16 C 47/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 677,32 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, to je v celém rozsahu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku mu žalovaný dluží na základě smlouvy o revolvingovém úvěru, uzavřené dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobce společností Multitude Bank p.l.c. (dříve Ferratum Bank p.l.c. Malta) a žalovaným formou komunikace na dálku, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr na č. ú. , č. účtu, , který žalovaný vyčerpal ve výši , částka, a měl jej předchůdci žalobce splatit nejpozději do dne , datum, . Žalovaný ale smluvené povinnosti nesplnil a věřiteli ničeho nevrátil. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení celého úvěrového dluhu s příslušenstvím.Žalobce sice dále obecně uvedl, že jeho předchůdce prováděl lustraci (zjišťoval úvěruschopnost) žalovaného z veřejně dostupných databází ISIR,CEE,CRKI,EUCB, avšak ke svému tvrzení žádné důkazy neoznačil ani nepředložil.Smlouvou ze dne , datum, postoupil předchůdce žalobce spornou pohledávku na žalobce. Přes výzvu ani předžalobní upomínku žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů v jejich vzájemných souvislostech a s přihlédnutím k tomu, co vyšlo v řízení najevo, zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Soud z žalobcem předložené písemné neočíslované smlouvy o revolvingovém úvěru do výše , částka, při úrokové sazbě 126% ročně a RPSN 231,39 % (který měl být podle čl. IV. bodu 5. písm. a) smlouvy vyčerpán v plné výši dne , datum, ) ze dne , datum, zjistil, že v rozporu s § 561 a § 562 o.z. neobsahuje žádný vlastoruční ani elektronický podpis předchůdce žalobce Ferratum Bank p.l.c. ani žalovaného. Vlastoruční nebo elektronický podpis předchůdce žalobce a žalovaného chybí také na formuláři „Standardní informace o spotřebitelském úvěru“ i na „Obchodních podmínkách účinných ke dni , datum, “. Přestože podle čl. III. bodu 1. smlouvy měl předchůdce žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši a na účet žalovaného uvedený v jeho žádosti o úvěr, žalobce žádnou žádost žalovaného o úvěr soudu nepředložil. Z označení žalovaného v záhlaví předmětné smlouvy je rovněž zřejmé, že v něm není číslo jeho účtu, na které měl předchůdce žalobce poskytnout částku , částka, , vůbec uvedeno. Žalobce tak žádnými důkazy neprokázal, že žalovaný skutečně dne , datum, požádal jeho předchůdce o úvěr , částka, ani že dne , datum, (ani jindy) uzavřel jeho právní předchůdce s žalovaným platnou písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ani podle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. v platném znění.

5. I v případě, že by byla smlouva předchůdcem žalobce i žalovaným řádně podepsána, byla by podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stejně absolutně neplatná, neboť žalobce konkrétně netvrdil a žádnými důkazy neprokázal, že jeho právní předchůdce splnil povinnost uloženou mu v § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. prověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr žalobci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Splnění této zákonné podmínky žalobcem musí soud zjišťovat z úřední povinnosti. Žalobce žádné důkazy k prokázání, zjišťování, ověřování a posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepředložil.

6. V řízení nebylo žádným věrohodným důkazem prokázáno, že by žalobcem tvrzená částka , částka, (natož smluvená částka , částka, ) byla dne , datum, (případně jindy) připsána na účet žalovaného podle § 1957 odst. 1 o.z., aby se dostala do jeho dispozice. Žalobce sice předložil soudu svůj interní a nesrozumitelný záznam „Loan application“, z něhož však odeslání údajné platby pro žalovaného nelze nijak prokázat. Z dalšího interního dokladu „platební informace“ z neoznačeného data konkrétně nevyplývá, zda ani kdy ani ani jaká částka byla žalovanému skutečně připsána na jeho účet ani na základě jakého právního vztahu. FIO Banka sice ve svém dopise sdělila, že účet č. , hodnota, patří žalovanému, žádná žalobcem tvrzená platba ale nebyla bankou potvrzena. Nedá se přitom vyloučit, že předchůdce žalobce měl informace o čísle účtu žalovaného ze zcela jiných právních vztahů. Z žalobcem předložených důkazů tak nelze zjistit, zda předchůdce žalobce žalovanému smluvenou částku , částka, případně žalobcem tvrzenou částku , částka, skutečně poskytl.

7. Z žalobcem předložené smlouvy ze dne , datum, ve znění dodatku ze dne , datum, a přiložené soupisky není ani prokázáno, že právě sporná pohledávka byla skutečně převedena z předchůdce na žalobce. Z neoznačeného a nikým nepodepsaného a nedatovaného soupisu pohledávek není vůbec zřejmé, že skutečně jde o přílohu ke smlouvě o postoupení ze dne , datum, ve znění dodatku ze dne , datum, nebo se vztahuje k jiné smlouvě mezi jinými subjekty. V soupisce je sice uvedena pohledávka po žalovaném ve výši , částka, , avšak s ohledem na žalobcem předloženou nečíslovanou a nepodepsanou úvěrovou smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky do výše úvěrového limitu , částka, , nelze mít za prokázané, že se jedná právě o spornou pohledávku, nebo zda jde o jinou pohledávku, čemuž by nasvědčovala i rozdílná výše obou pohledávek. Navíc oznámení o postoupení pohledávky učinil předchůdce žalobce až dopisem ze dne , datum, , tj. cca 2 roky po údajném postoupení podle smlouvy ze dne , datum, ve znění dodatku ze dne , datum, . Bylo na žalobci, aby bez jakýchkoliv pochybností prokázal, že sporná pohledávka z tvrzené smlouvy byla na něj řádně a platně převedena. Tuto povinnost žalobce v řízení nesplnil.

8. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil možnosti být soudem poučen podle § 118a o.s.ř. o tom, že z jím předložených listin jeho tvrzení o uzavření platné úvěrové smlouvy, o údajné úhradě tvrzené sporné částky žalovanému a o platném postoupení tvrzené pohledávky na žalobce nevyplývá a zbavil se tak i možnosti doplnit chybějící žalobní tvrzení a označit další důkazy k prokázání sporného nároku.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žalobce existenci ani oprávněnost uvedeného nároku z titulu tvrzené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. ani z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z. neprokázal. Proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Poněvadž podle obsahu spisu procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly, soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.