16 C 256/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 378 212,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 319.371,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 292.853,50 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26.517,95 Kč od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalované zaplatit a) další částku 50.173,22 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 12.518,51 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 36.843,04 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 343.026,72 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, úrok 12,7 % ročně z částky 338.545,72 Kč od [datum] do zaplacení a b) další částku 8.668,01 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.514,37 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4.306,63 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 35.185,96 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % a úrok 19,2 % ročně z částky 34.181,48 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výš 4.149,20 Kč, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum], [datum] a [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky 378.212,68 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] se sídlem v [obec] (dále jen předchůdce nebo žalobce) uzavřel s žalovanou ve dnech [datum] a [datum] celkem 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejichž dohodnuté podmínky žalovaná nesplnila, proto předchůdci žalobce vznikl nárok na zaplacení požadovaného dluhu včetně příslušenství. Na podkladě první smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčky ze dne [datum] [číslo] (dále jen smlouva ze dne [datum]) poskytl předchůdce žalobce žalované neúčelový úvěr ve výši 350.000 Kč, který se žalovaná zavázala předchůdci žalobce vrátit v celkové výši 617.964,75 Kč ve 120 měsíčních splátkách s pojištěním po 5.676,13 Kč. Žalovaná své smluvní závazky nesplnila a předchůdci žalobce vrátila v období od [datum] do [datum] v 15 různých splátkách pouze částku 57.146,50 Kč. Pro prodlení žalované předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Žalobce se nyní po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši 338.545,72 Kč a poplatku ve výši 4.481 Kč (celkem částky 343.026,72 Kč) a dalšího příslušenství. Smlouvou ze dne [datum] postoupil předchůdce spornou pohledávku na žalobce s účinností od [datum]. Na podkladě druhé smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčky ze dne [datum] [číslo] (dále jen smlouva ze dne [datum]) poskytl předchůdce žalobce žalované další úvěr ve výši 35.000 Kč, který se žalovaná zavázala předchůdci žalobce vrátit v celkové výši 60.435,51 Kč v 72 měsíčních splátkách s pojištěním po 904,20 Kč. Žalovaná své smluvní závazky nesplnila a předchůdci žalobce vrátila v období od [datum] do [datum] v 16 různých splátkách pouze částku 8.482,05 Kč. Pro prodlení žalované předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Žalobce se nyní po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši 34.181,48 Kč a poplatku ve výši 1.004,48 Kč (celkem částky 35.185,96 Kč) a dalšího příslušenství. Smlouvou ze dne [datum] postoupil předchůdce spornou pohledávku na žalobce s účinností od [datum]. Na výzvu soudu žalobce v doplnění žaloby ze dne [datum] a [datum] popsal, jak jeho právní předchůdce s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalované podle § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaná zbývající dlužné částky předchůdci ani žalobci nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Z první písemné smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet– Expres půjčky ze dne [datum] [číslo] ve znění vysvětlení některých pojmů, VOP, VPP a Sazebníku poplatků (dále jen smlouva ze dne [datum]) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] se sídlem v [obec] se zavázala poskytnout žalované částku 350.000 Kč jako neúčelový úvěr, který měl předchůdce žalobce podle čl. III. bodu 2 a 3 Smlouvy odeslat na běžný účet žalované č. [bankovní účet], z něhož měla žalovaná splácet úvěrový dluh předchůdci žalobce na číslo účtu [bankovní účet] dohodnutou formou zápočtu. V čl. II. bod 1 a bodu 4) písm. a) až d) a bodů 5. - 9. smlouvy se