16 C 2/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 971 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení a další částku ve výši částka a úrok ve výši 89,28 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka a úrok ve výši 15 % p.a z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, to je v celém rozsahu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy ze dne datum, č. hodnota poskytl žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal žalobci vrátit ve výši částka spolu se zápůjční úrokovou sazbou 89,29 % p.a. při RPSN 136,6 % v dohodnutých 36 splátkách. Žalovaný ale sjednané splátky řádně a včas nehradil a žalobci vrátil celkem částku částka. Pro prodlení žalovaného s úhradou splátky č. hodnota splatné datum došlo k zesplatnění úvěru ke dni datum. Žalobce se nyní po žalovaném domáhá přiznání dalšího nedoplatku jistiny úvěru ve výši částka (představujícího neuhrazenou jistinu částka se smluvní pokutou ve výši částka a s náklady ve výši částka), další smluvní pokuty ve výši částka a dalšího příslušenství. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaný zbývající dlužnou částku dosud žalobci nezaplatil. V podání ze dne datum žalobce popsal, jak s odbornou péčí zkušeného profesionála v oboru úvěrování pečlivě zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů 3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Pokud jde o závazkový vztah mezi účastníky, z obsahu listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. hodnota ze dne datum ve znění Oznámení žalobce o schválení úvěru ze dne datum ve znění splátkového kalendáře, považuje soud za prokázané, že žalovaný dne datum požádal žalobce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši částka. Podle žalobcem vyplněného formuláře návrhu/smlouvy v případě poskytnutí úvěru částka se žalovaný zavázal vrátit žalobci celkem částku částka v 36 měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 24. dni každého měsíce v době od datum do datum, přičemž zápůjční úroková sazba měla činit 89,29 % ročně a RPSN 136,6 % ročně. V bodě 6. Návrhu/smlouvy jsou upraveny důsledky vyplývající z prodlení klientů s úhradou splátek, a to povinnost uhradit konkrétně popsané smluvní pokuty. Podle bodu 6.9. uvedené listiny nesmí souhrn všech smluvních pokut přesáhnout součin čísla hodnota a celkové výše sjednaného úvěru, maximálně však částka. V bodě 6.3. návrhu - smlouvy bylo mezi účastníky mimo jiné dohodnuto, že v případě prodlení klienta s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází automaticky k zesplatnění celého úvěru, tj. nesplacené úvěrové jistiny, sjednaných úroků, smluvní pokuty a nákladů a že poskytovatel je povinen klienta vyzvat k úhradě úvěrového dluhu. Žalovaný návrh podepsal dne datum, žalobce návrh akceptoval dne datum a v Oznámení ze dne datum žalobce žalovanému sdělil, že akceptoval návrh smlouvy o úvěru s tím, že doručením tohoto Oznámení žalovanému dojde k uzavření smlouvy. Podle dodejky došlo k doručení Oznámení žalovanému dne datum. Soud považuje za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy výše uvedeného obsahu dne datum. Totožnost žalovaného byla ověřena kopií občanského průkazu a Předsmluvní formulář obsahující parametry úvěru shodné se smlouvou podepsal žalovaný dne datum.

5. Pokud jde o vzájemné plnění, tak z nedatované listiny označené jako Doklad o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobce vyplatil dne datum na účet žalovaného částku částka. Totéž vyplývá i z listiny označené jako Karta klienta Jméno žalovaného. Z obsahu žaloby i z karty klienta je rovněž prokázáno, že žalovaný zaplatil žalobci v období datum do dne datum celkem částku částka.

6. Pokud jde o provádění úvěruschopnosti žalovaného žalobcem, žalovaný podepsal dne datum formulář žalobce „Prohlášení klienta“, podle něhož žalovaný nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě a státu, není v úpadku a je schopen úvěr splácet. Podle Výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne datum neměl žalovaný evidovanou žádnou dlužnou částku po splatnosti. Z neoznačené listiny score card ze dne datum obsahující hodnocení schopnosti splácet (mělo jít o vyhodnocení žalovaného z nebankovního registru Klientských informací NRKI) soud zjistil, že u žalovaného je uvedeno skóre 324, což podle připojené legendy znamená, že jde o I. kategorii, u níž je nejvyšší riziko, kdy úvěr je výrazněji limitován nebo zamítán. Podle formuláře žalobce Hodnocení klienta ze dne datum byla finanční potřeba žalovaného částka, přesto mu žalobce poskytl úvěr částka, žalovaný měl mít ze zaměstnání pravidelný čistý měsíční příjem ve výši částka, jeho výdaje činily životní minimum ve výši částka měsíčně, na bydlení ve vlastním vynakládal i za související náklady dohromady částku částka měsíčně a na dopravu, kurzy a záliby nevynakládal nic. Žalovaný byl svobodný bydlel ve vlastním a podle Ligové profesionální hráčské smlouvy ze dne datum sjednané do termínu datum hrál jako fotbalista u právnická osoba za základní měsíční odměnu ve výši částka s dalšími bonusy za startovné, výsledek zápasu (od právnická osoba – částka a za vstřelené góly částka za 1 gól. Podle selektivního výpisu z účtu žalovaného měl žalovaný příjem v prosinci 2019 ve výši 51.000 a částka, v lednu 2020 ve výši částka a v únoru 2020 ve výši částka. O reálné výdaje žalovaného na jeho živobytí, bydlení i dopravu a další běžné náklady se žalobce vůbec nezajímal. Do rubriky výdaje pouze napsal, že žalovaný má náklady ve výši životního minima částka měsíčně a na bydlení ve výši částka měsíčně. Žalobce ale zjevně přehlédl, že žalovaný je mladý profesionální fotbalista a z tohoto úhlu pohledu se uvedená částka částka měsíčně na jídlo, ošacení a hygienu jeví jako legrační a na první pohled vysoce podhodnocená. A pokud jde o údajné náklady na vlastní bydlení za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odpadky, údržbu apod. v pouhé výši částka měsíčně, tak tato částka se pohybuje v rovině sci-fi a je evidentně rovněž vysoce podhodnocená. Soud rovněž zaujalo, že žalovaný neměl mít žádné náklady na dopravu, koníčky apod. Kdo však kdy spatřil fotbalistu bez auta, bez žen a bez mobilu? O internetu a televizi nemluvě. Na jakých neplacených médiích by snad žalovaný mohl sledoval ligové a mistrovské fotbalové zápasy? Uvedené výdaje ve výši částka a částka měsíčně by mohly být u žalovaného reálné pouze v případě, že by se nejednalo o koruny české, ale o americké dolary. Tato skutečnost ale z uvedené listiny nevyplývá, proto je nutno se vrátit do všední reality, z níž je zřejmé, že se žalobce vůbec nezabýval reálnými běžnými výdaji žalovaného a bez těchto elementárních údajů a bez ověření jejich pravdivosti nemohl žalobce vůbec posoudit úvěruschopnost žalovaného.

7. Z žádosti žalovaného ze dne datum, ze sdělení žalobce ze dne datum a z upraveného splátkového kalendáře soud dále zjistil, že žalovaný požádal žalobce o odklad splátek z důvodu snížení příjmů pro pandemii koronaviru, že žalobce s tím souhlasil a posunul termín k úhradě poslední splátky na den datum. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě úvěrového dluhu před jeho zesplatněním. Z oznámení ze dne datum považuje soud za prokázané, že žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěrového dluhu. Podle předžalobní upomínky ze dne datum a podacího archu žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání.

8. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských neúčelových úvěrů v době uzavírání sporné smlouvy v únoru 2020 soud z vyjádření bankovních domů zjistil, že právnická osoba. poskytovala v té době obdobné spotřebitelské úvěry za roční úrokovou sazbu od 3,9 % do 22,7 %, přičemž průměrná roční úroková sazba činila 13,3 %, Raiffeisen bank a.s. poskytovala spotřebitelské úvěry za úrokovou sazbu 13,41 %, právnická osoba ve výši 12,23 % a právnická osoba poskytovala obdobné úvěry za úrokovou sazbu 12,9 %. Průměrná roční úroková sazba všech bankovních domů činila v rozhodném období zaokrouhleně 12,96 %.

9. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.

10. Sporná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřená podle § 2395 o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovanému jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce při poskytování úvěru žalovanému splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018).

12. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od datum do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru „přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

13. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že žalobce nezjišťoval ani neověřoval úvěruschopnost žalovaného řádně, a už vůbec ne s odbornou péčí. Žalobce totiž vůbec nezjišťoval ani neověřoval pravidelné měsíční reálné výdaje žalovaného v období předcházejícímu uzavření sporné smlouvy. Šlo o reálné výdaje na jeho živobytí, na bydlení údajně ve vlastním ani na dopravu, mobil, internet apod. Proto nelze vyloučit, že přes zjištěné příjmy cca částka měsíčně měl žalovaný v rozhodném období i vysoké výdaje, které jeho příjmy převyšovaly. Jak je rozvedeno v bodě 6. rozsudku, údaje o skutečných výdajích žalovaného jsou samotným žalobcem účelově zkreslené a podhodnocené a zmíněnými nic neříkajícími náklady na živobytí v pouhé výši částka a na bydlení v neuvěřitelné výši částka žalobce obchází smysl § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud uzavírá, že žalobce se řádně nezabýval reálnými výdaji žalovaného a bez těchto elementárních údajů a bez ověření jejich pravdivosti nemohl žalobce vůbec posoudit úvěruschopnost žalovaného. Provádění úvěruschopnosti žalovaného žalobcem bylo ryze formální a žalobce ve skutečnosti úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně, natož s odbornou péčí, nezkoumal, nezjišťoval ani neověřoval. Porušení této povinnosti žalobcem má za důsledek absolutní neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě absolutně neplatné smlouvy nelze žalobci žalobou uplatněné nároky přiznat.

14. Sporná smlouva je také neplatná pro nepřiměřeně vysokou úrokovou sazbu ve výši 89,29 % ročně. V řízení bylo prokázáno, že průměrná úroková sazba bankovních domů činila u obdobných úvěrů ve stejném období i v lokalitě celkem hodnota % ročně a ve smlouvě sjednaná úroková sazba 89,29 % ročně je takřka 7 x vyšší, než obvyklá úroková sazba obchodních domů. Rozdíl mezi sjednanou a obvyklou výší úroků znamená významný nepoměr, který je zvláště nepřijatelný u zvýšené ochrany spotřebitele. Uvedený nepoměr nemůže být odůvodněn ani vysokým rizikem z nevratností úvěru pro špatnou finanční situaci spotřebitele, neboť právě řádným prošetřováním úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí měl věřitel právě takové riziko minimalizovat. Neexistují tudíž objektivní důvody, proč by měly být takovému věřiteli přiznávány násobky běžných úrokových sazeb bankovních poskytovatelů úvěrů. Ujednání o nepřiměřeně vysokém úroku za poskytnutí úvěru je tudíž absolutně neplatné (viz stále použitelné rozsudky NS ČR ze dne datum sp. zn. 1484/2004, ze dne datum sp. zn. spisová značka, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek NS ČR ze dne datum). Přestože je ujednání o úrocích oddělitelné od ostatního textu smlouvy o úvěru, úroky představují jedinou úplatu žalovaného žalobci za poskytnutý úvěr. Sjednaná výše úroků ale několikanásobně převyšuje úroky bank a lze předpokládat, že bez této nepřiměřené výše úroků by žalobce úvěrovou smlouvu s žalovaným vůbec neuzavřel. Vzhledem k výše uvedenému sjednaný úrok z prodlení již neslouží pouze k plnění jeho funkcí, ale má zneužívající (šikanózní) charakter. Z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků je smlouva o úvěru také neplatná jako celek podle § 576 o.z.

15. V řízení bylo prokázáno, že na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému částku částka a žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobci pouze tuto částku částka podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z. o bezdůvodném obohacení (viz rozsudek NS ČR spisová značka ze dne datum). Žalovaný ale uhradil žalobci částku částka, tedy o částka více, než byla jeho zákonná povinnost. Pokud se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení další sporné částky, je žaloba naprosto neoprávněná.

16. S ohledem na vše uvedené soud žalobu jako zjevně neoprávněnou v celém rozsahu zamítl (odstavec I. výroku rozsudku).

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Soud proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků (odstavec II. výroku rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.