16 C 99/2021
č. j. 16 C 99/2021-24
V PLATNOSTIOkresní soud v Přerově zamítl žalobu o zaplacení částky s úrokem a smluvní pokutou, protože žalobce neprokázal platnost smlouvy o úvěru. Soud se opřel o § 2395 a násl. občanského zákoníku, podle něhož nebylo prokázáno, že smlouva byla řádně podepsána zástupcem předchůdce žalobce. Dále zjistil, že žalobce nevyplnil povinnost ověřit schopnost žalované úvěr vrátit podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Proto byl nárok na vrácení částky a smluvní pokuta považován za neopodstatněný.
Plný text
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od datum do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, se zamítá.
II. Řízení se v rozsahu částky částka, představující kapitalizovaný úrok ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka, zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a částky částka, celkem částky částka s příslušenstvím, s odůvodněním, že tuto částku mu žalovaná dluží na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovanou, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši částka, jež se žalovaná zavázala věřiteli vrátit ve lhůtě splatnosti do datum. Žalovaná ale smluvené povinnosti nesplnila. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení nevrácené jistiny úvěru ve výši částka s příslušenstvím a na smluvní pokutu ve výši částka Smlouvou ze dne datum postoupil předchůdce žalobce spornou pohledávku na žalobce. Přes výzvu ani předžalobní upomínku žalovaná dlužnou částku žalobci neuhradila 2. Po výzvě soudu ze dne datum, aby žalobce doplnil skutková tvrzení o zjišťování a prověřování žalované poskytnutý úvěr věřiteli vrátit, žalobce svým podáním ze dne datum vzal žalobu v rozsahu částky částka, představující kapitalizovaný úrok ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka, bez uvedení důvodu částečně zpět.
3. Soud postupoval podle § 96 odst. 2 a 4 o.s.ř. a řízení ve zpět vzatém rozsahu částečně zastavil (odst. II. výroku rozsudku).
4. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky.
5. Soud z žalobcem předložené písemné smlouvy o úvěru ze dne datum číslo zjistil, že za věřitele právnická osoba obec smlouva neobsahuje v rozporu s § 561 a § 562 o.z. žádný vlastoruční ani elektronický podpis oprávněného zástupce. Žalobce tak žádnými důkazy neprokázal, že dne datum (ani jindy) uzavřel jeho právní předchůdce s žalovanou platnou písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ani podle zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb. v platném znění.
6. I v případě, že by byla smlouva za předchůdce žalobce řádně podepsána, byla by stejně podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatná, neboť žalobce přes výzvu soudu netvrdil ani ničím neprokázal, že splnil povinnost uloženou mu v § 86 cit. zákona prověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr žalobci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Splnění této zákonné podmínky žalobcem musí soud zjišťovat z úřední povinnosti.
7. Pro absenci podpisu oprávněného zástupce předchůdce žalobce na smlouvě nebylo ani prokázáno, že by žalovaná skutečně obdržela tvrzenou částku částka právě od předchůdce žalobce. Rovněž ani z dalších listin nevyplývá, že by žalobcem tvrzená částka byla žalované připsána na její účet, ani že by se žalovaná na úkor žalobce neoprávněně obohatila. Žalobce žádný důkaz o připsání této částky žalované na její účet nepředložil ani jej neoznačil. Z neoznačené listiny – potvrzení o přijetí platby ze dne datum je pouze zřejmé, že se listina týkala úhrady mezi žalobcem a společností právnická osoba a nešlo o připsání úvěru žalované. Z žalobcem předložených listin tak nelze ani zjistit, zda vůbec ani kdy byla tvrzená částka částka skutečně připsána na účet žalované podle § 1957 odst. 1 o.z., aby s ní mohla nakládat.
8. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žalobce existenci ani oprávněnost uvedeného nároku z titulu tvrzené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. ani z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z. nedoložil. Proto žalobu jako nedůvodnou ve zbývajícím rozsahu zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Poněvadž podle obsahu spisu procesně úspěšné žalované náklady řízení nevznikly, soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.