16 C 40/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vyloučení movité věci z výkonu rozhodnutí,

I. Z exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Louny, pod sp. zn. 208 EX 2897/22 se vylučují tyto movité věci: - vozidlo [registrační značka], značka [příjmení] [příjmení] [jméno], [příjmení]: VF1BT1K0640092294, - vozidlo [registrační značka], značka [příjmení] [příjmení] [jméno], [příjmení]: VF1KT1K0640092178.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby z exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Louny, pod sp. zn. 208 Ex 2897/22 byly vyloučeny 2 automobily [příjmení] [příjmení] [jméno], [registrační značka] a [registrační značka] z důvodu, že tyto jsou na základě 2 kupních smluv ze dne [datum] ve vlastnictví žalobce.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a namítal, že soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] svým rozhodnutím ze dne 13.1.2023, č.j. 208 Ex 2897/22-1330 správně zamítl návrh na vyškrtnutí obou automobilů ze soupisu movitých věcí, neboť dosud nedošlo k převodu obou vozidel v registru vozidel vedeném Magistrátem města Přerova na žalobce a jako jejich vlastník je stále vedena povinná společnost [právnická osoba] se sídlem v [obec]. Žalobce ani nedoložil, že by za označené automobily sám hradil zákonné pojištění.

3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Pověřený soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Louny v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 208 EX 2897/22 ve věci povinného [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], pojal svým rozhodnutím ze dne 19.10.2022, č.j. 208 EX 2897/22-23 do soupisu movitých věcí určených k realizaci 2 automobily, a to vozidlo [registrační značka], značka [příjmení] [příjmení] [jméno], [příjmení]: VF1BT1K0640092294, a vozidlo [registrační značka], značka [příjmení] [příjmení] [jméno], [příjmení]: VF1KT1K0640092178, a tuto skutečnost oznámil účastníkům exekučního řízení, přičemž je současně poučil o možnosti podat vylučovací žalobu podle § 267 o.s.ř. Návrhem ze dne [datum] adresovaným soudnímu exekutorovi Mgr. [příjmení] se žalobce domáhal vyškrtnutí obou automobilů z uvedeného seznamu. Usnesením ze dne 13.1.2023, č.j. 208 EX 2897/22-133 soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Louny návrh žalobce na vyškrtnutí obou automobilů ze soupisu zamítl. Žalobce podal žalobu na vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí v zákonné 30 denní lhůtě dne [datum], tedy včas.

5. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] jako jednatele povinné [právnická osoba] kovo s.r.o. sídlem [obec] (dále jen svědek [jméno] [příjmení]), jejíž pravdivost nebyla žádnými důkazy vyvrácena, z úplného výpisu [právnická osoba] kovo s.r.o. se sídlem v [obec] z obchodního rejstříku, ze 2 smluv o zápůjčce ze dne [datum] a ze dne [datum], z jednoduchých příjmových dokladů [číslo] ze dne [datum] o přijetí částky 150.000 Kč a [číslo] ze dne [datum] o přijetí další částky 150.000 Kč a z příjmových pokladních dokladů [právnická osoba] kovo s.r.o. ze dne [datum] a [datum] považuje soud za prokázané, že v rozhodnou dobu 2019 prováděla společnost [právnická osoba] především činnost pro pobočku německé firmy se sídlem ve [obec], která však omezila zakázky. [jméno] [příjmení] jako jednatel uvedené firmy se tudíž obrátil na žalobce se žádostí o poskytnutí finanční výpomoci na provoz společnosti, na nájem a na zakoupení materiálů. Mezi žalobcem jako zapůjčitelem a [právnická osoba] kovo s.r.o. jako vydlužitelem došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce na částku 150.000 Kč a dne [datum] k uzavření další smlouvy o zápůjčce na další částku 150.000 Kč. Obě částky předal žalobce jednateli společnosti [jméno] [příjmení] v hotovosti a povinná společnost se je zavázala vrátit ve lhůtě do 6 měsíců od uzavření každé jednotlivé smlouvy. [právnická osoba] vystavila dne [datum] jednoduchý příjmový doklad [číslo] v němž potvrdila příjem částky 150.000 Kč jako zápůjčky od žalobce a dále dne [datum] [číslo] na příjem další částky 150.000 Kč jako zápůjčky od žalobce. [právnická osoba] kovo s.r.o. zaúčtovala do svého účetnictví dne [datum] částku 150.000 Kč jako zápůjčku od žalobce a dne [datum] další částku 150.000 Kč jako další zápůjčku od žalobce. Soud považuje za prokázané, že z důvodu omezení zakázek a tudíž pro výpadek předpokládaných příjmů žalobce poskytl [právnická osoba] kovo s.r.o. v hotovosti dne [datum] zápůjčku ve výši 150.000 Kč a dne [datum] další zápůjčku ve výši 150.000 Kč s tím, že tyto částky byly zaevidovány v účetnictví společnosti. Podle obsahu obou smluv měla společnost [právnická osoba] obě zápůjčky žalobci vrátit ve lhůtě do 14. a [datum].

6. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], ze 2 dohod o splacení půjčky ze dne [datum], ze 2 kupních smluv ze dne [datum] a z inventárních karet ze dne [datum] považuje soud za prokázané, že v době splatnosti obou smluv o zápůjčce neměla povinná společnost [právnická osoba] dostatek finančních prostředků na zaplacení 2 x 150.000 Kč žalobci. Z toho důvodu došlo mezi [právnická osoba] kovo s.r.o. a žalobcem dne [datum] k uzavření dohody, že zápůjčka ze dne [datum] ve výši 150.000 Kč bude splacena osobním automobilem Renault, rok výroby 2008, [registrační značka] a zápůjčka ze dne [datum] ve výši 150.000 Kč bude splacena druhým osobním automobilem Renault, rok výroby 2008, [registrační značka]. Obě dohody jsou za obě strany řádně podepsány. Na podkladě těchto dohod uzavřel dne [datum] žalobce se [právnická osoba] Kovo s.r.o. 2 shodné kupní smlouvy, na podkladě kterých [právnická osoba] prodal žalobci osobní automobil [registrační značka] (najeto [číslo] km) za částku 150.000 Kč, která již byla zaplacena, a dále osobní automobil [registrační značka] (najeto [číslo] km) za částku 150.000 Kč, která již byla rovněž zaplacena. V čl. IV. obou smluv se strany dohodly, že prodávající odevzdá žalobci jako kupujícímu automobily do výlučného vlastnictví s veškerým právním a faktickým příslušenstvím, že kupující bude automobily používat ihned po podpisu smlouvy, že přepis bude uskutečněn po doplacení [příjmení] leasingu a že prodávající se zavazuje zaplatit zákonné pojistné a všechny náležitosti do přepisu vozidel. Obě smlouvy byly oběma stranami řádně podepsány. [právnická osoba] kovo s.r.o. bylo odepisování vozidel ukončeno [datum] a obě vozidla byly dne [datum] vyřazeny z evidence z důvodu jejich prodeje. Soud považuje za prokázané, že v době splatnosti obou zápůjček poskytnutých žalobcem se žalobce a společnost [právnická osoba] písemně domluvili, že dluh bude splacen oběma označenými automobily a že dne 16. [datum] společnost [právnická osoba] oba automobily prodala kupními smlouvami žalobci za částky 2 x 150.000 Kč (které již byly uhrazeny) a současně oba automobily předala žalobci k okamžitému používání s tím, že prodávající do doby přepisu bude platit zákonné pojistné za oba automobily.

7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], z oznámení o uhrazení exekuce soudního exekutora JUDr. [příjmení], exekutorský úřad [obec] ze dne 18.4.2017, č.j. 202 EX [číslo], z pověření soudního exekutora Okresním soudem v Přerově ze dne 30.9.2020, č.j. 32 EXE 1500/2020-12 a z vyrozumění soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Brno ze dne 9.9.2020, č.j. 030 EX 5528/20-9, považuje soud za prokázané, že po uzavření obou kupních smluv ze dne [datum] se [jméno] [příjmení] dostavil k přepisu obou automobilů na Magistrát města Přerova, který přepis v registru vozidel neprovedl z důvodů, že na společnost [právnická osoba] byla stále vedena exekuce a v pozdější době od [datum] byly proti SAF kovo nařízeny další exekuce, pro které nešlo přepis v evidenci provést.

