16 C 318/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalované zaplacení další částky ve výši částka se zákonnými úroky z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%, zákonnými úroky z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%, zákonnými úroky z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%, zákonnými úroky z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%, zákonnými úroky z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%, zákonnými úroky z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,50%, zákonnými úroky z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,00%, zákonnými úroky z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,75%, zákonnými úroky z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 9,00% zákonnými úroky z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a další částky ve výši částka, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce právnická osoba (dále jen právní předchůdce) uzavřel dne datum s žalovanou smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytl žalované částku částka, kterou žalovaná převzala a zavázala se ji vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, celkem částku částka, formou 52 týdenních splátek po částka (tj. částka měsíčně). Žalovaná splátky neplatila řádně a včas, proto smlouva zanikla uplynutím času ke dni datum. Žalovaná předchůdci žalobce uhradila pouze částku částka. Žalobce se domáhá úhrady nesplacené jistiny půjčky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši částka za dobu od datum do datum. Na základě smlouvy ze dne datum byla pohledávka postoupena z právního předchůdce na tzv. přechodného věřitele Secapital S.ar.l. a na základě další smlouvy ze dne datum byla sporná pohledávka postoupena na nynějšího žalobce. V podání ze dne datum žalobce popsal, jak jeho právní předchůdce ověřoval schopnost žalované poskytnutou půjčku věřiteli vrátit a poukázal na zákaznickou kartu společnosti právnická osoba, kterou však nepředložil.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a přestože sporná pohledávka je podle obsahu žaloby zjevně dlouhodobě promlčena, žalovaná žádnou námitku promlčení nevznesla, proto soud nemohl k promlčení pohledávky přihlédnout. Žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti), tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Žalobce je právnickou osobou mající sídlo na území Malty, tj. v členském státu Evropské unie. Žalovaná je občankou České republiky (rovněž členského státu Evropské unie), na jejímž území má bydliště. Příslušnost (pravomoc) českých soudů k projednání a rozhodnutí sporu o spotřebitelskou půjčku pak vyplývá z kapitoly II., oddílu 4 článku 17, odstavec 1 písm. b) a článku 18 odstavec 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I. bis), podle něhož jedná-li se o půjčku, smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Poněvadž žalovaná má bydliště na území České republiky, jsou k projednání sporné věci příslušné (pravomocné) české soudy a vztahy mezi účastníky se řídí českým hmotným právem.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že písemnou smlouvou o půjčce ve znění smluvních podmínek, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovanou datum na základě občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 321/2001 Sb., poskytl právní předchůdce žalobce žalované půjčku ve výši částka za souhrnný poplatek ve výši částka, jíž se žalovaná zavázala splácet v celkové výši částka v 52 týdenních splátkách po částka (t.j. ve výši částka měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná 7. den od data uzavření smlouvy. V čl. 8 smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě, že žalovaná včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé půjčky včetně souhrnného poplatku. Skutečnost, že žalovaná obdržela od předchůdce žalobce částku částka, nikdo v řízení nezpochybňoval.

5. Přestože žalobce ve svém podání ze dne datum tvrdil, jak jeho předchůdce zjišťoval údaje o příjmech a výdajích žadatelky z vyplněné zákaznické karty a tyto údaje ověřoval, nepředložil soudu žádnou řádně vyplněnou, datovanou a podepsanou zákaznickou kartu. V řízení tak nebylo prokázáno, že by předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy o půjčce vůbec zjišťoval příjmové a výdajové poměry žalované a s běžnou profesionální opatrností poskytovatele finančních prostředků posuzoval, zda je žalovaná vůbec schopna poskytnutou půjčku věřiteli reálně splácet či vůbec vrátit.

