16 C 192/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 572 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 572 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 743 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 908 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 696 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 352 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 373 Kč od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 489 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 9.572 Kč s příslušenstvím, představující zákonné příspěvky pro Českou kancelář pojistitelů (dále jen ČKP) požadované za to, že žalovaný jako evidovaný vlastník nebo provozovatel 3 motorových vozidel, provozoval vozidlo 5M6517 v době od datum do datum, dále vozidlo 2SZ5386 v době od datum do datum a dále vozidlo registrační značka v době od datum do datum bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzn. bez povinného ručení). Požadované příspěvky zvýšené o poplatky za náklady na vymáhání byly vypočteny podle § 4 cit. zákona a podle § 2 prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb. a činí právě celkem částku 9.572 Kč, k níž žalobce požaduje i zákonné úroky z prodlení.

3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky.

4. Z předložených listin zjistil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce, jehož aktivní legitimace vyplývá ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při výkonu své činnosti podle § 15 citovaného zákona zjistil, že žalovaný je vlastníkem (provozovatelem) vozidla registrační značka které nemělo v době od datum do datum, od datum do datum a od datum do datum uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále je vlastníkem (provozovatelem) dalšího vozidla registrační značka, které v době od datum do datum nemělo rovněž uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a dále je vlastníkem (provozovatelem) dalšího vozidla registrační značka které v době od datum do datum nemělo rovněž uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dopisy ze dne datum, datum, datum, datum a datum a dalšími upomínkami vyzval žalobce žalovaného k úhradě zákonných příspěvků. Výše požadovaných příspěvků byla podle § 2 vyhl. č. 205/1999 Sb. vypočtena vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla (v prvním případě u registrační značka činí částku 21 Kč za 1 den, v druhém případě u registrační značka činí částku 4 Kč za 1 den a v třetím případě u registrační značka činí částku 8 Kč)) počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem (308 dnů, 227 dnů, 87 dnů) a ke každému z 5 vyúčtování byly připočteny také náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 5 x 300 Kč, což činí celkem částku 9.572 Kč. Žalovaný přes výzvy žalobce ani předžalobní upomínku dlužnou částku dosud neuhradil.

5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 4 odst. 1, 2, 3, 4 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v platném znění, podle něhož v případě, že je provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. příjmení i provozovatel vozidla jsou také povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denní sazby příspěvku pro druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek jsou stanoveny v § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. a v daném případě činí částky 21 Kč, 4 Kč a 8 Kč) za 1 den nepojištění vozidla a částku 300 Kč za náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek.

6. Poněvadž bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník provozoval výše označená 3 motorová vozidla v uvedených obdobích bez povinného ručení, uložil mu soud podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. povinnost zaplatit žalobci, jenž je ve sporu aktivně legitimován, žalobcem požadované příspěvky na pojištění i poplatky vyčíslené v souladu s citovanými ustanoveními v celkové výši 9.572 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1802 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem 600 Kč, a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem 300 Kč, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.