16 C 211/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 300 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v rozsahu částky 6 560,99 Kč zastavuje.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení další částky ve výši 4 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 413,57 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 4.300 Kč se zákonným úrokem z prodlení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 413,57 Kč a původně i s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.560,99 Kč, kterou podle skutkových tvrzení dluží žalovaný žalobci na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [obec], B0003920806607610-A formou komunikace na dálku, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 4.300 Kč za poplatek 4.382,99 Kč, jež se žalovaný zavázal věřiteli vrátit ve lhůtě splatnosti 27 dnů s úrokem 40% a s poplatkem ve výši 4.382,99 Kč, sníženým na částku 1.673,99 Kč, s RPSN 11. 227,10 % a s tím, že žalovaný uhradí věřiteli celkem částku 8.810,22 Kč sníženou na částku 6.101,22 Kč. Žalovaný smluvené povinnosti nesplnil, neboť na dluh neuhradil žalobci ničeho. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení sporné částky včetně uvedeného příslušenství. Smlouvou ze dne [datum] postoupil předchůdce žalobce spornou pohledávku na žalobce. Přes výzvu ani předžalobní upomínku žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil.

3. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu v rozsahu částky 6.560,99 Kč představující požadovaný kapitalizovaný úrok zpět s odůvodněním, že nemá důkazy o provádění úvěruschopnosti žalovaného.

4. Soud proto řízení podle § 96 odst. 2 a odst. 4 o.s.ř. řízení částečně zastavil (výrok I. rozsudku).

5. Soud dále v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky.

6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce žádnými věrohodnými důkazy neprokázal, že dne [datum] uzavřel jeho právní předchůdce s žalovaným platnou písemnou smlouvu o úvěru č. B0003920806607610-A ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ani podle zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. v platném znění.

7. Žalobce totiž neprokázal, že jeho předchůdce uzavřel s žalovaným elektronickými prostředky komunikace na dálku spornou smlouvu o tvrzeném obsahu v písemné formě podle § 562 o.z., neboť ničím nedoložil, že záznamy údajů o určení totožnosti jednajících osob a o obsahu právních jednáních mezi účastníky byly v elektronickém systému prováděny systematicky a posloupně a byly chráněny proti změnám. Žalobce ani neprokázal, že smlouva ve znění všeobecných obchodních podmínek byla žalobcem a žalovaným elektronicky podepsána v souladu s § 561 a § 562 o.z. zaručeným případně uznávaným elektronickým podpisem ve smyslu § 7 zákona č. 297/2016 Sb. V řízení nebyla rovněž prokázána vážná vůle žalovaného uzavřít spornou smlouvu o uvedeném obsahu.

8. Žalobcem předložená smlouva ze dne [datum] neobsahovala zaručený ani uznávaný elektronický podpis žalovaného a v předložené smlouvě, která je podle obsahu dopředu vypracovaným formulářem, chybí jakýkoliv projev žalovaného, z něhož by bylo možno usuzovat jeho vůli takovou smlouvu uzavřít. Ze záhlaví a z obsahu smlouvy nelze ani zjistit, kdo žalobci údaje o jménu, příjmení, bydlišti, mobilním telefonu, internetové adrese případně číslu nějakého účtu apod. skutečně poskytl, případně zda předchůdce žalobce použil údaje žalovaného z možných předcházejících závazků. Pouhé uvedení těchto údajů do smlouvy nemůže sloužit k prokázání projevu vůle žalovaného jako účastníka smluvního vztahu ani nahrazovat jeho podpis, a to zvláště za situace, kdy je obecně známo, že tyto citlivé údaje lze prostřednictvím internetu apod. bez obtíží sehnat a použít bez vědomí osoby, které se týkají. Smlouva o úvěru mohla být uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím mimo jiné internetu apod., avšak v takovém případě bylo na žalobci, aby jednoznačně prokázal, že k platnému uzavření smlouvy o úvěru skutečně došlo, což žalobce v projednávané věci nesplnil.

9. I v případě, že by byla smlouva řádně podepsána žalovaným, byla by podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stejně absolutně neplatná, neboť žalobce ničím neprokázal, že splnil povinnost uloženou mu v § 86 cit. zákona prověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr žalobci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Splnění této zákonné podmínky žalobcem musí soud zjišťovat z úřední povinnosti.

10. Z předložených dokladů rovněž vůbec nevyplývá, že by žalobcem tvrzená částka 4.300 Kč byla žalovanému skutečně připsána na jeho účet, ani že by se žalovaný na úkor žalobce neoprávněně obohatil. Žalobce žádný důkaz o připsání této částky žalovanému na jeho účet nepředložil ani jej neoznačil. Z neoznačené listiny –výpisu z neoznačeného účtu je pouze zřejmé, že dne [datum], dlouho před uzavřením údajné sporné úvěrové smlouvy ze dne [datum] byla z neznámého účtu odepsána částka 4.300 Kč na neznámý účet s tím, že šlo o domácí platbu, nic více. Z žalobcem předložených listin nelze však zjistit, zda vůbec ani kdy byla tvrzená částka 4.300 Kč skutečně připsána na účet žalovaného podle § 1957 odst. 1 o.z., aby s ní mohl nakládat.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žalobce existenci ani oprávněnost uvedeného nároku z titulu tvrzené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. ani z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z. nedoložil. Proto žalobu jako nedůvodnou v celém zbývajícím rozsahu zamítl (výrok II. rozsudku).

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Poněvadž podle obsahu spisu procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly, soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (výrok III. rozsudku).