16 C 273/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného IČO, sídlem adresa žalované o zaplacení 2 121,68 Kč

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost vyplatit žalobci částku 2 121,68 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 300 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 2.121,68 Kč, kterou podle žalobního tvrzení žalovaný soudní exekutor JUDr. příjmení při provádění Exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu ze dne 17.6.2021, č.j. 203 Ex 33135/12-413 (dále jen Exekuční příkaz), nechal neoprávněně převést z účtu žalobce (jako povinného) u právnická osoba, č. ú. bankovní účet zbývající zůstatek 2.121,68 Kč na účet exekučního úřadu, aniž by byl na účtu žalovaného ponechán trojnásobek životního minima (podle § 304b o.s.ř.), a poněvadž na účtu žalobce již nic nezbylo, právnická osoba jeho účet zrušila a žalovaný nemohl s touto nezabavitelnou částkou disponovat.

3. Žalovaný poukázal, že žalobce byl povinným v exekučním řízení vedeném proti němu již cca 9 let, že jde již o několikátý exekuční příkaz, že žalobce byl v Exekučním příkazu ze dne datum řádně poučen o tom, že se mohl obrátit se žádostí o vydání peněžních prostředků z jeho účtu do výše dvojnásobku životního minima na právnická osoba a že tyto peněžní prostředky mohl peněžní ústav vyplatit pouze jednou. Žalobce zjevně nevyužil svého práva a tato skutečnost jde k tíži samotného žalobce a nemůže být vyčítána žalovanému.

4. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný vydal dne 17.6.2021 Exekuční příkaz č. 203 Ex 33135/12-413 na základě usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 24.9.2012 č.j. 2EXE4570/2012-17 o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora. Povinným byl označen žalobce, vymáhaná částka činila ke dni vydání Exekučního příkazu 267.919,98 Kč, oprávněným z exekuce byla právnická osoba a Exekuční příkaz byl na provedení exekuce přikázáním pohledávky z označeného účtu žalobce jako povinného u právnická osoba V čl. II. Exekučního příkazu bylo právnická osoba přikázáno, aby ke stanovenému dni odepsala vymáhanou pohledávku včetně příslušenství a nákladů exekuce ve výši 267.919,98 Kč z účtu žalobce a vyplatila ji na označený účet žalovaného soudního exekutora. Žalobce byl poučen, že proti Exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek a že právnická osoba vyplatí žalobci jako povinnému na jeho žádost peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima a že tyto prostředky vyplatí nejvýše jednou. Podle výpisu z účtu žalobce za červenec 2021 právnická osoba odepsala částku 2.121,68 Kč z účtu žalovaného a na účtu nic nezbylo. Žalobce netvrdil ani neprokázal, zda ani kdy se obrátil na právnická osoba se žádostí o vyplacení peněžních prostředků ze svého účtu do výše dvojnásobku životního minima, jak byl v Exekučním příkazu poučen.

5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 304b odst. 1 o.s.ř., podle něhož zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 se nevztahují na peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu80c). Má-li u jednoho peněžního ústavu povinný více účtů, použije se věta první pouze u jednoho z těchto účtů. Podle 304b odst. 2 o.s.ř. peněžní prostředky podle odstavce 1 peněžní ústav vyplatí povinnému na jeho žádost nejvýše jednou. O tom musí být povinný při nařízení výkonu rozhodnutí poučen.

6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný vydal Exekuční příkaz ze dne datum k vymožení pohledávky právnická osoba ve výši 267.919,98 Kč po žalobci jako povinném zcela oprávněně a že žalovaný řádně poučil žalobce v souladu s ustanovením § 304b odst. 1 a 2 o.s.ř. o jeho právu obrátit se na právnická osoba o vydání peněžních prostředků z jeho účtu do výše dvojnásobku životního minima. Pokud žalobce svého práva nevyužil, jde to k jeho tíži a svoji nečinnost nemůže vyčítat žalovanému. Žalovaný ani není ve věci pasivně legitimovaný.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žalobce existenci ani oprávněnost uvedeného nároku neprokázal. Proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalovanému vznikl nárok na úhradu paušální náhrady podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 1 úkon (účast při jednání) ve výši 300 Kč. Soud uložil žalobci tuto částku žalovanému uhradit.

9. Soud nepřiznal České republice právo na náhradu nákladů řízení podle § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť procesně neúspěšný žalobce byl usnesením ze dne 28.12.2021, č.j. 16 C 273/2021-8 od placení soudního poplatku osvobozen. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.