16 C 302/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalované zaplatit a) další částku ve výši [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, b) další částku [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 20,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] se sídlem v [obec] (dále jen právní předchůdce) uzavřel s žalovanou dne [datum] a dne [datum] dvě smlouvy o půjčce, jejichž dohodnuté podmínky žalovaná nesplnila, proto žalobci vznikl nárok na zaplacení požadovaného dluhu včetně příslušenství. První smlouva o půjčce [číslo] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku [částka] (kterou měla žalovaná převzít v hotovosti), a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 20,98 % ročně v celkové výši [částka], s poplatkem za administrativní činnost [částka], s poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka], a s poplatkem za doplňkovou službu životní pojištění [částka] Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit částku [částka] formou 43 týdenních splátek po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť uhradila pouze částku [částka], z toho [částka] na jistinu dluhu, [částka] na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, [částka] na poplatek za administrativní činnost, [částka] na poplatek za hotovostní inkaso splátek a [částka] na poplatek za životní pojištění. Žalovaná tak neuhradila částku [částka] na jistině dluhu a částku [částka] na úhradách. Žalobce pak požaduje po žalované vedle jistiny [částka] a poplatků [částka] také smluvní úrok z jistiny ve výši 20,98 % ročně od [datum] (za dobu od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka]) a zákonný úrok z prodlení z jistiny od [datum] (za dobu od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka]). Druhá smlouva o půjčce [číslo] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku [částka] (kterou měla žalovaná převzít v hotovosti), a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 23,72 % ročně v celkové výši [částka], s poplatkem za administrativní činnost [částka], s poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka], a s poplatkem za doplňkovou službu životní pojištění [částka] Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit částku [částka] formou 58 týdenních splátek po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť uhradila pouze částku [částka], z toho [částka] na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, [částka] na poplatek za hotovostní inkaso splátek a [částka] na poplatek za životní pojištění. Žalovaná tak neuhradila částku [částka] na jistině dluhu a částku [částka] na úhradách. Žalobce pak požaduje po žalované vedle jistiny [částka] a poplatků [částka] také smluvní úrok z jistiny ve výši 23,72 % ročně od [datum] (za dobu od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka]) a zákonný úrok z prodlení z jistiny od [datum] (za dobu od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka]). Žalobce v žalobě popsal, jak jeho právní předchůdce s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování u obou smluv o půjčce zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalované podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. Na základě smlouvy ze dne [datum] došlo k postoupení obou sporných pohledávek vůči žalované z právního předchůdce na žalobce.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti), tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala.

3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o. s. ř. z důvodu probíhající pandemie koronaviru bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky.

4. Po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů v jejich vzájemných souvislostech a s přihlédnutím k tomu, co vyšlo v řízení najevo, zjistil soud skutkový stav věci takto.

5. Na základě první písemné smlouvy o půjčce ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou pod [číslo] měl právní předchůdce žalobce poskytnout žalované částku [částka] v hotovosti a žalovaná se zavázala za poskytnutí peněžních prostředků uhradit souhrnný poplatek ve výši [částka] (sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši [částka], z úroku [částka] a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]) a poplatek za životní pojištění [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaná zavázala splácet ve 43 týdenních splátkách po [částka] (tj. celkem [částka] měsíčně). V čl. 8 smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě prodlení žalované s úhradou příslušné částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Z obsahu žaloby soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem částku [částka], ze které žalobce započetl [částka] na jistinu dluhu, [částka] na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, [částka] na poplatek za administrativní činnost, [částka] na poplatek za hotovostní inkaso splátek a [částka] na poplatek za životní pojištění. Tyto skutečnosti nebyly žalovanou zpochybňovány. Na základě druhé písemné smlouvy o půjčce ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou pod [číslo] měl právní předchůdce žalobce poskytnout žalované částku [částka] v hotovosti a žalovaná se zavázala za poskytnutí peněžních prostředků uhradit souhrnný poplatek ve výši [částka] (sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši [částka], z úroku [částka] a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]) a poplatek za životní pojištění [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaná zavázala splácet v 58 týdenních splátkách po [částka] (tj. celkem [částka] měsíčně). V čl. 8 smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě prodlení žalované s úhradou příslušné částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Z obsahu žaloby soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem částku [částka], ze které žalobce započetl [částka] na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, [částka] na poplatek za hotovostní inkaso splátek a [částka] na poplatek za životní pojištění. Tyto skutečnosti nebyly žalovanou zpochybňovány.

6. K prokázání tvrzení o šetření a ověřování úvěruschopnosti žalované žalobce předložil ke každé ze smluv kartu zákazníka, a to karty ze dne [datum] a ze dne [datum]. V obou kartách je shodně uvedeno, že žalovaná žije s partnerem a má tři nezaopatřené děti. Žije v nájmu, trvalý pobyt má na adrese [adresa žalované], další kontakt uvedla na adrese [adresa žalované]. V obou kartách pak bylo uvedeno, že žalovaná je od dubna 2016 v domácnosti. V kartě ze dne [datum] bylo uvedeno, že žalovaná má příjem [částka] (bez bližších informací o původu příjmu), pobírá státní sociální dávky [částka] a přídavky na děti [částka], kolonka mzdy nebyla vyplněna. Výdaje pak byly uvedeny ve výši [částka] za nájem/inkaso, [částka] za výdaje domácnosti a [částka] za ostatní náklady. Tyto údaje byly podle karty ověřeny nájemní smlouvou, dokladem o SIPO, výměrem podpory/důchodu a dokladem o příspěvku na bydlení. Podle karty ze dne [datum] se pak finanční situace žalované změnila tak, že u ní byla uvedena půjčka [částka], její příjmy činily [částka] (opět bez bližších informací o původu příjmu), příjem ze státních sociálních dávek ve výši [částka] a přídavky na děti [částka], kolonka mzdy nebyla vyplněna. Výdaje pak byly uvedeny ve výši [částka] za nájem/inkaso, [částka] za výdaje domácnosti a [částka] splátky úvěrů. Tyto údaje byly podle karty ověřeny nájemní smlouvou, dokladem o SIPO, výměrem podpory/důchodu a dokladem o příspěvku na bydlení. V žádné z karet nebyly konkrétně uvedeny žádné údaje o tom, z čeho pocházely její další příjmy [částka] a nebyly specifikovány výdaje na domácnost nebo ostatní náklady. Zohledněny pak nebyly žádné výdaje žalované pro její tři nezaopatřené děti. Nekonkrétní a ničím nepodložené údaje v zákaznické kartě nejsou ověřitelné, a proto nejsou věrohodné.

7. Podle smlouvy ze dne [datum] včetně příloh byly sporné pohledávky z obou smluv vůči žalované postoupeny z právního předchůdce žalobce na žalobce, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Nebylo prokázáno, že by žalovaná přes předžalobní výzvu ze dne [datum] spornou dlužnou částku žalobci uhradila.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům.

9. Obě smlouvy ze dne [datum] a [datum] byly uzavřeny podle § 2390 o.z. o zápůjčce, mají charakter smluv o spotřebitelském úvěru a žalované jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 145/2010 Sb., z jehož ustanovení § 9 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda právní předchůdce žalobce při poskytování zápůjčky žalované splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.

11. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele v době od [datum] dosud podle zákona č. 145/2010 Sb. (účinného ode dne [datum] do [datum]) i podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od 1. 12. 2016 do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. a následně i v § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. v zásadě shodnou úpravou uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru, o zápůjčce nebo o půjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru„ přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Ve stručnosti jde o povinnosti věřitele: a) zjistit od spotřebitele údaje o jeho úplných, skutečných i o předpokládaných příjmech po celou dobu splácení úvěru, dále údaje o reálných výdajích na živobytí, na bydlení a na úhradu jiných závazků; b) ověřit pravdivost spotřebitelem uvedených údajů z podkladů, které mu spotřebitel musí na vyžádání doložit u příjmů (např. pracovní smlouvu, mzdové listy, u OSVČ výpisy z účtů, rozhodnutí úřadu o přiznání dávky, smlouvu o provedení práce) a u výdajů (např. smlouvu o nájmu, o podnájmu, rozhodnutí o hrazení výživného, jiné závazky z dalších dluhů). Pravdivost údajů o nákladech na živobytí (na jídlo, ošacení, hygienu, sport, koníčky) je věřitel povinen ověřit a porovnat s údaji z veřejně dostupných informací o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. i podle databáze Českého statistického úřadu o průměrných výdajích obyvatelstva (rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Pokud budou údaje spotřebitele neúplné nebo nevěrohodné nebo se budou vymykat obvyklým cenovým hladinám v místě i v čase, je věřitel povinen vyžádat si od spotřebitele další podklady (např. § 84 zákona č. 257/2016 Sb.), a pokud je spotřebitel nedoloží, nemůže věřitel požadovaný úvěr spotřebiteli poskytnout, neboť chybějící, nevěrohodné případně nepravdivé údaje brání řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelem předložené podklady si věřitel buď oskenuje, nebo konkrétně a nezaměnitelně zaznačí do svých podkladů (např. do zákaznické karty spotřebitele), aby bylo možno s odstupem času ověřit, z jakých konkrétních podkladů prováděl věřitel zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele; c) s odbornou péčí profesionála v oboru finančnictví a úvěrování, ke které se veřejně i při styku s žalovanou stranou přihlásil podle § 5 o. z. a dal tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho činností spojena (a nikoliv s laickou péčí běžného hlídače krav) posoudí spotřebitelem uvedené a podložené údaje, zda spotřebiteli zbude dostatek finančních prostředků na to, aby bez zjevných problémů a omezení mohl splácet spotřebitelský úvěr po celou dohodnutou dobu, a na základě provedeného odborného posouzení požadovaný úvěr spotřebiteli poskytne pouze tehdy, pokud objektivně nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr řádně splácet. Je nesprávný názor, že úvěruschopnost spotřebitele (tj. příjmy i výdaje) se zjišťuje a posuzuje pouze ke dni sjednávání smlouvy o úvěru. Pokud z podložených údajů vyplyne, že spotřebiteli v krátké době po případném uzavření smlouvy bude ukončena pracovní smlouva a tudíž přijde o příjmy, případně podle již pravomocného rozhodnutí soudu lze očekávat zvýšení výdajů například na výživné na děti, pak profesionální přístup odborníka v úvěrování předpokládá předvídavost i zvídavost věřitele, z jakých prostředků bude spotřebitel splátky úvěru splácet po celou dobu, která obvykle trvá i několik let. To předpokládá i rozum průměrného člověka a schopnost jej užívat s běžnou péčí a opatrností (§ 4 odst. 1 o. z.). V takovém případě je povinností věřitele vyžádat si od spotřebitele další údaje, případě podklady, o předpokládaných příjmech do budoucna. Pokud tuto běžnou (nikoliv odbornou) péči věřitel nevyvine, může i s běžnou péčí předpokládat, že bez dostatečných příjmů nebude věřitel v krátké době schopen splátky řádně splácet a že dojde na vymáhání dluhu u soudu. Nejde samozřejmě o situace, kdy spotřebitel zcela náhle a nepředvídatelně, např. z důvodu úrazu apod., ztratí předpokládaný dlouhodobý příjem. V takovém případě půjde o nepředvídatelné, tudíž přípustné riziko. Jestliže věřitel řádně nezjišťoval a s odbornou péčí neposuzoval úvěruschopnost spotřebitele, případně objektivně měl mít pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet (např. příjmy byly nedostatečné nebo příjmy a výdaje spotřebitele byly na hraně), a přesto spotřebiteli požadovaný úvěr poskytl, je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná (v období od [datum] do [datum] podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., srovnej rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018; v období od [datum] do [datum] podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. ve znění novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb.; a v období od [datum] dosud podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 297/2016 Sb.; srovnej rozsudek NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25.7.2018, rozsudek NSS ČR 1 As 30/2015-39 ([číslo] Sb.) ze dne [datum], nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne [datum]).

12. Žalobce v žalobě tvrdil, že jeho právní předchůdce posuzoval schopnost žalované poskytnuté zápůjčky řádně a včas vrátit s náležitou odbornou péčí v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. K prokázání této skutečnosti označil a předložil k oběma smlouvám karty zákazníka ze dne [datum] a ze dne [datum], z nichž však nic takového nevyplývá. Naopak, z karet je zjevná hluboká neodbornost a finanční nezpůsobilost samotného právního předchůdce žalobce. Karty totiž obsahují neúplné až zmatečné informace a skutečná finanční situace žalované zjevně nebyla náležitě zjištěna. U žalované nejsou dostatečně upřesněny zdroje jejích příjmů, neboť vůbec není zřejmé, co tvoří její příjmy [částka] měsíčně, a dále jsou uvedeny příjmy ze státních sociálních dávek [částka] a v pozdější kartě [částka] měsíčně, ale také není zřejmé, o jaké dávky se jedná. K příjmům ze státních sociálních dávek a také z přídavků na děti je pak nutno dodat, že jsou-li osobě poskytovány dávky státní sociální podpory nebo i příspěvek na dítě, je to z důvodu její nepříznivé finanční situace, která dosáhla takové intenzity, že nedostatek příjmů musí sanovat stát a takto poskytnuté přídavky jsou určeny na úhradu základních potřeb, které si osoba není schopna uhradit sama. Rozhodně však nelze akceptovat zahrnutí takových dávek do příjmů žadatele o spotřebitelský úvěr, neboť nejde o prostředky, které by bylo možno ke splácení úvěru použít. Už samotný fakt, že jsou osobě poskytovány příspěvky státní sociální podpory a jiné dávky tak svědčí o takové její finanční situaci, pro kterou zřejmě nebude schopna spotřebitelský úvěr řádně splácet, tedy by takové osobě poskytovatel úvěru, který je profesionálem, neměl úvěr vůbec poskytnout. Pokud jde o částky výdajů žalované, tak v dřívější kartě jsou u ní uvedeny náklady na nájemné/inkaso [částka], a v pozdější kartě jsou tytéž výdaje jen ve výši [částka]. Snížení nákladů na bydlení na ve stejném bytě v období pouhých několika měsíců se přitom vymyká běžné lidské zkušenosti, která spíše svědčí pro to, že se výdaje kontinuálně zvyšují, než aby se náhle snížily. Pokud pak byl dřívější údaj o výdajích na bydlení pouze odhadnut a ničím nepodložen, svědčí to o nedostatečně profesionálním přístupu žalobce (právního předchůdce žalobce), který má povinnost zjistit řádně všechny rozhodné údaje. Neobjasněno pak zůstává také vynechání ostatních výdajů ve výši [částka] měsíčně z pozdější karty, kde je místo toho uvedena měsíční splátka úvěru u právního předchůdce žalobce. K výdajům je pak nutno uvést, že výdaje ve výši toliko [částka] se nezdají objektivně správné pro pětičlennou rodinu se třemi dětmi, přičemž tyto výdaje nejsou nijak doloženy. Právní předchůdce žalobce tedy nepostupoval s náležitou péčí a údaje uvedené v obou kartách (zvláště při jejich vzájemném srovnání) jsou nekonkrétní, rozporuplné, ničím nepodložené a tudíž nevěrohodné. Soud tedy uzavírá, že žalobce v řízení ničím neprokázal, že by při poskytování zápůjček zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalované s řádnou, natož s odbornou péčí. Nesplnění této povinnosti má podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. za následek absolutní neplatnost smlouvy. Na základě neplatné smlouvy nelze žalobci žalobou uplatněný nárok přiznat.

13. Pro úplnost soud zdůrazňuje, že smlouvy jsou také neplatné pro nepřiměřeně vysoké souhrnné poplatky, které představují u smlouvy ze dne [datum] celkem 59,1 % jistiny zápůjčky a u smlouvy ze dne [datum] celkem 74 % jistiny zápůjčky, ostatně jako v dalších obdobných sporech žalobce. Tyto souhrnné poplatky nemají jakékoliv ekonomické odůvodnění a jejich výše je stanovena procentuálně pouze z výše poskytovaného úvěru. Nepřiměřeně vysoké poplatky jsou v rozporu s dobrými mravy, žalobce jimi obchází ustanovení § 2390 o. z. o odměně za poskytnutí zápůjčky v podobě úroků, a bez tohoto souhrnného poplatku by právní předchůdce žalobce žalované finanční prostředky neposkytl a smlouvu neuzavřel, což má za důsledek absolutní neplatnost smlouvy také podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 a 2, § 576 a § 580 o. z., k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti podle § 588 o. z.

14. Pokud pak jde o sjednané životní pojištění obsažené v obou smlouvách, tak žalobce k žalobě vůbec nepřipojil listiny s životním pojištěním související, na které je ve smlouvách učiněn odkaz. Soud proto vůbec nemohl posoudit podmínky tohoto ujednání a může se jen domnívat, zda jde o skutečně sjednané životní pojištění, nebo zda jde jen o další poplatek sjednaný tak, aby zakryl skutečnou funkci„ ceny peněz“, kterou podle zákona tvoří úrok.

15. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění bez platných závazků, které si musí smluvní strany podle § [číslo] odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. vzájemně vrátit.

16. Soud provedl zaúčtování vzájemných plnění z úřední povinnosti. Při rozhodování o rozsahu vzájemného plnění obou účastníků soud totiž vyšel ze základních principů, na nichž stojí občanský zákoník, a to z § 2 odst. 1 o. z. podle něhož musí být každé ustanovení o. z. vykládáno jenom ve shodě s LZPS, s ústavním pořádkem a se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, z § 6 odst. 2 o. z., podle něhož nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu nebo stavu, který vyvolal, ze zásad na ochranu spotřebitelů, že při interpretaci a aplikaci zákonných ustanovení, která upravují spotřebitelské vztahy, musí obecné soudy respektovat ústavní princip ochrany slabší strany, plynoucí z principu rovnosti vyjádřeného v čl. 1 LZPS a zahrnující i princip ochrany spotřebitele, a promítnout jej do svých úvah a posouzení a připouští-li pak zákonná ustanovení vícero možných výkladových řešení, je ústavně konformní takový výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější (viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2063/17 ze dne [datum]) a přihlédl k principu, že je neakceptovatelné, aby se soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (viz nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne [datum], III. ÚS 4084/12 ze dne [datum]). Současně soud přihlédl i k vývoji judikatury ESLP směřující k čím dál větší ochraně spotřebitelů před nepoctivými a nekalými praktikami nebankovních subjektů.

17. S ohledem na to, že absolutní neplatnost sporných smluv způsobil právní předchůdce žalobce, potažmo žalobce tím, že nerespektoval zákonem mu uložené povinnosti a jeho jednání bylo také v rozporu s dobrými mravy, nesmí podle § 6 odst. 2 o. z. těžit z protiprávního stavu, který sám vyvolal, a to ani v podobě případně neuskutečněného zaúčtování plnění dlužníkem podle § 2993 o. z. Právě na nečinnost a apatii dlužníků při obraně svých práv, vyvěrající často z finanční bezvýchodnosti a právní i finanční negramotnosti nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů spoléhají. Pokud by soud ignoroval výše uvedené principy na ochranu spotřebitelů a lpěl by na bezduché mechanické aplikaci ustanovení § 2993 o. z. (tj. na provádění započítávání pouze na návrh spotřebitele), věřiteli by se fakticky přiznávaly i částky, na které by jinak neměl právní nárok. Šlo by o částky, které spotřebitel již zaplatil a které si sám věřitel započítal právě na sjednané úroky, úroky na navýšení jistiny, úroky z prodlení, poplatky, smluvní pokuty apod., na které nemá zákonný nárok. Tímto formalistickým postupem by se tak věřiteli ve skutečnosti přiznávalo více, než na co by měl právo podle § 2991 o. z. a na jeho straně by pak vznikalo bezdůvodné obohacení na úkor spotřebitele, které by měl zase spotřebiteli vrátit. Soud by tak napomáhal žalobci těžit z protiprávního stavu, který sám vyvolal, a docházelo by ke vzniku další nespravedlnosti legalizované soudem, což je v příkrém rozporu s § 2 odst. 1 o. z., s § 6 odst. 2 o. z. a se smyslem právní úpravy na ochranu spotřebitele. Soud je přesvědčen, že aby bylo možno dodržet smysl úpravy na ochranu spotřebitele a smysl ustanovení § 2991 a § 2993 o. z., musí soud provádět započítávání vzájemných plnění z úřední povinnosti, aby k těmto absurdním situacím nemohlo docházet.

18. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] částku [částka], na kterou mu žalovaná dosud vrátila částku [částka]. Na základě další absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku [částka], na kterou mu žalovaná dosud vrátila částku [částka]. Žalovaná tak z obou neplatných smluv dluží žalobci částku [částka] (tj. [částka] z první smlouvy a [částka] z druhé smlouvy).

19. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku podle § [číslo] odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. uložil žalované povinnost vydat žalobci dlužnou částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalovanou zavázal k úhradě zákonného úroku z prodlení od [datum], neboť právě od tohoto dne se zákonného úroku z prodlení domáhal žalobce.

20. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úrok, poplatek za administrativní činnost, poplatek za hotovostní inkaso splátek, poplatek za životní pojištění i zákonný úrok z prodlení) požadované na základě absolutně neplatných smluv o půjčce (zápůjčce).

21. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení měla žalovaná větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.