16 C 343/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, 753 61 Hranice 4 zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně o zaplacení 10 868,72 Kč

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku částka, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum doplněnou podáním ze dne datum a datum se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost BNP Parisbas právnická osoba adresa, dále jen právní předchůdce žalobce nebo žalobce) uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejím základě poskytl žalovanému úvěrový limit do výše částka na zakoupení TV Samsung, který se žalovaný zavázal splácet dohodnutým způsobem. Úvěrový rámec žalovaný vyčerpal dne datum ve výši částka, ale dohodnuté splátky řádně a včas nehradil. Pro prodlení žalovaného s úhradou dluhu předchůdce žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil ke dni datum. Do uzavření smlouvy o postoupení žalovaný dluh částečně uhradil. Smlouvou ze dne datum předchůdce žalobce postoupil spornou pohledávku na žalobce. Po postoupení pohledávky uhradil žalovaný žalobci další splátky v celkové výši částka. Žalobce se nyní po žalovaném domáhá zaplacení zbývající částky částka, kterou žalovaný přes výzvy a předžalobní upomínku dosud žalobci neuhradil. V podání ze dne datum a datum žalobce popsal, s jakou vysoce odbornou péčí jeho předchůdce zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalovaného.

2. Žalovaný ve svém odporu proti platebnímu rozkazu a při jednání soudu dne datum namítal, že předchůdce žalovaného před uzavřením sporné úvěrové smlouvy řádně nezjišťoval ani neověřoval jeho úvěruschopnost, neboť v té době byl dlouhodobě nezaměstnaný, pobíral pouze dávky v nezaměstnanosti a staral se o svoji matku. Dále namítal, že poskytnutý úvěr uhradil v celém rozsahu a že uzavřel smlouvu o úvěru pod vlivem alkoholu a že byl zneužit třetí osobou romského původu. Proto navrhoval zamítnutí žaloby.

3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Z písemné žádosti - smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne datum č. hodnota ve znění Všeobecných obchodních podmínek, Sazebníku a Produktových podmínek soud zjistil, že předchůdce žalobce BNP Parisbas právnická osoba adresa se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský revolvingový úvěr do výše úvěrového limitu částka na zakoupení TV Samsung v ceně částka, který se žalovaný zavázal předchůdci vrátit spolu s dohodnutými úroky ve výši 22,68 % ročně a s poplatky v dohodnutých měsíčních splátkách. Smlouva byla podepsána zástupcem předchůdce žalobce a žalovaným. Tyto údaje jsou shodné s údaji ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Podpisy žalovaného na úvěrové smlouvě i na formuláři jsou roztřesené a vymykají se běžným podpisům.

5. Pokud jde o vzájemné plnění, z dopisů předchůdce žalobce ze dne datum soud zjistil, že předchůdce žalobce uhradil za žalovaného dne datum částku částka prodejci TV Samsung. Z úvěrové historie soud dále zjistil, že žalovaný uhradil předchůdci žalobce v době od datum do datum celkem hodnota splátek po částka, což činí částku částka. Z e-mailového dopisu žalobce právnická osoba žalovanému ze dne datum soud rovněž zjistil, že žalobce potvrdil, že žalovaný uhradil v pozdější době od datum do datum žalobci v dalších 7 splátkách celkem částku částka. Tuto skutečnost tvrdil ostatně žalobce i v žalobě. Žalovaný uhradil žalobci na úvěrový dluh celkem částku částka. Pravdivost tohoto tvrzení a uvedených dokladů nebyla v řízení ničím vyvrácena. Z emailového dopisu žalobce právnická osoba ze dne datum adresovaného žalovanému soud dále zjistil, že žalobce vyhověl žádosti žalovaného a výslovně uvedl, že mu odpustil smluvní i zákonný úrok k pohledávce.

6. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením sporné smlouvy, soud z žádosti žalovaného o úvěr ze dne datum zjistil, že žalovaný byl svobodný, bezdětný, měl pracovat jako dělník u firmy právnická osoba adresa, jeho čistý měsíční příjem měl činit neobvyklou částku částka a všechny náklady na domácnosti měl mít ve výši částka měsíčně. Žalobce ale ničím nedoložil, že žalovaný byl ke dni uzavření úvěrové smlouvy skutečně zaměstnaný ani že skutečně pobíral údajný na první pohled nevěrohodný příjem v zaokrouhlené částce částka. Naopak, z rozhodnutí Úřadu práce KP adresa ze dne datum soud zjistil, že žalovaný dne datum (3 měsíce před uzavřením smlouvy) požádal o podporu v nezaměstnanosti, která mu byla přiznána ode dne datum. Podle rozhodnutí Úřadu práce KP adresa ze dne datum nebyla žalovanému přiznána podpora v nezaměstnanosti od datum. Podle posudku o invaliditě ze dne datum a rozhodnutí ČSSZ byl žalovanému přiznán invalidní důchod, který se zvedl od září 2022. Podle potvrzení ÚP KP adresa ze dne datum byl žalovaný veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od datum do datum. Z výše doložených skutečností vyplývá, že žalovaný nebyl v rozhodné době zaměstnán a nemohl tudíž pobírat fiktivní mzdu částka. Nevěrohodný je rovněž další údaj o celkových nákladech domácnosti ve výši částka měsíčně, a to za jídlo, ošacení, hygienu, plyn, elektřinu, vodné, stočné, za odpadky apod., které nejsou rovněž žádnými podklady doloženy a předchůdce žalobce je podle žádosti o úvěr ani vůbec nepožadoval a pravdivost údajů v žádosti ani neověřoval. V rozhodné době činilo životní minimum na živobytí podle zákona č. 110/2006 Sb. částku částka a lze s jistotou pochyboval, že žalovaný byl schopen uhradit všechny uvedené náklady z pouhé částky částka měsíčně. Uvedené výdaje byly zjevně podseknuté a předchůdce žalobce ve skutečnosti vůbec nezjišťoval ani neověřoval skutečné příjmy ani výdaje žalovaného. Předchůdce žalobce zcela zjevně nesplnil povinnost před uzavřením úvěrové smlouvy zjišťovat, ověřovat a s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost žalovaného, což má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb.

