16 C 55/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, kterou podle skutkových tvrzení dluží žalovaný žalobci na základě smlouvy o zápůjčce ve znění VOP uzavřené elektronickými prostředky komunikace na dálku dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] Malta a žalovaným, na jejímž základě měl předchůdce žalobce žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši [částka], jež se žalovaný zavázal věřiteli vrátit i s poplatkem [částka] při roční úrokové sazbě 401,50 % a RPSN 3. 112,64 % nejpozději do [datum]. Žalovaný ale své smluvní povinnosti nesplnil, neboť dluh řádně nezaplatil. Smlouvou ze dne [datum] předchůdce pohledávku postoupil na žalobce, který nyní po žalovaném požaduje neuhrazenou jistinu ve výši [částka] i s příslušenstvím.

3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednán, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky.

4. Žalobce je právnickou osobou mající sídlo na území Kypru, tj. v členském státu Evropské unie. Žalovaný je občanem České republiky (rovněž členského státu Evropské unie), na jejímž území má bydliště. Příslušnost (pravomoc) českých soudů k projednání a rozhodnutí sporu o spotřebitelskou půjčku pak vyplývá z kapitoly II., oddílu 4 článku 17, odstavec 1 písm. b) a článku 18 odstavec 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I. bis), podle něhož jedná-li se o půjčku, smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Poněvadž žalovaný má bydliště na území České republiky, jsou k projednání sporné věci příslušné (pravomocné) české soudy a vztahy mezi účastníky se řídí českým hmotným právem.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce žádným věrohodným důkazem neprokázal, že jeho tvrzený právní předchůdce [právnická osoba] se sídlem na Maltě skutečně uzavřel s žalovaným dne [datum], nebo [datum] (ani jindy) platnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.). Předložený formulář smlouvy ze dne [datum] neobsahuje žádný vlastoruční ani elektronický podpis předchůdce žalobce ani žalovaného. Ani ostatní doklady„ loan aplikation“ ani faktura nejsou předchůdcem žalobce ani žalovaným podepsány a nemohou představovat platně uzavřenou smlouvu o zápůjčce.

6. I v případě, že by snad smlouva obsahovala řádný podpis předchůdce žalobce i žalovaného, byla by stejně absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 a § 576 o.z. Žalobce totiž vložil do výše označeného formuláře smlouvy o zápůjčce nepřiměřeně vysoké úroky ve výši 401,50 % ročně, bez nichž by žalovanému zápůjčku neposkytl.

7. Žalobce navíc nepředložil soudu žádný věrohodný doklad o tom, že by tvrzená částka [částka] byla skutečně připsána dne [datum] (ani jindy) na účet žalovaného podle § 1957 o.z. tak, aby s ní mohl nakládat. Z výpisu z účtu ze dne [datum] je pouze zřejmé, že částka [částka] byla odesílána na účet [jméno] [příjmení].

8. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žalobce existenci ani oprávněnost uvedeného nároku vyplývajícího buď z tvrzené smlouvy o zápůjčce ani z titulu bezdůvodného obohacení nedoložil. Proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Poněvadž podle obsahu spisu procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly, soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.