16 C 338/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení další částky ve výši částka a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce právnická osoba (dále jen právní předchůdce nebo žalobce) uzavřel s žalovaným ve dnech datum a datum dvě smlouvy o půjčce, jejichž dohodnuté podmínky žalovaný nesplnil, proto žalobci vznikl nárok na zaplacení požadovaného dluhu včetně příslušenství. Pokud jde o první smlouvu o půjčce ze dne datum, vedenou pod číslo tak na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku částka, kterou žalovaný převzal v hotovosti a zavázal se ji vrátit spolu se souhrnným poplatkem částka, celkem částku částka, formou 53 týdenních splátek po částka (t.j. celkem částka měsíčně), přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť na půjčku ničeho neuhradil. Žalovaný tak dluží dosud na jistině této půjčky částku částka a na dlužném poplatku částku částka, celkem částku částka s příslušenstvím. Pokud jde o druhou smlouvu o půjčce ze dne datum, vedenou pod číslo tak na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku částka, kterou žalovaný převzal v hotovosti a zavázal se ji vrátit spolu se souhrnným poplatkem částka, celkem částku částka, formou 40 týdenních splátek po částka (t.j. celkem částka měsíčně), přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť na půjčku uhradil pouze částku částka. Žalovaný tak dluží dosud na jistině této půjčky částku částka a na dlužném poplatku částku částka, celkem částku částka s příslušenstvím. Na základě smlouvy ze dne datum byly obě sporné pohledávky postoupeny z právního předchůdce na nynějšího žalobce, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne datum 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a přestože sporná pohledávka je podle obsahu žaloby zjevně dlouhodobě promlčena, žalovaný žádnou námitku promlčení nevznesl. Bez formálně vznesené námitky promlčení žalovaným nemohl soud k promlčení pohledávky přihlédnout a pro promlčení žalobu zamítnout. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti), tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Podle první písemné smlouvy o půjčce číslo ve znění smluvních podmínek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným dne datum na základě občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 321/2001 Sb., poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému půjčku ve výši částka za souhrnný poplatek ve výši částka, jíž se žalovaný zavázal splácet v celkové výši částka v 53 týdenních splátkách po částka (t.j. ve výši částka měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná 7. den od data uzavření smlouvy. V čl. 8 smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě, že žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé půjčky včetně souhrnného poplatku. Skutečnost, že žalovaný obdržel od předchůdce žalobce částku částka, nikdo v řízení nezpochybňoval. V řízení nebylo žádným důkazem prokázáno, že by žalovaný v průběhu řízení spornou dlužnou částku byť částečně žalobci uhradil. Podle druhé písemné smlouvy o půjčce číslo ve znění smluvních podmínek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným dne datum na základě občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 321/2001 Sb., poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému půjčku ve výši částka za souhrnný poplatek ve výši částka, jíž se žalovaný zavázal splácet v celkové výši částka v 40 týdenních splátkách po částka (t.j. ve výši částka měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná 7. den od data uzavření smlouvy. V čl. 8 smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě, že žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé půjčky včetně souhrnného poplatku. Skutečnost, že žalovaný obdržel od předchůdce žalobce částku částka, nikdo v řízení nezpochybňoval. Žalobce potvrdil, že žalovaný uhradil na poskytnutou částku částka. Tuto skutečnost rovněž v řízení nikdo nezpochybňoval. V řízení nebylo ničím prokázáno, že by předchůdce žalobce před uzavřením každé jednotlivé smlouvy ověřoval schopnost žalovaného poskytované půjčky věřiteli vrátit. Smlouvou ze dne datum byly obě sporné pohledávky postoupeny z právního předchůdce na nynějšího žalobce, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne datum, jež byl žalovanému zaslán na adresu ulice a číslo v obec, na níž se žalovaný od datum nezdržoval a není prokázáno, že by se oznámení dostalo do dispozice žalovaného. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzval žalobce žalovaného k uhrazení dlužné částky nejpozději do datum. Podle podacího listu byla výzva podána k poštovní přepravě dne datum na současnou adresu žalovaného.

5. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům.

6. Předně soud konstatuje, že ke dni datum vstoupil v účinnost občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), na základě jehož ustanovení § 3080 bod 1 byl zrušen zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.). Na základě § číslo odst. 3 a § 3030 o.z. soud se při posuzování právních poměrů vzniklých mezi účastníky řídil dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. a zákonem č. 321/2001 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce, přitom vzniklá práva i povinnosti mezi účastníky posuzoval prizmatem ustanovení části první hlavy I. o.z.

7. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. 40/1964 Sb. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

8. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. 40/1964 Sb. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

9. Podle § 451 obč. zák. 40/1964 Sb. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).

10. Podle § 457 obč. zák. 40/1964 Sb. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

11. Podle § 657 obč. zák. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 6 zákona č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

13. Podle § 6 odst. 1 o.z. č. 89/2012 Sb. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

14. Podle § 6 odst. 2 o.z. č. 89/2012 Sb. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního vztahu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

15. Soud konstatuje, že smlouva o půjčce je smlouvou reálnou (musí dojít k předání dohodnutých peněz dlužníku), má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a požívá ochrany podle § 52 až § 57 obč. zák. a podle zákona č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru.

16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o poskytnutí půjčky ve výši částka za souhrnný poplatek ve výši částka, t.j. celkem částky částka, kterou se žalovaný zavázal splácet v 53 týdenních splátkách po částka, což činí měsíčně částka. Dále bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne datum uzavřena další smlouva o poskytnutí půjčky ve výši částka za souhrnný poplatek ve výši částka, t.j. celkem částky částka, kterou se žalovaný zavázal splácet v 40 týdenních splátkách po částka, což činí měsíčně částka. Žalobce v řízení ale ničím neprokázal, že před uzavřením obou smluv zjišťoval a posuzoval, zda žalovaný bude vůbec schopen poskytnutou půjčku věřiteli dohodnutým způsobem řádně splácet. Přitom mezi základní povinnosti (a to nikoliv odborné) poskytovatelů půjček a úvěrů přece patří povinnost zabývat se reálnou návratností poskytovaných peněz a za tím účelem si zjistit všechny potřebné informace. Takto běžně postupuje řádný hospodář a tato péče a starost je podstatou poskytování půjček a úvěrů, je samotnou podstatou smluvního vztahu a je také smyslem právní úpravy o půjčkách a úvěrech.

17. Pokud se však poskytovatel peněžních prostředků vůbec nezajímá ani nestará o jejich reálnou návratnost a nezjišťuje si ani elementární informace o solventnosti dlužníka ani je vůbec neověřuje, dopouští se buď nezodpovědného poskytování peněžních prostředků nebo také úmyslného postupu, jehož smyslem je především snaha o čerpání nepřiměřeně vysokých smluvních zajišťovacích institutů a poškozování samotných spotřebitelů.

18. Je rovněž obecnou skutečností, že existuje řada poskytovatelů finančních prostředků, jejichž skutečným úmyslem je poskytování peněz těm spotřebitelům, o nichž sami poskytovatelé předpokládají, že pro jejich nemajetné poměry nebudou moci dohodnuté splátky dlouhodobě hradit, a že stěžejním příjmem poskytovatelů nebude splácená jistina půjčky či úvěru a obecně přiměřené úroky, nýbrž že jejich stěžejní příjem bude z nepřiměřeně sjednaných zajišťovacích institutů, to je ze sjednaných nepřiměřeně vysokých sazeb úroků, nepřiměřené vysokých a nadbytečných poplatků a nepřiměřeně vysokých a nadbytečných smluvních pokut. Takové jednání je ale v rozporu se samotnou podstatou smlouvy o půjčce či úvěru, je v rozporu s dobrými mravy, nemůže požívat právní ochrany a takto uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné od samého počátku.

19. Soud projednávanou věc uzavírá s tím, že žalobce v řízení ničím neprokázal, že by se jeho právní předchůdce při poskytování obou sporných půjček snažil s běžnou péčí řádného hospodáře zjistit a posoudit reálnou návratnost poskytovaných peněžních prostředků od žalovaného. Z dohodnutého souhrnného poplatku v celkové výši částka za poskytnutí půjčky částka a ze souhrnného poplatku částka za poskytnutí půjčky částka je zřejmé, že poplatky představují cca 70 % a 64 % z jistiny půjček, obdobně jako v jiných půjčkách poskytovaných jiným spotřebitelům. Nelze z nich ani reálně zjistit, co vlastně představují a z jakých nákladových položek sestávají. Poplatky jsou samy o sobě ve vztahu k jistině půjček nepřiměřeně vysoké. Z uvedeného je zřejmé, že se v projednávané věci jedná právě o případ, kdy předchůdce žalobce jako věřitel poskytl půjčky osobě, u níž mohl předpokládat, že je nebude řádně splácet a že jako věřitel bude mít příjem především ze sjednaného nepřiměřeného zajištění v podobě tzv. souhrnného poplatku. Smlouva o půjčce ze dne datum a datum obchází § 658 odst. 1 obč. zák. o odměně za půjčení peněz ve formě smluvených úroků a současně je v rozporu s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku a § 6 odst. 1 a 2 o.z. Smlouvy jsou tedy podle § 39 obč. zák. č. 40/1964 Sb. a také podle § 1 odst. 2 a § 6 a § 8 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (za použití ustanovení § číslo) absolutně neplatné s účinky ex tunc a nemohou požívat právní ochrany. Neplatnost obou smluv zavinil buď svým liknavým a nezodpovědným, nebo také úmyslným postupem samotný předchůdce žalobce.

20. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil příležitosti být soudem poučen podle § 118a o.s.ř. o možnosti doplnit chybějící skutková tvrzení ve vztahu ke zjišťování a ověřování úvěruschopnosti žalovaného a v tomto směru předložit nebo označit další důkazy k dalšímu dokazování.

21. Soud uzavřel, že na základě absolutně neplatných smluv o půjčce nelze žalobci požadované nároky přiznat.

22. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění z neplatných smluv, které si musí smluvní strany podle § 457 obč. zák. vzájemně vrátit.

23. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce ze dne datum částku částka (z níž žalovaný ničeho nevrátil) a podle další absolutně neplatné smlouvy ze dne datum částku částka, z níž žalovaný vrátil pouze částku částka. Soud proto podle § 451 a § 457 obč. zák. č. 40/1964 Sb. uložil žalovanému povinnost vydat žalobci zbývající dlužnou částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne datum do zaplacení (odstavec I. výroku rozsudku).

24. Žalobce v řízení prokázal, že předal předžalobní upomínku ze dne datum (podle níž měl žalovaný uhradit dlužnou částku do datum) k poštovní přepravě dne datum. Nebylo prokázáno, že by se dřívější oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum dostalo do dispozice žalovaného, neboť bylo zasíláno na jinou adresu, než se měl žalovaný zdržovat. Poněvadž nebylo zjištěno, že by žalovaný do stanoveného data datum dlužnou částku uhradil, ocitl se ode dne datum v prodlení a žalobci tak vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně.

25. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (část jistiny, smluvní úrok, poplatek za administrativní činnost i zákonný úrok z prodlení) požadované na základě absolutně neplatných smluv o půjčce (odstavec II. výroku rozsudku).

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení měl větší procesní úspěšnost žalovaný, kterému však podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.