16 C 74/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, rozsudkem pro uznání

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku p. č. st. 1959, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [část obce], [adresa], garáž, zapsanému na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Kojetín, okres [okres], a tato nemovitá věc se přikazuje do výlučného vlastnictví žalované.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 83 115 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení, sestávající se z nákladů důkazů za vypracování a úpravu odborného vyjádření k tržní ceně společné věci ve výši 3 025 Kč a další náklady za zaplacený soudní poplatek a za právní zastoupení žalobkyně ve výši 19.280 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153a a § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně podle § 1143 a násl. o.z. domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví s žalovanou k výše označené nemovitosti – garáži, přikázání této nemovitosti – garáže do výlučného vlastnictví žalované a uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni adekvátní náhradu za vypořádávaný spoluvlastnický podíl ve výši 83.115 Kč. Žalobkyně i žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky označené garáže v rozsahu 1/2: 1/2, žalovaná nad rámec svého podílu tuto garáž užívá pouze sama, brání žalobkyni v přístupu do garáže a za užívání žalobkyni ničeho neplatí. Žalovaná projevila zájem o spornou garáž, avšak v rozporu s dohodou její ocenění nezajistila. Pro nečinnost žalované žalobkyně zajistila vlastní ocenění garáže. Následně však žalovaná předložila své ocenění. Poněvadž se obě ocenění lišila, nechala žalobkyně své původní ocenění přepracovat. Podle přepracovaného ocenění činila ke dni [datum] tržní cena sporných nemovitostí částku 166.230 Kč a vypořádací podíl žalobkyně částku 83.115 Kč.

3. Usnesením ze dne 25.4.2023, č.j. 16 C 74/2023-11 uložil soud žalované podle § 114b odst. 1 o.s.ř. povinnost, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k připojené žalobě a ve vyjádření uvedla, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. Soud poučil žalovanou, že uzná-li nárok, rozhodne soud na tomto základě o věci samé (o její části nebo o jejím základu) rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř.). Jestliže žalovaná nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, bylo jí uloženo ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě (zejména uvést, která z tvrzení žalobkyně považuje za nesporná, tj. odpovídající skutečnosti, dále které skutečnosti činí předmětem sporu a proč, co v tomto směru tvrdí) a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, a to tak, aby bylo zřejmé, k prokázání které konkrétní právně významné skutečnosti má být ten který důkaz proveden. Listinné důkazy, na něž se ve vyjádření odvolává, bylo třeba zaslat (založit do spisu) zároveň s vyjádřením. Soud žalovanou rovněž poučil, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří nebo ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, a soud v takovém případě rozhodne ve věci samé rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.), a že jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. Pokud vyjádření není podáno v elektronické podobě (např. prostřednictvím datové schránky nebo aplikace ePodatelny), že je třeba jej předložit soudu ve 2 vyhotoveních.

4. Výzva spolu s žalobním návrhem byla žalované doručena do vlastních rukou dne [datum]. Písemné vyjádření žalované k žalobě ani sdělení, jaký závažný důvod jí ve vyjádření brání, nebylo soudu ve stanovené lhůtě (ani dosud) doručeno.

5. Podle § 114b odst. 1 o.s.ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).

6. Podle § 114b odst. 5 o.s.ř., jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

7. Podle § 153a odst. 1 věta první o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.

8. Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

9. Podle § 153a odst. 4 o.s.ř., jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.

10. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

11. Smyslem postupu podle ustanovení § 114b o.s.ř. je zjistit v rámci přípravy soudního jednání stanovisko a případné argumenty žalovaného k projednávané věci. Procesní sankcí, nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu ve výzvě podle ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř. ve stanovené lhůtě, je vznik zákonné fikce uznání nároku uplatněného žalobou. Povinnost vyjádřit se k předmětu řízení splní žalovaný tak, že v písemném podání uvede skutkové okolnosti, na kterých buduje svoji obranu proti žalobě, aby soud mohl stanovit okruh sporných skutečností, které budou předmětem dalšího dokazování. Lhůta stanovená pro vyjádření podle ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř. je lhůtou propadlou a pokud je vyjádření podáno po této lhůtě, pak k němu nelze přihlédnout. Fikce uznání nastává nejen v případě, kdy se žalovaný v určité lhůtě nevyjádřil, ale i pokud ve svém vyjádření neuvede skutečnosti, na kterých staví svoji obranu. Na základě zákonné fikce uznání uplatněného nároku lze vydat rozsudek pro uznání podle § 153a odst. 3 o.s.ř. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.9.2010, sp.zn. 25 Cdo 3396/2008).

12. Soud postupuje podle § 114b o.s.ř. tehdy, vyžaduje-li to povaha věci. Povahou věci se rozumí její typová, skutková či právní obtížnost, která sama o sobě vyžaduje kvalifikovanou přípravu jednání. Povaha věci vyžaduje vydání usnesení podle § 114b odst. 1 o. s. ř. tehdy, je-li zjišťování skutkového stavu věci s ohledem na předpokládané množství odlišných tvrzení účastníků a navrhovaných důkazů obtížné, a kdy bez znalosti stanoviska žalovaného nelze jednání připravit tak, aby při něm bylo zpravidla možné věc rozhodnout. Okolnosti případu odůvodňují vydání usnesení podle § 114b o. s. ř. v takovém sporu, kdy dosavadní poznatky ukazují, že - ačkoliv by podle své povahy nemuselo jít o věc z hlediska zjišťování skutkového stavu ani po právní stránce obtížnou - tu jsou takové skutečnosti, které vedou k závěru, že bez písemného vyjádření žalovaného ve věci nemůže být jednání připraveno tak, aby při něm mohlo být zpravidla o sporu rozhodnuto. Ve zcela jednoduchých věcech, které nevyžadují podrobnější a rozsáhlejší přípravu jednání, je vydání usnesení podle § 114b odst. 1 o. s. ř. vyloučeno (shodně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2024, sp.zn. 21 Cdo 1109/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, sešit [číslo], pod [číslo] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.1.2005, sp. zn. 32 Odo 382/2004, rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 91/2006).

13. Soud nejprve konstatuje, že žalobní návrh splňoval náležitosti řádné žaloby dle § 79 o.s.ř., neboť obsahoval dostatečná významná skutková tvrzení odůvodňující tvrzený nárok, určitý a srozumitelný žalobní petit a byl řádně doložen. Předmětem sporu je vypořádání podílového spoluvlastnictví obou účastníků k označené nemovitosti podle § 1143 a násl. o.z., což není skutkově i právně zcela jednoduchou záležitostí. Povaha věci a okolnosti případu tak vyžadovaly kvalifikovanou přípravu jednání v podobě výzvy k vyjádření ve smyslu § 114b odst. 1 o.s.ř. Přestože žalované byly žaloba i výzva 114b o.s.ř. doručeny do vlastních rukou dne [datum], žalovaná na výzvu nereagovala ani neuvedla, jaký závažný důvod jí v tom brání, a přes poučení poskytnuté soudem o následcích nesplnění výzvy ve stanovené lhůtě, to je do [datum], a to ani dosud, soudu nepodala.

14. Na tomto základě došlo ke vzniku zákonné fikce o uznání uplatněného nároku žalobkyně žalovanou podle § 114b odst. 5 o.s.ř.

15. Poněvadž žalovaná uvedeným postupem (svojí procesní nečinností) uznala uplatněný nárok žalobkyně a v projednávané věci lze uzavřít a schválit smír podle § 99 odst. 1 a 2 o.s.ř., soud postupoval podle § 153a odst. 3 o. s. ř. a bez nařízení jednání podle § 153a odst. 4 o.s.ř. vydal rozsudek pro uznání, kterým žalobě v celém rozsahu vyhověl. Rozsudkem pro uznání soud zrušil podílové spoluvlastnictví žalobkyně i žalované k označené nemovitosti, přikázal tuto nemovitost do výlučného vlastnictví žalované a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni alikvotní náhradu za vypořádávaný spoluvlastnický podíl ve výši 83.115 Kč podle § 1143 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění (dále jen o.z.).

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí náleží náhrada nákladů řízení za vypracování ocenění sporných nemovitostí ve výši 3.025 Kč (úhrada částek 1.210 Kč a 1.815 Kč za 2 odborná vyjádření Mgr. [jméno] [příjmení]), tak i náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč a za náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 4.460 Kč za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 5. a § 8 bod 5 citované vyhlášky (počítáno z punkta 83.115 Kč), to znamená za 3 úkony právní služby celkem 13.380 Kč a paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ve výši 300 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem částka 900 Kč PZ nedoložil, že je plátcem DPH. Celkové náklady řízení žalobkyně činí částku 22.305 Kč.