7. Soud dále zjistil, že předchůdce žalobce dopisem ze dne datum od úvěrové smlouvy odstoupil pro neplacení splátek řádně a včas. Dalším dopisem ze dne datum oznámil předchůdce žalobce žalovanému postoupení sporné pohledávky na žalobce. Předžalobní výzvu ze dne právnická osoba.2021, v níž byla také výzva k úhradě dlužné částky nejpozději do dne datum, předal žalobce k poštovní přepravě dne datum. Ze smlouvy ze dne datum uzavřené mezi žalovaným a jméno FO, bytem adresa, soud zjistil, že se oba dohodli na tom, že žalovaný „si vezme televizi na splátky“ a že jméno FO bude žalovanému hradit každý měsíc částku částka vždy k 15. dni do částky částka.

8. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských neúčelových úvěrů v době uzavírání sporné smlouvy v květnu 2020 soud z vyjádření bankovních domů zjistil, že právnická osoba. poskytovala v té době obdobné spotřebitelské úvěry za roční úrokovou sazbu od 4,9 – 23,3 %, přičemž průměrná roční úroková sazba činila 14,1 %, Raiffeisen bank a.s. poskytovala spotřebitelské úvěry za úrokovou sazbu 13,55 %, právnická osoba ve výši 12,74 % a právnická osoba poskytovala obdobné úvěry za úrokovou sazbu 15,7%. Průměrná roční úroková sazba všech bankovních domů činila v rozhodném období zaokrouhleně 14,02 %.

9. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.

10. Sporná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřená podle § 2395 o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovanému jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda předchůdce žalobce při poskytování úvěru žalovanému splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018).

12. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od datum do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru „přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

13. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že předchůdce žalobce nezjišťoval ani neověřoval úvěruschopnost žalovaného před uzavřením sporné úvěrové smlouvy řádně, a už vůbec ne s odbornou péčí. Předchůdce žalobce řádně neověřoval pravdivost údajných příjmů žalovaného a tyto zůstaly na první pohled nevěrohodné a nepodložené. Předchůdce žalobce dále vůbec nezjišťoval ani neověřoval pravdivost údajů o běžných pravidelných výdajích žalovaného na jeho živobytí, na bydlení, na energie, odpadky, léky apod. Přitom z uvedených a nepodložených příjmů a výdajů mu muselo být na první pohled zřejmé, že v žádosti uvedené údaje jsou podhodnocené a že u žalovaného zjevně hrozí, že nebude dlouhodobě schopen poskytovaný úvěr předchůdce vrátit. Žalobce tak ničím neprokázal, že jeho právní předchůdce řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalovaného poskytnutý úvěr vrátit. Úvěrová smlouva je tudíž podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatná a na základě absolutně neplatné smlouvy nelze žalobci žalobou uplatněné nároky přiznat. Žalobce v řízení nedoložil ani svoji aktivní legitimaci, neboť nepředložil soudu k důkazu žádnou smlouvu o postoupení pohledávky.

14. Ohledně úrokové sazby sjednané mezi účastníky ve výši 22,68 % ročně soud zjistil, že tato sazba se zásadně nevymyká obvyklé úrokové sazbě bankovních domů, která byla v rozhodném období ve výši 14,02 % ročně.

15. V řízení bylo prokázáno, že na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru poskytl předchůdce žalobce žalovanému ve skutečnosti pouze částku ve výši částka za zakoupení televizoru Samsung, a že žalovaný vrátil na úvěrový dluh předchůdci žalobce částku částka a žalobci další částku ve výši částka. Žalovaný vrátil na úvěrový dluh celkem částku částka, tedy více, než byla jeho zákonná povinnost. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění bez platného závazku podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z., viz rozsudek NS ČR spisová značka ze dne datum).

16. Námitka žalovaného, že uzavíral spornou smlouvu v podnapilém stavu, jde k tíži jeho samotného a je zjevně neoprávněná. Pokud žalovaný uzavřel s jméno FO dohodu o splácení částky částka za televizor, jde o vztah mezi žalovaným a třetí osobou, který jde mimo rámec tohoto řízení, proto se jí soud nezabýval.

17. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu podle § 87 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. v celém rozsahu zamítl (odstavec I. výroku rozsudku).

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení procesně úspěšný, proto má právo na úhradu nákladů za cestovné obecného zmocněnce k jednání soudu ve výši částka. Poněvadž žalovaný ničím nedoložil údajný ušlý příjem svého zmocněnce ve výši částka, nemohl soud žalovanému tuto částku přiznat (odstavec II. výroku rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.