16 C 75/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 98 879,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení další částky , částka, aúrok 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 %,kapitalizovaný úrok ve výši , částka, od , datum, do , datumkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, ,se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši , částka, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky , Jméno advokátky, .

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském bezúčelovém úvěru č. , hodnota, , na podkladě které poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal žalobci vrátit v celkové výši , částka, v 60 měsíčních splátkách po , částka, , a to nejpozději do , datum, . Žalovaný své smluvní závazky nesplnil a žalobci vrátil pouze , částka, . Pro prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobce úvěr zesplatnil ke dni , datum, . Žalobce se nyní po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši , částka, a poplatku ve výši , částka, a dalšího příslušenství.Na výzvu soudu žalobce v doplnění žaloby ze dne , datum, popsal, jak s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalovaného před uzavřením sporné smlouvy podle § 84 až 86 zákona č. 257/2016 Sb. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaný zbývající dlužnou částku žalobci nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Z písemné smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , k č. ú. 785319781147/0100, ve znění úvěrových podmínek pro fyzické osoby-nepodnikatele, VOP, prohlášení o zdravotním stavu a Sazebníku soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému částku , částka, jako neúčelový spotřebitelský úvěr, při zápůjční úrokové sazbě 11,50 % p.a. a RPSN 12,99 %, který se žalovaný zavázal žalobci vrátit formou 60 měsíčních splátek ve výši , částka, , splatných vždy k 15. dni každého měsíce nejpozději do , datum, . V čl. 8.8.1.a) a čl. 9.9.1.f) úvěrových podmínek se smluvní strany dohodly na tom, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vyplývajícího ze smlouvy, je žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy a požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny včetně příslušenství a smluvních pokut.

5. Pokud jde o vzájemné plnění, z výpisu z účtu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému dne , datum, částku , částka, na jeho účet.Podle doplněného tvrzení žalobce ze dne , datum, a úvěrové historie žalovaný na úvěrový dluh uhradil žalobci celkem částku , částka, . Pravdivost tohoto údaje nebyla žádným důkazem zpochybněna.

6. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením sporné smlouvy, soud z žádosti žalovaného o úvěr z neoznačeného dne a z návrhu na poskytnutí úvěru – reportu průběhu schválení zjistil, že žalovaný byl svobodný, měl 1 dítě nad 10 let a bydlel u rodičů. Podle „čestného prohlášení“ měl mít žalovaný čisté příjmy od neoznačeného plátce ve výši , částka, měsíčně, dále z neoznačeného podnikání ve výši , částka, ročně a z ostatních příjmů jeho neoznačených rodinných příslušníků ve výši , částka, měsíčně. Údajné příjmy nebyly ničím konkretizovány ani doloženy. Žalovaný měl mít měsíční výdaje spojené s bydlením ve výši , částka, , ostatní výdaje včetně výživného ve výši , částka, , celkové měsíční výdaje domácnosti (s neoznačenými příslušníky) měly činit , částka, a žalovaný splácel předchozí 2 úvěry od žalobce v celkové výši , částka, po měsíčních splátkách v celkové výši , částka, . Žalobce si sám vypočetl, že celkové spočítané výdaje „domácnosti žalovaného“ měly činit částku , částka, , nebylo však vůbec uvedeno, z jakých podkladů žalobce při výpočtu vycházel a žalovaným uvedené výdaje této částce neodpovídají. Údajné výdaje na bydlení, na živobytí žalovaného a na jeho nezletilé dítě nebyly nijak specifikovány ani nebyly žádnými podklady doloženy. Z formuláře návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení nevyplývá, že by se žalobce vůbec zabýval reálnými běžnými příjmy i reálnými výdaji žalovaného ani údaji na účtu, které měl snad žalobce pro žalovaného spravovat. V interním záznamu žalobce o šetření v rejstříku BRKI/NRKI nebyl uveden žádný konkrétní relevantní údaj nebo záznam. Z úvěrové historie soud dále zjistil, že ke dni výpisu , datum, činil zůstatek úvěru částku , částka, , splatné úroky byly ve výši , částka, , pokuta za prodlení činila částku , částka, , úvěrové poplatky byly ve výši , částka, , dlužná částka po splatnosti byla ve výši , částka, , celková dlužná částka byla ve výši , částka, a úrok po splatnosti byl ve výši , částka, . Žalovaný uhradil žalobce v době od , datum, do , datum, celkem částku , částka, .Stručně shrnuto, z žalobcem předložených listin nebylo ničím prokázáno, že žalobce před uzavřením sporné smlouvy řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval reálné příjmy a výdaje žalovaného. Žalobce se spokojil s pouhým čestným prohlášením žalovaného, tj. s jeho ničím nedoloženým tvrzením o jeho krásně zaokrouhlených příjmech ve výši , částka, měsíčně od neoznačeného zaměstnavatele, ve výši , částka, ročně z nekonkretizované a nepodložené podnikatelské činnosti a konečně ve výši , částka, o údajných příjmech neoznačených rodinných příslušníků. Výše uvedené údaje jsou na první pohled právě pro jejich zaokrouhlenost a nekonkrétnost zdrojů naprosto nevěrohodné. Výpočet samotného žalobce, že celkové náklady domácnosti žalovaného jsou právě ve výši , částka, měsíčně není ničím podložen a vychází zřejmě z fiktivních statistických údajů, které mají ke skutečné reálné výši výdajů žalovaného nesmírně, ale skutečně nesmírně daleko. Výpočet žalobce zjevně nevychází z údajů z běžného účtu žalovaného.

7. Z dopisu žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce pro neplacení dohodnutých splátek vyzval žalovaného k úhradě dlužných splátek ve výši , částka, ve lhůtě do , datum, s tím, že pokud nebude dluh do uvedeného data uhrazen, nastane k tomu dni splatnost celé úvěrové pohledávky. Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou soudního vymáhání. Podle podacího lístku výzva byla podána k poštovní přepravě dne , datum, .

8. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.

9. Sporná smlouva byla uzavřená podle § 2395 a násl. o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovanému jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (nebo zápůjčku) a poskytnout spotřebitelský úvěr nebo zápůjčku jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce při poskytování zápůjčky žalované straně splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018).

11. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od , datum, do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru „přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

12. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že žalobce neprokázal, že splnil zákonem mu uloženou povinnost řádně a s odbornou péči zjišťovat, ověřovat a posuzovat úvěruschopnost žalovaného před uzavřením sporné úvěrové smlouvy ve smyslu § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Podle návrhu na poskytnutí úvěru se žalobce pouze spokojil s prohlášením žalovaného, že jeho měsíční příjmy ze závislé činnosti činí , částka, a roční příjmy z podnikání , částka, ( a další údajné příjmy dalších členů domácnosti , částka, ) a že jeho měsíční výdaje činí , částka, na bydlení a , částka, na živobytí, nehledě na výživné jeho nezletilého dítěte. Skutečné příjmy ani od koho pochází ani zda žalovaný skutečně pracuje a podniká ani jaké má skutečné příjmy z podnikání si žalobce neověřoval ani z účtu žalovaného, stejně jako si neověřoval jeho reálné výdaje na jeho živobytí, na výživné dítěte, na bydlení, na elektřinu, plyn, vodné, stočné, jízdné, mobil, televizní poplatky, internet ani neuvedl, zda žalovaný řádně a včas splácí své další závazky. Provádění úvěruschopnosti žalovaného byla žalobcem prováděna zřetelně laxně a nedbale a vůbec nesvědčí o profesionalitě žalobce. Úvěrová smlouva je tudíž podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatná a na základě absolutně neplatné smlouvy nelze žalobci žalobou uplatněné nároky přiznat.

13. V řízení bylo prokázáno, že na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému částku , částka, a že žalovaný žalobci vrátil na úvěrový dluh pouze částku , částka, , přičemž nevrácený nedoplatek zůstal ve výši , částka, . Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění bez platného závazku. , adresa, .160,95 Kč, kterou žalovaný dosud dluží žalobci, představuje nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru, kterou je žalovaný povinen žalobci vrátit podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z., viz rozsudek NS ČR , spisová značka, ze dne , datum, ).

14. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí NS ČR č.j. , spisová značka, i Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Olomouci č.j. , spisová značka, vyplývá, že spotřebitel není povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel hradí poskytnutou jistinu úvěru „podle svých možností“, nemůže se dostat s její úhradou do prodlení, a tudíž poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže ani vzniknout nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. Poněvadž soud pro pasivitu žalovaného nezjistil důvody pro umožnění hradit dluh v přiměřených splátkách, určil žalovanému přiměřenou 3 denní lhůtu splatnosti analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

15. S ohledem na vše uvedené uložil soud žalovanému povinnost vydat žalobci dosud neuhrazenou zbývající část jistiny úvěru ve výši , částka, podle § 87 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozhodnutí (odstavec I. výroku rozsudku).

16. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty či náklady na uplatnění pohledávky) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru a poněvadž se žalovaný dosud neocitl v prodlení, nepřiznal mu ani žádné zákonné úroky z prodlení (odstavec II. výroku rozsudku).

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce po žalovaném požadoval celkem částku , částka, (počítáno z jistiny s příslušenstvím ke dni rozhodnutí) a soud mu přiznal pouze částku , částka, . Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. má proto žalobce právo na poměrnou část nákladů řízení ve výši zaokrouhleně 48 % (od úspěchu 74 % bylo třeba odečíst neúspěch ve výši 26 %) v celkové výši , částka, . Přiznaná částka představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši , částka, a účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši , částka, za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 5. citované vyhlášky, to znamená za 3 úkony právní služby celkem , částka, , dále paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ve výši , částka, za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem částku , částka, , vše zvýšeno o 21 % DPH ve výši , částka, . Celkové náklady řízení žalobce činily částku , částka, . Soud nepřiznal žalobci odměnu za vyjádření ze dne , datum, , neboť v něm žalobce pouze doplňoval údaje, které měly být uvedeny již v žalobním návrhu a tudíž nešlo o účelně vynaložený úkon právní služby. Celkové náklady řízení žalobce činí částku , částka, , přičemž poměrný úspěch žalobce ve výši 48 % činí částku , částka, (odstavec III. výroku rozsudku).