8. Z pojistných uzavřených s pojišťovnou [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že pojistníkem obou automobilů byl [právnická osoba] Z pojistných smluv s pojišťovnou [právnická osoba] č [číslo], [číslo] [číslo] [číslo] soud zjistil, že od [datum] dále byl pojistníkem obou automobilů [právnická osoba] Z pojistné smlouvy s Pillow pojišťovnou [číslo] soud zjistil, že od [datum] byl k automobilu [registrační značka] pojistníkem [právnická osoba] Podle výpisu z evidence ČKP byl v období od [datum] do [datum] pojistníkem a vlastníkem automobilů [právnická osoba]

9. Z rozvahy a z nákladů a tržeb [právnická osoba] kovo s.r.o. za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] soud nic konkrétního ve vztahu k předmětu řízení nezjistil.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu považuje soud za prokázané, že mezi [právnická osoba] kovo s.r.o. a žalobcem byly dne [datum] a [datum] uzavřeny 2 platné smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z., na podkladě kterých žalobce předal [právnická osoba] kovo s.r.o. v hotovosti částky 2 x 150.000 Kč, které měla tato společnost žalobci vrátit do [číslo] a [datum]. Poněvadž uvedená společnost neměla v rozhodnou dobu k dispozici dostatek finančních prostředků, splatila svůj dluh žalobci tak, že mu platnými kupními smlouvami ve smyslu § 2079 a násl. o.z. ze dne 16. 2019 prodala oba sporné automobily [registrační značka] a [registrační značka] za částky 2x 150.000 Kč, které již byly dříve zaplaceny, a oba automobily předala žalobci k užívání. Soud uzavřel, že žalobce je od [datum] vlastníkem obou sporných automobilů. K přeregistrování automobilů na žalobce nedošlo z důvodů, že proti [právnická osoba] kovo s.r.o. byly a dosud jsou vedeny exekuce, které přeregistraci brání. Nicméně registrace v registru vozidel má pouze evidenční charakter a zápis v registru neprokazuje vlastnické právo k vozidlům.

11. Námitky žalovaného, že žalobce nepředložil obě kupní smlouvy v originálech ale pouze v kopiích, považuje soud na nedůvodné. Žádnými důkazy nebyla totiž zpochybněna ani vyvrácena věrohodnost předložených kopií.

12. Podle § 267 odst. 1 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

13. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem obou sporných automobilů a tato skutečnost nepřipouští, aby na tyto věci byl veden výkon rozhodnutí.

14. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

15. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 150 o.s.ř. tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků. V prvé řadě žalobce neprokázal, že zaslal žalovanému předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o.s.ř. Tímto postupem žalobce žalovanému znemožnil vyřídit spornou záležitost smírnou cestou. Žalobce navíc doložil doklady skutečně prokazující vložení obou sporných zápůjček žalobce do účetnictví [právnická osoba] kovo s.r.o. a inventární karty o vyřazení obou automobilů z majetku této společnosti až v průběhu řízení a s přihlédnutím ke zprávám ČKP a pojistným smlouvám (že [právnická osoba] je stále pojistníkem obou automobilů) neměl žalovaný jak před zahájením řízení, tak až do provedení uvedených důkazů, rozumný důvod souhlasit s vyloučením věcí z exekuce. V této souvislosti poukazuje soud na ustálenou rozhodovací praxi (usnesení Ústavního soudu III. ÚS 292/07 a III. ÚS 46/06), podle níž řízení o vylučovací (excindační) žalobě není běžným sporem, nýbrž specifickým, dílčím řízením, které může být vyvoláno v důsledku postupu soudního exekutora, jenž byl pověřen výkonem pravomocného rozhodnutí. Obecně je nutné považovat za nespravedlivé, aby oprávněný (věřitel), který v předchozích řízeních osvědčil, že důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, a nyní žádá výkon příslušného rozhodnutí, byl povinován k zaplacení náhrady nákladů řízení vůči osobě, která proti němu ve sporu o tzv. excindační žalobě, byla úspěšná; soud však smí aplikovat ustanovení § 150 o. s. ř. v řízení o tzv. excindační žalobě jen tam, kde věřitel (oprávněný) vznik nákladů řízení úspěšné straně nezavinil. V případě rozhodování o náhradě nákladů řízení je třeba přihlížet ke všem okolnostem v projednávané věci, které mohou mít vliv na stanovení povinnosti k náhradě nákladů řízení, jež účastník vynaložil k účelnému uplatňování nebo bránění práva (viz rozsudek KS [obec] – pobočka v Olomouci, č.j. 69 Co 166/2021-58). Poněvadž žalovaný v řízení nezavinil vznik nákladů řízení na straně žalobce, soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.