16 C 261/2023
č. j. 16 C 261/2023-26
V PLATNOSTIOkresní soud v Přerově rozhodl ve prospěch žalobce o zaplacení částky 3 000 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně. Soud se opřel o § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. a § 2053 občanského zákoníku, který stanoví, že písemné uznání dluhu má stejnou právní sílu jako soudní výrok. Žalovaný své závazky k úhradě částky písemně uznal, ale nesplnil své závazky. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci uvedenou částku spolu s úrokem a náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč.
Plný text
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 2 089 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).
2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 3.000 Kč s příslušenstvím, kterou podle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobci za lékařské vyšetření, ošetření a následný pobyt v záchytné stanici žalobce ve dnech datum – datum z důvodu zjištění přítomnosti alkoholu v těle žalovaného, přičemž žalovaný své závazky k úhradě dlužných částek žalobci dne datum písemně uznal co do důvodu i výše.
3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť ji bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a s tímto postupem žalobce souhlasil a žalovaný neměl proti němu námitky.
4. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Na základě žádosti Policie ČR obec žalobce provedl ve dnech 26.- datum vyšetření žalovaného pro podezření z ovlivnění návykovou látkou, při němž byla u něj zjištěna hladina alkoholu ve výši 1,57 promile. Žalobce žalovaného následně ošetřil a umístil ve své záchytné stanici. Náklady na záchyt vyúčtoval žalobce žalovanému dokladem ze dne datum na částku 3.000 Kč. Žalovaný své závazky k úhradě dlužné částky dne datum písemně uznal co do důvodu i výše a zavázal se je žalobci uhradit do 8 dnů, což nesplnil. Přes předžalobní upomínky žalovaný dlužnou částku 3.000 Kč dosud žalobci nezaplatil.
5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, podle něhož dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba, a dále § 2053 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), podle něhož uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
6. Poněvadž bylo zjištěno, že žalovaný pobýval v uvedené dny z důvodu nadměrného požití alkoholu v záchytné stanici žalobce a své závazky vůči žalobci k úhradě částky 3.000 Kč písemně uznal co důvodu a výše a v řízení založenou právní domněnku o existenci dluhu ničím nevyvrátil, soud podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. a § 2053 o.z. uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobci uvedenou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení v částce 2.089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014 náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem 600 Kč, a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem 300 Kč, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.