16 C 170/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o 34 714,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalovaném zaplatit další částku , částka, akapitalizovaný úrok ve výši , částka, od , datum, do , datum, ,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, ,úrok 19,9 % ročně z pohledávky , částka, od , datum, do zaplacení azákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, doplněnou podáním ze dne , datum, a , datum, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy č. 014984214R ze dne , datum, poskytl žalovanému spotřební úvěr ke kreditní kartě do úvěrového limitu , částka, , jejíž dohodnuté podmínky žalovaný nesplnil, proto žalobci vznikl nárok na zaplacení požadovaného dluhu včetně příslušenství. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaný zbývající dlužnou částku žalobci nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Ze smlouvy o poskytování služeb a z dohody o aktivaci služeb ČSOB elektronického bankovnictví ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobce zavázal poskytovat žalovanému dohodnuté služby elektronického bankovnictví za cenu podle ceníku žalobce a že týž den byly dohodnuté služby aktivovány.

5. Z písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru ke kreditní kartě č. 014984214R ze dne , datum, (uzavřené na základě žádosti žalovaného č. , hodnota, ze dne , datum, ) ve znění Formuláře pro předsmluvní informace, Obchodních podmínek, Sazebníku ČSOB a záznamu o podpisu klienta soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský revolvingový úvěr na dobu neurčitou do úvěrového limitu , částka, a kreditní kartu Master Standard, jež se žalovaný zavázal nepřekročit a vrátit jej v minimálních splátkách po 5 % z vyčerpané částky (v minimální výši , částka, ) měsíčně spolu s dohodnutou úrokovou sazbou 19,9 % ročně při RPSN 24,76 % a s dohodnutými poplatky.

6. Podle úvěrové historie, přehledu splátek, výpisu z BÚ a z přehledu čerpání a splácení úvěru žalovaný poskytnutý úvěr vyčerpal v období od , datum, do , datum, v celém rozsahu úvěrového limitu, tj. ve výši , částka, (který nemohl žalovaný podle nastavených smluvních i technických parametrů překročit), k níž žalobce automaticky připočetl dohodnuté úroky i poplatky ve výši , částka, . Podle listiny označené jako přehled čerpání a splácení úvěru vznikl žalovanému ke dni , datum, na jistině poskytnutého revolvingového úvěru dluh v celkové výši , částka, (představující skutečnou jistinu úvěru , částka, + úroky a poplatky , částka, ). Poněvadž žalovaný poskytnutý úvěr přes výzvy a upomínky žalobce ke dni , datum, ,, datum, , a , datum, řádně a včas nesplácel, žalobce dopisem ze dne , datum, úvěrový dluh zesplatnil ve výši , částka, (nesplacená jistina + úroky, úroky z prodlení a poplatky). Podle žaloby činí nesplacená jistina úvěru částku , částka, , sestávající ze skutečně poskytnuté částky , částka, a dále z úroků a poplatků , částka, . Žalobce dále požaduje smluvní kapitalizovaný úrok za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , úrok 19,9 % ročně z pohledávky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %. Nebylo zjištěno, že by žalovaný do dne rozhodnutí soudu spornou částku žalobci zaplatil.

7. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobcem před uzavřením sporné smlouvy ze dne , datum, , soud ze záhlaví smlouvy zjistil, že žalovaný má trvalý pobyt na adrese , adresa, , což je ohlašovna městského úřadu, a to by měla pobočka žalobce v , adresa, velice dobře vědět, a to i z předchozí smlouvy o poskytování služeb ze dne , datum, . Již z toto údaje muselo být žalobci zcela jasné, že žalovaný je bez konkrétního skutečného bydliště, z čehož obvykle plyne, že je bez pravidelných příjmů z práce a že má dluhy, které není schopen řádně splácet. I z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný jak adresu trvalého bydliště ta i zasílací adresu označil , adresa, a v žádosti není ani uvedeno, kde by měl být žalovaný zaměstnaný a od koho vůbec pobírá údajný čistý příjem , částka, . Již v tomto okamžiku měla u žalobce zaznít výstražná siréna, která jej měla nabádat k řádnému a podrobnému zjišťování a ověřování (na první pohled pochybných) schopností žalovaného poskytovaný úvěr řádně dlouhodobě splácet. Tuto výstražnou sirénu ale žalobce sám evidentně vypnul a svoji zákonnou povinnost nesplnil. Žalobce sice soudu předložil nepřehledné a nesrozumitelné počítačové sjetiny, které označil jako výpis z BÚ, přehled splátek a historie úvěru, ovšem z těchto nesrozumitelných údajů soud nezjistil žádné relevantní informace vztahující se k reálným příjmům a výdajům žalovaného za jídlo, ošacení, bydlení, energie, mobil a internet v rozhodném období. Podle listiny označené jako „data o žádosti“ žalobce ke dni žádosti o úvěr , datum, způsob doložení hlavního příjmu od žalovaného nevyžadoval. Podle další listiny označené jako „informace z , právnická osoba, “ neměl mít žalovaný u žalobce žádné nesplacené dluhy, avšak 1 předcházející dluh byl dříve zesplatněn.Na opakovanou výzvu soudu, aby žalobce konkrétně doplnil tvrzení o tom, jak prováděl úvěruschopnost žalovaného, a aby svá tvrzení doložil konkrétními důkazy, poskytl žalobce soudu ve svých obsáhlých vyjádření ze dne , datum, a , datum, rozsáhlé poučení, jak údajně při zjišťování, ověřování a posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupoval. Z obsahu jeho podání je však nabíledni zjevné, že nepostupoval, jak měl, neboť se o skutečné reálné příjmy a výdaje žalovaného v době před uzavřením sporné úvěrové smlouvy vůbec nezajímal. Z vyjádření totiž vyplývá, že příjmy žalovaného stanovil sám žalobce „podle odborné kontroly finančních toků na běžném případně jiném účtu žalovaného“ a že jeho výdaje rovněž stanovil sám podle svých statistických výpočtů a metod, a nikoliv podle skutečných a prošetřených údajů. Na základě pouhých obecných rejstříků a obecných statistických údajů nemůže žalobce řádně úvěruschopnost žalovaného konkrétně zjistit ani posoudit, o čemž žalobce jako profesionál na úvěrovém trhu velice dobře ví, avšak svých zákonných povinností nedbá.Žalobce evidentně porušil ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. a bylo mu zjevně zcela jedno, zda žalovaný úvěr vrátí či nikoliv.

8. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.

9. Sporná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena podle § 2395 o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovanému jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí u každé jednotlivé smlouvy schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce při poskytování sporného úvěru žalovanému jako spotřebiteli splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018).

11. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od , datum, do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru „přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

12. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že žalobce nezjišťoval, neověřoval ani neposuzoval úvěruschopnost žalovaného před uzavřením sporné úvěrové smlouvy řádně, a už vůbec ne s odbornou péčí. Ač je žalobce bankovním ústavem, před poskytnutí úvěru se neobtěžoval ověřit si skutečné konkrétní reálné příjmy a výdaje žalovaného z jeho účtu, který pro něj sám vedl. Údaje, které žalobce uváděl ve svém vyjádření ze dne , datum, a , datum, nebyly ničím podloženy a žalobce si je vytvořil sám. V podrobnostech soud odkazuje na zjištění uvedená v bodu 7. rozsudku. Bez zjištění a ověření reálných příjmů a výdajů žalovaného nemohl žalobce jeho úvěruschopnost vůbec posoudit. Žalobce ničím neprokázal, že splnil zákonné povinnosti vyplývající z § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, což má za důsledek absolutní neplatnost sporné smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě absolutně neplatné smlouvy nelze žalobci žalobou uplatněné nároky přiznat.

13. V řízení bylo prokázáno, že na základě absolutně neplatné smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, poskytl žalobce žalovanému pouze částku , částka, . Vyšší jistinu úvěru nemohl žalovaný od žalobce obdržet, neboť to je technicky nemožné. Zbylé úroky a poplatky ve výši , částka, , které žalobce zahrnuje do jistiny úvěru, ale žalobce požaduje na základě absolutně neplatné smlouvy, čemuž nelze vyhovět. Žalovaný tak od žalobce obdržel pouze částku , částka, , na níž žalovaný žalobci nic nevrátil. , adresa, .000 Kč představuje nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru, kterou je žalovaný povinen žalobci vrátit podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z., viz rozsudek NS ČR , spisová značka, ze dne , datum, ).

14. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí NS ČR č.j. , spisová značka, i Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Olomouci č.j. , spisová značka, vyplývá, že v případech absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro řádné neprovádění úvěruschopnosti spotřebitele, není spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Do rozhodnutí soudu se tudíž spotřebitel nemůže ocitnout s úhradou nesplacené jistiny úvěru v prodlení a poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže vzniknout nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. Poněvadž soud pro pasivitu žalovaného spotřebitele nezjistil důvody pro umožnění hradit dluh v přiměřených splátkách, určil žalovanému přiměřenou 3 denní lhůtu splatnosti analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

15. S ohledem na vše uvedené uložil soud žalovanému podle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit žalobci částku , částka, v soudem určené 3 denní lhůtě běžící od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku rozsudku).

16. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru a poněvadž se žalovaný dosud neocitl v prodlení, nepřiznal mu ani žádné zákonné úroky z prodlení (odstavec II. výroku rozsudku).

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný pouze částečně v rozsahu 68,5 % (počítaje z celkového punkta jistiny a příslušenství ve výši , částka, a z přiznané částky , částka, ) a neúspěšný v rozsahu 31,5 % (počítaje ze zamítnutého punkta jistiny a příslušenství). Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. má proto žalobce právo na poměrnou část nákladů řízení ve výši 37 % (od úspěchu 68,5 % bylo třeba odečíst neúspěch ve výši 31,5 %) v celkové výši , částka, .Žalobci přiznané náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši , částka, a z účelně vynaložených nákladů na zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od , datum, náleží odměna za krácené 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši , částka, za 1 úkon právní služby podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. cit. vyhl., to znamená za 3 úkony právní služby celkem , částka, , dále podle § 14b odst. 6 písm. a) cit. vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši , částka, za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem , částka, , dále odměna za 1 nekrácený úkon (za účast při jednání soudu) podle § 7. bod 5 cit. vyhl. ve výši , částka, a 1 x režijní paušál ve výši , částka, podle § 13 odst. 4 cit. vyhl., dále cestovné podle § 13 odst. 1 cit. vyhl. ve výši , částka, a náhrada za promeškaný čas ve výši , částka, (jak sám PZ žalobce požadoval) ve výši , částka, podle § 14 cit. vyhl., vše zvýšeno o 21 % DPH ve výši , částka, . Podání žalobce ze dne , datum, a ze dne , datum, nejsou účelně vynaloženými úkony právní služby, neboť podle jejich obsahu jde o doplnění skutkových tvrzení, které měly být uvedeny již v samotném návrhu. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v , adresa, žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje.Celkové náklady řízení žalobce činily zaokrouhleně částku , částka, , z níž 37 % činí zaokrouhleně částku , částka, (odstavec III. výroku rozsudku).