16 C 293/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 10 460 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od datum do datum, a dále se zákonným ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení další částky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum, a dále se zákonným ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a dále zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce právnická osoba (dále jen právní předchůdce) uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytl žalovanému částku částka, kterou žalovaný převzal a zavázal se ji vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka v celkové výši částka dohodnutým způsobem. Žalovaný ale své závazky splnil pouze částečně. Žalobce se nyní po žalovaném domáhá zaplacení sporné částky představující nesplacenou jistinu půjčky, souhrnný poplatek a další příslušenství. Smlouvou ze dne datum předchůdce žalobce postoupil spornou pohledávku na žalobce s účinností ke dni datum.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, a přestože je sporná pohledávka podle žalobních tvrzení cca 19 let promlčena, žádnou námitku promlčení nevznesl. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že na základě písemné smlouvy o půjčce č. hodnota ve znění smluvních podmínek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným dne datum podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 321/2001 Sb., poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému půjčku ve výši částka za souhrnný poplatek ve výši částka, jíž se žalovaný zavázal splatit v celkové výši částka v 53 týdenních splátkách po částka (t.j. ve výši částka měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná 7. den od data uzavření smlouvy. V čl. 8 smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě, že žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé půjčky včetně souhrnného poplatku. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí částky částka a ostatně tuto skutečnost nikdo v řízení nezpochybňoval.

4. Žalobce sice v podání ze dne datum poukázal, že v době uzavření sporné smlouvy datum neměl jeho předchůdce povinnost provádět úvěruschopnost žalovaného a ve vztahu ke zjišťování a ověřování schopnosti žalovaného poskytnutou částku bez problému předchůdci žalobce vrátit nepředložil soudu přes výzvu žádné důkazy. V řízení tak nebylo prokázáno, že by předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy o půjčce vůbec zjišťoval a ověřoval příjmové a výdajové poměry žalovaného a s běžnou profesionální opatrností poskytovatele finančních prostředků posuzoval, zda je žalovaný vůbec schopen poskytnutou půjčku věřiteli reálně splácet či vůbec vrátit.

5. Pokud jde o vzájemné plnění, žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy převzetí částky částka v hotovosti. Podle tvrzení žalobce v žalobě žalovaný uhradil předchůdci potažmo žalobci částku částka.

6. Smlouvou ze dne datum ve znění příloh postoupil právní předchůdce spornou pohledávku na žalobce.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům.

8. Předně soud konstatuje, že ke dni datum vstoupil v účinnost občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), na základě jehož ustanovení § 3080 bod 1 byl zrušen zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.). Na základě § 3028 odst. 3 a § 3030 o.z. soud se při posuzování právních poměrů vzniklých mezi účastníky řídil dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. a zákonem č. 321/2001 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce, přitom vzniklá práva i povinnosti mezi účastníky posuzoval prizmatem ustanovení části první hlavy I. o.z.

9. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. 40/1964 Sb. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

10. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. 40/1964 Sb. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

11. Podle § 451 obč. zák. 40/1964 Sb. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).

12. Podle § 457 obč. zák. 40/1964 Sb. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

13. Podle § 657 obč. zák. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 6 zákona č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

15. Podle § 6 odst. 1 o.z. č. 89/2012 Sb. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

16. Podle § 6 odst. 2 o.z. č. 89/2012 Sb. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního vztahu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

17. Soud konstatuje, že smlouva o půjčce je smlouvou reálnou (musí dojít k předání dohodnutých peněz dlužníku), má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a požívá ochrany podle § 52 až § 57 obč. zák. a podle zákona č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru.

18. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne datum předáním dohodnutých finančních prostředků v hotovosti uzavřena smlouva o poskytnutí půjčky ve výši částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit i s dohodnutým souhrnným poplatkem ve výši částka v celkové výši částka formou splátek dohodnutým způsobem. Žalobce v řízení ale ničím neprokázal, že jeho předchůdce před uzavřením smlouvy skutečně zjišťoval a ověřoval reálné příjmové a výdajové poměry žalovaného, tzn. zda žalovaný bude vůbec schopen poskytnutou půjčku věřiteli dohodnutým způsobem řádně splácet. Přitom mezi základní povinnosti (a to nikoliv odborné) poskytovatelů půjček a úvěrů patří povinnost zabývat se reálnou návratností poskytovaných peněz a za tím účelem si zjistit všechny potřebné informace. Takto běžně postupuje řádný hospodář a tato péče a starost je podstatou poskytování půjček a úvěrů, je samotnou podstatou smluvního vztahu a je také smyslem právní úpravy o půjčkách a úvěrech.

