16 C 255/2025
č. j. 16 C 255/2025-26
V PLATNOSTIOkresní soud v Přerově zamítl část žaloby o náhradu dluhu z úvěru, protože smlouva nebyla řádně podepsána a nebylo prokázáno zjištění úvěruschopnosti. Soud uznal pouze částku výše 10 147 Kč jako dluh, který žalovaná musí vrátit do tří dnů od právní moci. Nárok na zákonné úroky z prodlení byl zamítnut, protože žalovaná dosud nebyla v prodlení. Náklady řízení byly přiznány v poměru 10 % z celkové částky, protože žalobce byl úspěšný pouze částečně.
Plný text
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 10 147 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalované zaplatit další částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku částka ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku mu žalovaná dluží na základě smlouvy o úvěru ze dne datum, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností Emmas právnická osoba. se sídlem v Praze (dále jen předchůdce nebo žalobce) a žalovanou, na podkladě které předchůdce poskytl žalované úvěr částka za poplatek částka při úrokové sazbě 36 % ročně a RPSN 9056,91 %, který se žalovaná zavázala předchůdci vrátit dohodnutým způsobem, což nesplnila. Dílčí smlouvou ze dne datum postoupil předchůdce spornou pohledávku na žalobce. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaná dlužnou částku předchůdci ani žalobci dosud nevrátila.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. V průběhu řízení soud opakovaně vyzval žalobce k předložení konkrétních důkazů vztahujících se k provádění úvěruschopnosti žalovaného spotřebitele předchůdcem žalobce před uzavřením sporné smlouvy. Žalobce na výzvu soudu pouze obecně uvedl, že jeho předchůdce prováděl lustraci žalované z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, avšak konkrétní důkazy v soudem požadovaném směru soudu nepředložil ani je neoznačil.
4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:
5. Soud z žalobcem předložené písemné smlouvy ze dne datum č. F0A73/747808 o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalované ve výši částka za poplatek částka při úrokové sazbě 36 % ročně a RPSN 9056,91 % zjistil, že v rozporu s § 561 a § 562 o.z. a § 7 zák. č. 297/2016 Sb. neobsahuje vlastoruční ani zaručený nebo uznávaný elektronický podpis žalované. Žalobce tak neprokázal, že jeho předchůdce uzavřel dne datum (ani jindy) s žalovanou platnou písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ani podle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. v platném znění.
6. I v případě, že by byla smlouva žalovanou řádně podepsána, byla by podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stejně absolutně neplatná, neboť žalobce konkrétně netvrdil a žádnými důkazy neprokázal, že jeho právní předchůdce splnil povinnost uloženou mu v § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. prověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr žalobci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Splnění této zákonné podmínky žalobcem musí soud zjišťovat z úřední povinnosti. Žalobce žádné konkrétní důkazy k prokázání, zjišťování, ověřování a posuzování úvěruschopnosti žalované nepředložil.
7. Výše uvedená smlouva o úvěru by byla rovněž absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 o.z., neboť nepřiměřeně vysoký poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, činí 42 % z jistiny úvěru a několikanásobně překračuje běžné poplatky i obecnou úrokovou sazbu bankovních ústavů ve výši 13,7 %. Předchůdce žalobce tímto nepřiměřeným poplatkem spolu s další úrokovou sazbou 36 % ročně zneužívá ustanovení § 2395 o.z. o odměně za poskytnutí úvěru formou úroků.
8. Pokud jde o vzájemné plnění, ze sdělení ČSOB a.s. ze dne datum soud zjistil, že na účet žalované byla dne datum připsána částka částka od odesílatele Emmas právnická osoba. V řízení nebylo zjištěno ani nevyšlo najevo, že by žalovaná předchůdci potažmo žalobci cokoliv zaplatila.
9. Z dílčí smlouvy ze dne datum ve znění příloh soud zjistil, že předchůdce postoupil spornou pohledávku na žalobce a že žalobce je ve sporu aktivně legitimován.
10. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil možnosti být soudem upozorněn a poučen podle § 118a o.s.ř. na nepředložení řádně podepsané úvěrové smlouvy, na nepředložení důkazů o provedení úvěruschopnosti žalovaného spotřebitele a na možnost doplnit chybějící žalobní tvrzení a označit další důkazy.
11. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že na základě nepodepsané nebo absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne datum poskytl předchůdce žalobce týž den žalované částku částka a že žalovaná předchůdci ani žalobci dosud ničeho nevrátila. Plnění, které předchůdce žalované poskytl, pak představuje plnění bez platného závazku. adresa.000 Kč, kterou žalovaná dosud dluží žalobci, představuje nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru, kterou je žalovaná povinna žalobci vrátit podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z., viz rozsudek NS ČR spisová značka ze dne datum). Podle skutkových tvrzení žaloby se v projednávané věci nejedná o vydání klasického bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z., nýbrž o spor o plnění ze spotřebitelské úvěrové smlouvy podle výše uvedených ustanovení.
12. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí NS ČR č.j. spisová značka i Krajského soudu v adresa – pobočky v Olomouci č.j. spisová značka vyplývá, že spotřebitel není povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel hradí poskytnutou jistinu úvěru „podle svých možností“, nemůže se dostat s její úhradou do prodlení, a tudíž poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže ani vzniknout nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. Poněvadž soud pro pasivitu žalovaného spotřebitele nezjistil důvody pro umožnění hradit dluh v přiměřených splátkách, určil soud jako přiměřenou 3 denní lhůtu splatnosti analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
13. Ze všech uvedených důvodů uložil soud žalované podle § 87 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit aktivně legitimovanému žalobci částku částka v soudem určené 3 denní lhůtě běžící od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku rozsudku).
14. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty či náklady na uplatnění pohledávky) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru a poněvadž se žalovaný spotřebitel dosud neocitl v prodlení, nepřiznal mu ani žádné zákonné úroky z prodlení (odstavec II. výroku rozsudku).
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný pouze částečně zaokrouhleně v rozsahu 55 % (počítaje z celkového punkta jistiny a příslušenství ve výši částka, z něhož byla žalobci přiznána pouze částka částka) a neúspěšný v rozsahu 45 % (počítaje ze zamítnutého punkta jistiny a příslušenství). Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. má proto žalobce právo na poměrnou část nákladů řízení ve výši 10 % (od úspěchu 55 % bylo třeba odečíst neúspěch ve výši 45 %) v celkové výši částka. Žalobci přiznané náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši částka a z účelně vynaložených nákladů na zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od datum náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši částka za 1 úkon právní služby podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. cit. vyhl., to znamená za 3 úkony právní služby celkem částka, dále podle § 14b odst. 6 písm. a) cit. vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem částka a dále 21 % DPH ve výši částka. Podání žalobce ze dne datum a ze dne datum nejsou účelně vynaloženými úkony právní služby, neboť podle jejich obsahu jde o doplnění skutkových tvrzení, které měly být uvedeny již v samotném návrhu. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v adresa žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje. Celkové náklady řízení žalobce činily zaokrouhleně částku částka, z níž 10 % činí zaokrouhleně částku částka (odstavec III. výroku rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.