16 C 323/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalované zaplacení další částky ve výši [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 7,75 %, další částky [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 7,75 %, a další částky [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 7,75 %, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce nebo žalobce) uzavřel s žalovanou ve dnech [datum], [datum] a dne [datum] tři smlouvy o půjčce, jejichž dohodnuté podmínky žalovaná nesplnila, proto žalobci vznikl nárok na zaplacení požadovaného dluhu včetně příslušenství. Pokud jde o první smlouvu o půjčce ze dne [datum], vedenou pod [číslo] označenou jako SOU (souběžná), na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku [částka], kterou žalovaná převzala v hotovosti a zavázala se ji vrátit spolu se souhrnným poplatkem [částka], celkem částku [částka], formou 50 týdenních splátek po [částka] (tj. celkem [částka] měsíčně), přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť na půjčku zaplatila pouze částku [částka]. Žalovaná tak dluží dosud na jistině této půjčky částku [částka] a na dlužném poplatku částku [částka], celkem částku [částka] s příslušenstvím. Pokud jde o druhou smlouvu o půjčce ze dne [datum], vedenou pod [číslo] označenou jako SOU (souběžná), tak na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku [částka], kterou žalovaná převzala v hotovosti a zavázala se ji vrátit spolu se souhrnným poplatkem [částka], celkem částku [částka], formou 54 týdenních splátek po [částka] (tj. celkem [částka] měsíčně), přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť na půjčku uhradila pouze částku [částka]. Žalovaná tak dluží dosud na jistině této půjčky částku [částka] a na dlužném poplatku částku [částka], celkem částku [částka] s příslušenstvím. Pokud jde o třetí smlouvu o půjčce ze dne [datum], vedenou pod [číslo] tak na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku [částka], kterou žalovaná převzala v hotovosti a zavázala se ji vrátit spolu se souhrnným poplatkem [částka], celkem částku [částka], formou 53 týdenních splátek po [částka] (tj. celkem [částka] měsíčně), přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť na půjčku uhradila pouze částku [částka]. Žalovaná tak dluží dosud na jistině této půjčky částku [částka] a na dlužném poplatku částku [částka], celkem částku [částka] s příslušenstvím. Na základě smlouvy ze dne [datum] byly všechny tři sporné pohledávky postoupeny z právního předchůdce na nynějšího žalobce, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a přestože všechny tři sporné pohledávky jsou podle obsahu žaloby zjevně dlouhodobě promlčeny, žalovaná žádnou námitku promlčení nevznesla. Bez formálně vznesené námitky promlčení žalovanou nemohl soud k promlčení pohledávek přihlédnout a pro promlčení žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti), tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Podle první písemné smlouvy o půjčce [číslo] ve znění smluvních podmínek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou dne [datum] na základě občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 321/2001 Sb., poskytl právní předchůdce žalobce žalované půjčku ve výši [částka] za souhrnný poplatek ve výši [částka], jíž se žalovaná zavázala splácet v celkové výši [částka] v 50 týdenních splátkách po [částka] (tj. ve výši [částka] měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná 7. den od data uzavření smlouvy. V čl. 8 smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě, že žalovaná včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé půjčky včetně souhrnného poplatku. Skutečnost, že žalovaná obdržela od předchůdce žalobce částku [částka], nikdo v řízení nezpochybňoval. Žalobce potvrdil, že žalovaná uhradila na poskytnutou půjčku částku [částka]. Tuto skutečnost rovněž v řízení nikdo nezpochybňoval. Podle druhé písemné smlouvy o půjčce [číslo] ve znění smluvních podmínek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou dne [datum] na základě občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 321/2001 Sb., poskytl právní předchůdce žalobce žalované půjčku ve výši [částka] za souhrnný poplatek ve výši [částka], jíž se žalovaná zavázala splácet v celkové výši [částka] v 54 týdenních splátkách po [částka] (tj. ve výši [částka] měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná 7. den od data uzavření smlouvy. V čl. 8 smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě, že žalovaná včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé půjčky včetně souhrnného poplatku. Skutečnost, že žalovaná obdržela od předchůdce žalobce částku [částka], nikdo v řízení nezpochybňoval. Žalobce potvrdil, že žalovaná uhradila na poskytnutou půjčku částku [částka]. Tuto skutečnost rovněž v řízení nikdo nezpochybňoval. Podle třetí písemné smlouvy o půjčce [číslo] ve znění smluvních podmínek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou dne [datum] na základě občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 321/2001 Sb., poskytl právní předchůdce žalobce žalované půjčku ve výši [částka] za souhrnný poplatek ve výši [částka], jíž se žalovaná zavázala splácet v celkové výši [částka] v 53 týdenních splátkách po [částka] (tj. ve výši [částka] měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná 7. den od data uzavření smlouvy. V čl. 8 smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě, že žalovaná včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé půjčky včetně souhrnného poplatku. Skutečnost, že žalovaná obdržela od předchůdce žalobce částku [částka], nikdo v řízení nezpochybňoval. Žalobce potvrdil, že žalovaná uhradila na poskytnutou půjčku částku [částka]. Tuto skutečnost rovněž v řízení nikdo nezpochybňoval. V řízení nebylo ničím prokázáno, že by předchůdce žalobce před uzavřením každé jednotlivé smlouvy ověřoval schopnost žalované poskytované půjčky věřiteli vrátit. Smlouvou ze dne [datum] byly všechny tři sporné pohledávky postoupeny z právního předchůdce na nynějšího žalobce, o čemž žalobce zaslal žalované dopis ze dne [datum] na adresu [adresa] adrese [ulice a číslo] v [obec]. Ničím nebylo prokázáno, že by se oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní výzva ze dne [datum] dostaly do dispozice žalované.

5. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům.

6. Předně soud konstatuje, že ke dni [datum] vstoupil v účinnost občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), na základě jehož ustanovení § 3080 bod 1 byl zrušen zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.). Na základě § [číslo] odst. 3 a § 3030 o.z. soud se při posuzování právních poměrů vzniklých mezi účastníky řídil dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. a zákonem č. 321/2001 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření smluv o půjčkách, přitom vzniklá práva i povinnosti mezi účastníky posuzoval prizmatem ustanovení části první hlavy I. o.z.

7. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. 40/1964 Sb. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

8. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. 40/1964 Sb. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

9. Podle § 451 obč. zák. 40/1964 Sb. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).

10. Podle § 457 obč. zák. 40/1964 Sb. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

11. Podle § 657 obč. zák. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 6 zákona č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

13. Podle § 6 odst. 1 o.z. č. 89/2012 Sb. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

14. Podle § 6 odst. 2 o.z. č. 89/2012 Sb. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního vztahu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

15. Soud konstatuje, že smlouva o půjčce je smlouvou reálnou (musí dojít k předání dohodnutých peněz dlužníku), má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a požívá ochrany podle § 52 až § 57 obč. zák. a podle zákona č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru.

16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí půjčky ve výši [částka] za souhrnný poplatek ve výši [částka], tj. celkem na částku [částka], dne [datum] byla uzavřena další smlouva o poskytnutí půjčky ve výši [částka] za souhrnný poplatek ve výši [částka], tj. celkem na částku [částka] a dále dne [datum] byla uzavřena smlouva o poskytnutí půjčky ve výši [částka] za souhrnný poplatek ve výši [částka], tj. celkem na částku [částka]. Žalobce v řízení ale ničím neprokázal, že před uzavřením všech tří smluv jeho právní předchůdce zjišťoval a posuzoval, zda žalovaná bude vůbec schopna poskytnuté půjčky věřiteli dohodnutým způsobem řádně splácet. Přitom mezi základní povinnosti (a to nikoliv odborné) poskytovatelů půjček a úvěrů přece patří povinnost zabývat se reálnou návratností poskytovaných peněz a za tím účelem si zjistit všechny potřebné informace. Takto běžně postupuje řádný hospodář a tato péče a starost je podstatou poskytování půjček a úvěrů, je samotnou podstatou smluvního vztahu a je také smyslem právní úpravy o půjčkách a úvěrech.

17. Pokud se však poskytovatel peněžních prostředků vůbec nezajímá ani nestará o jejich reálnou návratnost a nezjišťuje si ani elementární informace o solventnosti dlužníka ani je vůbec neověřuje, dopouští se buď nezodpovědného poskytování peněžních prostředků nebo také úmyslného postupu, jehož smyslem je především snaha o čerpání nepřiměřeně vysokých smluvních zajišťovacích institutů a poškozování samotných spotřebitelů.

