16 C 318/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalované zaplacení další částky ve výši [částka] se zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,50%, zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,00%, zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,75%, zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 9,00% zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a další částky ve výši [částka], se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce) uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl žalované částku [částka], kterou žalovaná převzala a zavázala se ji vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], celkem částku [částka], formou 52 týdenních splátek po [částka] (tj. [částka] měsíčně). Žalovaná splátky neplatila řádně a včas, proto smlouva zanikla uplynutím času ke dni [datum]. Žalovaná předchůdci žalobce uhradila pouze částku [částka]. Žalobce se domáhá úhrady nesplacené jistiny půjčky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum]. Na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka postoupena z právního předchůdce na tzv. přechodného věřitele Secapital S.ar.l. a na základě další smlouvy ze dne [datum] byla sporná pohledávka postoupena na nynějšího žalobce. V podání ze dne [datum] žalobce popsal, jak jeho právní předchůdce ověřoval schopnost žalované poskytnutou půjčku věřiteli vrátit a poukázal na zákaznickou kartu společnosti [právnická osoba], kterou však nepředložil.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a přestože sporná pohledávka je podle obsahu žaloby zjevně dlouhodobě promlčena, žalovaná žádnou námitku promlčení nevznesla, proto soud nemohl k promlčení pohledávky přihlédnout. Žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti), tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Žalobce je právnickou osobou mající sídlo na území Malty, tj. v členském státu Evropské unie. Žalovaná je občankou České republiky (rovněž členského státu Evropské unie), na jejímž území má bydliště. Příslušnost (pravomoc) českých soudů k projednání a rozhodnutí sporu o spotřebitelskou půjčku pak vyplývá z kapitoly II., oddílu 4 článku 17, odstavec 1 písm. b) a článku 18 odstavec 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I. bis), podle něhož jedná-li se o půjčku, smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Poněvadž žalovaná má bydliště na území České republiky, jsou k projednání sporné věci příslušné (pravomocné) české soudy a vztahy mezi účastníky se řídí českým hmotným právem.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že písemnou smlouvou o půjčce ve znění smluvních podmínek, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou [datum] na základě občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 321/2001 Sb., poskytl právní předchůdce žalobce žalované půjčku ve výši [částka] za souhrnný poplatek ve výši [částka], jíž se žalovaná zavázala splácet v celkové výši [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka] (t.j. ve výši [částka] měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná 7. den od data uzavření smlouvy. V čl. 8 smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě, že žalovaná včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé půjčky včetně souhrnného poplatku. Skutečnost, že žalovaná obdržela od předchůdce žalobce částku [částka], nikdo v řízení nezpochybňoval.

5. Přestože žalobce ve svém podání ze dne [datum] tvrdil, jak jeho předchůdce zjišťoval údaje o příjmech a výdajích žadatelky z vyplněné zákaznické karty a tyto údaje ověřoval, nepředložil soudu žádnou řádně vyplněnou, datovanou a podepsanou zákaznickou kartu. V řízení tak nebylo prokázáno, že by předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy o půjčce vůbec zjišťoval příjmové a výdajové poměry žalované a s běžnou profesionální opatrností poskytovatele finančních prostředků posuzoval, zda je žalovaná vůbec schopna poskytnutou půjčku věřiteli reálně splácet či vůbec vrátit.

6. V řízení nebylo žádným důkazem prokázáno, že by žalovaná v průběhu řízení spornou dlužnou částku, byť částečně, žalobci uhradila. Z obsahu žaloby pouze bylo zjištěno, že před jejím podáním uhradila žalovaná žalobci (nebo předchůdci) na sporný dluh celkem částku ve výši [částka], kterou si žalobce započetl na neuhrazený„ souhrnný poplatek“. Tyto tvrzené skutečnosti žalovaná rovněž nezpochybňovala. Dopisem ze dne [datum] oznámil právní předchůdce žalobce postoupení pohledávky na dalšího věřitele Secapital S.a.r.l. podle smlouvy ze dne [datum] a dalším oznámením ze dne [datum] postoupení pohledávky na nynějšího žalobce podle smlouvy ze dne [datum]. Nebylo prokázáno, že by žalovaná na písemnou předžalobní výzvu žalobce ze dne [datum] reagovala.

7. Pokud jde o vztah mezi právními nástupci původního věřitele, tak z úřední činnosti (ze sp. zn. 16 C 276/2019) je soudu známo, že podle výpisu z obchodního rejstříku společností v Lucemburku [právnická osoba] S. á r.l. se sídlem [adresa], rue [jméno] [příjmení] byla založena [datum] jako společnost s ručením omezeným a společníky této společnosti jsou [právnická osoba] [číslo] a [příjmení] [jméno] [číslo] se sídlem Wroclaw. Podle výpisu žalobce [právnická osoba], reg. č. C [číslo] z obchodního rejstříku Malty společnost byla zaregistrována dne [datum] a z celkem [číslo] + 1 vydaných akcií vlastní polská [právnická osoba] [příjmení] [jméno] se sídlem Wroclaw Polsko celkem [číslo] vydaných akcií a další [právnická osoba] Polska SP Wroclaw Polsko vlastní 1 vydanou akcii. Obě společnosti jsou majetkově propojeny a polská [právnická osoba] S.A. ovládá jak [právnická osoba], tak i Secapital S. á r.l. Lucemburk.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům.

9. Předně soud konstatuje, že ke dni [datum] vstoupil v účinnost občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), na základě jehož ustanovení § 3080 bod 1 byl zrušen zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.). Na základě § [číslo] odst. 3 a § 3030 o.z. soud se při posuzování právních poměrů vzniklých mezi účastníky řídil dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. a zákonem č. 321/2001 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce, přitom vzniklá práva i povinnosti mezi účastníky posuzoval prizmatem ustanovení části první hlavy I. o.z.

10. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. 40/1964 Sb. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

11. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. 40/1964 Sb. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

12. Podle § 451 obč. zák. 40/1964 Sb. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).

13. Podle § 457 obč. zák. 40/1964 Sb. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

14. Podle § 657 obč. zák. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

15. Podle § 6 zákona č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

16. Podle § 6 odst. 1 o.z. č. 89/2012 Sb. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

17. Podle § 6 odst. 2 o.z. č. 89/2012 Sb. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního vztahu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

18. Soud konstatuje, že smlouva o půjčce je smlouvou reálnou (musí dojít k předání dohodnutých peněz dlužníku), má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a požívá ochrany podle § 52 až § 57 obč. zák. a podle zákona č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru.

19. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí půjčky ve výši [částka] za souhrnný poplatek ve výši [částka], t.j. celkem částky [částka], kterou se žalovaná zavázala splácet v 52 týdenních splátkách po [částka], což činí za měsíc celkem částku [částka]. Žalobce v řízení ale ničím neprokázal, že před uzavřením smlouvy zjišťoval a posuzoval, zda žalovaná bude vůbec schopna poskytnutou půjčku věřiteli dohodnutým způsobem řádně splácet. Přitom mezi základní povinnosti (a to nikoliv odborné) poskytovatelů půjček a úvěrů přece patří povinnost zabývat se reálnou návratností poskytovaných peněz a za tím účelem si zjistit všechny potřebné informace. Takto běžně postupuje řádný hospodář a tato péče a starost je podstatou poskytování půjček a úvěrů, je samotnou podstatou smluvního vztahu a je také smyslem právní úpravy o půjčkách a úvěrech.

20. Pokud se však poskytovatel peněžních prostředků vůbec nezajímá ani nestará o jejich reálnou návratnost a nezjišťuje si ani elementární informace o solventnosti dlužníka ani je vůbec neověřuje, dopouští se buď nezodpovědného poskytování peněžních prostředků nebo také úmyslného postupu, jehož smyslem je především snaha o čerpání nepřiměřeně vysokých smluvních zajišťovacích institutů a poškozování samotných spotřebitelů.

21. Je rovněž obecnou skutečností, že existuje řada poskytovatelů finančních prostředků, jejichž skutečným úmyslem je poskytování peněz těm spotřebitelům, o nichž sami poskytovatelé předpokládají, že pro jejich nemajetné poměry nebudou moci dohodnuté splátky dlouhodobě hradit, a že stěžejním příjmem poskytovatelů nebude splácená jistina půjčky či úvěru a obecně přiměřené úroky, nýbrž že jejich stěžejní příjem bude z nepřiměřeně sjednaných zajišťovacích institutů, to je ze sjednaných nepřiměřeně vysokých sazeb úroků, nepřiměřené vysokých a nadbytečných poplatků a nepřiměřeně vysokých a nadbytečných smluvních pokut. Takové jednání je ale v rozporu se samotnou podstatou smlouvy o půjčce či úvěru, je v rozporu s dobrými mravy, nemůže požívat právní ochrany a takto uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné od samého počátku.

22. Soud projednávanou věc uzavírá s tím, že žalobce v řízení ničím neprokázal, že by se jeho právní předchůdce při poskytování půjčky dne [datum] snažil s běžnou péčí řádného hospodáře zjistit a posoudit reálnou návratnost poskytovaných peněžních prostředků od žalované. Z dohodnutého souhrnného poplatku v celkové výši [částka] za poskytnutí půjčky [částka] (poplatek představuje cca 66 % jistiny půjčky), obdobně jako v jiných půjčkách poskytovaných jiným spotřebitelům, a nelze ani reálně zjistit, co vlastně představuje a z jakých nákladových položek sestává. Poplatek sám o sobě je ve vztahu k jistině půjčky nepřiměřeně vysoký. Z uvedeného je zřejmé, že se v projednávané věci jedná právě o případ, kdy předchůdce žalobce jako věřitel poskytl půjčku osobě, u níž mohl předpokládat, že ji nebude řádně splácet a že jako věřitel bude mít příjem především ze sjednaného nepřiměřeného zajištění v podobě tzv. souhrnného poplatku. Smlouva o půjčce ze dne [datum] obchází zákon a je v rozporu se smyslem ustanovení § 657 obč. zák. č. 40/1964 Sb. upravujícím půjčky a současně s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku a § 6 odst. 1 a 2 o.z. Smlouva je tedy podle § 39 obč. zák. č. 40/1964 Sb. a také podle § 1 odst. 2 a § 6 a § 8 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (za použití ustanovení § [číslo]) absolutně neplatná s účinky ex tunc a nemůže požívat právní ochrany. Neplatnost smlouvy zavinil svým liknavým, nezodpovědným případně úmyslným přístupem samotný předchůdce žalobce.

23. Soud uzavřel, že na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce ze dne [datum] nelze žalobci požadované nároky přiznat.

24. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění z neplatné smlouvy, které si musí smluvní strany podle § 457 obč. zák. vzájemně vrátit.

25. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce ze dne [datum] částku [částka] a že žalovaná vrátila předchůdci žalobce pouze částku ve výši [částka]. Soud proto podle § 451 a § 457 obč. zák. č. 40/1964 Sb. uložil žalované povinnost vydat žalobci zbývající dlužnou částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne [datum] do zaplacení (odstavec I. výroku rozsudku).

26. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (část jistiny, smluvní úrok, poplatek za administrativní činnost i zákonný úrok z prodlení) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce. (odstavec II. výroku rozsudku).

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení měla větší procesní úspěšnost žalovaná, které však podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku).