16 C 89/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15 011,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalovaném zaplatit další částku ve výši částka a kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, úrok 11,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 %, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. spisová značka 1. Žalobou doručenou soudu dne datum doplněnou podáním ze dne datum se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském bezúčelovém úvěru k účtu č. tel. číslo/0100, na podkladě které poskytl žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal žalobci vrátit v celkové výši částka v 24 měsíčních splátkách po částka spolu s pojištěním částka měsíčně, a to nejpozději do datum. Žalovaný své smluvní závazky nesplnil a žalobci vrátil pouze částky ve výši částka, částka, částka částka (celkem částku částka). Pro prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobce úvěr zesplatnil ke dni datum. Žalobce se nyní po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši částka a poplatku ve výši částka a dalšího příslušenství. Na výzvu soudu žalobce v doplnění žaloby ze dne datum popsal, jak s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalovaného před uzavřením sporné smlouvy podle § 84 až 86 zákona č. 257/2016 Sb. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaný zbývající dlužnou částku žalobci nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.

4. Z písemné smlouvy o úvěru ze dne datum, č. hodnota k č. ú. 784516601147/0100 ve znění úvěrových podmínek pro fyzické osoby-nepodnikatele, VOP, prohlášení o zdravotním stavu, standardní informace o spotřebitelském úvěru a Sazebníku soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému částku částka jako neúčelový spotřebitelský úvěr, při zápůjční úrokové sazbě 11,90 % p.a. a RPSN 14,19 %, který se žalovaný zavázal žalobci vrátit formou 24 měsíčních splátek ve výši částka spolu s pojištěním částka měsíčně, splatných vždy k 25. dni každého měsíce nejpozději do datum. V čl. 8.8.1.a) a čl. 9.9.1.f) úvěrových podmínek se smluvní strany dohodly na tom, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vyplývajícího ze smlouvy, je žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy a požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny včetně příslušenství a smluvních pokut.

5. Pokud jde o vzájemné plnění, z výpisu z účtu ze dne datum soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému částku částka na jeho účet. Podle doplněného tvrzení žalobce ze dne datum a datum a úvěrové historie žalovaný na úvěrový dluh uhradil žalobci částky částka, částka, částka a částka, celkem částku částka.

6. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením sporné smlouvy, soud z žádosti žalovaného o úvěr ze dne datum zjistil, že žalovaný byl svobodný, bydlel jako nájemník, podle čestného prohlášení žalovaného měl mít příjmy od neoznačeného plátce ve výši částka a výdaje ve výši 500 a výdaje domácnosti částka. Podle ničím nedoložených výpočtů měl mít žalovaný údajné výdaje částka. Údajné příjmy i výdaje nebyly specifikovány ani nebyly žádnými podklady doloženy. Z interního záznamu žalobce vyplynulo, že o žalovaného zjišťoval údaje z rejstříku SOLUS, BRKI/NRKI, avšak v tomto záznamu nebyl uveden žádný konkrétní údaj nebo záznam. Z formuláře návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení nevyplývá, spisová značka že by se žalobce vůbec zabýval reálnými běžnými příjmy i reálnými výdaji žalovaného zachycenými na účtu žalovaného. Stručně shrnuto, z žalobcem předložených listin nebylo ničím prokázáno, že žalobce před uzavřením sporné smlouvy řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval reálné příjmy a výdaje žalovaného. Žalobce se spokojil s pouhým čestným prohlášením žalovaného, tj. s jeho ničím nedoloženým tvrzením o jeho krásně zaokrouhlených příjmech ve výši částka měsíčně a s údajnými výdaji částka a částka, které jsou na první pohled právě pro jejich zaokrouhlenost naprosto nevěrohodné. Výpočet samotného žalobce, že celkové náklady domácnosti žalovaného jsou právě ve výši částka měsíčně, vychází zřejmě z fiktivních statistických údajů, které mají ke skutečné reálné výši výdajů žalovaného nesmírně daleko. Výpočet žalobce zjevně nevychází z údajů uvedených na účtu žalovaného.

7. Z dopisů ze dne datum,datum a datum soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dlužných splátek s tím, že pokud nebude dluh do dne datum uhrazen, nastane k tomu dni splatnost celé úvěrové pohledávky. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou soudního vymáhání. Podle podacího lístku výzva byla podána k poštovní přepravě dne datum.

8. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.

9. Sporná smlouva byla uzavřená podle § 2395 a násl. o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovanému jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (nebo zápůjčku) a poskytnout spotřebitelský úvěr nebo zápůjčku jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce při poskytování zápůjčky žalované straně splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018).

11. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od datum do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru „přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou spisová značka obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

12. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že žalobce neprokázal, že splnil zákonem mu uloženou povinnost řádně a s odbornou péči zjišťovat, ověřovat a posuzovat úvěruschopnost žalovaného před uzavřením sporné úvěrové smlouvy ve smyslu § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Podle návrhu na poskytnutí úvěru se žalobce pouze spokojil s prohlášením žalovaného, že jeho příjmy ze závislé činnosti činí částka a jeho výdaje činí měsíčně 2 x částka, nic víc. Skutečné příjmy ani od koho pochází si žalobce neověřoval ani z účtu žalovaného, stejně jako si neověřoval jeho reálné výdaje na živobytí, bydlení, nájem, na elektřinu, plyn, vodné, stočné, jízdné, mobil, televizní poplatky, internet ani jeho další závazky. Provádění úvěruschopnosti žalovaného byla žalobcem prováděna zřetelně laxně a nedbale a vůbec nesvědčí o profesionalitě žalobce. Úvěrová smlouva je tudíž podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatná a na základě absolutně neplatné smlouvy nelze žalobci žalobou uplatněné nároky přiznat.

13. V řízení bylo prokázáno, že na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému částku 35.000 a že žalovaný žalobci vrátil na úvěrový dluh pouze částku částka, přičemž nevrácený nedoplatek zůstal ve výši částka. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění bez platného závazku. adresa.027,38 Kč, kterou žalovaný dosud dluží žalobci, představuje nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru, kterou je žalovaný povinen žalobci vrátit podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z., viz rozsudek NS ČR spisová značka ze dne datum).

14. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí NS ČR č.j. spisová značka i Krajského soudu v adresa – pobočky v Olomouci č.j. spisová značka vyplývá, že spotřebitel není povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel hradí poskytnutou jistinu úvěru „podle svých možností“, nemůže se dostat s její úhradou do prodlení, a tudíž poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže ani vzniknout nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. Poněvadž soud pro pasivitu žalovaného nezjistil důvody pro umožnění hradit dluh v přiměřených splátkách, určil žalovanému přiměřenou 3 denní lhůtu splatnosti analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

15. S ohledem na vše uvedené uložil soud žalovanému povinnost vydat žalobci dosud neuhrazenou zbývající část jistiny úvěru ve výši částka podle § 87 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozhodnutí (odstavec I. výroku rozsudku).

16. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty či náklady na uplatnění pohledávky) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru a poněvadž se žalovaný dosud neocitl v prodlení, nepřiznal mu ani žádné zákonné úroky z prodlení (odstavec II. výroku rozsudku).

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný měl v řízení větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.