16 C 312/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o 64 625,37 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to je v celém rozsahu, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce po žalované (dále také spotřebitel) domáhal zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy ze dne datum poskytl žalované spotřebitelský úvěr až do výše úvěrového limitu částka, který se žalovaná zavázala žalobci vrátit se sjednanými poplatky i se sjednanou úrokovou sazbou 0,933 % denně, což je sazba 340,5 % ročně, a při RPSN 1422,87 %, dohodnutým způsobem. Žalovaná ale sjednané úvěrové podmínky nesplnila a na poskytnutý úvěr vrátila žalobci pouze částku částka. Žalobce se nyní po žalované domáhá zaplacení zbývající neuhrazené úvěrové jistiny spolu s poplatky smluvními pokutami i smluvními i zákonnými úroky z prodlení.

2. Žalovaná namítala, že od žalobce obdržela pouze částku částka a že mu následně uhradila částku částka. Současně namítala, že žalobce neprováděl její úvěruschopnost a že smlouva je také v rozporu s dobrými mravy.

3. V průběhu řízení soud vyzval žalobce k předložení konkrétních důkazů vztahujících se k provádění úvěruschopnosti žalovaného spotřebitele žalobcem před uzavřením sporné smlouvy. Žalobce ale přes výzvu soudu požadované konkrétní důkazy v tomto směru nepředložil ani je neoznačil.

4. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

5. Ve vztahu k tvrzenému závazkovému vztahu mezi účastníky soud z písemné smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne datum č. hodnota ve znění Všeobecných obchodních podmínek a Sazebníku zjistil, že na smlouvě se nenachází vlastoruční ani elektronický podpis za žalobce jako poskytovatele úvěru, pouze strojová parafa „K“, která však není podpisem. Žalovaná smlouvu nepodepsala vlastoručně ani elektronicky. Podle smlouvy se měl žalobce zavázat poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše částky částka, který se žalovaná měla zavázat žalobci vrátit spolu se sjednanou úrokovou sazbou 0,933 % denně, což je sazba 340,5 % ročně, a při RPSN 1422,87 %, nejpozději do dne datum. Formuláře o souhlasu se zpracováním osobních údajů a o popisu základních vlastností spotřebitelského úvěru nebyly vyplněny ani nebyly žalovanou podepsány.

6. Pokud jde o vzájemné plnění, z doplněného žalobního návrhu a z přehledu bankovních transakcí zjistil, že žalobce ve skutečnosti poskytl žalované dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka, celkem částku částka, nic více. Pokud jde o plnění žalované, soud z žalobního tvrzení žalobce ze dne datum a z výpisu z běžného účtu žalované zjistil, že žalovaná žalobci na úvěrový dluh zaplatila částku částka, tedy více, než obdržela.

7. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením sporné smlouvy, soud z interních podkladů žalobce – formulářů o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, o obecných principech posuzování a filozofii žalobce a o identifikovaných příjmech, pouze zjistil, že žalovaná měla mít údajně příjmy ve výši částka, což však nebylo žádnými věrohodnými podklady doloženo. Z uvedených listin rovněž vyplynulo, že se žalobce vůbec nezabýval reálnými pravidelnými měsíčními výdaji žalované na jídlo, ošacení, bydlení, dopravu, mobil, internet apod. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že se žalobce o reálné příjmy ani výdaje žalované vůbec nezajímal, nezjišťoval je ani neověřoval a již z tohoto důvodu nemohl vůbec posuzovat úvěruschopnost žalované. Žalobce evidentně porušil ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. a bylo mu zjevně zcela jedno, zda žalovaná úvěr vrátí či nikoliv.

8. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských neúčelových zápůjček (úvěrů) v době uzavírání sporné smlouvy v březnu 2024 soud z vyjádření bankovních domů zjistil, že právnická osoba. poskytovala v té době obdobné spotřebitelské úvěry za roční úrokovou sazbu 21,99 %, Raiffeisen Bank a.s. za roční úrokovou sazbu 21,9 % a právnická osoba. za roční úrokovou sazbu 16,6 %. Průměrná roční úroková sazba těchto bankovních domů činila v rozhodném období zaokrouhleně 20 %.

9. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.

10. Žalobce neprokázal, že dne datum (ani jindy) uzavřel s žalovanou platnou písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ani podle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. v platném znění. Žalobcem předložená písemná smlouva neobsahuje v rozporu s § 561 a § 562 o.z. žádný vlastoruční ani elektronický podpis zástupce žalobce ani žalované.

11. I v případě, že by byla smlouva o úvěru žalobcem a žalovanou řádně podepsána, byla by podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stejně absolutně neplatná, neboť žalobce konkrétně netvrdil a žádnými důkazy neprokázal, že splnil povinnost uloženou mu v § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. zjistit, ověřit a posoudit příjmy a výdaje žalované, a v této souvislosti posoudit schopnost žalované poskytnutý úvěr bez větších problémů žalobci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Splnění této zákonné podmínky žalobcem musí soud zjišťovat z úřední povinnosti. Žalobce žádné konkrétní důkazy k prokázání zjišťování, ověřování a posuzování příjmů a výdajů žalované, bez nichž nelze úvěruschopnost posoudit, soudu nepředložil.

12. Výše uvedená smlouva o úvěru by byla rovněž absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 o.z., neboť nepřiměřeně vysoká úroková sazba 340,5 % mnohonásobně překračuje obecnou úrokovou sazbu bankovních ústavů ve výši 20 %, zaokrouhleně celkem hodnota x.

13. Poněvadž žalobce v řízení neprokázal existenci platně uzavřené smlouvy o úvěru ze dne datum ve smyslu § 2395 o.z. ani podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., plnění, které si strany vzájemně poskytly, pak představuje plnění bez platného závazku podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z., viz rozsudek NS ČR spisová značka ze dne datum).

14. V řízení bylo prokázáno, že na základě nepodepsané nebo absolutně neplatné smlouvy o úvěru podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. předchůdce poskytl žalované částku částka a že žalovaná žalobci vrátila celkem částku částka, tedy více, než byla její zákonná povinnost.

15. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl (odstavec I. výroku rozsudku).

16. Žalovaná měla ve sporu plný úspěch, proto podle jeho výsledku je žalobce ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka, která představuje účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) , d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od datum náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ve věci a účast při jednání soudu) ve výši částka za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 5. cit. vyhl., to znamená za 3 úkony právní služby celkem částka, dále paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 cit. vyhl. ve výši 3 x částka, t.j. celkem částka, cestovné podle § 13 odst. 1 cit vyhl. ve výši částka, ztráta času podle § 14 odst. 3 cit. vyhl. za 4 půlhodiny á částka ve výši částka, vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši částka. Celkové náklady řízení žalované činí částku částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.