žalovaná zavázala vrátit předchůdci žalobce poskytnutý úvěr 350.000 Kč ve 120 pravidelných měsíčních splátkách s pojištěním po 5.676,13 Kč, počínaje dnem [datum], splatných vždy ke každému 22. dni v měsíci, s roční úrokovou sazbou 12,7 %, RPSN 13,56 % v celkové výši 617.964,75 Kč. V čl. III. bodu 10 – 16 Smlouvy bylo mimo jiné ujednání o tom, že pokud ze strany klienta dojde k prodlení se splněním jakékoliv pohledávky předchůdce žalobce, je předchůdce žalobce oprávněn prohlásit kterékoliv dluhy klienta za splatné a požádat o jejich předčasné splacení. Smlouva byla elektronicky podepsána dne [datum] zástupci [právnická osoba] a žalovanou. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahoval shodné parametry úvěru jako smlouva. Pokud jde o vzájemné plnění, z platební historie soud zjistil, že žalobce poskytl žalované dne [datum] částku 350.000 Kč na její běžný účet č. [bankovní účet]. Podle doplněného tvrzení žalobce ze dne [datum] a platební historie žalovaná na úvěrový dluh uhradila v době od [datum] do [datum] ve splátkách v nestejné výši celkem částku 57.146,50 Kč. Pravdivost tohoto tvrzení nebyla v řízení ničím vyvrácena. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením sporné smlouvy, soud z žádosti žalované o úvěr ze dne [datum] zjistil, že žalovaná byla svobodná, byla zaměstnána u [právnická osoba] na dobu určitou od [datum] do [datum], bydlela u rodičů, vlastnila mobil, její jediný čistý průměrný měsíční příjem z pracovního poměru za 3 měsíce byl 10.622 Kč, údajný„ celkový příjem celé domácnosti“ měl být 60.000 Kč bez vysvětlení, pro koho a od koho je poskytován. Podle potvrzení o výši příjmů [právnická osoba] ze dne [datum] měla žalovaná za poslední 3 měsíce čistý měsíční příjem ve výši 10.622 Kč. Údajný celkový příjem celé domácnosti 60.000 Kč nebyl ničím doložen. Z vyjádření předchůdce žalobce k procesu posouzení úvěruschopnosti žalované ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalovaná měla deklarovaný, ověřený a zjištěný měsíční čistý příjem ve výši 10.622 Kč a byla zaměstnána na dobu určitou. Přestože byl zjištěn a ověřen pouze 1 zdroj příjmu žalované (ze zaměstnání), v rubrice čistý měsíční příjem domácnosti je uvedena částka 60.000 Kč aniž by bylo uvedeno, od koho a pro jakou osobu, která měla v domácnosti bydlet, pochází. Žalovaná měla být svobodná, měla bydlet u rodičů a její podíl na bydlení měl činit 25 %, ovšem z neuvedené výše nákladů, např. na nájemné, vodné, stočné, elektriku, plyn, odpadky, internet apod. Stručně shrnuto z žalobcem předložených listin bylo prokázáno, že předchůdce žalobce ke dni uzavření sporné smlouvy [datum] pouze zjistil a ověřil, že žalovaná měla průměrný měsíční příjem ve výši 10.622 Kč, nic více. Údajné celkové příjmy domácnosti ve výši 60.000 Kč nebyly konkretizovány ani ničím doloženy a předchůdce ani nezjišťoval ani neověřoval, jaké byly běžné pravidelné výdaje žalované na živobytí, na bydlení, na koníčky, internet, mobil apod. Z výpisů z úvěrového účtu na jméno žalované č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že ke dni [datum] činí jistina po splatnosti částku 338.545,72 Kč, splatný úrok částku 36.843,04 Kč, splatný úrok z prodlení jistiny částku 11.095,40 Kč, splatný úrok z prodlení jistiny úroku částku 1.423,11 Kč, splatné poplatky, pojištění a pokuty částku 4.481 Kč, celkem částku 392.388,27 Kč. Dopisy ze dne [datum] a [datum] předchůdce žalované oznámil, že ke dni [datum] a [datum] neměla na svém běžném účtu č. [bankovní účet] dostatek finančních prostředků ke srážce dohodnutých splátek. Dopisem ze dne [datum] předchůdce žalobce zesplatnil úvěrový dluh žalované pro opakované porušování smluvních podmínek ke dni [datum] Smlouvou ze dne [datum] ve znění příloh a dohody ze dne [datum] předchůdce postoupil spornou pohledávku na žalobce. O jejím postoupení informoval žalovanou předchůdce žalobce dopisem ze dne [datum]. Předžalobní výzvu ze dne [datum] k úhradě sporné pohledávky nejpozději do [datum] zaslal žalobce žalované na adresu [adresa žalované], což doložil podacím lístkem ze dne [datum]. Podle výpisu z Centrální evidence obyvatel měla žalovaná od [datum] trvalý pobyt na adrese [obec a číslo] a jinou doručovací adresu neměla.

5. Z druhé písemné smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet– Expres půjčky ze dne [datum], [číslo] ve znění vysvětlení některých pojmů, VOP, VPP a Sazebníku poplatků (dále jen smlouva ze dne [datum]) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] se sídlem v [obec] se zavázala poskytnout žalované další částku 35.000 Kč jako neúčelový úvěr, který měl předchůdce žalobce podle čl. III. bodu 2 a 3 Smlouvy odeslat na běžný účet žalované č. [bankovní účet], z něhož měla žalovaná splácet úvěrový dluh předchůdci žalobce na číslo účtu [bankovní účet] dohodnutou formou zápočtu. V čl. II. bod 1 a bodu 4) písm. a) až d) a bodů 5. - 9. smlouvy se žalovaná zavázala vrátit předchůdci žalobce poskytnutý úvěr 35.000 Kč v 72 pravidelných měsíčních splátkách s pojištěním po 904,20 Kč, počínaje dnem [datum], splatných vždy ke každému 22. dni v měsíci, s roční úrokovou sazbou 19,20 %, RPSN 22,83 % v celkové výši 60.435,51 Kč. V čl. III. bodu 10 – 16 Smlouvy bylo mimo jiné ujednání o tom, že pokud ze strany klienta dojde k prodlení se splněním jakékoliv pohledávky předchůdce žalobce, je předchůdce žalobce oprávněn prohlásit kterékoliv dluhy klienta za splatné a požádat o jejich předčasné splacení. Smlouva byla elektronicky podepsána dne [datum] zástupci [právnická osoba] a žalovanou. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahoval shodné parametry úvěru jako smlouva. Pokud jde o vzájemné plnění, z platební historie soud zjistil, že žalobce poskytl žalované dne [datum] částku 350.000 Kč na její běžný účet č. [bankovní účet]. Podle doplněného tvrzení žalobce ze dne [datum] a platební historie žalovaná na úvěrový dluh uhradila v době od [datum] do [datum] ve splátkách v nestejné výši celkem částku 8.482,05 Kč. Pravdivost tohoto tvrzení nebyla v řízení ničím vyvrácena. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením sporné smlouvy, soud z žádosti žalované o úvěr ze dne [datum] zjistil, že žalovaná byla svobodná, byla zaměstnána u jiného zaměstnavatele [právnická osoba] [obec] na dobu určitou od [datum] do [datum] (přestože předchozí pracovní smlouva s [právnická osoba] byla sjednána na dobu od [datum] do [datum]), bydlela u rodičů, vlastnila mobil, její jediný čistý průměrný měsíční příjem z pracovního poměru za 3 měsíce byl 10.600 Kč, jiné měsíční splátky (ani splátky z předchozího nesplaceného úvěru ve výši 350.000 Kč) údajně neměla, údajný„ celkový příjem celé domácnosti“ měl být 54.000 Kč bez vysvětlení, pro koho a od koho je poskytován, přestože jediný příjem domácnosti byl právě zjištěný příjem žalované. Podle potvrzení o výši příjmů od předchozího zaměstnavatele Auto - [právnická osoba] ze dne [datum] předloženého k předchozí žádosti o úvěr ze dne [datum], měla žalovaná za období od 5/ 2019 do 7/ 2019 čistý měsíční příjem ve výši 10.622 Kč. Údajný celkový příjem celé domácnosti 54.000 Kč nebyl ničím doložen. Z vyjádření předchůdce žalobce k procesu posouzení úvěruschopnosti žalované ze dne [datum] k úvěrové smlouvě č. [bankovní účet] soud dále zjistil, že žalovaná měla deklarovaný, ověřený a zjištěný měsíční čistý příjem k předchozí úvěrové smlouvě ze dne [datum] ve výši 10.600 Kč a byla zaměstnána na dobu určitou. Přestože byl zjištěn a ověřen pouze 1 zdroj příjmu žalované (ze zaměstnání), v rubrice čistý měsíční příjem domácnosti je uvedena částka 54.000 Kč, aniž by bylo uvedeno, od koho a pro jakou osobu, která měla v domácnosti bydlet, byla poskytována. Žalovaná měla být svobodná, měla bydlet u rodičů a její podíl na bydlení měl činit 25 %, ovšem z neuvedené výše nákladů např. na nájemné, vodné, stočné, elektriku, plyn, odpadky, internet apod. Žalovaná měla splácet předchozí úvěr ve výši Expres Mega ve výši 344.690 Kč a výše měsíční splátky měla být 5.164,13 Kč, přestože podle předchozí smlouvy ze dne [datum] měla žalovaná uhradit celkem částku 617.964,75 Kč (na níž žalovaná uhradila do [datum] pouze částku 57.146,50 Kč) a žalovaná měla ve skutečnosti splácet částku 5.676,13 Kč měsíčně. Stručně shrnuto z žalobcem předložených listin bylo prokázáno, že předchůdce žalobce ke dni uzavření sporné smlouvy [datum] skutečný příjem žalované vůbec nezjišťoval, spokojil se s dokladem o příjmu žalované od jiného předchozího zaměstnavatele z doby 4 měsíce před uzavřením sporné smlouvy, vůbec mu nepřišlo divné, že žalovaná je zaměstnána u jiného zaměstnavatele, přestože předchozí pracovní poměr měla mít uzavřený až do dne [datum]. Předchůdce žalobce také vůbec nezjišťoval ani neověřoval reálné běžné výdaje žalované na její živobytí, bydlení, internet, mobil, jízdné apod.. Rovněž další údajné celkové příjmy domácnosti ve výši 54.000 Kč nebyly ničím doloženy a údaje o předchozím závazku žalované ze smlouvy ze dne [datum] i o výši skutečných splátek byly ve vyjádření předchůdce žalobce ze dne [datum] hrubě zkresleny zjevně za účelem, aby byl žalované další úvěr poskytnut. Z výpisů z úvěrového účtu na jméno žalované č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že ke dni [datum] činí jistina po splatnosti částku 34.181,48 Kč, splatný úrok částku 4.306,63 Kč, splatný úrok z prodlení jistiny částku 1.345,02 Kč, splatný úrok z prodlení jistiny úroku částku 169,36 Kč, splatné poplatky, pojištění a pokuty částku 1.004,48 Kč, celkem částku 41.006,96 Kč. Dopisem ze dne [datum] předchůdce žalované oznámil, že ke dni [datum] neměla na svém běžném účtu č. [bankovní účet] dostatek finančních prostředků ke srážce dohodnutých splátek. Dopisem ze dne [datum] předchůdce žalobce zesplatnil úvěrový dluh žalované pro opakované porušování smluvních podmínek ke dni [datum] Smlouvou ze dne [datum] ve znění příloh, dohody ze dne [datum] a potvrzení ze dne [datum] předchůdce postoupil spornou pohledávku na žalobce. O jejím postoupení informoval žalovanou předchůdce žalobce dopisem ze dne [datum]. Předžalobní výzvu ze dne [datum] k úhradě sporné pohledávky nejpozději do [datum] zaslal žalobce žalované na adresu [adresa žalované], což doložil podacím lístkem ze dne [datum]. Podle výpisu z Centrální evidence obyvatel měla žalovaná od [datum] trvalý pobyt na adrese [obec a číslo] a jinou doručovací adresu neměla.

6. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských neúčelových úvěrů v době uzavírání sporných smluv soud z vyjádření bankovních domů zjistil, že [právnická osoba] od [datum] své úrokové sazby z úvěrů nezveřejňuje. [právnická osoba] požadovala v srpnu 2019 u úvěrů 350.000 Kč úrokovou sazbu 9,18 % a v prosinci 2019 u úvěrů 35.000 Kč úrokovou sazbu 14,28 %. Equa bank požadovala v srpnu 2019 u úvěrů 350.000 Kč úrokovou sazbu 8,75 % a u úvěrů v prosinci 2019 ve výši 35.000 úrokovou sazbu 12,96 % [ulice] spořitelna požadovala u úvěrů v srpnu 2019 ve výši 350.000 Kč úrokovou sazbu 8,4% a v prosinci 2019 u úvěrů 35.000 Kč úrokovou sazbu 14. 9 % ročně. Průměrná roční úroková sazba [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] byla v srpnu 2019 u úvěrů 350.000 Kč ve výši 8,77 % a v prosinci 2019 u úvěrů 35.000 Kč ve výši 14 %.

7. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.

8. Obě sporné smlouvy o spotřebitelském úvěru byly uzavřeny podle § 2395 o. z., mají charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalované jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele u každé jednotlivé spotřebitelské úvěrové smlouvy posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen každý jednotlivý spotřebitelský úvěr bez větších problémů splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda předchůdce žalobce při poskytování každého úvěru žalované splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018).

10. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od 1. 12. 2016 do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru„ přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

11. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že předchůdce žalobce nezjišťoval ani neověřoval úvěruschopnost žalované před uzavřením obou sporných úvěrových smluv řádně, a už vůbec ne s odbornou péčí. Pokud jde o první úvěrovou smlouvu ze dne [datum] na částku 350.000 Kč, tak předchůdce žalobce před jejím uzavřením pouze zjistil a ověřil, že žalovaná má jediný průměrný čistý měsíční příjem ve výši 10.652 Kč, nic více. Předchůdce ani nezjišťoval ani neověřoval, kdo, od koho a v jaké výši měl pobírat další údajný„ čistý příjem domácnosti ve výši 60.000 Kč“ a vůbec nezjišťoval ani neověřoval běžné pravidelné výdaje žalované na její živobytí, hygienu, bydlení, energie apod. Přitom bez zjištěných reálných výdajů nemohl předchůdce žalobce úvěruschopnost žalované vůbec posoudit. Pokud jde o druhou úvěrovou smlouvu ze dne [datum] na částku 35.000 Kč, tak předchůdce žalobce se před jejím uzavřením ani neobtěžoval zjistit, natož ověřit, jaký je aktuální průměrný měsíční příjem žalované ani jaké jsou její reálné výdaje. Předchůdce žalobce ke svému kouzlení s údajnou úvěruschopností žalované použil její příjmy od jiného zaměstnavatele vztahující se k první úvěrové smlouvě uzavřené již dne [datum] ve výši 10.600 Kč, další„ čistý měsíční příjem domácnosti“ vůbec nezkoumal, reálné výdaje na živobytí a bydlení žalované nezjišťoval, a ohledně splácení předchozího úvěru žalovanou použil hrubě zkreslené údaje. Žalobce ani u jedné úvěrové smlouvy v řízení neprokázal, že jeho právní předchůdce řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalované poskytnuté úvěry vrátit. Obě úvěrové smlouvy jsou tudíž podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatné a na základě absolutně neplatných smluv nelze žalobci žalobou uplatněné nároky přiznat.

12. Soud ještě dodává, že ve smlouvách sjednaná úroková sazba 12,7 % a 19,20 % ročně v zásadě odpovídá průměrné roční úrokové sazbě uvedených bankovních domů, která byla v srpnu 2019 u úvěrů 350.000 Kč ve výši 8,77 % a v prosinci 2019 u úvěrů 35.000 Kč ve výši 14 % a je přiměřená.

13. V řízení bylo prokázáno, že na základě první absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne [datum] poskytl předchůdce žalobce žalované částku 350.000 Kč a že žalovaná žalobci vrátila na úvěrový dluh pouze částku 57.146,50 Kč, přičemž nevrácený nedoplatek zůstal ve výši 292.853,50 Kč. Na základě druhé absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne [datum] poskytl předchůdce žalobce žalované částku 35.000 Kč a žalovaná žalobci vrátila na úvěrový dluh pouze částku 8.482,05 Kč, přičemž nevrácený nedoplatek zůstal ve výši 26.517,95 Kč. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění bez platného závazku. [příjmení] 319.371,45 Kč (sestávající z nedoplatku 292.853,50 Kč a 26.517,95 Kč), kterou žalovaná dluží žalobci, představuje nesplacenou jistinu obou spotřebitelských úvěrů, kterou je žalovaná povinna žalobci vrátit podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z., viz rozsudek NS ČR 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022).

14. S ohledem na vše uvedené uložil soud žalované povinnost vrátit žalobci částku 319.371,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 292.853,50 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26.517,95 Kč od [datum] do zaplacení (odstavec I. výroku rozsudku).

15. Předžalobní výzva ze dne ze dne [datum] byla zasílána na jinou adresu, než se měla žalovaná (podle Centrální evidence obyvatel) a podle doručenky k žalobě a předvolání k jednání soudu zdržovat. Ničím nebylo prokázáno, že se dostala do dispozice žalované. Do její dispozice se prokazatelně dostala až výzva k úhradě ve formě žaloby, doručené žalované dne [datum]. Ode dne [datum] se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu a žalobci tak vznikl nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení.

16. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty či náklady na uplatnění pohledávky) požadované na základě absolutně neplatných smluv o spotřebitelském úvěru (odstavec II. výroku rozsudku).

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný pouze částečně. Žalobce se domáhal přiznání jistiny včetně příslušenství v celkové zaokrouhlené výši 599.135,53 Kč, byla mu přiznána jistina s příslušenstvím pouze v celkové výši 321.471,35 Kč a zamítnuta zbývající jistina s příslušenstvím ve výši 277.664,18 Kč. Žalobce má proto právo na poměrnou část nákladů řízení ve výši 8 % (od úspěchu 54 % bylo třeba odečíst neúspěch ve výši 46 %) v celkové výši 4.149,20 Kč. Přiznaná částka představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši 15.129 Kč, a dále účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění, za návrh ve věci) ve výši 9.820 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby podle § 7 bod 6. cit. vyhl. ve výši 29.460 Kč, dále paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ve výši 300 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. 3 x 300 Kč celkem částka 900 Kč, vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 6.376 Kč. Další podání označené jako doplnění žaloby ze dne [datum], [datum] a [datum] považuje soud za neúčelně vynaložené úkony právní služby, neboť se jedná o doplnění skutkových tvrzení, které měly být uvedeny v žalobě samotné. Celkové náklady řízení žalobce činily částku 51.865 Kč, z toho 8 % činí částku 4.149,20 Kč (odstavec III. výroku rozsudku).