18. Je obecně známou skutečností, že existuje řada poskytovatelů finančních prostředků, jejichž skutečným úmyslem je poskytování peněz těm spotřebitelům, o nichž sami poskytovatelé předpokládají, že pro jejich nemajetné poměry nebudou moci dohodnuté splátky dlouhodobě hradit, a že stěžejním příjmem poskytovatelů nebude splácená jistina půjčky či úvěru a obecně přiměřené úroky, nýbrž že jejich stěžejní příjem bude z nepřiměřeně sjednaných zajišťovacích institutů, to je ze sjednaných nepřiměřeně vysokých sazeb úroků, nepřiměřené vysokých a nadbytečných poplatků a nepřiměřeně vysokých a nadbytečných smluvních pokut. Takové jednání je ale v rozporu se samotnou podstatou smlouvy o půjčce či úvěru, je v rozporu s dobrými mravy, nemůže požívat právní ochrany a takto uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné od samého počátku.

19. Soud projednávanou věc uzavřel s tím, že žalobce v řízení ničím neprokázal, že by se jeho právní předchůdce při poskytování obou sporných půjček snažil s běžnou péčí řádného hospodáře zjistit a posoudit reálnou návratnost poskytovaných peněžních prostředků od žalované. Z dohodnutého souhrnného poplatku v celkové výši [částka] za poskytnutí půjčky [částka], ze souhrnného poplatku [částka] za poskytnutí půjčky [částka] a ze souhrnného poplatku [částka] za poskytnutí půjčky [částka] je zřejmé, že poplatky představují cca 84 %, 74 % a 70% z jistiny půjček, obdobně jako v jiných půjčkách poskytovaných jiným spotřebitelům. Nelze z nich ani reálně zjistit, co vlastně představují a z jakých nákladových položek sestávají. Poplatky jsou samy o sobě ve vztahu k jistině půjček nepřiměřeně vysoké. Z uvedeného je zřejmé, že se v projednávané věci jedná právě o případ, kdy předchůdce žalobce jako věřitel poskytl půjčky osobě, u níž mohl předpokládat, že je nebude řádně splácet a že jako věřitel bude mít příjem především ze sjednaného nepřiměřeného zajištění v podobě tzv. souhrnného poplatku. Všechny 3 smlouvy o půjčce obcházejí § 658 odst. 1 obč. zák. o odměně za půjčení peněz ve formě smluvených úroků a současně jsou v rozporu s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku a § 6 odst. 1 a 2 o.z. Smlouvy jsou tedy podle § 39 obč. zák. č. 40/1964 Sb. a také podle § 1 odst. 2 a § 6 a § 8 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (za použití ustanovení § [číslo]) absolutně neplatné s účinky ex tunc a nemohou požívat právní ochrany. Neplatnost všech tří smluv zavinil buď svým liknavým a nezodpovědným, nebo také úmyslným postupem samotný předchůdce žalobce.

20. Soud uzavřel, že na základě absolutně neplatných smluv o půjčce nelze žalobci požadované nároky přiznat.

21. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění z neplatných smluv, které si musí smluvní strany podle § 457 obč. zák. vzájemně vrátit.

22. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce ze [datum] částku [částka], z níž žalovaná vrátila pouze částku [částka] a zůstal nedoplatek ve výši [částka]. Podle další absolutně neplatné smlouvy ze dne [datum] poskytl předchůdce žalobce žalované částku [částka], z níž žalovaná vrátila pouze částku [částka] a zůstal nedoplatek [částka]. Podle poslední absolutně neplatné smlouvy ze dne [datum] poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku [částka], kterou mu žalovaná vrátila ve výši [částka] a uhradila tedy více, než byla její zákonná povinnost.

23. Soud proto podle § 451 a § 457 obč. zák. č. 40/1964 Sb. uložil žalované povinnost vydat žalobci zbývající dlužnou částku ve výši [částka] ([částka] + [částka]) se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne [datum] do zaplacení (odstavec I. výroku rozsudku).

24. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní výzva ze dne [datum] byly žalované zasílány na jinou adresu, než se měla žalovaná podle ISZR zdržovat. Ničím nebylo prokázáno, že by se oznámení a výzva dostaly do její dispozice. Do její dispozice se prokazatelně dostala až výzva k úhradě ve formě žaloby, doručená žalované fikcí dne [datum]. Od [datum] se žalovaná ocitla s úhradou dluhu v prodlení a žalobci tak vznikl také nárok na zákonné úroky z prodlení ve výši 8,5% ročně.

25. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (část jistiny, smluvní úrok, poplatek za administrativní činnost i zákonný úrok z prodlení) požadované na základě absolutně neplatných smluv o půjčce (odstavec II. výroku rozsudku).

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení měla větší procesní úspěšnost žalovaná, které však podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku).