryze formální, zřetelně nedbalé a žalobce ve skutečnosti úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně, natož s odbornou péčí, nezkoumal, nezjišťoval ani neověřoval. Porušení této povinnosti žalobcem má za důsledek absolutní neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě absolutně neplatné smlouvy nelze žalobci žalobou uplatněné nároky přiznat.

15. Soud se rovněž z úřední povinnosti podle § 588 o.z. i z hlediska principů na ochranu spotřebitele zabýval otázkou, zda ujednání v úvěrové smlouvě o pevné zápůjční úrokové sazbě ve výši 76,75 % ročně (a RPSN 76,75 %) na celou dobu splácení úvěru není zjevně v rozporu s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 a násl. o.z. 16 Podle dřívější judikatury k předchozímu občanskému zákoníku č. 40/1964 Sb., kterou lze použít i na projednávanou věc, je nepřiměřená a tedy odporující dobrým mravům zpravidla pouze taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudky NS ČR ze dne [datum] sp. zn. [číslo] a ze dne 27.2.2007 sp. zn. 33 Odo 236/2005 nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.12.2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015). Obdobně u úroků z prodlení lze jako ujednání rozporné s dobrými mravy posoudit takové ujednání o výši úroku z prodlení, jež se výrazně odchyluje od sazby úroku z prodlení stanovené nařízením vlády způsobem, jež by znamenal, že vzhledem k okolnostem dané věci sjednaný úrok z prodlení již neslouží pouze k plnění jeho funkcí, ale má zneužívající (šikanózní) charakter (viz rozsudek NS ČR ze dne [datum]).

17. V řízení bylo prokázáno, že v rozhodném období u obdobných úvěrů a v dané lokalitě byla průměrná úroková sazba [jméno] [příjmení] [jméno], [právnická osoba] a [právnická osoba] ve výši 13,36 % ročně. Sjednaná pevná úroková sazba žalobce ve výši 76,75 % ročně byla cca 5,74 x vyšší než průměrná úroková sazba. Rozdíl mezi sjednanou a obvyklou výší úroků znamená významný nepoměr, který je zvláště nepřijatelný u zvýšené ochrany spotřebitele. Uvedený nepoměr nemůže být odůvodněn ani vysokým rizikem z nevratností úvěru pro špatnou finanční situaci spotřebitele, neboť právě řádným prošetřováním úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí měl věřitel právě takové riziko minimalizovat. Neexistují tudíž objektivní důvody, proč by měly být takovému věřiteli přiznávány násobky běžných úrokových sazeb bankovních poskytovatelů úvěrů. Ujednání o nepřiměřeně vysokém úroku za poskytnutí úvěru je tudíž absolutně neplatné.

18. Přestože je ujednání o úrocích oddělitelné od ostatního textu smlouvy o úvěru, úroky představují jedinou úplatu žalovaného žalobci za poskytnutý úvěr. Sjednaná výše úroků ale několikanásobně převyšuje úroky bank a lze předpokládat, že bez této nepřiměřené výše úroků by žalobce úvěrovou smlouvu s žalovaným vůbec neuzavřel. Z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků je smlouva o úvěru také neplatná jako celek podle § 576 o.z.

19. V řízení bylo prokázáno, že na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému částku 50.000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobci pouze tuto částku 50.000 Kč podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z. o bezdůvodném obohacení (viz rozsudek NS ČR 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022). Žalovaný ale uhradil žalobci částku 69.932,25 Kč, tedy o 19.932,25 Kč více, než byla jeho zákonná povinnost. Pokud se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení další sporné částky, je žaloba naprosto neoprávněná. Naopak tím, že žalovaný přeplatil žalobci svůj dluh o částku 19.932,25 Kč, naopak žalobce se na úkor žalovaného bezdůvodně obohatil a žalobci vznikla zákonná povinnost vrátit žalovanému bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. v uvedené výši.

20. S ohledem na vše uvedené soud žalobu jako zjevně neoprávněnou v celém rozsahu zamítl (odstavec I. výroku rozsudku).

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Soud proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.