16 C 345/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, tj. v celém rozsahu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že tuto částku mu žalovaný dluží na základě smlouvy o úvěru, uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, IČO, obec (dále jen právní předchůdce žalobce nebo žalobce) a žalovaným formou elektronické komunikace na dálku, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka za poplatek za poskytnutí úvěru částka spolu s úroky, jež se žalovaný zavázal věřiteli vrátit v celkové výši částka nejpozději do dne datum. Žalovaný ale smluvené povinnosti nesplnil a věřiteli ničeho nevrátil. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení úvěrového dluhu, jež požaduje ve výši částka s příslušenstvím. Žalobce sice dále obecně uvedl, že jeho předchůdce prováděl lustraci (zjišťoval úvěruschopnost) žalovaného porovnáním jeho příjmů a výdajů a z veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, CRKI a EUCB. Konkrétní důkazy v tomto směru ale neoznačil ani nepředložil. Smlouvou ze dne datum postoupil předchůdce žalobce spornou pohledávku na žalobce. Přes výzvu ani předžalobní upomínku žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti), tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů v jejich vzájemných souvislostech a s přihlédnutím k tomu, co vyšlo v řízení najevo, zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Z žalobcem předložené písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru č. S0003920819607400 ze dne datum soud zjistil, že v rozporu s § 561 a § 562 o. z. a § 7 zák. č. 297/2016 Sb. neobsahuje vlastoruční ani zaručený nebo uznávaný elektronický podpis žalovaného. Tzv. jiný elektronický podpis podle § 7 zák. č. 297/2016 Sb. zase neumožňuje identifikovat jednajícího v závažných právních jednáních, mezi něž smlouva o úvěru beze sporu patří. Ve smlouvě i ve formuláři uvedený„ SMS kód 9dwh“ neumožňuje identifikovat jednajícího, proto nesplňuje ani náležitosti jiného elektronického podpisu podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. vztahujícího se k závažným právním jednáním. Žalobce tak žádnými důkazy neprokázal, že dne datum (ani jindy) uzavřel jeho právní předchůdce právě s žalovaným platnou písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ani podle zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb. v platném znění.

5. I v případě, že by byla smlouva o úvěru za předchůdce žalobce i žalovaného řádně podepsána, byla by stejně podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatná, neboť žalobce konkrétně netvrdil a žádnými důkazy neprokázal, že jeho právní předchůdce splnil povinnost uloženou mu v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. prověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr žalobci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Splnění této zákonné podmínky žalobcem musí soud zjišťovat z úřední povinnosti. Žalobce ke svým obecným tvrzením o zjišťování a posuzování úvěruschopnosti žalovaného konkrétně neoznačil žádné důkazy. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil možnosti být soudem poučen podle § 118a o.s.ř. o možnosti doplnit skutková tvrzení žaloby v naznačeném směru a konkrétně označit nebo předložit soudu další důkazy.

6. V řízení nebylo žádným věrohodným důkazem prokázáno, zda tvrzená částka částka byla dne datum skutečně připsána na účet právě žalovaného podle § 1957 odst. 2 písm. a) o.z. Z nikým neverifikovaného formuláře Potvrzení o platbě je pouze zřejmé, že částka částka byla„ vydávána“ z účtu předchůdce žalobce a zasílána na konkrétní číslo účtu, u něhož však nebylo uvedeno, komu patří. Připsání částky na účet žalovaného tak, aby s ní mohl disponovat, nebylo prokázáno.

7. I v případě, že by připsání částky částka dne datum na účet žalovaného bylo prokázáno, neměla by tato skutečnost pro výsledek sporu žádný význam. Z čl. II. úvěrové smlouvy ze dne datum totiž vyplývá, že žalovaný se zavázal zaplatit žalobci celkem částku částka stanoveným způsobem. Z čl. II. smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum je zřejmé, že pohledávky byly předchůdcem žalobce postupovány na žalobce podle stavu ke dni datum. Podle přílohy číslo seznamu pohledávek i.d. číslo zůstala ke dni datum sporná pohledávka nezaplacena pouze ve výši částka. Z uvedených údajů vyplývá, že žalovaný uhradil na úvěrový dluh ve výši částka ke dni postoupení datum celkem částku částka, tedy více, než žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobce na jistině úvěru. I když žalobce v žalobě zatajil, že žalovaný úvěrový dluh v uvedeném rozsahu uhradil, vyšla tato skutečnost najevo ze smlouvy o postoupení pohledávek a jejích příloh. Poněvadž žalovaný uhradil žalovanému více, než co obdržel na jistině úvěru, nemohl se žalovaný na úkor žalobce ani bezdůvodně obohatit ve smyslu § 2991 a násl. o.z. Pro nadbytečnost proto soud nevyžadoval od právnická osoba žalobcem navržený důkaz výpisem z účtu žalovaného na měsíc červenec 2018.

8. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil možnosti být soudem poučen podle § 118a o.s.ř. o neprokázání oprávněnosti žalobou uplatněného nároku a o možnosti doplnit chybějící žalobní tvrzení a označit další důkazy.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žalobce existenci ani oprávněnost uvedeného nároku z titulu tvrzené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. ani z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z. neprokázal. Proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Poněvadž podle obsahu spisu procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly, soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.