16 C 284/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalované zaplatit další částku ve výši částka a kapitalizovaný úrok ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum, úrok 20 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 %, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce jméno příjmení jméno příjmení (dále jen právní předchůdce žalobce nebo žalobce) uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – o konsolidaci půjček číslo na jejímž základě poskytl předchůdce žalobce žalované účelově vázaný úvěr ve výši částka na konsolidaci ve smlouvě specifikovaných závazků žalované, jež se žalovaná zavázala předchůdci žalobce vrátit spolu se sjednanou úrokovou sazbou 20 % p.a. v celkové výši částka formou 84 pravidelných měsíčních splátek po částka, počínaje dnem datum do zaplacení. Předchůdce žalobce poskytl žalované dohodnutou částku bezhotovostním převodem na účty konsolidovaných závazků dne datum. Žalovaná avšak smluvené podmínky porušila, neboť žalobci uhradila pouze částku částka. Předchůdce žalobce proto úvěrový dluh zesplatnil. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu úvěrového dluhu ve zbývající výši částka (sestávajícího z jistiny úvěru částka a ze smluvního úroku z prodlení ke dni splatnosti ve výši částka) a na úhradu kapitalizovaného úroku od datum do datum ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka od datum do datum, úroku 20 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 %. Na základě výzvy soudu ze dne datum k doplnění tvrzení a označení důkazů k provádění úvěruschopnosti žalované žalobce ve svém podání ze dne datum uvedl, že předchůdce žalobce vycházel z údajů poskytnutých bance žalovanou,. Žalovaná měla mít deklarovaný příjem částka a splácela své závazky v celkové výši částka, přičemž externí závazky byly ve výši částka. K prokázání úvěruschopnosti označil důkaz žádostí o úvěr.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti), tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Z žádosti žalované ze dne datum považuje soud za prokázané, že se žalovaná obrátila v uvedený den na předchůdce žalobce se žádostí o konsolidaci 2 půjček u společnosti právnická osoba představující úvěr ve výši částka (na základě smlouvy číslo výše limitu úvěrového rámce činila částka a měsíční splátka částka) a dále u předchůdce žalobce právnická osoba představující úvěr ve výši částka (na základě smlouvy číslo výše úvěrového limitu činila částka částka a měsíční splátka částka). Za tímto účelem požádala o konsolidační úvěr ve výši částka, který by se v případě jeho poskytnutí zavázala předchůdci žalobce splácet v 84 měsíčních splátkách po částka spolu s poplatkem za pojištění ve výši částka. Ke svým poměrům žalovaná uvedla, že je zaměstnána jako dělník u právnická osoba a.s. právnická osoba, že čistý příjem domácnosti za 3 měsíce činil částku částka, hrubý roční příjem činil částka, že má pouze 1 zdroj příjmů v domácnosti a že nemá děti. Žádost podepsal oprávněný zástupce předchůdce žalobci i žalovaná dne datum v 15:44 hodin.

5. Z předložené písemné smlouvy o úvěru ze dne datum uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovanou pod číslem úvěrového účtu číslo soud zjistil, že se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované jako spotřebiteli účelově vázaný úvěr na konsolidaci jejích půjček ve výši částka, jež byly specifikovány v čl. III. smlouvy jako závazek z předcházejícího úvěru u právnická osoba na účtu bankovní účet (ve výše označené výši částka) a dále půjčky od právnická osoba Credit ve výši částka. Finanční prostředky na úhradu obou závazků měly být převedeny na označené účty obou věřitelů s tím, že zbývající část jistiny je neúčelová. Žalovaná se zase zavázala poskytnutou částku předchůdci žalobce vrátit spolu se sjednanou úrokovou sazbou 20% p.a. a RPSN 22,6 % v celkové výši částka formou 84 pravidelných měsíčních splátek po částka (splátka jistiny částka a úhrada pojištění částka), počínaje dnem datum do zaplacení. Smlouvu podepsal oprávněný zástupce předchůdce žalobce a žalovaná dne datum v 15:57 hodin. V čl.

