Okresní soud v Přerově · Rozsudek

19 C 111/2021

č. j. 19 C 111/2021-34

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-23 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPR:2021:19.C.111.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Přerově rozhodl ve prospěch žalobkyně, že žalovaný je povinen zaplatit částku za poskytnutý spotřebitelský úvěr, úrok ve výši 18,9 % ročně a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně. Soud uznal, že žalovaný se opakovaně dostal do prodlení s úhradou závazků a že žalobkyně splnila podmínky pro prohlášení úvěru za okamžitě splatný. Rozsudek byl založen na smlouvě o spotřebitelském úvěru, která byla uzavřena v souladu s právními předpisy, včetně posouzení úvěruschopnosti. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení, včetně odměny advokáta a DPH.

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Malou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrokem v kapitalizované výši částka a úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum (dále také jen„ žaloba“) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn zejména tím, že žalobkyně, jakožto věřitelka, uzavřela s žalovaným, jakožto dlužníkem, dne datum smlouvu o ČSOB Plus kontu (dále také jen„ smlouva o účtu“). Na základě smlouvy žalobkyně zřídila a vedla pro žalovaného běžný účet č. bankovní účet. Dne datum došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o úvěru formou povoleného přečerpání účtu (dále také jen„ smlouva o přečerpání“), a to na základě žádosti o poskytnutí povoleného přečerpání číslo ze dne datum Součástí smlouvy o přečerpání se staly Obchodní podmínky pro povolené přečerpání účtu. Na základě uvedeného žalobkyně umožnila žalovanému přečerpat jeho běžný účet do výše úvěrového limitu částka. Poskytnuté finanční prostředky byly dle smlouvy o přečerpání úročeny sazbou 18,9 % ročně. Žalovaný se zavával zajistit na běžném účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků a případných dalších nákladů, a to vždy ke splatnosti nastalé k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaný se ocitl v prodlení ke dni datum. Žalobkyně využila svého smluvního práva a ke dni datum prohlásila veškeré platební povinnosti žalovaného plynoucí ze smlouvy o přečerpání za splatné, a to z důvodu prodlení žalovaného. S ohledem na uvedené tedy žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu částka na jistině úvěru, částka za poplatky (tj. částka za upomínku k úhradě dlužných částek ze dne datum; 3 x částka za výzvu k úhradě dlužných částek ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum; částka za výzvu k dodržení podmínek povoleného přečerpání účtu ze dne datum) – na poplatky pak bylo žalovaným plněno částka. Dále žalobkyně požaduje úhradu úroku v kapitalizované výši částka (za období od datum do datum v sazbě 18,9 % ročně z částky nesplacené jistiny), úroku ve výši 18,9 % ročně z částky částka (odpovídající vyčerpané jistině úvěru) od datum do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši částka (za období od datum do datum v sazbě 10 % ročně z nesplacené jistiny a dlužných poplatků) a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka (odpovídající vyčerpané jistině úvěru a poplatkům) od datum do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k dobrovolnému plnění. Dle žalobních tvrzení byla schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy o přečerpání před poskytnutím úvěru odborně posouzena, a to na základě údajů uvedených žalovaným o svých osobních a majetkových poměrech v porovnání s transakcemi na bankovním účtu žalovaného, to vše s přihlédnutím k výsledkům lustrace osoby žalovaného v bankovních i nebankovních registrech.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a do vydání rozsudku zůstal zcela procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěné následující skutečnosti: Z písemné smlouvy o ČSOB Plus kontu (shodně s výše uvedeným dále jen„ smlouva o účtu“), datované ke dni datum, bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný smlouvu o účtu uvedeného dne podepsali (a tím ji uzavřeli). Žalobkyně se smlouvou zejména zavázala pro žalovaného zřídit a vést platební účet pod číslem bankovní účet v českých korunách (dále také jen„ účet“).