6. V řízení nebylo žádným důkazem prokázáno, že by žalovaná v průběhu řízení spornou dlužnou částku, byť částečně, žalobci uhradila. Z obsahu žaloby pouze bylo zjištěno, že před jejím podáním uhradila žalovaná žalobci (nebo předchůdci) na sporný dluh celkem částku ve výši částka, kterou si žalobce započetl na neuhrazený„ souhrnný poplatek“. Tyto tvrzené skutečnosti žalovaná rovněž nezpochybňovala. Dopisem ze dne datum oznámil právní předchůdce žalobce postoupení pohledávky na dalšího věřitele Secapital S.a.r.l. podle smlouvy ze dne datum a dalším oznámením ze dne datum postoupení pohledávky na nynějšího žalobce podle smlouvy ze dne datum. Nebylo prokázáno, že by žalovaná na písemnou předžalobní výzvu žalobce ze dne datum reagovala.

7. Pokud jde o vztah mezi právními nástupci původního věřitele, tak z úřední činnosti (ze sp. zn. 16 C 276/2019) je soudu známo, že podle výpisu z obchodního rejstříku společností v Lucemburku právnická osoba S. á r.l. se sídlem adresa, rue jméno příjmení byla založena datum jako společnost s ručením omezeným a společníky této společnosti jsou právnická osoba číslo a příjmení jméno číslo se sídlem Wroclaw. Podle výpisu žalobce právnická osoba, reg. č. C číslo z obchodního rejstříku Malty společnost byla zaregistrována dne datum a z celkem číslo + 1 vydaných akcií vlastní polská právnická osoba příjmení jméno se sídlem Wroclaw Polsko celkem číslo vydaných akcií a další právnická osoba Polska SP Wroclaw Polsko vlastní 1 vydanou akcii. Obě společnosti jsou majetkově propojeny a polská právnická osoba S.A. ovládá jak právnická osoba, tak i Secapital S. á r.l. Lucemburk.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům.

9. Předně soud konstatuje, že ke dni datum vstoupil v účinnost občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), na základě jehož ustanovení § 3080 bod 1 byl zrušen zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.). Na základě § číslo odst. 3 a § 3030 o.z. soud se při posuzování právních poměrů vzniklých mezi účastníky řídil dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. a zákonem č. 321/2001 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce, přitom vzniklá práva i povinnosti mezi účastníky posuzoval prizmatem ustanovení části první hlavy I. o.z.

10. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. 40/1964 Sb. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

11. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. 40/1964 Sb. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

12. Podle § 451 obč. zák. 40/1964 Sb. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).

13. Podle § 457 obč. zák. 40/1964 Sb. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

14. Podle § 657 obč. zák. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

15. Podle § 6 zákona č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

16. Podle § 6 odst. 1 o.z. č. 89/2012 Sb. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

17. Podle § 6 odst. 2 o.z. č. 89/2012 Sb. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního vztahu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

18. Soud konstatuje, že smlouva o půjčce je smlouvou reálnou (musí dojít k předání dohodnutých peněz dlužníku), má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a požívá ochrany podle § 52 až § 57 obč. zák. a podle zákona č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru.

19. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o poskytnutí půjčky ve výši částka za souhrnný poplatek ve výši částka, t.j. celkem částky částka, kterou se žalovaná zavázala splácet v 52 týdenních splátkách po částka, což činí za měsíc celkem částku částka. Žalobce v řízení ale ničím neprokázal, že před uzavřením smlouvy zjišťoval a posuzoval, zda žalovaná bude vůbec schopna poskytnutou půjčku věřiteli dohodnutým způsobem řádně splácet. Přitom mezi základní povinnosti (a to nikoliv odborné) poskytovatelů půjček a úvěrů přece patří povinnost zabývat se reálnou návratností poskytovaných peněz a za tím účelem si zjistit všechny potřebné informace. Takto běžně postupuje řádný hospodář a tato péče a starost je podstatou poskytování půjček a úvěrů, je samotnou podstatou smluvního vztahu a je také smyslem právní úpravy o půjčkách a úvěrech.

