16 C 323/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalované zaplacení další částky ve výši částka a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 7,75 %, další částky částka a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 7,75 %, a další částky částka a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 7,75 %, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce právnická osoba (dále jen právní předchůdce nebo žalobce) uzavřel s žalovanou ve dnech datum, datum a dne datum tři smlouvy o půjčce, jejichž dohodnuté podmínky žalovaná nesplnila, proto žalobci vznikl nárok na zaplacení požadovaného dluhu včetně příslušenství. Pokud jde o první smlouvu o půjčce ze dne datum, vedenou pod číslo označenou jako SOU (souběžná), na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku částka, kterou žalovaná převzala v hotovosti a zavázala se ji vrátit spolu se souhrnným poplatkem částka, celkem částku částka, formou 50 týdenních splátek po částka (tj. celkem částka měsíčně), přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť na půjčku zaplatila pouze částku částka. Žalovaná tak dluží dosud na jistině této půjčky částku částka a na dlužném poplatku částku částka, celkem částku částka s příslušenstvím. Pokud jde o druhou smlouvu o půjčce ze dne datum, vedenou pod číslo označenou jako SOU (souběžná), tak na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku částka, kterou žalovaná převzala v hotovosti a zavázala se ji vrátit spolu se souhrnným poplatkem částka, celkem částku částka, formou 54 týdenních splátek po částka (tj. celkem částka měsíčně), přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť na půjčku uhradila pouze částku částka. Žalovaná tak dluží dosud na jistině této půjčky částku částka a na dlužném poplatku částku částka, celkem částku částka s příslušenstvím. Pokud jde o třetí smlouvu o půjčce ze dne datum, vedenou pod číslo tak na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku částka, kterou žalovaná převzala v hotovosti a zavázala se ji vrátit spolu se souhrnným poplatkem částka, celkem částku částka, formou 53 týdenních splátek po částka (tj. celkem částka měsíčně), přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť na půjčku uhradila pouze částku částka. Žalovaná tak dluží dosud na jistině této půjčky částku částka a na dlužném poplatku částku částka, celkem částku částka s příslušenstvím. Na základě smlouvy ze dne datum byly všechny tři sporné pohledávky postoupeny z právního předchůdce na nynějšího žalobce, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a přestože všechny tři sporné pohledávky jsou podle obsahu žaloby zjevně dlouhodobě promlčeny, žalovaná žádnou námitku promlčení nevznesla. Bez formálně vznesené námitky promlčení žalovanou nemohl soud k promlčení pohledávek přihlédnout a pro promlčení žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti), tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Podle první písemné smlouvy o půjčce číslo ve znění smluvních podmínek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovanou dne datum na základě občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 321/2001 Sb., poskytl právní předchůdce žalobce žalované půjčku ve výši částka za souhrnný poplatek ve výši částka, jíž se žalovaná zavázala splácet v celkové výši částka v 50 týdenních splátkách po částka (tj. ve výši částka měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná 7. den od data uzavření smlouvy. V čl. 8 smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě, že žalovaná včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé půjčky včetně souhrnného poplatku. Skutečnost, že žalovaná obdržela od předchůdce žalobce částku částka, nikdo v řízení nezpochybňoval. Žalobce potvrdil, že žalovaná uhradila na poskytnutou půjčku částku částka. Tuto skutečnost rovněž v řízení nikdo nezpochybňoval. Podle druhé písemné smlouvy o půjčce číslo ve znění smluvních podmínek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovanou dne datum na základě občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 321/2001 Sb., poskytl právní předchůdce žalobce žalované půjčku ve výši částka za souhrnný poplatek ve výši částka, jíž se žalovaná zavázala splácet v celkové výši částka v 54 týdenních splátkách po částka (tj. ve výši částka měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná 7. den od data uzavření smlouvy. V čl. 8 smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě, že žalovaná včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé půjčky včetně souhrnného poplatku. Skutečnost, že žalovaná obdržela od předchůdce žalobce částku částka, nikdo v řízení nezpochybňoval. Žalobce potvrdil, že žalovaná uhradila na poskytnutou půjčku částku částka. Tuto skutečnost rovněž v řízení nikdo nezpochybňoval. Podle třetí písemné smlouvy o půjčce číslo ve znění smluvních podmínek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovanou dne datum na základě občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 321/2001 Sb., poskytl právní předchůdce žalobce žalované půjčku ve výši částka za souhrnný poplatek ve výši částka, jíž se žalovaná zavázala splácet v celkové výši částka v 53 týdenních splátkách po částka (tj. ve výši částka měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná 7. den od data uzavření smlouvy. V čl. 8 smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě, že žalovaná včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé půjčky včetně souhrnného poplatku. Skutečnost, že žalovaná obdržela od předchůdce žalobce částku částka, nikdo v řízení nezpochybňoval. Žalobce potvrdil, že žalovaná uhradila na poskytnutou půjčku částku částka. Tuto skutečnost rovněž v řízení nikdo nezpochybňoval. V řízení nebylo ničím prokázáno, že by předchůdce žalobce před uzavřením každé jednotlivé smlouvy ověřoval schopnost žalované poskytované půjčky věřiteli vrátit. Smlouvou ze dne datum byly všechny tři sporné pohledávky postoupeny z právního předchůdce na nynějšího žalobce, o čemž žalobce zaslal žalované dopis ze dne datum na adresu adresa adrese ulice a číslo v obec. Ničím nebylo prokázáno, že by se oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a předžalobní výzva ze dne datum dostaly do dispozice žalované.

5. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům.

6. Předně soud konstatuje, že ke dni datum vstoupil v účinnost občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), na základě jehož ustanovení § 3080 bod 1 byl zrušen zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.). Na základě § číslo odst. 3 a § 3030 o.z. soud se při posuzování právních poměrů vzniklých mezi účastníky řídil dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. a zákonem č. 321/2001 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření smluv o půjčkách, přitom vzniklá práva i povinnosti mezi účastníky posuzoval prizmatem ustanovení části první hlavy I. o.z.

7. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. 40/1964 Sb. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

8. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. 40/1964 Sb. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

9. Podle § 451 obč. zák. 40/1964 Sb. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).

10. Podle § 457 obč. zák. 40/1964 Sb. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

11. Podle § 657 obč. zák. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 6 zákona č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

13. Podle § 6 odst. 1 o.z. č. 89/2012 Sb. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

14. Podle § 6 odst. 2 o.z. č. 89/2012 Sb. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního vztahu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

15. Soud konstatuje, že smlouva o půjčce je smlouvou reálnou (musí dojít k předání dohodnutých peněz dlužníku), má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a požívá ochrany podle § 52 až § 57 obč. zák. a podle zákona č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru.

16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o poskytnutí půjčky ve výši částka za souhrnný poplatek ve výši částka, tj. celkem na částku částka, dne datum byla uzavřena další smlouva o poskytnutí půjčky ve výši částka za souhrnný poplatek ve výši částka, tj. celkem na částku částka a dále dne datum byla uzavřena smlouva o poskytnutí půjčky ve výši částka za souhrnný poplatek ve výši částka, tj. celkem na částku částka. Žalobce v řízení ale ničím neprokázal, že před uzavřením všech tří smluv jeho právní předchůdce zjišťoval a posuzoval, zda žalovaná bude vůbec schopna poskytnuté půjčky věřiteli dohodnutým způsobem řádně splácet. Přitom mezi základní povinnosti (a to nikoliv odborné) poskytovatelů půjček a úvěrů přece patří povinnost zabývat se reálnou návratností poskytovaných peněz a za tím účelem si zjistit všechny potřebné informace. Takto běžně postupuje řádný hospodář a tato péče a starost je podstatou poskytování půjček a úvěrů, je samotnou podstatou smluvního vztahu a je také smyslem právní úpravy o půjčkách a úvěrech.

17. Pokud se však poskytovatel peněžních prostředků vůbec nezajímá ani nestará o jejich reálnou návratnost a nezjišťuje si ani elementární informace o solventnosti dlužníka ani je vůbec neověřuje, dopouští se buď nezodpovědného poskytování peněžních prostředků nebo také úmyslného postupu, jehož smyslem je především snaha o čerpání nepřiměřeně vysokých smluvních zajišťovacích institutů a poškozování samotných spotřebitelů.

