16 C 188/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 69 826 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, v němž se žalobce domáhal po žalovaném zaplatit další částku částka a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 7,5 % a úrok 19 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. spisová značka 1. Žalobou doručenou soudu dne datum doplněnou podáním ze dne datum a datum se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce právnická osoba adresa (dále jen předchůdce nebo žalobce) uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce podle tehdy platného občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., na jejímž základě poskytl žalovanému půjčku ve výši částka, kterou se žalovaný zavázal předchůdci žalobce vrátit dohodnutým způsobem. Žalovaný ale své závazky ze smlouvy nesplnil, na svůj dluh uhradil pouze částku částka a přes výzvy a upomínky zbytek dluhu nezaplatil. Žalobce se nyní domáhá po žalovaném zaplacení dlužné jistiny půjčky ve výši částka, poplatku ve výši částka a dalšího příslušenství. Smlouvou ze dne datum postoupil právní předchůdce spornou pohledávku na žalobce.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Přestože sporná pohledávka je podle obsahu žaloby zjevně dlouhodobě promlčena, žalovaný žádnou námitku promlčení nevznesl, proto soud nemohl k promlčení pohledávky přihlédnout. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů 3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum, č. hodnota ve znění smluvních podmínek, uzavřené „podle zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č. 145/2010 Sb.“ soud zjistil, že předchůdce žalobce právnická osoba adresa se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelskou půjčku v hotovosti ve výši částka, kterou se žalovaný zavázal předchůdci vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, jež sestává z kapitalizovaného úroku ve výši částka, z poplatku za administrativní činnost ve výši částka a z hotovostního inkasa splátek ve výši částka, v celkové výši částka, formou 100 týdenních splátek po částka (částka měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná do 1 týdně od uzavření smlouvy a ostatní koncem splátkového období. Smlouva byla dne datum podepsána zástupcem předchůdce žalobce a žalovaným.

5. Pokud jde o vzájemné plnění, žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy ze dne datum převzetí částky částka v hotovosti. Podle tvrzení žalobce v žalobě a přehledu plateb žalovaný na půjčku uhradil celkem částku částka. Pravdivost tohoto tvrzení i dokladu nebyla v řízení ničím vyvrácena.

6. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením sporné smlouvy o půjčce, soud ze zákaznické karty ze dne datum zjistil, že žalovaný bydlel na adrese adresa jako nájemník a nikoliv v místě svého trvalého bydliště v adresa, že byl zaměstnaný jako mechanik u firmy Rachtalová v Hulíně, že měl mít jediný příjem ve výši částka měsíčně a měsíční výdaje za nájem ve výši částka, za telefon ve výši částka a na domácnost ve výši částka. Příjmy ani výdaje nebyly žádnými doklady ověřovány ani doloženy. Podle § 2 zák. č. 110/2006 Sb. v té době bylo životní minimum pro jednotlivce ve výši částka a žalovaný musel mít také výdaje na bydlení v podobě nájemného a dalších nákladů na elektřinu, na plyn, vodné a stočné, odpadky, na každodenní dopravu do zaměstnání z adresa, na ošacení, léky, mobil, internet apod. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že se předchůdce žalobce o reálné příjmy a reálné výdaje žalovaného vůbec nezajímal, nezjišťoval je ani neověřoval a již z tohoto důvodu nemohl vůbec posuzovat úvěruschopnost žalovaného. Předchůdce žalobce evidentně porušil ustanovení § 9 zák. č. 145/2010 Sb. a bylo mu zjevně zcela jedno, zda žalovaný úvěr vrátí či nikoliv. spisová značka 7. Podle smlouvy ze dne datum včetně příloh byla sporná pohledávka postoupena z předchůdce žalobce na žalobce. Předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení dopisem ze dne datum. Předžalobní upomínkou ze dne datum vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu do datum. Podle podacího lístku byl dopis podán dne datum k poštovní přepravě na adresu U stavu II v Hulíně.

8. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských půjček v době uzavírání sporné smlouvy v prosinci 2012 soud z vyjádření bankovních ústavů zjistil, že Moneta Money bank a.s. požadovala po svých klientech úrokovou sazbu 21,4 % ročně, Raiffeisen bank a.s. nemá údaje k dispozici, právnická osoba. v té době úvěry neposkytovala a právnická osoba. požadovala úrokovou sazbu ve výši 13,9 % ročně. Průměrná úroková sazba uvedených bankovních domů činila v rozhodném období 17,65 % ročně.

9. Ke dni datum vstoupil v účinnost občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), na základě jehož ustanovení § 3080 bod 1 byl zrušen zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.). Na základě § 3028 odst. 3 a § 3030 o.z. soud se při posuzování právních poměrů vzniklých mezi účastníky řídil dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. a zákonem č. 145/2010 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce, přitom vzniklá práva i povinnosti mezi účastníky posuzoval prizmatem ustanovení části první hlavy I. o.z.

10. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

11. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

12. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).

13. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni datum, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

15. Podle dlouhodobě ustálené judikatury vyšších soudů je věřiteli v § 9 odst. 1) zák. č. 145/2010 Sb. uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nebo půjčku tak, že si od spotřebitele vyžádá příslušené podklady a z nich zjistí, ověří a posoudí reálné příjmy a reálné výdaje spotřebitele, a úvěr poskytne pouze tehdy, bude-li mít ověřeno, že spotřebitel bude moci spisová značka úvěr reálně dlouhodobě splácet. Jinak úvěr ani půjčku neposkytne (viz např. rozsudek NS ČR ze dne datum, č.j. spisová značka, rozsudek NS ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozhodnutí ÚS ČR ze dne datum, č.j. TZ 26/2019, rozhodnutí NSS ČR ze dne datum, č.j. spisová značka). Pokud věřitel nesplní zákonné podmínky § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., bude smlouva o půjčce nebo o úvěru absolutně neplatná.

16. Žalobce k prokázání, že splnil podmínky § 9 zákona č. 145/2010 Sb., předložil pouze zákaznickou kartu ze dne datum, z níž jednoznačně vyplývá, že jeho předchůdce vůbec neověřoval pravdivost údajů o příjmech a výdajích žalovaného. Údaje v kartě jsou neověřitelné a tudíž nevěrohodné, což má za důsledek absolutní neplatnost sporné smlouvy o půjčce ze dne datum. Na základě absolutně neplatné smlouvy nelze žalobci žalobou uplatněné nároky přiznat.

17. Sporná smlouva o půjčce je také neplatná pro nepřiměřeně vysoké souhrnné poplatky částka, které představují přes 100 % jistiny úvěru ve výši částka. V rozhodnou dobu činila průměrná úroková sazba bankovních domů 17,65 % ročně a předchůdcem žalobce požadované poplatky ji mnohonásobně překračují. Souhrnné poplatky předchůdce žalobce nemají jakékoliv ekonomické odůvodnění a jejich výše je stanovena procentuálně pouze z výše poskytovaného úvěru. Nepřiměřeně vysoké poplatky i úroky jsou v rozporu s dobrými mravy, předchůdce žalobce jimi obchází ustanovení § 658 obč.z. o odměně za poskytnutí úvěru v podobě úroků, a bez těchto souhrnných zjevně lichevních poplatků by právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky neposkytl a smlouvu neuzavřel, což má za důsledek absolutní neplatnost smlouvy také podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 a 2 o. z., k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti podle § 588 o. z. Žalobce zase tyto lichvářské poplatky soustavně vymáhá. Žalobci ani jeho předchůdci jako zjevně lichvářským a nepoctivým společnostem, které se přiživují a parazitují na chudobě, nelze tyto nároky přiznat ani podle § 6 odst. 2 ani podle § 8 o.z.

18. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění bez platného závazku, které si musí smluvní strany podle § 451 a násl. obč. zák. č. 40/1964 Sb. vzájemně vrátit.

19. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce ze dne datum částku částka a že žalovaný vrátil předchůdci žalobce pouze částku ve výši částka.

20. Soud proto podle 451 a násl. obč. zák. č. 40/1964 Sb. uložil žalovanému povinnost vydat žalobci zbývající dlužnou částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ode dne datum do zaplacení (odstavec I. výroku rozsudku). 21 V řízení bylo zjištěno, že žalovaný má od datum trvalý pobyt na místě ohlašovny právnická osoba v adresa. Výzvy k úhradě i předžalobní upomínku zasílal žalobce na jiné adresy. Ničím nebylo prokázáno, že se výzvy žalobce i předžalobní upomínka dostaly do dispozice žalovaného. Do jeho dispozice se prokazatelně dostala až výzva k úhradě ve formě žaloby, doručené žalovanému fikcí dne datum. Na úhradu dlužné částky měl žalovaný celkem hodnota dny (což je kratší lhůta než v předžalobní upomínce) a po uplynutí této lhůty od datum vznikl žalobci nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení.

22. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelské půjčce (odstavec II. výroku rozsudku).

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný měl v řízení větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.