4. Z písemné Smlouvy o úvěru formou povoleného přečerpání účtu číslo (shodně s výše uvedeným dále jen„ smlouva o přečerpání“), datované ke dni datum, ve spojení s žádostí o poskytnutí úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně, jakožto věřitelka, a žalovaný, v postavení klienta, smlouvu uvedeného dne podepsali (a tím ji uzavřeli). Žalobkyně se smlouvou zejména zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně finanční prostředky maximálně do výše částka, a to formou povoleného přečerpání účtu počínaje datum (článek I smlouvy o přečerpání). Žalovaný se pak v článku II.2. smlouvy o přečerpání zavázal hradit úrok sjednaný v sazbě 18,9 % ročně z vyčerpané částky, a to vždy ke konci kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal zajistit na účtu vždy k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků, naběhlých úroků z prodlení a smluvní pokuty. V článku II.6 smlouvy o přečerpání účastníci sjednali, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou závazků, je žalobkyně oprávněna žalovanému zasílat upomínky a výzvy, za což je žalovaný povinna zaplatiti poplatek ve výši částka za upomínku a ve výši částka za výzvu. V článku II. 8 smlouvy o přečerpání účastníci sjednali pro případ, že žalovaný do 30 dnů od upomenutí ze strany žalobkyně neuhradí dlužné částky, právo žalobkyně prohlásit jistinu za okamžitě splatnou ke dni uvedenému v oznámení. Jde-li o splácení úvěru, účastníci v článku II. 9. smlouvy o přečerpání sjednali, že splácení úvěru se uskutečňuje automaticky tím, jak žalovaný nakládá s peněžními prostředky na účtu, přičemž při převodu peněžních prostředků na účet je nejprve splácen vyčerpaný úvěr. Zároveň se žalovaný zavázal splatit vyčerpanou částku úvěru, včetně naběhlých úroků, poplatků, úroku z prodlení a smluvní pokuty, nejméně jedenkrát v období 6 měsíců, resp. nejpozději do 6 měsíců po posledním splacení.

5. Z výpisu z účtů číslo bylo zjištěno, že žalovaný od datum do datum průběžně prováděl kladné i záporné platební transakce na účtu. Ke dni datum byl úvěrový rámec částka zcela uhrazen. Následně dne datum žalovaný čerpal částku částka a dne datum částku částka (v souhrnu částka). Od tohoto čerpání byla ve prospěch účtu provedena toliko platba částky částka dne datum, která sloužila k částečné úhradě poplatků.

6. Z přípisu žalobkyně označeného jako 1. upomínka bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě v té době dlužné částky po splatnosti, dále byl žalovaný vyzván k úhradě poplatku za tuto upomínku ve výši částka. Upomínka byla odeslána obyčejnou poštovní zásilkou na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o přečerpání (jak je patrné z čárového kódů umístěného v záhlaví přípisu).

7. Z přípisu žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě v té době dlužné částky po splatnosti, dále byl žalovaný vyzván k úhradě poplatku za tuto výzvu ve výši částka. Zároveň žalobkyně upozornila žalovaného na riziko zesplatnění úvěru. Přípis byl odeslán obyčejnou poštovní zásilkou na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o přečerpání (jak je patrné z čárového kódů umístěného v záhlaví přípisu).

8. Z přípisu žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě v té době dlužné částky po splatnosti, dále byl žalovaný vyzván k úhradě poplatku za tuto výzvu ve výši částka. Zároveň žalobkyně upozornila žalovaného na riziko zesplatnění úvěru. Přípis byl odeslán obyčejnou poštovní zásilkou na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o přečerpání (jak je patrné z čárového kódů umístěného v záhlaví přípisu).

9. Z přípisu žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě v té době dlužné částky po splatnosti, dále byl žalovaný vyzván k úhradě poplatku za tuto výzvu ve výši částka. Zároveň žalobkyně upozornila žalovaného na riziko zesplatnění úvěru. Přípis ze dne datum byl téhož dne prostřednictvím poštovních služeb zaslán na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o přečerpání, jak plyne z vrácené zásilky RR1637078984F.

10. Z přípisu žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k dodržování podmínek povoleného přečerpání účtu a k úhradě částky částka jakožto poplatku za tuto výzvu. Zároveň žalobkyně upozornila žalovaného, že v případě jeho trvajícího prodlení žalobkyně využije svého smluvního oprávnění a prohlásí úvěrovou pohledávku za okamžitě splatnou. Přípis ze dne datum byl prostřednictvím poštovních služeb zaslán na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o přečerpání dne datum, jak plyne z vrácené zásilky RR1637098887F.

11. Z přípisu žalobkyně ze dne datum ve spojení s vrácenou zásilkou odeslanou dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila veškeré závazky žalovaného plynoucí ze smlouvy o přečerpání za okamžitě splatné ke dni datum, a to z důvodu prodlení na straně žalovaného. Zesplatňující přípis byl zaslán prostřednictvím poštovních služeb na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o přečerpání dne datum.

12. Z přípisu zástupce žalobkyně ze dne datum ve spojení s poštovním podacím archem ze dne datum bylo soudem zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím zástupce před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněných pohledávek, a to přípisem zaslaným na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o přečerpání.

