16 C 263/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená 5. 4. 1991 bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Jméno advokátky.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném jako otci nezletilého jméno FO, narozeného dne datum, domáhala příspěvku na výživu neprovdané matky za dobu 2 let od porodu, tj. za dobu od datum do datum, ve výši právnická osoba Kč měsíčně, tj. v celkové výši částka, neboť žalovaný s žalobkyní nežil ve společné domácnosti ani žalobkyni ničím nepřispěl. Podle § 920 o.z. není–li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu 2 let od narození dítěte, tj. v dané věci do 1do datum.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti) a tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval.

3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky.

4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud skutkový stav věci takto.

5. Podle rodného listu právnická osoba v Kyjově ze dne datum se dne datum narodil nezl. jméno FO, dítě matky Jméno žalobkyně a otce Jméno žalovaného. Účastníci manželství neuzavřeli. Od narození dítěte dne datum do datum, tj. po dobu 2 let, účastníci spolu nebydleli, nevedli společnou domácnost a v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný nějak přispěl žalobkyni jako matce na její výživu a na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a s porodem. Žalobkyně měla po uvedenou dobu přiměřené náklady na svoji výživu a jejím jediným příjmem byl rodičovský příspěvek ve výši částka. V řízení vedeném před Okresním soudem v adresa vedeném pod sp. zn. spisová značka se žalovaný zavázal hradit nezl. jméno FO na výživném částku právnická osoba Kč měsíčně. Podle tvrzení žalobkyně, které nebylo vyvráceno žádnými důkazy, bylo v jiném řízení vedeném před Okresním soudem v Pelhřimově o stanovení výživného pro dceru žalovaného prokázáno, že žalovaný má příjem ve výši částka měsíčně.

6. Podle § 920 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

7. Z citovaného ustanovení § 920 odst. 1 o.z. je zřejmé, že matka má vůči otci svého dítěte, za kterého není provdána, právo na výživu pro sebe i právo na úhradu svých nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Předpokladem pro vznik těchto práv je skutečnost, že v důsledku těhotenství, narození dítěte a péče o novorozence dochází zpravidla ke snížení příjmů matky, k poklesu pracovních příležitostí, flexibility apod. a ke zvýšení nákladů např. na pořízení těhotenského oblečení, obuvi, léků, lékařské péče, jízdné do nemocnice, pobyt v nemocnici apod. Proto je na otci, aby se v rámci rodinné solidarity dané existencí společného dítěte přiměřeně podílel na výživě matky a kompenzoval tak její snížené příjmy a zvýšené výdaje. Účelem tohoto institutu je ochrana neprovdané matky v majetkové sféře a prostřednictvím ochrany matky i ochrana jejího novorozeného dítěte.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a s přihlédnutím ke zmíněnému principu rodinné solidarity dospěl soud k závěru, že je třeba žalovanému uložit povinnost přispět žalobkyni na její výživu a na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím jednorázovou částkou částka, představující částku právnická osoba Kč za každý měsíc po dobu 2 let. Tato částka je přiměřená zjištěným příjmům a poměrům žalobkyně i žalovaného.

9. Ze všech uvedených důvodů soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni celkovou částku částka i s příslušenstvím ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný ničím neprokázal, že by byly splněny zákonné podmínky pro úhradu plnění ve splátkách (odst. I. výroku rozsudku).

10. Žalobkyně měla ve sporu plný úspěch, proto podle jeho výsledku je žalovaný ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, která představuje účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od datum náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši částka za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 5 citované vyhlášky, to znamená za 3 úkony právní služby celkem částka, paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky ve výši částka za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem částka částka, vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši částka. Náklady řízení žalobkyně činily celkem částku částka (odst. II. výroku rozsudku).

11. O přenosu soudního poplatku na žalovaného podle § 2 odst. 3 a § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb. bude rozhodnuto samostatným usnesením. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.