23. Produktových podmínek předchůdce žalobce se smluvní strany dohodly na tom, že v případě prodlení klienta s s úhradou svých závazků ze smlouvy je věřitel mimo jiné oprávněn zesplatnit úvěr a požadovat jeho okamžité vrácení. V Produktových podmínkách, Všeobecných obchodních podmínkách i Sazebníku poplatků se smluvní strany podrobně dohodly na jednotlivých podmínkách smlouvy o úvěru i na poplatcích za jednotlivé úkony i služby.

6. Z výpisů z úvěrového účtu žalované č. bankovní účet, že ke dni datum měla žalovaná po splatnosti jistinu úvěru ve výši částka, splatný úrok smluvní ve výši částka, splatný úrok z prodlení – jistiny ve výši částka, splatný úrok z prodlení – úroku ve výši částka, a splatné poplatky, pojištění a pokuty ve výši částka.

7. Z výpisu z běžného účtu žalované č. bankovní účet u právnická osoba za období od datum do datum soud zjistil, že v březnu 2013 obdržela žalovaná od svého zaměstnavatele příjmení jméno mzdu ve výši částka a na úhradu svých závazků uhradila mimo jiné dne datum pro právnická osoba Credit Czech částku částka a částka a dne datum pro neoznačeného věřitele částku částka, přičemž pouze splátky úvěrů činily za tento měsíc částka. V dubnu 2013 obdržela žalovaná dne datum od svého zaměstnavatele příjmení jméno mzdu ve výši částka a na úhradu svých závazků uhradila mimo jiné dne datum pro právnická osoba Credit Czech částku částka a částka a dne datum pro neoznačeného věřitele částku částka, přičemž pouze splátky úvěrů činily za tento měsíc částka. V květnu 2013 neobdržela žalovaná ani od právnická osoba AS žádný příjem a na úhradu svých závazků uhradila mimo jiné dne datum pro právnická osoba Credit Czech částku částka a částka a dne datum pro neoznačeného věřitele částku částka, přičemž pouze splátky úvěrů činily za tento měsíc částka. Za květen 2013 neměla žalovaná žádný příjem, celkové výdaje činily částka a konečný zůstatek činil minus částka. Ze skutkových tvrzení žaloby soud zjistil, že žalobce poskytl žalované úvěr částka, a pokud neuhrazená jistina úvěru činí částku částka, pak žalovaná uhradila na úvěrový dluh celkem částku částka. Toto zjištění nebylo žádným z účastníků rozporováno.

8. Z oznámení předchůdce žalobce ze dne datum soud dále zjistil, že právnická osoba oznámila žalované zesplatnění sporného úvěru ke dni datum a vyzvala ji k úhradě dlužné částky ve výši částka ve stanoveném termínu. Smlouvou ze dne datum ve znění Přílohy číslo považuje soud za prokázané, že právní předchůdce postoupil spornou pohledávku na žalobce. Dopisem ze dne datum oznámil předchůdce žalobce žalované postoupení sporné pohledávky na žalobce. Toto oznámení podal podle podacího archu k poštovní přepravě datum. Dopisem ze dne datum vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky částka s tím, že pro přesné vyčíslení dluhu k určitému dni má kontaktovat právního zástupce žalobce. Podle podacího archu podal žalobce předžalobní upomínku k poštovní přepravě dne datum.

9. Smlouva o úvěru má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a spotřebitel požívá ochrany podle § 52 a násl. obč. zák. a zákona č. 145/2010 Sb. ve znění novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25.2.2013, z jehož ustanovení § 9 odst. 1) mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.

10. Podle § 39 obč. zák. soud přihlíží i bez návrhu k neplatnosti právního úkonu, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází nebo se příčí dobrým mravům, a to z úřední povinnosti, t.j. sám bez návrhu účastníků. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda předchůdce žalobce při poskytování úvěru splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018).

