16 C 240/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném jako soukromém podnikateli podnikajícím pod [IČO] domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel jeho právní předchůdce [právnická osoba] s.r.o. se sídlem v [obec] (dále jen právní předchůdce žalobce) s žalovaným jako podnikatelem smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ve znění Obchodních podmínek a Sazebníku poplatků žalobce (dále jen úvěrovou smlouvu), na jejímž podkladě poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka] za účelem zakoupení notebooku, který se žalovaný zavázal věřiteli vrátit v dohodnutých 20. splátkách po [částka] (sestávajících z části nesplaceného úvěru, sjednaných úroků a poplatků), splatných od [datum] vždy k 15. dni každého následujícího měsíce, pod sankcí zesplatnění celého úvěru při prodlení s jejich úhradou. Žalovaný splátky úvěru nehradil řádně a včas, proto žalobce celý úvěrový dluh zesplatnil ke dni [datum] Smlouvou ze dne [datum] postoupil předchůdce žalobce spornou pohledávku na žalobce. Přes výzvy a upomínky žalovaný dlužnou částku dosud žalobci neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti) a tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval.

3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. z důvodu probíhající pandemie coronaviru bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky.

4. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalovaný jako podnikatel podnikající pod [IČO] se sídlem [ulice] Čtvrť III [číslo] v [obec] uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru [číslo] na zakoupení notebooku v prodejně OKAY [obec] ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr předchůdci žalobce vrátit v 20. splátkách po [částka], splatných od [datum] vždy k 15. dni každého následujícího měsíce. Smlouva byla vlastoručně podepsána žalovaným a oprávněným zástupcem předchůdce žalobce. Podle čl. VI. odst. 2 obchodních podmínek byl věřitel oprávněn odstoupit od úvěrové smlouvy mimo jiné i v případě prodlení žalovaného s placením měsíční splátky po dobu 30 dnů, přičemž ke dni odstoupení od smlouvy se stávají splatnými všechny závazky a zesplatněný dluh je žalovaný povinen zaplatit věřiteli do 30. dnů od odeslání dopisu o odstoupení od smlouvy. Z výpisu z účtu předchůdce žalobce za měsíc říjen 2009 je zřejmé, že dne [datum] zaplatil částku [částka] [právnická osoba]. Podle přehledu plateb ke smlouvě [číslo] žalovaný hradil dohodnuté splátky nepravidelně a od 8. splátky splatné ke dni [datum] přestal hradit splátky zcela. Za dobu od [datum] do [datum] žalovaný uhradil na úvěrový dluh celkem částku [částka]. Nedoplatek činí částku [částka] včetně smluvní pokuty. Podle smlouvy ze dne [datum] ve znění příloh postoupil předchůdce žalobce spornou pohledávku na žalobce. Přes výzvy a předžalobní upomínku nebylo prokázáno, že by žalovaný úvěrový dluh žalobci uhradil.

5. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům.

6. Předně soud konstatuje, že ke dni [datum] vstoupil v účinnost občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), na základě jehož ustanovení § 3080 bod 1 byl zrušen zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.) a podle bodu 72 i obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. (dále jen ObchZ). Na základě § [číslo] odst. 3 a § 3030 o.z. soud se při posuzování právních poměrů vzniklých mezi účastníky řídil dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. a zákonem č. 513/1991 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy dne [datum] (neboť práva a povinnosti účastníků vychází z této smlouvy), přitom vzniklá práva i povinnosti mezi účastníky posuzoval prizmatem ustanovení části první hlavy I. o.z.

7. Soud dále předesílá, že žalovaný úvěrovou smlouvu uzavíral jako podnikatel, proto se na něj ustanovení zákona o ochraně spotřebitele nevztahují.

8. Podle § 261 odst. 3 písm. d) ObchZ, touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).

9. Podle § 369 odst. 1 ObchZ, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

10. Podle § 497 ObchZ, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 502 ObchZ, od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné (odst. 1). V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období (odst. 2).

12. Mezi žalobcem a žalovaným byla [datum] uzavřena platná smlouva o úvěru podle § 497 a násl. obchodního zákoníku, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobce žalovanému jako podnikateli úvěr ve výši [částka] na zakoupení notebooku, a žalovanému vznikla povinnost poskytnutý úvěr včetně dohodnutých úroků a poplatků vrátit. Žalovaný ale sjednané podmínky smlouvy porušil, neboť dohodnuté splátky včas nesplácel, proto celý závazek z úvěrové smlouvy se stal splatným. Přes výzvy k plnění a předžalobní upomínku žalovaný zbývající dlužnou částku ve výši [částka] dosud neuhradil. Soud proto žalobě podle § 497 ObchZ vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit aktivně legitimovanému žalobci úvěrový dluh včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení podle ustanovení § 369 a § 502 obchodního zákoníku a z nařízení vlády č. 142/1994 Sb. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014 náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši [částka] za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem [částka], a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem [částka], a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši [částka] částkou [částka]. Podání žalobce ze dne [datum] není účelně vynaloženým úkonem právní služby, neboť podle jeho obsahu jde o doplnění skutkových tvrzení, které měly být uvedeny již v samotném návrhu. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje.