16 C 208/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o 75 360 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v rozsahu částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a v rozsahu další částky , částka, , zastavuje.

II. V celém dalším rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalovaném zaplatit další částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce po žalovaném (dále také spotřebitel) domáhal zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy ze dne , datum, č. , hodnota, poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr do úvěrového limitu , částka, (ve skutečnosti , částka, ), který se žalovaný zavázal žalobci vrátit se sjednanou úrokovou sazbou 40% měsíčně, což je sazba 480 % ročně, a při RPSN 5770,76 %, dohodnutým způsobem. Žalovaný ale sjednané úvěrové podmínky nesplnil a na poskytnutý úvěr ničeho nevrátil. Žalobce se nyní po žalovaném domáhá zaplacení nevrácené úvěrové jistiny ve výši , částka, spolu se smluvními i zákonnými úroky z prodlení.

2. Následným podáním ze dne , datum, vzal žalobce žalobu v rozsahu částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a v rozsahu další částky , částka, zpět s odůvodněním že zjistil, že tuto částku mu žalovaný zaplatil ještě před podáním žaloby. Soud podle § 96 odst. 2 a 4 o.s.ř. řízení ve zpět vzatém rozsahu zastavil (odst. I. výroku rozsudku).

3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

5. Ve vztahu k tvrzenému závazkovému vztahu mezi účastníky soud z písemné smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, do výše úvěrového limitu , částka, za sjednanou úrokovou sazbou 40 % měsíčně, což činí 480 % ročně, a při RPSN 5770,76 %, zjistil, že v rozporu s § 561 a § 562 o.z. a § 7 zák. č. 297/2016 Sb. neobsahuje vlastoruční ani zaručený nebo uznávaný elektronický podpis žalovaného. Žalobce tak neprokázal, že uzavřel dne , datum, (ani jindy) s žalovaným platnou písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ani podle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. v platném znění.

6. I v případě, že by byla smlouva žalovanou řádně podepsána, byla by podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stejně absolutně neplatná, neboť žalobce konkrétně netvrdil a žádnými důkazy neprokázal, že jeho právní předchůdce splnil povinnost uloženou mu v § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. prověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr žalobci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Splnění této zákonné podmínky žalobcem musí soud zjišťovat z úřední povinnosti. Přes výzvu soudu žalobce žádné konkrétní důkazy k prokázání, zjišťování, ověřování a posuzování běžných reálných výdajů žalovaného na jídlo, ošacení, bydlení, energie, odpady, léky, mobil internet, dopravu a pod. nepředložil ani je neoznačil. Podle ustálené judikatury soudů bez zjištění a ověření běžných reálných výdajů nelze úvěruschopnost spotřebitele vůbec posoudit. Žalobce evidentně porušil ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. a bylo mu zjevně zcela jedno, zda žalovaný úvěr vrátí či nikoliv.

7. Výše uvedená smlouva o úvěru by byla rovněž absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 o.z., neboť nepřiměřeně vysoká úroková sazba 480 % mnohonásobně překračuje obecnou úrokovou sazbu bankovních ústavů ve výši 13 %, zaokrouhleně celkem , hodnota, x.

8. Pokud jde o vzájemné plnění, z doplněného žalobního návrhu a potvrzení ČSOB a.s. soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému dne ve dnech od , datum, do , datum, na jeho účet postupně celkem částku , částka, .Pokud jde o plnění žalovaného, soud z žalobního tvrzení žalobce ze dne , datum, , které nebylo žádnými důkazy vyvráceno, zjistil, že žalovaný zaplatil žalobci na úvěrový dluh celkem částku , částka, .

9. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil možnosti být soudem upozorněn a poučen podle § 118a o.s.ř. na nepředložení řádně podepsané úvěrové smlouvy, na nepředložení důkazů o provedení úvěruschopnosti žalovaného spotřebitele a na možnost doplnit chybějící žalobní tvrzení a označit další důkazy.

10. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že na základě nepodepsané nebo absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne , datum, poskytl žalobce žalovanému celkem částku , částka, , a že žalovaný vrátil žalobci celkem částku , částka, , tedy podstatně více, než obdržel. Plnění, které si předchůdce žalobce i žalovaný vzájemně poskytli, představuje plnění bez platného závazku podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z., viz rozsudek NS ČR , spisová značka, ze dne , datum, ).

11. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu jako zjevně neoprávněnou podle § 87 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. v celém rozsahu zamítl (odstavec II. výroku rozsudku).

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení zcela procesně úspěšný, avšak podle obsahu spisu mu náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku).