16 C 54/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 763,68 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 13 763,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 763,68 Kč od datum do zaplacení, tj. v celém rozsahu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 13.763,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že tuto částku mu žalovaný dluží na základě smlouvy o revolvingovém úvěru, uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba Malta a žalovaným formou komunikace na dálku, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr na č. ú. bankovní účet, který žalovaný vyčerpal ve výši 13.763,68 Kč a měl jej předchůdci žalobce splatit nejpozději do dne datum. Žalovaný ale smluvené povinnosti nesplnil a věřiteli ničeho nevrátil. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení celého úvěrového dluhu ve výši 13.763,68 Kč s příslušenstvím. Žalobce sice dále obecně uvedl, že jeho předchůdce prováděl lustraci (zjišťoval úvěruschopnost) žalovaného z veřejně dostupných databází ISIR,CEE,CRKI,EUCB, avšak ke svému tvrzení žádné důkazy neoznačil ani nepředložil. Žalobce dále uvedl, že pokud soud neuzná nárok žalobce z titulu tvrzené smlouvy o úvěru, nechť nárok posoudí z titulu bezdůvodného obohacení a za tím účelem nechť si soud zajistí od banky žalovaného příjmení jméno vyjádření, zda byl žalovaný disponentem označeného účtu ke dni datum. Smlouvou ze dne datum postoupil předchůdce žalobce spornou pohledávku na žalobce. Přes výzvu ani předžalobní upomínku žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti), tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů v jejich vzájemných souvislostech a s přihlédnutím k tomu, co vyšlo v řízení najevo, zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Soud z žalobcem předložené písemné neočíslované smlouvy o revolvingovém úvěru do výše 80.000 Kč za úrok 143,88 % ročně ze dne datum zjistil, že v rozporu s § 561 a § 562 o.z. neobsahuje žádný vlastoruční ani elektronický podpis předchůdce žalobce ani žalovaného. Vlastoruční nebo elektronický podpis předchůdce žalobce a žalovaného chybí také na formuláři„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“ i na„ Obchodních podmínkách účinných ke dni datum“. Žalobce tak žádnými důkazy neprokázal, že dne datum (ani jindy) uzavřel jeho právní předchůdce s žalovaným platnou písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ani podle zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb. v platném znění.

5. I v případě, že by byla smlouva předchůdcem žalobce i žalovaným řádně podepsána, byla by podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stejně absolutně neplatná, neboť žalobce konkrétně netvrdil a žádnými důkazy neprokázal, že jeho právní předchůdce splnil povinnost uloženou mu v § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. prověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr žalobci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Splnění této zákonné podmínky žalobcem musí soud zjišťovat z úřední povinnosti. Žalobce žádné důkazy k prokázání, zjišťování, ověřování a posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepředložil.

6. V řízení nebylo žádným věrohodným důkazem prokázáno, že by předchůdce žalobce skutečně ze svého vlastního účtu dne datum minimálně odeslal (odepsal) ve prospěch žalovaného spornou částku, a už vůbec nebylo prokázáno, zda a kdy byla tato sporná částka připsána na účet žalovaného podle § 1957 odst. 1 o.z., aby se dostala do jeho dispozice. Žalobce sice předložil soudu svůj interní a nesrozumitelný záznam„ jméno application“, z něhož však odeslání údajné platby pro žalovaného nelze nijak prokázat. Další interní doklad„ platební informace“ odeslání tvrzené částky dne datum z účtu předchůdce na účet žalovaného rovněž neprokazuje. Na výzvu soudu ze dne datum, aby předložil důkaz o připsání sporné částky právě na účet žalovaného, žalobce vůbec nereagoval. Z předložených důkazů tak nelze zjistit, zda předchůdce žalobce žalovanému tvrzenou částku skutečně poskytl.

7. Z žalobcem předložené smlouvy ze dne datum ve znění příloh není ani prokázáno, že právě sporná pohledávka byla skutečně převedena z předchůdce na žalobce. Z nikým nepodepsaného a nedatovaného soupisu pohledávek představujícího zřejmě tvrzenou přílohu ke smlouvě o postoupení ze dne datum je sice zřejmé, že na žalobce mohla být postoupena pohledávka ve výši 13.803 Kč, avšak s ohledem na žalobcem předloženou nečíslovanou a nepodepsanou úvěrovou smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky do výše úvěrového limitu 80.000 Kč, nelze mít za prokázané, že se jedná právě o spornou pohledávku, nebo zda jde o jinou pohledávku, čemuž by nasvědčovala i rozdílná výše obou pohledávek.

8. Žalobce sice v žalobě navrhl, aby si soud k otázce„ kdo byl majitelem označeného účtu ke dni datum“ zajistil důkaz dotazem na právnická osoba Vzhledem ale ke skutečnosti, že žalobce ani neprokázal, že sporná částka byla skutečně odeslána z účtu jeho předchůdce na označený účet ani že žalobce je ve sporu aktivně legitimován, posoudil soud návrh na provedení tohoto důkazu za nadbytečný.

9. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil možnosti být soudem poučen podle § 118a o.s.ř. o tom, že z jím předložených listin jeho tvrzení o uzavření platné úvěrové smlouvy, o údajné úhradě tvrzené sporné částky žalovanému a o platném postoupení tvrzené pohledávky na žalobce nevyplývá a zbavil se tak i možnosti doplnit chybějící žalobní tvrzení a označit další důkazy k prokázání sporného nároku.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žalobce existenci ani oprávněnost uvedeného nároku z titulu tvrzené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. ani z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z. neprokázal. Proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Poněvadž podle obsahu spisu procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly, soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.