16 C 343/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , 753 61 Hranice 4 zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně o zaplacení 10 868,72 Kč

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, doplněnou podáním ze dne , datum, a , datum, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost BNP Parisbas , právnická osoba, , adresa, , dále jen právní předchůdce žalobce nebo žalobce) uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejím základě poskytl žalovanému úvěrový limit do výše , částka, na zakoupení TV Samsung, který se žalovaný zavázal splácet dohodnutým způsobem. Úvěrový rámec žalovaný vyčerpal dne , datum, ve výši , částka, , ale dohodnuté splátky řádně a včas nehradil. Pro prodlení žalovaného s úhradou dluhu předchůdce žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil ke dni , datum, . Do uzavření smlouvy o postoupení žalovaný dluh částečně uhradil. Smlouvou ze dne , datum, předchůdce žalobce postoupil spornou pohledávku na žalobce. Po postoupení pohledávky uhradil žalovaný žalobci další splátky v celkové výši , částka, . Žalobce se nyní po žalovaném domáhá zaplacení zbývající částky , částka, , kterou žalovaný přes výzvy a předžalobní upomínku dosud žalobci neuhradil.V podání ze dne , datum, a , datum, žalobce popsal, s jakou vysoce odbornou péčí jeho předchůdce zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalovaného.

2. Žalovaný ve svém odporu proti platebnímu rozkazu a při jednání soudu dne , datum, namítal, že předchůdce žalovaného před uzavřením sporné úvěrové smlouvy řádně nezjišťoval ani neověřoval jeho úvěruschopnost, neboť v té době byl dlouhodobě nezaměstnaný, pobíral pouze dávky v nezaměstnanosti a staral se o svoji matku. Dále namítal, že poskytnutý úvěr uhradil v celém rozsahu a že uzavřel smlouvu o úvěru pod vlivem alkoholu a že byl zneužit třetí osobou romského původu. Proto navrhoval zamítnutí žaloby.

3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Z písemné žádosti - smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, ve znění Všeobecných obchodních podmínek, Sazebníku a Produktových podmínek soud zjistil, že předchůdce žalobce BNP Parisbas , právnická osoba, , adresa, se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský revolvingový úvěr do výše úvěrového limitu , částka, na zakoupení TV Samsung v ceně , částka, , který se žalovaný zavázal předchůdci vrátit spolu s dohodnutými úroky ve výši 22,68 % ročně a s poplatky v dohodnutých měsíčních splátkách. Smlouva byla podepsána zástupcem předchůdce žalobce a žalovaným. Tyto údaje jsou shodné s údaji ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Podpisy žalovaného na úvěrové smlouvě i na formuláři jsou roztřesené a vymykají se běžným podpisům.

5. Pokud jde o vzájemné plnění, z dopisů předchůdce žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdce žalobce uhradil za žalovaného dne , datum, částku , částka, prodejci TV Samsung.Z úvěrové historie soud dále zjistil, že žalovaný uhradil předchůdci žalobce v době od , datum, do , datum, celkem , hodnota, splátek po , částka, , což činí částku , částka, . Z e-mailového dopisu žalobce , právnická osoba, žalovanému ze dne , datum, soud rovněž zjistil, že žalobce potvrdil, že žalovaný uhradil v pozdější době od , datum, do , datum, žalobci v dalších 7 splátkách celkem částku , částka, . Tuto skutečnost tvrdil ostatně žalobce i v žalobě. Žalovaný uhradil žalobci na úvěrový dluh celkem částku , částka, . Pravdivost tohoto tvrzení a uvedených dokladů nebyla v řízení ničím vyvrácena.Z emailového dopisu žalobce , právnická osoba, ze dne , datum, adresovaného žalovanému soud dále zjistil, že žalobce vyhověl žádosti žalovaného a výslovně uvedl, že mu odpustil smluvní i zákonný úrok k pohledávce.

6. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením sporné smlouvy, soud z žádosti žalovaného o úvěr ze dne , datum, zjistil, že žalovaný byl svobodný, bezdětný, měl pracovat jako dělník u firmy , právnická osoba, , adresa, , jeho čistý měsíční příjem měl činit neobvyklou částku , částka, a všechny náklady na domácnosti měl mít ve výši , částka, měsíčně. Žalobce ale ničím nedoložil, že žalovaný byl ke dni uzavření úvěrové smlouvy skutečně zaměstnaný ani že skutečně pobíral údajný na první pohled nevěrohodný příjem v zaokrouhlené částce , částka, . Naopak, z rozhodnutí Úřadu práce KP , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný dne , datum, (3 měsíce před uzavřením smlouvy) požádal o podporu v nezaměstnanosti, která mu byla přiznána ode dne , datum, . Podle rozhodnutí Úřadu práce KP , adresa, ze dne , datum, nebyla žalovanému přiznána podpora v nezaměstnanosti od , datum, . Podle posudku o invaliditě ze dne , datum, a rozhodnutí ČSSZ byl žalovanému přiznán invalidní důchod, který se zvedl od září 2022. Podle potvrzení ÚP KP , adresa, ze dne , datum, byl žalovaný veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od , datum, do , datum, . Z výše doložených skutečností vyplývá, že žalovaný nebyl v rozhodné době zaměstnán a nemohl tudíž pobírat fiktivní mzdu , částka, . Nevěrohodný je rovněž další údaj o celkových nákladech domácnosti ve výši , částka, měsíčně, a to za jídlo, ošacení, hygienu, plyn, elektřinu, vodné, stočné, za odpadky apod., které nejsou rovněž žádnými podklady doloženy a předchůdce žalobce je podle žádosti o úvěr ani vůbec nepožadoval a pravdivost údajů v žádosti ani neověřoval. V rozhodné době činilo životní minimum na živobytí podle zákona č. 110/2006 Sb. částku , částka, a lze s jistotou pochyboval, že žalovaný byl schopen uhradit všechny uvedené náklady z pouhé částky , částka, měsíčně. Uvedené výdaje byly zjevně podseknuté a předchůdce žalobce ve skutečnosti vůbec nezjišťoval ani neověřoval skutečné příjmy ani výdaje žalovaného. Předchůdce žalobce zcela zjevně nesplnil povinnost před uzavřením úvěrové smlouvy zjišťovat, ověřovat a s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost žalovaného, což má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb.

