16 C 183/2022
č. j. 16 C 183/2022-33
V PLATNOSTIOkresní soud v Přerově rozhodl o náhradě nákladů spojených s převozem osoby z místa zadržení do zdravotnického zařízení, která vznikla v důsledku zjištění přítomnosti amphetaminu v těle. Soud se opřel o § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. a Stanovisko Nejvyššího soudu, podle něhož má Policie České republiky právo na náhradu nákladů převozu a vyšetření při zjištění přítomnosti návykové látky. Rozsudek uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 1 356 Kč s úrokem z prodlení a náklady řízení ve výši 600 Kč. Rozsudek byl vydán bez jednání na základě listinných důkazů.
Plný text
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 356 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 356 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 600 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)
2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 1.356 Kč s příslušenstvím, kterou podle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobci za dopravu hlídkou PČR z místa zadržení ulice ul., obec do PZS obec dne datum a jeho vyšetření z důvodu zjištění přítomnosti amphetaminů u žalovaného.
3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky.
4. Z předložených listin soud zjistil, že dne datum žalovaný řídil osobní automobil pod vlivem marihuany a jiných návykových látek. Hlídkou PČR byl žalovaný převezen z místa zadržení ul. ulice obec do PZS obec, kde byla v jeho těle zjištěné přítomnost amphetaminu a žalovaný byl předán k vyšetření, ošetření a k následnému pobytu. Vzniklé náklady vyčíslil žalobce za převoz automobilem z místa zadržení do PZS v celkové výši 199 Kč, za náklady na odběr vzorku částkou 772 Kč a za náklady za rozbor vzorku částkou 485 Kč. Celkové vzniklé náklady činily částku 1.356 Kč. Přes předžalobní upomínku žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil.
5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, podle něhož dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba, a dále podle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, Cpjn 205/2011, podle něhož prokáže-li se při odborném lékařském vyšetření osob - které by mimo jiné mohly ohrozit život nebo zdraví svoje anebo dalších osob nebo při níž by mohly poškodit majetek - přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, má Česká republika - Policie České republiky v takovém případě právo na náhradu nákladů dopravy do zdravotnického zařízení, jestliže tam vyšetřovaného skutečně dopravila.
6. Poněvadž u žalovaného byla dne datum zjištěna přítomnost amphetaminu v těle a z toho důvodu žalobce provedl jeho převoz z místa zadržení do PZS obec a zajistil odběr a rozbor vzorků, soud podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobci uvedenou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
7. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalobci vznikly náklady v souvislosti s uplatněním pohledávky podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb. za 2 úkony po 300 Kč podle § 3 odst. 3 cit. vyhl. v celkové výši 600 Kč. Soud proto uložil žalovanému tyto náklady řízení žalobci uhradit.
8. O přenosu soudního poplatku z žalobce na žalovaného bude rozhodnuto samostatným usnesením. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní– li žalovaný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.