16 C 292/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení dalších kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % z částky částka od datum do zaplacení a dalšího úroku ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum doplněnou podáním ze dne datum a podáním do protokolu o jednání ze dne datum se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce jméno příjmení jméno příjmení (dále jen právní předchůdce žalobce nebo žalobce) uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného.„ Následně na základě„ Žádosti o povolení debetního zůstatku ze dne datum“ poskytl předchůdce žalobce žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit ve výši částka. Žalobce ale soudu nesdělil číslo údajné smlouvy o poskytnutí kontokorentu ani datum jejího uzavření. K jím předložené„ Dispozici ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne datum“ žalobce při jednání soudu dne datum pouze uvedl,„ že se k důvodům jejího vystavení nemůže vyjádřit“. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný dohodnutý úvěrový limit překročil, čímž vznikl debetní zůstatek ve výši částka, jež žalovaný nevrátil. Předchůdce žalobce proto úvěr zesplatnil ke dni datum a přes výzvy a upomínky žalovaný žalobci dlužnou částku neuhradil. Na základě výzvy soudu žalobce v podání ze dne datum a datum doplnil, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel předchůdce žalobce z Žádosti žalovaného o povolení debetního zůstatku Flexikredit ze dne datum, podle níž měl mít žalovaný měsíční čistý příjem částka, celkový příjem domácnosti částka a žalovaný měl hradit závazky v měsíční výši částka, avšak výše uvedený příjem neověřoval z výplatních pásek žalovaného. Žalobce ale žádnou smlouvu o úvěru ze dne datum (ani z jiného data) soudu nepředložil a ani nevěděl, z jakého důvodu byla vystavena jím předložená Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne datum. Smlouvou ze dne datum převedl právní předchůdce pohledávku označenou v Příloze číslo pod bodem 601 – jako č. smlouvy – účtu číslo na žalobce.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu konkrétně nevyjádřil. Pouze uvedl, že žalobci na úvěrový dluh nic nevrátil z důvodu, že měl exekuce. Své věřitele však neznal.

3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Pokud jde o závazkový vztah mezi účastníky, z písemné smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne datum považuje soud za prokázané, že společnost právnická osoba obec, IČ číslo se zavázala založit a vést žalovanému běžný účet a poskytovat mu bankovní služby za sjednané úroky a poplatky podle Ceníku předchůdce žalobce.

5. Žalobce ale neprokázal existenci tvrzené údajné smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru Flexikredit ze dne ze dne datum (ani z jiného dne) ve výši částka. Z obsahu žádosti žalovaného o povolení debetního zůstatku Flexikredit ze dne datum je zřejmé, že se jedná o pouhou formulářovou žádost žalovaného o poskytnutí bankovního produktu Flexikredit a nikoliv o uzavřenou smlouvu o úvěru. Rovněž z formuláře předchůdce žalobce označeného jako Standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum je zřejmé, že jde o pouhé předsmluvní informace o úvěru, o nic více. Z čestného prohlášení žalovaného o zaslání mzdy ze dne datum vyplývá, že žalovaný předchůdci žalobce sdělil výši svých měsíčních příjmů za období od datum do datum, jehož pravdivost předchůdce žalobce podle vyjádření žalobce vůbec nezjišťoval. Všechny uvedené listiny jsou pouhými podklady k požadované smlouvě o poskytnutí úvěru a rozhodně nepředstavují údajnou smlouvu o kontokorentním úvěru Flexikredit. Z Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech - kapitoly Flexikredit –vyplývá, že ode dne datum měl být žalovanému povolen limit částka. Ani tato Dispozice není podle svého obsahu úvěrovou smlouvou, ale změnou dřívějších smluvních podmínek. Soud tudíž uzavřel, že žalobce existenci tvrzené písemné smlouvy o úvěru s konkrétním obsahem neprokázal.

