16 C 54/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou jméno a příjmení právního zástupce žalobce sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0, adresa adresa proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 56 615,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, jímž se žalobce po žalované domáhal zaplatit další částku částka a další úrok 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaný úrok ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum, a další úrok 13,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaný úrok ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum, a další úrok 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaný úrok ve výši částka od datum do datum a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku částka ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky tituly před jménem jméno FO.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřel s žalovanou ve dnech datum, datum a datum celkem hodnota smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejichž dohodnuté podmínky žalovaná nesplnila, proto žalobci vznikl nárok na zaplacení požadovaného dluhu včetně příslušenství. Na podkladě první smlouvy o úvěru ze dne datum, č. hodnota (dále jen první smlouva ze dne datum), poskytl žalobce žalované neúčelový úvěr ve výši částka, který se žalovaná zavázala žalobci vrátit v celkové výši částka v 36 měsíčních splátkách po částka. Žalovaná své smluvní závazky nesplnila a předchůdci žalobce vrátila pouze částku částka. Pro prodlení žalované předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni datum. Žalobce se nyní po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši částka a poplatku ve výši částka (celkem částky částka) a dalšího příslušenství. Na podkladě druhé smlouvy o úvěru ze dne datum, č. hodnota (dále jen druhá smlouva ze dne datum), poskytl žalobce žalované neúčelový úvěr ve výši částka, který se žalovaná zavázala žalobci vrátit v celkové výši částka v 24 měsíčních splátkách po částka. Žalovaná své smluvní závazky nesplnila a předchůdci žalobce vrátila pouze částku částka. Pro prodlení žalované předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni datum. Žalobce se nyní po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši částka a poplatku ve výši částka (celkem částky částka) a dalšího příslušenství. Na podkladě třetí smlouvy o úvěru ze dne datum, č. hodnota (dále jen třetí smlouva ze dne datum) poskytl žalobce žalované neúčelový úvěr ve výši částka, který se žalovaná zavázala žalobci vrátit v celkové výši částka v 24 měsíčních splátkách po částka. Žalovaná své smluvní závazky nesplnila a předchůdci žalobce vrátila pouze částku částka. Pro prodlení žalované předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni datum. Žalobce se nyní po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši částka a poplatku ve výši částka (celkem částky částka) a dalšího příslušenství. Na výzvu soudu žalobce v doplnění žaloby ze dne datum popsal, jak jeho právní předchůdce s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalované před uzavřeném každé sporné smlouvy podle § 84 až 86 zákona č. 257/2016 Sb. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaná zbývající dlužné částky předchůdci ani žalobci nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. právnická osoba provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Z první písemné smlouvy o úvěru ze dne datum, č. hodnota ve znění úvěrových podmínek pro fyzické osoby-nepodnikatele, VOP a Sazebníku soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout žalované částku částka jako neúčelový úvěr, při zápůjční úrokové sazbě 11,50 % p.a. a RPSN 12,13 %, který se žalovaná zavázala žalobci vrátit formou 36 měsíčních splátek ve výši částka splatných vždy k 25. dni každého měsíce nejpozději do datum. V čl. 8.8.1.a) a čl. 9.9.1.f) úvěrových podmínek se smluvní strany dohodly na tom, že pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vyplývajícího ze smlouvy, je žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy a požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny včetně příslušenství a smluvních pokut. Pokud jde o vzájemné plnění, z výpisu z účtu ze dne datum soud zjistil, že žalobce poskytl žalované částku částka, kterou žalovaná dne datum vyčerpala. Podle doplněného tvrzení žalobce ze dne datum a úvěrové historie žalovaná na úvěrový dluh uhradila žalobci pouze částku částka. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením sporné smlouvy, soud z žádosti žalované o úvěr ze dne datum zjistil, že žalovaná byla svobodná, bydlela u rodičů, podle čestného prohlášení žalované měla mít neoznačené příjmy částka a ostatní příjmy částka od neoznačených zaměstnavatelů, a příjmy domácnosti měly činit příjmy částka od neoznačených rodinných příslušníků. Žalovaná měla pouze výdaje ve výši právnická osoba Kč měsíčně. Údajné příjmy i výdaje nebyly specifikovány ani nebyly žádnými podklady doloženy. Z interního záznamu žalobce vyplynulo, že o žalované zjišťoval údaje z rejstříku SOLUS, BRKI/NRKI, avšak v tomto záznamu nebyl uveden žádný konkrétní údaj nebo záznam. Stručně shrnuto, z žalobcem předložených listin nebylo ničím prokázáno, že žalobce před uzavřením sporné smlouvy řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval reálné příjmy a výdaje žalované. Žalobce se spokojil s pouhým čestným prohlášením žalované (s tvrzením) o jejích krásně zaokrouhlených příjmech ve výši částka a částka, o příjmech domácnosti ve výši částka a o výdajích ve výši právnická osoba Kč, které jsou na první pohled právě pro jejich zaokrouhlenost naprosto nevěrohodné. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných splátek s tím, že pokud nebude dluh do dne datum uhrazen, nastane k tomu dni splatnost celé úvěrové pohledávky. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou soudního vymáhání. Podle podacího lístku výzva byla podána k poštovní přepravě dne datum.

5. Z druhé písemné smlouvy o úvěru ze dne datum, č. hodnota ve znění úvěrových podmínek pro fyzické osoby-nepodnikatele, VOP a Sazebníku soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout žalované částku částka jako neúčelový úvěr, při zápůjční úrokové sazbě 13,50 % p.a. a RPSN 14,35 %, který se žalovaná zavázala žalobci vrátit formou 24 měsíčních splátek ve výši částka splatných vždy k 25. dni každého měsíce nejpozději do datum. V čl. 8.8.1.a) a čl. 9.9.1.f) úvěrových podmínek se smluvní strany dohodly na tom, že pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vyplývajícího ze smlouvy, je žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy a požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny včetně příslušenství a smluvních pokut. Pokud jde o vzájemné plnění, z výpisu z účtu ze dne datum soud zjistil, že žalobce poskytl žalované částku částka, kterou žalovaná dne datum vyčerpala. Podle doplněného tvrzení žalobce ze dne datum a úvěrové historie žalovaná na úvěrový dluh uhradila žalobci pouze částku částka. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením sporné smlouvy, soud z žádosti žalované o úvěr ze dne datum zjistil, že žalovaná byla svobodná, bydlela u rodičů, podle čestného prohlášení žalované měla mít neoznačené příjmy částka od neoznačeného zaměstnavatele a příjmy domácnosti měly činit příjmy částka od neoznačených rodinných příslušníků. Žalovaná měla pouze výdaje na bydlení částka a ostatní výdaje ve výši částka měsíčně. Údajné příjmy i výdaje nebyly specifikovány ani nebyly žádnými podklady doloženy. Z interního záznamu žalobce vyplynulo, že o žalované zjišťoval údaje z rejstříku SOLUS, BRKI/NRKI, avšak v tomto záznamu nebyl uveden žádný konkrétní údaj. Stručně shrnuto, z žalobcem předložených listin nebylo ničím prokázáno, že žalobce před uzavřením sporné smlouvy řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval reálné příjmy a výdaje žalované. Žalobce se spokojil s pouhým čestným prohlášením žalované (s tvrzením) o jejích krásně zaokrouhlených příjmech ve výši částka, o příjmech domácnosti ve výši částka a o výdajích ve výši částka a částka, které jsou na první pohled právě pro jejich zaokrouhlenost naprosto nevěrohodné. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných splátek s tím, že pokud nebude dluh do dne datum uhrazen, nastane k tomu dni splatnost celé úvěrové pohledávky. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou soudního vymáhání. Podle podacího lístku výzva byla podána k poštovní přepravě dne datum.