19. Pokud se však poskytovatel peněžních prostředků vůbec nezajímá ani nestará o jejich reálnou návratnost, nezjišťuje si ani elementární informace o solventnosti dlužníka případně si vůbec neověřuje pravdivost poskytnutých na první pohled nevěrohodných údajů dlužníka, dopouští se buď nezodpovědného poskytování peněžních prostředků nebo také úmyslného postupu, jehož smyslem je především snaha o čerpání nepřiměřeně vysokých smluvních zajišťovacích institutů a poškozování samotných spotřebitelů.

20. Je obecně známou skutečností, že existuje řada poskytovatelů finančních prostředků, jejichž skutečným úmyslem je poskytování peněz těm spotřebitelům, o nichž sami poskytovatelé předpokládají, že pro jejich nemajetné poměry nebudou moci dohodnuté splátky dlouhodobě hradit, a že stěžejním příjmem poskytovatelů nebude splácená jistina půjčky či úvěru a obecně přiměřené úroky, nýbrž že jejich stěžejní příjem bude z nepřiměřeně sjednaných zajišťovacích institutů, to je ze sjednaných nepřiměřeně vysokých sazeb úroků, nepřiměřené vysokých a nadbytečných poplatků a nepřiměřeně vysokých a nadbytečných smluvních pokut. Takové jednání je ale v rozporu se samotnou podstatou smlouvy o půjčce či úvěru, je v rozporu s dobrými mravy, nemůže požívat právní ochrany a takto uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné od samého počátku.

21. Soud projednávanou věc uzavřel s tím, že žalobce v řízení ničím neprokázal, že by se jeho právní předchůdce při poskytování půjčky snažil s běžnou péčí řádného hospodáře zjistit, ověřit a posoudit reálnou návratnost poskytovaných peněžních prostředků od žalovaného. Z dohodnutého neurčitého „souhrnného poplatku“ v celkové výši částka za poskytnutí půjčky částka, představujícího cca 70 % jistiny půjčky (obdobně jako v jiných půjčkách poskytovaných jiným spotřebitelům), nelze ani reálně zjistit, co vlastně představuje a z jakých nákladových položek sestává. Poplatek sám o sobě je ve vztahu k jistině půjčky nepřiměřeně vysoký. Z uvedeného je zřejmé, že se v projednávané věci jedná právě o případ, kdy předchůdce žalobce jako věřitel poskytl půjčku osobě, u níž mohl předpokládat, že ji nebude řádně splácet a že jako věřitel bude mít příjem především ze sjednaného nepřiměřeného zajištění v podobě tzv. neurčitého souhrnného poplatku. Smlouva o půjčce ze dne datum obchází zákon a je v rozporu se smyslem ustanovení § 657 obč. zák. č. 40/1964 Sb. upravujícím půjčky a současně je v rozporu i s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku a § 6 odst. 1 a 2 o.z. Smlouva je tedy podle § 39 obč. zák. č. 40/1964 Sb. a také podle § 1 odst. 2 a § 6 a § 8 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (za použití ustanovení § 3030) absolutně neplatná s účinky ex tunc a nemůže požívat právní ochrany. Neplatnost smlouvy zavinil svým liknavým, nezodpovědným případně úmyslným přístupem samotný předchůdce žalobce.

22. Soud uzavřel, že na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce ze dne datum nelze žalobci požadované nároky přiznat.

23. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění z neplatné smlouvy, které si musí smluvní strany podle § 457 obč. zák. vzájemně vrátit.

24. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce ze dne datum částku částka a že žalovaný předchůdci potažmo žalobci vrátil částku ve výši částka a že zbývá neuhrazená jistina půjčky ve výši částka. Soud proto podle § 451 a § 457 obč. zák. č. 40/1964 Sb. uložil žalovanému povinnost vydat žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne datum do zaplacení (odstavec I. výroku rozsudku).

25. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (část jistiny, smluvní úrok, poplatek za administrativní činnost i zákonný úrok z prodlení) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce. (odstavec II. výroku rozsudku).

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení měl větší procesní úspěšnost žalovaný, kterému však podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.