6. I v případě, že by snad tvrzenou písemnou řádně podepsanou úvěrovou smlouvu ze dne datum předložil, byla by stejně absolutně neplatná podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. v platném znění, neboť předchůdce žalobce s řádnou, natož s odbornou péčí nezjišťoval, neověřoval ani neposuzoval schopnost žalovaného poskytnutý úvěr vrátit. Z Žádosti žalovaného o povolení debetního zůstatku Flexikredit ze dne datum pouze vyplývá, že žalovaný měl mít průměrný měsíční příjem ve výši částka. Ničím není konkretizováno, z jakých dalších položek sestává údajný„ celkový čistý měsíční příjem částka“ a chybí jakékoliv údaje o výdajích žalovaného na jídlo, ošacení, hygienu, na bydlení, na energie, vodu, odpad apod. Přitom bez zjištění a ověření výdajů žalovaného nelze úvěruschopnost žalovaného vůbec posoudit.

7. Pokud jde o vzájemné plnění, z platební historie úvěru z neoznačeného data (podle níž měla být smlouva uzavřena dokonce datum) a z výpisu ze dne datum vyplývá, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému postupně celkem částku částka, ovšem neznámo kdy. Žalovaný přijetí této částky nerozporoval a zároveň připustil, že předchůdci žalobce ani žalobci dosud ničeho nevrátil.

8. Z dopisu ze dne datum soud dále zjistil, že předchůdce žalobce zesplatnil úvěrovou pohledávku ke dni datum. Nebylo možno zjistit, zda se tento dopis dostal do dispozice žalovaného. Smlouvou ze dne datum postoupil předchůdce žalobce spornou pohledávku označenou v Příloze číslo pod bodem 601 – č. smlouvy – účtu číslo na žalobce, o čemž žalovaného informoval dopisem ze dne datum, u něhož nebylo možno rovněž zjistit, zda se dostal do dispozice žalovaného. Předžalobní upomínkou ze dne datum vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky. Podle podacího lístku ze dne datum byla ale výzva zasílána na adresu adresa žalovaného, přestože žalovaný měl od roku 2003 trvalý pobyt na adrese adresa žalovaného adrese adresa žalovaného. Nebylo tak prokázáno, že se předžalobní upomínka ze dne datum dostala do dispozice žalovaného.

9. Soud na projednávanou věc aplikoval § 451 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.), podle něhož kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. (viz § číslo odst. 3 a § 3030 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.).

10. Žalobce existenci tvrzené úvěrové smlouvy ze dne datum ani z jiného data neprokázal. Bylo však prokázáno, že žalovanému byla na základě jeho žádosti ze dne datum předchůdcem žalobce poskytnuta částka v celkové výši částka. Rovněž bylo prokázáno, že sporná pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne datum a že žalobce je k jejímu vymáhání aktivně legitimován.

11. Poněvadž žalovaný dosud spornou částku ve výši částka žalobci nevrátil, uložil mu soud podle § 451 obč. zák. (případně podle § 2991 a násl. o.z.) tuto dlužnou částku žalobci vydat spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, to vše v zákonné lhůtě 3 dnů podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (odstavec I. výroku rozsudku).

12. Předžalobní výzva ze dne ze dne datum byla zasílána na jinou adresu, než se měl žalovaný (podle Centrální evidence obyvatel) a OP zdržovat. Ničím nebylo prokázáno, že se dostala do dispozice žalovaného. Do jeho dispozice se prokazatelně dostala až výzva k úhradě ve formě žaloby, doručené žalovanému fikcí dne datum. Ode dne datum se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu a žalobci tak vznikl nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení.

13. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky a poplatky) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru (odstavec II. výroku rozsudku).

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl ve sporu zanedbatelný procesní úspěch, neboť se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení celkem částky částka (sestávající z jistiny částka, ze zákonných úroků částka a částka a z úroků částka). Žalobci byla přiznána pouze částka částka (sestávající z jistiny částka a ze zákonných úroků částka). Po odečtení úspěchu ve výši 52,5 % od neúspěchu 47,5 % činí poměrný úspěch žalobce pouhých zanedbatelných 5 %. Soud proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.