6. Z třetí písemné smlouvy o úvěru ze dne datum, č. hodnota ve znění úvěrových podmínek pro fyzické osoby-nepodnikatele, VOP a Sazebníku soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout žalované částku částka jako neúčelový úvěr, při zápůjční úrokové sazbě 11,50 % p.a. a RPSN 12,13 %, který se žalovaná zavázala žalobci vrátit formou 24 měsíčních splátek ve výši částka splatných vždy k 25. dni každého měsíce nejpozději do datum. V čl. 8.8.1.a) a čl. 9.9.1.f) úvěrových podmínek se smluvní strany dohodly na tom, že pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vyplývajícího ze smlouvy, je žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy a požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny včetně příslušenství a smluvních pokut. Pokud jde o vzájemné plnění, z výpisu z účtu ze dne datum soud zjistil, že žalobce poskytl žalované částku částka, kterou žalovaná dne datum vyčerpala. Podle doplněného tvrzení žalobce ze dne datum a úvěrové historie žalovaná na úvěrový dluh uhradila žalobci pouze částku částka. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením sporné smlouvy, soud z žádosti žalované o úvěr ze dne datum zjistil, že žalovaná byla svobodná, bydlela u rodičů, podle čestného prohlášení žalované měla mít neoznačené příjmy částka a částka od neoznačených zaměstnavatelů a příjmy domácnosti měly činit částku částka od neoznačených rodinných příslušníků. Žalovaná měla výdaje v pouhé výši právnická osoba Kč měsíčně. Údajné příjmy i výdaje nebyly specifikovány ani nebyly žádnými podklady doloženy. Z interního záznamu žalobce vyplynulo, že o žalované zjišťoval údaje z rejstříku SOLUS, BRKI/NRKI, avšak v tomto záznamu nebyl uveden žádný konkrétní údaj. Stručně shrnuto, z žalobcem předložených listin nebylo ničím prokázáno, že žalobce před uzavřením sporné smlouvy řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval reálné příjmy a výdaje žalované. Žalobce se spokojil s pouhým čestným prohlášením žalované (s tvrzením) o jejích krásně zaokrouhlených příjmech ve výši částka a částka, o příjmech domácnosti ve výši částka a o výdajích ve výši právnická osoba Kč, které jsou na první pohled právě pro svoji zaokrouhlenost naprosto nevěrohodné. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných splátek s tím, že pokud nebude dluh do dne datum uhrazen, nastane k tomu dni splatnost celé úvěrové pohledávky. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou soudního vymáhání. Podle podacího lístku výzva byla podána k poštovní přepravě dne datum.

7. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských neúčelových úvěrů v době uzavírání sporných smluv soud z vyjádření bankovních domů zjistil, že v srpnu 2022 právnická osoba. poskytovala spotřebitelské úvěry za roční úrokovou sazbu od 6,69 % do 23,55 %, přičemž průměrná roční úroková sazba činila 15,12 %, Raiffeisen bank a.s. poskytovala spotřebitelské úvěry za úrokovou sazbu 15,06 %, právnická osoba ve výši 13,87 % a právnická osoba poskytovala obdobné úvěry za úrokovou sazbu 15,9 %. V červenci 2022 právnická osoba. poskytovala spotřebitelské úvěry za roční úrokovou sazbu od 5,7 % do 23,55 %, přičemž průměrná roční úroková sazba činila 14,62 %, Raiffeisen bank a.s. poskytovala spotřebitelské úvěry za úrokovou sazbu 14,98 %, právnická osoba ve výši 13,65 % a právnická osoba poskytovala obdobné úvěry za úrokovou sazbu 16.9 %. Průměrná roční úroková sazba všech bankovních domů činila v červenci 2022 zaokrouhleně 15 % a v srpnu 2022 rovněž zaokrouhleně 15 %.

8. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.

9. Všechny tři sporné smlouvy o spotřebitelském úvěru byly uzavřeny podle § 2395 o. z., mají charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalované jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele u každé jednotlivé spotřebitelské úvěrové smlouvy posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen každý jednotlivý spotřebitelský úvěr bez větších problémů splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda předchůdce žalobce při poskytování každého úvěru žalované splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR spisová značka.

11. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od datum do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru „přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. spisová značka). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

12. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že žalobce nezjišťoval ani neověřoval úvěruschopnost žalované před uzavřením všech tří sporných úvěrových smluv řádně, a už vůbec ne s odbornou péčí. U všech 3 sporných úvěrových smluv žalobce před jejich uzavřením vůbec nezjišťoval ani neověřoval reálné příjmy ani výdaje žalované, nenechal si předložit pracovní ani jinou smlouvu a už vůbec ne mzdové listy za předchozí období, z nichž by vyplynulo, zda byla žalovaná skutečně zaměstnaná a jaké měla z tohoto poměru skutečné příjmy. Žalobce u žalované ani nezjišťoval její běžné reálné výdaje na živobytí, tj. na jídlo, ošacení, hygienu, zda a v jaké výši poskytovala rodičům nějaké platby za bydlení a za energie, zda a v jaké výši měla běžná vydání za mobil, internet, dopravu do údajného zaměstnání apod. Žalobce při údajném pečlivém posuzování vycházel z pouhých fiktivních údajů, které žalovaná sama uvedla a sama si je potvrdila vlastním čestným prohlášením, které nemá pro zjišťování její úvěruschopnosti reálný význam. Přitom bez zjištěných reálných příjmů a výdajů nemohl žalobce úvěruschopnost žalované vůbec posoudit. Žalobce ani u jedné úvěrové smlouvy v řízení neprokázal, že řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalované poskytnuté úvěry vrátit. Všechny tři úvěrové smlouvy jsou tudíž podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatné a na základě absolutně neplatných smluv nelze žalobci žalobou uplatněné nároky přiznat.

13. Soud ještě dodává, že ve smlouvách sjednaná úroková sazba 11,50 %, 13,50 % a 11,50 % ročně v zásadě odpovídá průměrné roční úrokové sazbě uvedených bankovních domů, která byla v červenci i v srpnu 2022 ve výši 15 % a je přiměřená.

14. V řízení bylo prokázáno, že na základě první absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne datum poskytl žalobce žalované částku částka a že žalovaná žalobci vrátila na úvěrový dluh pouze částka, přičemž nevrácený nedoplatek zůstal ve výši částka. Na základě druhé absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze datum poskytl žalobce žalované částku částka a žalovaná žalobci vrátila na úvěrový dluh pouze částku částka, přičemž nevrácený nedoplatek zůstal ve výši částka. Na základě třetí absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne datum poskytl žalobce žalované částku částka a žalovaná žalobci vrátila na úvěrový dluh pouze částku částka, přičemž nevrácený nedoplatek zůstal ve výši částka. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění bez platného závazku. Celková částka částka (sestávající z nedoplatku částka, částka a částka), kterou žalovaná dluží žalobci, představuje nesplacenou jistinu všech tří spotřebitelských úvěrů, kterou je žalovaná povinna žalobci vrátit podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z., viz rozsudek NS ČR spisová značka ze dne datum).

15. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí NS ČR č.j. spisová značka i Krajského soudu v adresa – pobočky v Olomouci č.j. spisová značka vyplývá, že spotřebitel není povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel hradí poskytnutou jistinu úvěru „podle svých možností“, nemůže se dostat s její úhradou do prodlení, a tudíž poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže ani vzniknout nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. Poněvadž soud pro pasivitu žalované nezjistil důvody pro umožnění hradit dluh v přiměřených splátkách, určil žalované přiměřenou 3 denní lhůtu splatnosti analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

16. Ze všech uvedených důvodů uložil soud žalované podle § 87 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit žalobci částku částka v soudem určené 3 denní lhůtě běžící od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku rozsudku).

17. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty či náklady na uplatnění pohledávky) požadované na základě absolutně neplatných smluv o spotřebitelském úvěru a poněvadž se žalovaná dosud neocitla v prodlení, nepřiznal mu ani žádné zákonné úroky z prodlení (odstavec II. výroku rozsudku).

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný pouze částečně. Žalobce se domáhal přiznání jistiny včetně příslušenství v celkové zaokrouhlené výši ke dni rozhodnutí částka, byla mu přiznána pouze jistina ve výši částka a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Žalobce má proto právo na poměrnou část nákladů řízení ve výši 42 % (od úspěchu 71 % bylo třeba odečíst neúspěch ve výši 29 %) v celkové výši částka. Přiznaná částka představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši částka, a dále účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění, za návrh ve věci) ve výši částka za každý ze 3 úkonů právní služby podle § 7 bod 6. cit. vyhl. ve výši částka, dále paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ve výši částka za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. 3 x částka celkem částka částka, vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši částka. Další podání označené jako doplnění žaloby ze dne datum považuje soud za neúčelně vynaložený úkon právní služby, neboť se jedná o doplnění skutkových tvrzení, které měly být uvedeny v žalobě samotné. Celkové náklady řízení žalobce činily částku částka, z toho 42 % činí částku částka (odstavec III. výroku rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.