16 C 55/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky částka s příslušenstvím, kterou podle skutkových tvrzení dluží žalovaný žalobci na základě smlouvy o zápůjčce ve znění VOP uzavřené elektronickými prostředky komunikace na dálku dne datum mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba Malta a žalovaným, na jejímž základě měl předchůdce žalobce žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši částka, jež se žalovaný zavázal věřiteli vrátit i s poplatkem částka při roční úrokové sazbě 401,50 % a RPSN 3. 112,64 % nejpozději do datum. Žalovaný ale své smluvní povinnosti nesplnil, neboť dluh řádně nezaplatil. Smlouvou ze dne datum předchůdce pohledávku postoupil na žalobce, který nyní po žalovaném požaduje neuhrazenou jistinu ve výši částka i s příslušenstvím.

3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednán, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky.

4. Žalobce je právnickou osobou mající sídlo na území Kypru, tj. v členském státu Evropské unie. Žalovaný je občanem České republiky (rovněž členského státu Evropské unie), na jejímž území má bydliště. Příslušnost (pravomoc) českých soudů k projednání a rozhodnutí sporu o spotřebitelskou půjčku pak vyplývá z kapitoly II., oddílu 4 článku 17, odstavec 1 písm. b) a článku 18 odstavec 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I. bis), podle něhož jedná-li se o půjčku, smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Poněvadž žalovaný má bydliště na území České republiky, jsou k projednání sporné věci příslušné (pravomocné) české soudy a vztahy mezi účastníky se řídí českým hmotným právem.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce žádným věrohodným důkazem neprokázal, že jeho tvrzený právní předchůdce právnická osoba se sídlem na Maltě skutečně uzavřel s žalovaným dne datum, nebo datum (ani jindy) platnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.). Předložený formulář smlouvy ze dne datum neobsahuje žádný vlastoruční ani elektronický podpis předchůdce žalobce ani žalovaného. Ani ostatní doklady„ loan aplikation“ ani faktura nejsou předchůdcem žalobce ani žalovaným podepsány a nemohou představovat platně uzavřenou smlouvu o zápůjčce.

6. I v případě, že by snad smlouva obsahovala řádný podpis předchůdce žalobce i žalovaného, byla by stejně absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 a § 576 o.z. Žalobce totiž vložil do výše označeného formuláře smlouvy o zápůjčce nepřiměřeně vysoké úroky ve výši 401,50 % ročně, bez nichž by žalovanému zápůjčku neposkytl.

7. Žalobce navíc nepředložil soudu žádný věrohodný doklad o tom, že by tvrzená částka částka byla skutečně připsána dne datum (ani jindy) na účet žalovaného podle § 1957 o.z. tak, aby s ní mohl nakládat. Z výpisu z účtu ze dne datum je pouze zřejmé, že částka částka byla odesílána na účet jméno příjmení.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žalobce existenci ani oprávněnost uvedeného nároku vyplývajícího buď z tvrzené smlouvy o zápůjčce ani z titulu bezdůvodného obohacení nedoložil. Proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Poněvadž podle obsahu spisu procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly, soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).