13. Ze schvalovacího protokolu, přehledu výdajů dle ČSÚ pro rok 2017, výpisů z bankovního účtu číslo za dobu od datum do datum, výpisu z CRIF, informací z CBCB a žádosti o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že se žalobkyně před poskytnutím úvěru dle smlouvy o přečerpání zabývala poměry na straně žalovaného. Vyšla přitom z bilance na bankovním účtu žalovaného za dobu posledního půl roku, z něhož (shodně jako z výpisu z CRIF) plyne, že žalovaný byl zaměstnán s příjmem částka měsíčně. Žalobkyně osobu žalovaného lustrovala také v databázích dlužníků a exekučních řízení, ve vztahu k výdajové stránce vycházela mj. z údajů obec statistického úřadu vztahujících se k posuzovanému období. Po vyhodnocení poměrů žalovaného vyšel jako dostupný úvěrový limit žalovaného částka s tím, že platební kapacita žalovaného činila částka. V době poskytnutí úvěru dle smlouvy o přečerpání měl žalovaný jeden závazek vůči žalobkyni ve výši částka, nebyl v prodlení s úhradou svých závazků. Ze schvalovacího protokolu zachycujícího proces prověřování schopnosti žalovaného úvěr dle smlouvy o přečerpání splácet bylo také zjištěno, že rizikovost žalovaného, jakožto zájemce o úvěr, byla na podkladě informací o jeho poměrech vyhodnocena jako velmi nízká (very low = VL“).

14. Pokud byly v řízení provedeny jiné než výše označené důkazy, pak soud z těchto neučinil zjištění, která by byla nezbytná pro rozhodnutí ve věci.

15. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne datum uzavřel s žalobkyní smlouvu o přečerpání o obsahu uvedeném v bodě 4 odůvodnění rozsudku. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně částku částka, a to ve dvou plněních dne datum. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splácet tento konkrétní úvěr. Žalovaný neplnil svou povinnost hradit poskytnutý úvěr společně se sjednaným úrokem ve výši 18,9 % ročně řádně a včas, proto žalobkyně ke dni datum závazky žalovaného plynoucí ze smlouvy o přečerpání prohlásila v souladu se smluvními ujednáními za splatné. Před tím žalobkyně jednou upomínkou a třemi výzvami urgovala žalovaného o splácení, jednou výzvou pak žalovaného vyzvala k dodržení podmínek povoleného přečerpání, přičemž žalovaný se zavázal k úhradě poplatku za každou jí odeslanou upomínku ve výši částka a za každou jí odeslanou výzvu ve výši částka. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na závazky plynoucí ze smlouvy o přečerpání uplatněné v tomto řízení uhradil více, než dne datum částku částka na poplatky. Taktéž nebyla tvrzena ani prokázána jiná skutečnost, na jejímž základě by peněžité závazky žalovaného plynoucí ze smlouvy o přečerpání zanikly v jakémkoli rozsahu.

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 1789 o. z. ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že žalovaný, jakožto úvěrovaný, uzavřela s žalobkyní, jakožto úvěrující, v písemné formě smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 zákona ZoSÚ, a to dne datum v písemné formě tím, že smlouvu uvedeného dne podepsali. Ze smlouvy vznikl žalobkyni mj. závazek poskytnout žalovanému sjednaný úvěrový rámec do výše částka, který žalobkyně dle zjištěného skutkového stavu splnila, neboť úvěr v celé sjednané výši poskytla žalovanému bezhotovostně prostřednictvím běžného účtu žalovaného, který takto čerpal dne datum částku částka a částka. Žalovanému pak ze smlouvy vznikl především závazek k úhradě sjednaného úroku za poskytnutí úvěru ve výši 18,9 % ročně a k vrácení úvěrové jistiny částka, to vše za podmínek sjednaných mezi účastníky ve smlouvě (zejména stran podmínek splatnosti uvedených peněžitých závazků formou zajištění dostatku finančních prostředků k úhradě úroků na běžném účtu vždy k poslednímu dni v měsíci a dále k úhradě jistiny alespoň jednou za 6 po sobě jdoucích měsíců – viz zjištění v odstavci 4 odůvodnění rozsudku). Jelikož žalobkyně prokázala vznik smluvních závazků (ve výši odpovídající žalobnímu žádání) a jejich splatnost, a zároveň nebylo prokázáno, že by do dne vyhlášení tohoto rozsudku žalovaný na jistinu pohledávky a úrok plynoucí ze smlouvy o úvěru čehokoli uhradil, soud dospěl k závěru, že povinnost žalovaného k úhradě jistiny a sjednaného úroku trvá, a to nejméně v žalobkyní uplatněném rozsahu. Jde-li o žalobou uplatněný úrok z úvěru, tento odpovídá úroku smluvně sjednanému v souladu s § 2395 o. z. v roční sazbě 18,9 % ročně z nesplacené jistiny.

23. Jelikož se žalovaný dostala opakovaně do prodlení s úhradou smluvních závazků, žalobkyně žalovanému prokazatelně zaslala 1. upomínku k úhradě tehdy splatné části dluhu a dále urgovala platby třemi výzvami k úhradě a jednou výzvou k plnění povinnosti povoleného přečerpání. S ohledem na uvedené vznikl žalobkyni nárok (a žalovanému odpovídající povinnost) sjednaná v článku I.6 smlouvy o přečerpání v souladu s § 1789 o. z. na poplatek ve výši částka (za 1. upomínku) a na poplatek ve výši částka za každou ze čtyř výzev (ze dne datum, datum, datum a datum). Proto je žaloba důvodná také v rozsahu uplatněných poplatků v souhrnné výši částka, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný dne datum na tyto poplatky uhradil částku částka (a zároveň žalobkyně za poslední citovanou výzvu žádala toliko poplatek ve výši částka).

24. K výše uvedenému soud komplexně shrnuje, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný se od datum dostal opakovaně do prodlení s úhradou finančních závazků plynoucích ze smlouvy (neboť na účtu nezajistil dostatek finančních prostředků k pravidelné úhradě úroků, a to nejméně ke dni datum, datum, datum, 31.

8. číslo, datum a datum), nadto ani přes opakované výzvy ze strany žalobkyně obsahující také upozornění na riziko prohlášení celého závazku za okamžitě splatný svým finančním závazkům nedostál. Proto žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním v článku I.9 smlouvy o přečerpání prohlásila celou úvěrovou pohledávku za splatnou ke dni datum, přičemž smluvně sjednaná podmínka spočívající v prodlení žalovaného trvajícím 30 dnů od první upomínky ze strany žalobkyně byla naplněna.

25. Smlouva o úvěru pak byla uzavřena platně také z hlediska spotřebitelského práva, neboť žalobkyně před poskytnutím úvěru v souladu s výše citovaným § 84 ZoSÚ úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného ve vztahu k tomuto konkrétnímu úvěru, a v souladu s informacemi zjištěnými (a dostatečně ověřenými) o poměrech žalovaného vyhodnotila schopnost žalovaného předmětný úvěr za sjednaných podmínek splácet.

26. Jak již bylo shora odůvodněno, v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na pohledávky specifikované v odstavcích 22 a 23 rozsudku uhradil více, než bylo v řízení žalobkyní tvrzeno a také prokázáno, případně že by tyto pohledávky zanikly jiným způsobem. Proto se žalovaný dle § 1968 o. z. dostal do prodlení s úhradou poskytnutého úvěru, sjednaných poplatků a sjednaného úroku (který prohlášením úvěru za splatný přirostl k úvěru). Žalobkyni proto vznikl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, a to nejméně za dobu od datum do zaplacení, jak je žalobkyní žádán. Proto soud shledal žalobu důvodnou také v rozsahu úroku z prodlení.

27. Na podkladě výše uvedeného soud tedy shrnuje, že shledal žalobu důvodnou v celém rozsahu, přičemž platební povinnosti uvedené ve výroku I je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku.

28. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši částka, odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); výzva k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě částka za jeden úkon dle § 7 bod 5 advokátního tarifu z tarifní hodnoty částka (tj. v souhrnu částka) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě částka za jeden úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (tj. v souhrnu částka). Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši částka, neboť zástupce žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Celkem soud přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši částka (výrok II). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

29. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že dle obsahu spisu žalobkyně dále učinila písemným podáním ze dne datum doplnění žaloby v rozsahu tvrzení a důkazů ve vztahu k žalobou uplatněnému nároku (doplnění tvrzení ohledně čerpání úvěru a posuzování uvěruschopnosti žalovaného), která žalobkyně učinila na výzvu soudu. Žalobkyni však ve smyslu § 101 a § 120 o. s. ř. tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní, přičemž je na žalobkyni, aby sama a z vlastní iniciativy tvrdila všechny rozhodné skutečnosti. Jde-li pak o samotnou úvěruschopnost a její prověřování, důkazní břemeno nese žalobkyně, jakožto věřitelka (viz rozsudek ESD ve věci CA Consumer Finance, zn. C číslo). Potřeba tvrdit a dokazovat rozhodné skutečnosti týkající se jak čerpání úvěrových prostředků, tak úvěruschopnosti (s ohledem na hmotněprávní následky dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 580 o. z. a povinnost soudu zabývat se v tomto rozsahu případnou ne/platností spotřebitelské smlouvy), pak existovala od počátku řízení, tedy žalobkyně měla (a zároveň) mohla rozhodné skutečnosti uvést již v samotné žalobě. Proto soud náklady řízení za doplňující podání ze dne datum žalobkyni nepřiznal, neboť tyto neshledal ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. účelnými. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.