18. Je obecně známou skutečností, že existuje řada poskytovatelů finančních prostředků, jejichž skutečným úmyslem je poskytování peněz těm spotřebitelům, o nichž sami poskytovatelé předpokládají, že pro jejich nemajetné poměry nebudou moci dohodnuté splátky dlouhodobě hradit, a že stěžejním příjmem poskytovatelů nebude splácená jistina půjčky či úvěru a obecně přiměřené úroky, nýbrž že jejich stěžejní příjem bude z nepřiměřeně sjednaných zajišťovacích institutů, to je ze sjednaných nepřiměřeně vysokých sazeb úroků, nepřiměřené vysokých a nadbytečných poplatků a nepřiměřeně vysokých a nadbytečných smluvních pokut. Takové jednání je ale v rozporu se samotnou podstatou smlouvy o půjčce či úvěru, je v rozporu s dobrými mravy, nemůže požívat právní ochrany a takto uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné od samého počátku.

19. Soud projednávanou věc uzavřel s tím, že žalobce v řízení ničím neprokázal, že by se jeho právní předchůdce při poskytování obou sporných půjček snažil s běžnou péčí řádného hospodáře zjistit a posoudit reálnou návratnost poskytovaných peněžních prostředků od žalované. Z dohodnutého souhrnného poplatku v celkové výši částka za poskytnutí půjčky částka, ze souhrnného poplatku částka za poskytnutí půjčky částka a ze souhrnného poplatku částka za poskytnutí půjčky částka je zřejmé, že poplatky představují cca 84 %, 74 % a 70% z jistiny půjček, obdobně jako v jiných půjčkách poskytovaných jiným spotřebitelům. Nelze z nich ani reálně zjistit, co vlastně představují a z jakých nákladových položek sestávají. Poplatky jsou samy o sobě ve vztahu k jistině půjček nepřiměřeně vysoké. Z uvedeného je zřejmé, že se v projednávané věci jedná právě o případ, kdy předchůdce žalobce jako věřitel poskytl půjčky osobě, u níž mohl předpokládat, že je nebude řádně splácet a že jako věřitel bude mít příjem především ze sjednaného nepřiměřeného zajištění v podobě tzv. souhrnného poplatku. Všechny 3 smlouvy o půjčce obcházejí § 658 odst. 1 obč. zák. o odměně za půjčení peněz ve formě smluvených úroků a současně jsou v rozporu s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku a § 6 odst. 1 a 2 o.z. Smlouvy jsou tedy podle § 39 obč. zák. č. 40/1964 Sb. a také podle § 1 odst. 2 a § 6 a § 8 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (za použití ustanovení § číslo) absolutně neplatné s účinky ex tunc a nemohou požívat právní ochrany. Neplatnost všech tří smluv zavinil buď svým liknavým a nezodpovědným, nebo také úmyslným postupem samotný předchůdce žalobce.

20. Soud uzavřel, že na základě absolutně neplatných smluv o půjčce nelze žalobci požadované nároky přiznat.

21. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění z neplatných smluv, které si musí smluvní strany podle § 457 obč. zák. vzájemně vrátit.

22. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce ze datum částku částka, z níž žalovaná vrátila pouze částku částka a zůstal nedoplatek ve výši částka. Podle další absolutně neplatné smlouvy ze dne datum poskytl předchůdce žalobce žalované částku částka, z níž žalovaná vrátila pouze částku částka a zůstal nedoplatek částka. Podle poslední absolutně neplatné smlouvy ze dne datum poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku částka, kterou mu žalovaná vrátila ve výši částka a uhradila tedy více, než byla její zákonná povinnost.

23. Soud proto podle § 451 a § 457 obč. zák. č. 40/1964 Sb. uložil žalované povinnost vydat žalobci zbývající dlužnou částku ve výši částka (částka + částka) se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne datum do zaplacení (odstavec I. výroku rozsudku).

24. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a předžalobní výzva ze dne datum byly žalované zasílány na jinou adresu, než se měla žalovaná podle ISZR zdržovat. Ničím nebylo prokázáno, že by se oznámení a výzva dostaly do její dispozice. Do její dispozice se prokazatelně dostala až výzva k úhradě ve formě žaloby, doručená žalované fikcí dne datum. Od datum se žalovaná ocitla s úhradou dluhu v prodlení a žalobci tak vznikl také nárok na zákonné úroky z prodlení ve výši 8,5% ročně.

25. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (část jistiny, smluvní úrok, poplatek za administrativní činnost i zákonný úrok z prodlení) požadované na základě absolutně neplatných smluv o půjčce (odstavec II. výroku rozsudku).

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení měla větší procesní úspěšnost žalovaná, které však podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.