19 C 110/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Malou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku [částka], to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] měsíčně, splatných vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při prodlení byť i s jedinou z takto stanovených splátek.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] měsíčně, splatných vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při prodlení byť i s jedinou z takto stanovených splátek.

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části [částka] žalovaným neuhrazenou cenu žalobkyní dodané a žalovaným odebrané elektřiny v množství 10,747 MWh v období od [datum] do [datum] do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] (po odečtu dílčích úhrad a zaplacených záloh); v části [částka] žalovaným neuhrazenou cenu žalobkyní dodané a žalovaným odebrané elektřiny v množství 2,621 MWh v období od [datum] do [datum] do shora uvedeného odběrného místa ([částka]) a smluvní pokutu za prodlení se zaplacením zálohy na dodávku elektřiny za leden 2020, březen 2020 a duben 2020 (tj. 3 x [částka]); v části [částka] žalovaným neuhrazenou smluvní pokutu ve výši 7 x [částka] měsíčně za období od [datum] do [datum], tj. za každý měsíc od předčasného ukončení dodávky elektřiny do konce doby trvání dále uvedené smlouvy. To vše žalobkyně požadovala na základě Smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným.

2. Žalovaný u jednání soudu dne [datum] nároky uplatněné proti němu v tomto řízení výslovně a v celém rozsahu uznal s odůvodněním, že smlouvu o dodávce elektřiny s žalobkyní uzavřel, závazky ze smlouvy plynoucí však z finančních důvodů nebyl schopen řádně a včas hradit. Zároveň žalovaný požádal o stanovení splatnosti ve splátkách.

3. Podle § 153a odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.”), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který proti němu žalobou uplatňování, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.

4. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o. s. ř.).

5. Podle ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem.

6. Žalovaný výslovně uznal v tomto řízení uplatněné nároky.

7. Soud dále dospěl k závěru, že se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř. Podle ustanovení § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z. ř. s.”)), b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. § 13 z. ř. s. ve spojení s § 367 a § 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Při rozhodování je pak soud povinen zkoumat, zdali smír (a analogicky v tomto případě žalobní žádání, o němž bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání) není v rozporu s právními předpisy. V daném případě soud uzavřel, že žalobní žádání se nepříčí kogentním ustanovením zákona ani je neobchází (shodně in [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6), ale naopak z dále uvedených ustanovení právního řádu vyplývá. Konečně vydáním tohoto rozsudku pro uznání nedochází ani ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

8. Žalobou uplatněný nárok na úhradu ceny žalobkyní dodané a žalovaným odebrané elektřiny ve výši [částka] a ve výši [částka] má oporu v § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Jde-li pak o žalobou požadované smluvní pokuty ve výši 3 x [částka] a ve výši [částka] měsíčně za období 7 měsíců (tj. celkem ve výši [částka]), tyto byly smluvními stranami sjednány v souladu s § 2048 až § 2050 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Jelikož žalovaný uznal žalobou uplatněné nároky v celém rozsahu, žalobkyně má nárok na zaplacení (a žalovaného tak tíží odpovídající povinnost k úhradě) úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I, a to v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. V intencích shora citovaných ustanovení byly tedy splněny veškeré zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, a tak soud podle § 153a odst. 1 a 2 o. s. ř. žalobě zcela vyhověl právě rozsudkem pro uznání (výrok I).

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši [částka], paušální náhrady dle § 151 odst. 3 o. s. ř za jeden úkon (výzva k plnění dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) v sazbě [částka] za tento jeden úkon dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.; odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 2. advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené dva úkony právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]). Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši [částka], neboť zástupce žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Celkem soud přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] (výrok II).

11. Lhůtu ke splnění povinností stanovených žalovanému ve výrocích I a II tohoto rozsudku, respektive výši a podmínky splátek v těchto výrocích stanovených, určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud přitom vycházel z osobních a příjmových poměrů žalovaného zjištěných provedeným dokazováním (žalovaný je i přes aktivitu směřující k nalezení zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; žalovaný žije v domácnosti s partnerkou a třemi nezletilými dětmi vyžadujícími s ohledem na nízký věk celodenní péči; příjem žalovaného a jeho rodiny tvoří toliko dávky sociálního charakteru; jeden z nezletilých synů žalovaného má zvýšené výdaje spojené se zdravotním stavem; rodina s ohledem na celkovou situaci spolupracuje s institucí Člověk v tísni, jejímž prostřednictvím čerpá rodina potraviny z potravinové banky). V souhrnu tyto skutečnosti odůvodňují soudem stanovené splátky s tím, že takto stanovené plnění závazku nelze považovat za neopodstatněné zvýhodnění žalovaného na úkor žalobkyně, to vše s přihlédnutím k celkové výši žalobou uplatněného nároku. Nadto soud podmínil výhodu splátek řádným a včasným plněním soudním rozhodnutím stanoveného splácení, což nejen pro případ prodlení žalovaného garantuje právo žalobkyně domoci se splnění své pohledávky v přiměřené době.

12. Použití ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka]) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.