20. Pokud se však poskytovatel peněžních prostředků vůbec nezajímá ani nestará o jejich reálnou návratnost a nezjišťuje si ani elementární informace o solventnosti dlužníka ani je vůbec neověřuje, dopouští se buď nezodpovědného poskytování peněžních prostředků nebo také úmyslného postupu, jehož smyslem je především snaha o čerpání nepřiměřeně vysokých smluvních zajišťovacích institutů a poškozování samotných spotřebitelů.

21. Je rovněž obecnou skutečností, že existuje řada poskytovatelů finančních prostředků, jejichž skutečným úmyslem je poskytování peněz těm spotřebitelům, o nichž sami poskytovatelé předpokládají, že pro jejich nemajetné poměry nebudou moci dohodnuté splátky dlouhodobě hradit, a že stěžejním příjmem poskytovatelů nebude splácená jistina půjčky či úvěru a obecně přiměřené úroky, nýbrž že jejich stěžejní příjem bude z nepřiměřeně sjednaných zajišťovacích institutů, to je ze sjednaných nepřiměřeně vysokých sazeb úroků, nepřiměřené vysokých a nadbytečných poplatků a nepřiměřeně vysokých a nadbytečných smluvních pokut. Takové jednání je ale v rozporu se samotnou podstatou smlouvy o půjčce či úvěru, je v rozporu s dobrými mravy, nemůže požívat právní ochrany a takto uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné od samého počátku.

22. Soud projednávanou věc uzavírá s tím, že žalobce v řízení ničím neprokázal, že by se jeho právní předchůdce při poskytování půjčky dne datum snažil s běžnou péčí řádného hospodáře zjistit a posoudit reálnou návratnost poskytovaných peněžních prostředků od žalované. Z dohodnutého souhrnného poplatku v celkové výši částka za poskytnutí půjčky částka (poplatek představuje cca 66 % jistiny půjčky), obdobně jako v jiných půjčkách poskytovaných jiným spotřebitelům, a nelze ani reálně zjistit, co vlastně představuje a z jakých nákladových položek sestává. Poplatek sám o sobě je ve vztahu k jistině půjčky nepřiměřeně vysoký. Z uvedeného je zřejmé, že se v projednávané věci jedná právě o případ, kdy předchůdce žalobce jako věřitel poskytl půjčku osobě, u níž mohl předpokládat, že ji nebude řádně splácet a že jako věřitel bude mít příjem především ze sjednaného nepřiměřeného zajištění v podobě tzv. souhrnného poplatku. Smlouva o půjčce ze dne datum obchází zákon a je v rozporu se smyslem ustanovení § 657 obč. zák. č. 40/1964 Sb. upravujícím půjčky a současně s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku a § 6 odst. 1 a 2 o.z. Smlouva je tedy podle § 39 obč. zák. č. 40/1964 Sb. a také podle § 1 odst. 2 a § 6 a § 8 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (za použití ustanovení § číslo) absolutně neplatná s účinky ex tunc a nemůže požívat právní ochrany. Neplatnost smlouvy zavinil svým liknavým, nezodpovědným případně úmyslným přístupem samotný předchůdce žalobce.

23. Soud uzavřel, že na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce ze dne datum nelze žalobci požadované nároky přiznat.

24. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění z neplatné smlouvy, které si musí smluvní strany podle § 457 obč. zák. vzájemně vrátit.

25. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce ze dne datum částku částka a že žalovaná vrátila předchůdci žalobce pouze částku ve výši částka. Soud proto podle § 451 a § 457 obč. zák. č. 40/1964 Sb. uložil žalované povinnost vydat žalobci zbývající dlužnou částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne datum do zaplacení (odstavec I. výroku rozsudku).

26. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (část jistiny, smluvní úrok, poplatek za administrativní činnost i zákonný úrok z prodlení) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce. (odstavec II. výroku rozsudku).

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení měla větší procesní úspěšnost žalovaná, které však podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.