16 C 88/2023
č. j. 16 C 88/2023-20
V PLATNOSTIOkresní soud v Přerově rozhodl ve prospěch žalobce o vyplacení částky 41 875,05 Kč s příslušenstvím, včetně úroků a nákladů spojených s uplatněním nároku. Soud uznal, že žalovaný porušil smlouvu o úvěru ze stavebního spoření, která byla uzavřena podle § 2395 a násl. o.z. a § 5 zákona o stavebním spoření. Rozsudek byl vydán v nepřítomnosti žalovaného, který se k žalobě nevyjádřil a k jednání se nedostavil. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci i náhradu nákladů řízení ve výši 1 976 Kč.
Plný text
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 41 875,05 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 41 875,05 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 3 317,41 Kč od datum do datum, kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 1 570,32 Kč od datum do datum, úrok 4,99 % ročně z pohledávky 41 875,05 Kč od datum do zaplacení, smluvní úrok z prodlení 15 % ročně z částky 41 875,05 Kč od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 108,48 Kč, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 976 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 41.875,05 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku mu žalovaný dluží na základě smlouvy o úvěru ze stavebního spoření ze dne datum, číslo uzavřené podle § 2395 a násl. o.z. a § 5 zákona číslo o stavebním spoření. V souladu se smlouvou poskytl žalobce žalovanému dne datum účelově vázaný úvěr ze stavebního spoření ve výši 50.000 Kč bezhotovostně na jeho účet číslo. Oproti tomu se žalovaný zavázal vrátit poskytnutý úvěr žalobci v pravidelných měsíčních 181 splátkách po 422,92 Kč (sestávajících z částky 207,92 Kč jako měsíční splátka úroků a 215 Kč jako měsíční vklad stavebního spoření), nejpozději do dne datum. Přestože žalovaný úvěr vyčerpal, vrátil jej předchůdci žalobce pouze částečně. Žalovaný přestal dohodnuté splátky splácet od října 2021, proto žalobce od úvěrové smlouvy ke dni datum odstoupil. Přes výzvy a upomínky žalovaný dlužnou částku žalobci nevrátil.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto. Z písemné smlouvy o úvěru ze stavebního spoření ze dne datum, číslo uzavřené podle § číslo a násl. o. z. a § 5 zákona č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a z žádosti ze dne datum považuje soud za prokázané, že z podnětu žalovaného žalobce uzavřel s žalovaným výše uvedenou smlouvu, na základě které se zavázal poskytnout žalovanému účelově vázaný úvěr ze stavebního spoření ve výši 50.000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobci splácet v dohodnutých 181 splátkách po 422,92 Kč měsíčně (sestávajících z částky 207,92 Kč jako měsíční splátky úroků a z částky 215 Kč jako měsíčního vkladu stavebního spoření) a RPSN 6,18 % nejpozději do dne datum podle sjednaných smluvních podmínek. Dopisem ze dne datum žalobce oznámil žalovanému výplatu částky 50.000 Kč na účet žalovaného číslo ke dni datum. Podle potvrzení o zaplacených úrocích a úvěrové historie přestal žalovaný splácet dohodnuté splátky od října 2021 včetně. Přes výzvu žalobce ze dne datum k úhradě dlužných splátek před odstoupením od smlouvy nebylo zjištěno, že by žalovaný dlužnou částku řádně a včas uhradil. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil žalobci zbývající dlužnou částku ve výši 41.875,05 Kč s příslušenstvím.
4. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření (dále jen z.s.s.) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy datum a dospěl k následujícím právním závěrům.
5. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 5 odst. 1 z.s.s. osoba, která uzavře se stavební spořitelnou smlouvu o stavebním spoření (dále jen "smlouva"), se stává účastníkem. Poskytovatel stavebního spoření sdělí budoucímu účastníkovi obsah smlouvy v textové podobě v dostatečném předstihu před jejím uzavřením. Účastník se ve smlouvě zejména zaváže ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši. Smlouva účastníka, pokud je jím fyzická osoba, musí obsahovat jeho prohlášení, zda v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení může účastník v průběhu kalendářního roku jedenkrát změnit. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření (dále jen "všeobecné obchodní podmínky").
7. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne datum uzavřena platná smlouva o úvěru ze stavebního spoření podle § 5 a násl. z.s.s. a § 2395 o.z., na jejímž základě žalobce jako úvěrující poskytl žalovanému jako úvěrovanému účelově vázaný úvěr ze stavebního spoření ve výši 50.000 Kč, jež se žalovaný zavázal žalobci vrátit v dohodnutých měsíčních splátkách po 422,92 Kč nejpozději do dne datum. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný sjednané podmínky smlouvy porušil, neboť od října 2021 přestal hradit dohodnuté splátky zcela. Žalobce tvrdil, že od uzavřené smlouvy ke dni datum odstoupil a jeho tvrzení nebylo žádnými důkazy vyvráceno. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný spornou dlužnou částku přes výzvy a upomínky žalobci uhradil.
8. S ohledem na vše uvedené soud uzavřel, že žalobou uplatněný nárok žalobce je oprávněný a podle § 5 a násl. z.s.s. a § 2395 a násl. o.z. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 41 875,05 Kč s příslušenstvím podle ustanovení § 1970 o.z. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
9. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, proto soud podle jeho výsledku uložil žalovanému ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.976 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 1.676 Kč a paušální náhradu podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 1 a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 3 úkony á 100 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.