7. Soud dále zjistil, že předchůdce žalobce dopisem ze dne , datum, od úvěrové smlouvy odstoupil pro neplacení splátek řádně a včas. Dalším dopisem ze dne , datum, oznámil předchůdce žalobce žalovanému postoupení sporné pohledávky na žalobce. Předžalobní výzvu ze dne , právnická osoba, .2021, v níž byla také výzva k úhradě dlužné částky nejpozději do dne , datum, , předal žalobce k poštovní přepravě dne , datum, . Ze smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a , jméno FO, , bytem , adresa, , soud zjistil, že se oba dohodli na tom, že žalovaný „si vezme televizi na splátky“ a že , jméno FO, bude žalovanému hradit každý měsíc částku , částka, vždy k 15. dni do částky , částka, .

8. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských neúčelových úvěrů v době uzavírání sporné smlouvy v květnu 2020 soud z vyjádření bankovních domů zjistil, že , právnická osoba, . poskytovala v té době obdobné spotřebitelské úvěry za roční úrokovou sazbu od 4,9 – 23,3 %, přičemž průměrná roční úroková sazba činila 14,1 %, Raiffeisen bank a.s. poskytovala spotřebitelské úvěry za úrokovou sazbu 13,55 %, , právnická osoba, ve výši 12,74 % a , právnická osoba, poskytovala obdobné úvěry za úrokovou sazbu 15,7%. Průměrná roční úroková sazba všech bankovních domů činila v rozhodném období zaokrouhleně 14,02 %.

9. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.

10. Sporná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřená podle § 2395 o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovanému jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda předchůdce žalobce při poskytování úvěru žalovanému splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018).

12. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od , datum, do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru „přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

13. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že předchůdce žalobce nezjišťoval ani neověřoval úvěruschopnost žalovaného před uzavřením sporné úvěrové smlouvy řádně, a už vůbec ne s odbornou péčí. Předchůdce žalobce řádně neověřoval pravdivost údajných příjmů žalovaného a tyto zůstaly na první pohled nevěrohodné a nepodložené. Předchůdce žalobce dále vůbec nezjišťoval ani neověřoval pravdivost údajů o běžných pravidelných výdajích žalovaného na jeho živobytí, na bydlení, na energie, odpadky, léky apod. Přitom z uvedených a nepodložených příjmů a výdajů mu muselo být na první pohled zřejmé, že v žádosti uvedené údaje jsou podhodnocené a že u žalovaného zjevně hrozí, že nebude dlouhodobě schopen poskytovaný úvěr předchůdce vrátit. Žalobce tak ničím neprokázal, že jeho právní předchůdce řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalovaného poskytnutý úvěr vrátit. Úvěrová smlouva je tudíž podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatná a na základě absolutně neplatné smlouvy nelze žalobci žalobou uplatněné nároky přiznat. Žalobce v řízení nedoložil ani svoji aktivní legitimaci, neboť nepředložil soudu k důkazu žádnou smlouvu o postoupení pohledávky.

14. Ohledně úrokové sazby sjednané mezi účastníky ve výši 22,68 % ročně soud zjistil, že tato sazba se zásadně nevymyká obvyklé úrokové sazbě bankovních domů, která byla v rozhodném období ve výši 14,02 % ročně.

15. V řízení bylo prokázáno, že na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru poskytl předchůdce žalobce žalovanému ve skutečnosti pouze částku ve výši , částka, za zakoupení televizoru Samsung, a že žalovaný vrátil na úvěrový dluh předchůdci žalobce částku , částka, a žalobci další částku ve výši , částka, . Žalovaný vrátil na úvěrový dluh celkem částku , částka, , tedy více, než byla jeho zákonná povinnost. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění bez platného závazku podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z., viz rozsudek NS ČR , spisová značka, ze dne , datum, ).

16. Námitka žalovaného, že uzavíral spornou smlouvu v podnapilém stavu, jde k tíži jeho samotného a je zjevně neoprávněná. Pokud žalovaný uzavřel s , jméno FO, dohodu o splácení částky , částka, za televizor, jde o vztah mezi žalovaným a třetí osobou, který jde mimo rámec tohoto řízení, proto se jí soud nezabýval.

17. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu podle § 87 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. v celém rozsahu zamítl (odstavec I. výroku rozsudku).

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení procesně úspěšný, proto má právo na úhradu nákladů za cestovné obecného zmocněnce k jednání soudu ve výši , částka, . Poněvadž žalovaný ničím nedoložil údajný ušlý příjem svého zmocněnce ve výši , částka, , nemohl soud žalovanému tuto částku přiznat (odstavec II. výroku rozsudku).