11. Věřiteli je v § 9 odst. 1) zák. č. 145/2010 Sb. v platném znění uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tato právní úprava je v zásadě shodná s následující právní úpravou podle zákona č. 257/2016 Sb. účinného od 1. 12. 2016 dosud, proto lze použít i judikaturu soudů vycházející z nové právní úpravy.

12. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 145/2010 Sb. a zákona č. č. 257/2016 Sb. (účinného od 1. 12. 2016 do dosud) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. a v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru„ přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

13. Při zjišťování, ověřování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele jde zpravidla o tyto povinnosti věřitele: a) zjistit od spotřebitele údaje o jeho příjmech a o jeho reálných výdajích na živobytí, na bydlení a na úhradu jiných závazků; b) ověřit pravdivost spotřebitelem uvedených údajů z dokladů, které musí spotřebitel věřiteli doložit buď přímo s žádostí o úvěr nebo na vyžádání věřitele. U příjmů půjde např. o pracovní smlouvu, mzdové listy, u OSVČ o výpisy z účtů, o rozhodnutí úřadu o přiznání dávky, o smlouvu o provedení práce. U reálných výdajů půjde např. o smlouvu o nájmu, o podnájmu, o rozhodnutí o hrazení výživného nezletilým dětem nebo manželovi či manželce, doklady o platbách elektřiny, plynu, vodného, stočného, poplatků za mobil, internet, za odpady. U jiných závazků půjde například o výši a splátkách jiných úvěrů, zápůjček, náhrady škody apod. Pravdivost údajů o nákladech na živobytí (na jídlo, ošacení, hygienu, sport, koníčky) je věřitel povinen ověřit a porovnat s údaji z veřejně dostupných informací o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. i podle databáze Českého statistického úřadu o průměrných výdajích obyvatelstva (rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Pokud budou údaje spotřebitele neúplné nebo nevěrohodné nebo se budou vymykat obvyklým cenovým hladinám v místě i v čase, je věřitel povinen vyžádat si od spotřebitele další podklady nebo vysvětlení a pokud je spotřebitel nedoloží, nemůže věřitel požadovaný úvěr spotřebiteli poskytnout, neboť chybějící, nevěrohodné případně nepravdivé údaje brání řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele; c) s odbornou péčí profesionála v oboru finančnictví a úvěrování, ke které se věřitel veřejně i při styku s žalovanou stranou přihlásil a dal tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho činností spojena (a nikoliv s laickou péčí), posoudí spotřebitelem uvedené a doložené údaje, zda spotřebiteli zbude dostatek finančních prostředků na to, aby bez zjevných problémů a omezení mohl splácet spotřebitelský úvěr po celou dohodnutou dobu, a na základě provedeného odborného posouzení požadovaný úvěr spotřebiteli poskytne pouze tehdy, pokud objektivně nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr řádně splácet. Posuzování úvěruschopnosti spotřebitele se nevztahuje pouze ke dni sjednávání smlouvy o úvěru. Pokud z podložených údajů vyplyne, že spotřebiteli v krátké době po případném uzavření smlouvy bude ukončena pracovní smlouva a tudíž přijde o příjmy, případně podle již pravomocného rozhodnutí soudu lze očekávat u spotřebitele zvýšení výdajů například na výživné na děti, na výživné partnera, na úhradu způsobené škody, pak profesionální přístup odborníka v úvěrování předpokládá předvídavost i zvídavost, z jakých zdrojů bude spotřebitel hradit splátky úvěru po celou dobu splátkového kalendáře, která obvykle trvá i několik let. To předpokládá i rozum průměrného člověka a schopnost jej užívat s běžnou péčí a opatrností (§ 4 odst. 1 o. z.). V takovém případě je povinností věřitele vyžádat si od spotřebitele další údaje případně další podklady o předpokládaných zdrojích příjmů do budoucna. Pokud tuto běžnou (nikoliv odbornou) péči věřitel nevyvine, může i s běžnou laickou péčí předpokládat, že bez dostatečných příjmů nebude spotřebitel v krátké době schopen splátky úvěru řádně splácet a že dojde na vymáhání dluhu u soudu. Nejde samozřejmě o situace, kdy spotřebitel zcela náhle a nepředvídatelně, např. z důvodu úrazu apod., ztratí předpokládaný dlouhodobý příjem. V takovém případě půjde o nepředvídatelné, tudíž přípustné riziko. Jestliže věřitel řádně nezjišťoval a s odbornou péčí neposuzoval úvěruschopnost spotřebitele, případně objektivně měl mít pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet (např. příjmy byly nedostatečné nebo příjmy a výdaje spotřebitele byly na hraně), a přesto spotřebiteli požadovaný úvěr za účelem dosažení zisku poskytl, je smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. i podle § 87 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatná. Viz např. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, rozsudek NSS ČR sp zn. 1 As 30/2015-39 publikovaný pod číslo Sb. ze dne datum, nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne datum. Důkazní břemeno k prokázání splnění povinnosti zjistit, ověřit a posoudit úvěruschopnost spotřebitele leží na poskytovateli úvěru, tj. na žalobci.

