16 C 260/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 822 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 001 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. od datum do zaplacení, a to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci další částku ve výši 821 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 3 822 Kč od datum do zaplacení, to je v celém zbývajícím rozsahu, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 476 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 3.822 Kč s příslušenstvím, kterou podle skutkových tvrzení žaloby dluží žalovaný jako podnikatel žalobci na základě smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne datum, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 3.000 Kč, jež se žalovaný zavázal žalobci vrátit spolu s poplatky ve výši 2% denně z poskytnuté částky za každý den čerpání úvěru od jeho poskytnutí do úplného splácení, ve lhůtě do 14 dnů, tj. do datum. Žalovaný ale smluvené povinnosti nesplnil, neboť na dluh ničeho nezaplatil. Žalobce se domáhá zaplacení jak jistiny úvěru ve výši 3.000 Kč, tak poplatku ve snížené výši 822 Kč s příslušenstvím. Přes výzvu ani předžalobní upomínku žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil.

3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce žádnými věrohodnými důkazy neprokázal, že dne datum uzavřel s žalovaným jako podnikatelem platnou písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Žalobcem předložená smlouva o podnikatelském úvěru číslo neobsahuje totiž v rozporu s § 561 a § 562 o. z. a § 7 zák. č. 297/2016 Sb. vlastoruční ani zaručený nebo uznávaný elektronický podpis žalovaného. Ve smlouvě uvedený„ SMS kód číslo“ neumožňuje identifikovat jednajícího, proto nesplňuje ani náležitosti jiného elektronického podpisu podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb.

5. I v případě, že by byla smlouva oběma stranami řádně podepsána, byla by stejně absolutně neplatná podle § 1 odst. 2 a § 576 o.z. V čl. III. a V.2. smlouvy sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2% denně z dlužné částky po dobu 90 dnů, jež představuje částku 5.400 Kč, bez něhož by žalobce smlouvu neuzavřel, je zjevně nepřiměřený. Smlouva by byla neplatná i podle § 576 o.z. jako celek. V daném případě je lhostejné, že žalobce se domáhá pouze části poplatku ve výši 822 Kč.

6. Z potvrzení The Pay je pouze zřejmé, že žalobce převedl ze svého účtu dne datum na účet žalovaného částku 3.001 Kč. Nebylo zjištěno, že by žalovaný žalobci dlužnou částku uhradil.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud uložil žalovanému jako podnikateli podle § 2991 o.z. z titulu bezdůvodného obohacení vrátit žalobci nedoplatek ve výši 3.001 Kč s příslušenstvím (odstavec I. rozsudku) ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl (odstavec II. výroku rozsudku).

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný pouze částečně v rozsahu 66 % (počítaje z punkta jistiny a příslušenství 4.592 Kč) a neúspěšný v rozsahu 34 % (počítaje z punkta jistiny a příslušenství 1.591 Kč). Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. má proto žalobce právo na poměrnou část nákladů řízení ve výši 32 % (od úspěchu 66 % bylo třeba odečíst neúspěch ve výši 34 %) v celkové výši 476 Kč. Přiznaná částka představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši 400 Kč a účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem 600 Kč, a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem 300 Kč, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje. Celkové náklady řízení žalobce činily částku 1.489 Kč, z níž 32 % činí částku 476 Kč (odstavec III. výroku rozsudku). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.