16 C 56/2021
č. j. 16 C 56/2021-28
V PLATNOSTIOkresní soud v Přerově rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku za dvě dopravy do záchranné stanice v důsledku zjištění přítomnosti alkoholu. Soud se opřel o § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., podle něhož má Česká republika právo na náhradu nákladů dopravy při zjištění přítomnosti alkoholu. Rozsudek zahrnuje i zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % a 8,5 % ročně. Soud uložil žalovanému uhradit i náklady řízení a soudní poplatek.
Plný text
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Přerově částku částka ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)
2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky částka s příslušenstvím, kterou podle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni za 2 x dopravu hlídkou PČR z obec a ze obec do Protialkoholní záchranné stanice v obec dne datum a datum z důvodu zjištění přítomnosti alkoholu u žalovaného.
3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky.
4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne datum v adresa žalovaný v podnapilém stavu napadl verbálně a fyzicky jméno příjmení. příjmení zkouškou bylo zjištěno, že žalovaný má v těle 2,93 promile alkoholu. Hlídkou PČR byl žalovaný převezen z obec do Protialkoholní záchranné stanice v obec, kde byl předán k vyšetření, ošetření a k následnému pobytu. Dále dne datum byla žalovanému ve obec provedena dechová zkouška, při níž mu bylo naměřeno 2,52 promile alkoholu v krvi. Hlídkou PČR byl převezen ze obec do Protialkoholní záchranné stanice v obec Náklady na obě přepravy žalovaného žalobkyně vyčíslila celkem částkou částka za celkem 93,5 ujetých km při ceně nákladů na provoz automobilu částka a ceně pohonných hmot částka. Přes předžalobní upomínku žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil.
5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, podle něhož dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba, a dále podle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, Cpjn 205/2011, podle něhož prokáže-li se při odborném lékařském vyšetření osob - které by mimo jiné mohly ohrozit život nebo zdraví svoje anebo dalších osob nebo při níž by mohly poškodit majetek - přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, má Česká republika - Policie České republiky v takovém případě právo na náhradu nákladů dopravy do zdravotnického zařízení, jestliže tam vyšetřovaného skutečně dopravila.
6. Poněvadž u žalovaného byla dne datum a datum zjištěna silná podnapilost a z toho důvodu žalobkyně provedla jeho převoz z obec a dále ze obec do Protialkoholní záchranné stanice v obec, soud podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobci uvedenou částku představující náklady na jeho dopravu spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
7. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalobci vznikly náklady v souvislosti s uplatněním pohledávky podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši částka. Soud proto uložil žalovanému tyto náklady řízení žalobkyni uhradit.
8. O přenosu soudního poplatku z žalobkyně na žalovaného rozhodl soud podle § 2 odst. 3, § 4 odst. 1 písm. i) a Položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Žalobkyně je od placení soudního poplatku osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. a) cit. zákona, a poněvadž byla v řízení procesně úspěšná, hradí podle výsledku sporu soudní poplatek ve výši částka žalovaný. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní– li žalovaný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.