14. I v případě, kdy bankovní nebo nebankovní poskytovatel poskytoval spotřebiteli úvěry nebo zápůjčky k úhradě předchozích dluhů, tj. k refinancování, je povinen zjišťovat, ověřovat i posuzovat úvěruschopnost spotřebitele podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. podle výše uvedených principů.

15. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že žalobce, na němž leží důkazní břemeno, neprokázal, že jeho právní předchůdce řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalované podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. v platném znění. Žalobce se údajně zabýval příjmy žalované uvedené v její žádosti o úvěr ze dne datum, podle níž měl její čistý měsíční příjem činit částka měsíčně. Je však zřejmé, že do výpisu z běžného účtu žalované za období 3 měsíců před uzavřením smlouvy ani nenahlédl. Jinak by musel zjistit, že žalovaná neměla v květnu 2013 žádný příjem, a to ani ze zaměstnání, a v dubnu a březnu 2013 pobírala mzdu ve výši částka a částka. V průměru za 3 měsíce tak žalovaná pobírala příjem pouze ve výši částka a nikoliv ve výši částka, jak bylo uvedeno v žádosti. Pokud jde o výdaje na splácení dluhů, žalobce ve svém podání ze dne datum poukázal, že v době podání žádosti hradila žalovaná splátky dluhů v celkové výši částka. Pouhým nahlédnutím do výpisu z běžného účtu žalované by však předchůdce žalobce zjistil, že žalovaná hradila od března do května 2013 ve skutečnosti splátky dluhů ve výši částka měsíčně. Předchůdce žalobce se však vůbec nezabýval reálnými výdaji žalované na živobytí, tj. na jídlo, ošacení, hygienu, na bydlení, na plyn, elektřinu, na odvoz odpadků, na dopravu do zaměstnání, na vodné a stočné, na telefon, internet na záliby ani na koníčky. Přitom životní minimum pro žalovanou mělo podle § 3 zákona č. 110/2006 Sb. v tehdy platném znění činit částku částka a po připočtení žalobcem požadované částky splátek částka by pouhé výdaje na živobytí i dluhy činily částku částka ze zjištěného průměrného měsíčního příjmu částka, a to bez ohledu na další neuvedené reálné výdaje. Soud tedy uzavírá, že předchůdce žalobce řádně nezjišťoval ani neověřoval úvěruschopnost žalované a podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. porušení této povinnosti má za důsledek absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě absolutně neplatné smlouvy nelze žalobci ani zbývající žalobou uplatněné nároky přiznat.

16. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil možnosti být soudem předběžně poučen případně poučen podle § 118a a násl. o.s.ř. o neprokázání provádění úvěruschopnosti žalované předchůdcem žalobce a o možnosti doplnit chybějící žalobní tvrzení a označit další důkazy.

17. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku a na právní úkon se hledí, jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního úkonu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představuje plnění z neplatného právního úkonu, a kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení podle § 450 odst. 1 a 2 obč. zák. vydat.

18. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku částka a že žalovaná vrátila předchůdci žalobce před podáním žaloby částku částka.

19. Žalovaná zaúčtování vzájemných plnění sama nenavrhla. Soud proto provedl zaúčtování vzájemných plnění z úřední povinnosti. Vyšel totiž ze základních principů, na nichž stojí občanský zákoník, a to z § 2 odst. 1 o. z. podle něhož musí být každé ustanovení o. z. vykládáno jenom ve shodě s LZPS, s ústavním pořádkem a se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, dále z principu poctivosti podle § 3 odst. 2 písm. c) o.z., podle něhož nikdo nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých, z principu odborných znalostí podle § 4 odst. 2 a § 5 odst. 1, k němuž se žalobce přihlásil, z principu podle § 6 odst. 2 o. z., podle něhož nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu nebo stavu, který vyvolal a ze zásad na ochranu spotřebitelů. Soud dále vyšel z principu, že při interpretaci a aplikaci zákonných ustanovení, které upravují spotřebitelské vztahy, musí obecné soudy respektovat ústavní princip ochrany slabší strany, plynoucí z principu rovnosti vyjádřeného v čl. 1 LZPS a zahrnující i princip ochrany spotřebitele, a promítnout jej do svých úvah a posouzení a připouští-li pak zákonná ustanovení vícero možných výkladových řešení, je ústavně konformní takový výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější (viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2063/17 ze dne datum). Přihlédl také k principu, že je neakceptovatelné, aby se soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (viz nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne datum, III. ÚS 4084/12 ze dne datum). Současně soud přihlédl i k vývoji judikatury ESLP směřující k čím dál větší ochraně spotřebitelů před nepoctivými a nekalými praktikami nebankovních subjektů.

20. Po zaúčtování vzájemných plnění bylo prokázáno, že dosud neuhrazená jistina úvěru činí částku částka. Soud proto podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. a podle § 450 odst. 1 a 2 obč. zák. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zbývající dlužnou částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení (odstavec I. výroku rozsudku).

21. Žalobce v řízení prokázal, že předžalobní upomínku ze dne datum, v níž vyzýval žalovanou k úhradě dluhu, předal k poštovní přepravě dne datum. K doručení výzvy žalované mohlo dojít ke dni datum a lhůta 3 dnů k úhradě uplynula dnem datum. Ode dne datum se tak žalovaná ocitla v prodlení a žalobci tak vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.

22. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný pouze částečně. Žalobce se domáhal přiznání jistiny s příslušenstvím ve výši částka (počítáno k datu rozhodnutí z jistiny částka, z úroků částka, z úroku z prodlení částka, z úroku 20% částka a ze zákonného úroku z prodlení částka) a byla mu přiznána pouze jistina s příslušenstvím v celkové výši částka (počítáno k datu rozhodnutí z jistiny částka a zákonného úroku z prodlení ve výši částka). Žalobce má proto právo na poměrnou část nákladů řízení ve výši 40 % (od úspěchu 70 % bylo třeba odečíst neúspěch ve výši 30 %) v celkové výši částka. Přiznaná částka představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši částka a účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši částka za 1 úkon právní služby podle § 14b odst. 1 bod 3. citované vyhlášky, to znamená za 3 úkony právní služby celkem částka, a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem částka, vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši částka. Podání žalobce ze dne datum není účelně vynaloženým úkonem právní služby, neboť podle jeho obsahu jde o doplnění skutkových tvrzení, které měly být uvedeny již v samotném návrhu. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje. Celkové náklady řízení žalobce činily částku částka, z toho 40 % činí zaokrouhleně částku částka (odstavec III. výroku rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.