19 C 113/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Janou Malou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky částka s úrokem v kapitalizované výši částka, úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka, úrokem ve výši 28,63 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum; částky částka s úrokem v kapitalizované výši částka, úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka, úrokem ve výši 28,63 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum; a částky částka s úrokem v kapitalizované výši částka, úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka, úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1a.Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum a rozšíření ze dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím, částku částka s příslušenstvím a částku částka s příslušenstvím. Návrh byl ve vztahu k prvnímu nároku (částka s příslušenstvím) odůvodněn zejména tím, že právnická osoba Financial, x právnická osoba, jakožto původní věřitelka (dále také jen„ původní věřitelka“), uzavřela dne datum s žalovaným, jakožto dlužníkem, smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva 1“), jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě smlouvy 1 původní věřitelka poskytla žalovanému v den podpisu smlouvy hotovostní finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky se sjednaným souhrnným poplatkem ve výši částka (tvořeným v části částka kapitalizovanými úroky ve výši 28,63 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, v části částka odměnou za administrativní zpracování zápůjčky a v části částka náklady za hotovostní inkaso splátek) vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši částka, a to v hotovosti. Žalovaný svůj smluvní závazek neměl splnit řádně a včas. Celou dlužnou částku měl pak žalovaný dle smluvních ujednání uhradit nejpozději do datum. Dále dle žalobních tvrzení vzniklo původní věřitelce v souladu s článkem 4 smluvních podmínek právo na úrok ve výši 28,63 % ročně z neuhrazené jistiny (částka) ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. od datum do zaplacení, a v souladu s článkem 18 smluvních podmínek právo na úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně dlužné jistiny od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky, tj. od datum, do zaplacení. Dle žalobkyně tedy žalovaný nadále ze smlouvy 1 dluží částka, což představuje v částce částka neuhrazenou jistinu zápůjčky a v částce částka neuhrazený ve smlouvě sjednaný poplatek (tvořeným v části částka kapitalizovanými úroky, v části částka odměnou za administrativní zpracování zápůjčky a v části částka náklady za hotovostní inkaso splátek). Dále žalobkyně z titulu smlouvy požadovala po žalovaném zaplacení úroků ve sjednané výši 28,63 % ročně z částky částka od datum do datum v kapitalizované výši částka a dále od datum do zaplacení; úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum v kapitalizované výši částka a dále od datum do zaplacení. 1b.Ve vztahu k druhému nároku (částka s příslušenstvím) byl návrh odůvodněn zejména tím, že původní věřitelka uzavřela dne datum s žalovaným, jakožto dlužníkem, smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva 2“), jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě smlouvy 2 původní věřitelka poskytla žalovanému v den podpisu smlouvy hotovostní finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky se sjednaným souhrnným poplatkem ve výši částka (tvořeným v části částka kapitalizovanými úroky ve výši 28,63 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, v části částka odměnou za administrativní zpracování zápůjčky a v části částka náklady za hotovostní inkaso splátek) vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši částka, a to v hotovosti. Žalovaný svůj smluvní závazek neměl splnit řádně a včas. Celou dlužnou částku měl pak žalovaný dle smluvních ujednání uhradit nejpozději do datum. Dále dle žalobních tvrzení vzniklo původní věřitelce v souladu s článkem 4 smluvních podmínek právo na úrok ve výši 28,63 % ročně z neuhrazené jistiny (částka) ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. od datum do zaplacení, a v souladu s článkem 18 smluvních podmínek právo na úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z celkové dlužné jistiny od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky, tj. od datum, do zaplacení. Dle žalobkyně tedy žalovaný nadále z předmětné smlouvy dluží částka, což představuje v částce částka neuhrazenou jistinu zápůjčky a v částce částka neuhrazený ve smlouvě sjednaný poplatek (tvořeným v části částka kapitalizovanými úroky, v části částka odměnou za administrativní zpracování zápůjčky a v části částka náklady za hotovostní inkaso splátek). Dále žalobkyně z titulu smlouvy požadovala po žalovaném zaplacení úroků ve sjednané výši 28,63 % ročně z částky částka od datum do datum v kapitalizované výši částka a dále od datum do zaplacení; úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum v kapitalizované výši částka a dále od datum do zaplacení. 1c. Ve vztahu k třetímu nároku (částka s příslušenstvím) byl návrh odůvodněn zejména tím, že původní věřitelka uzavřela dne datum s žalovaným, jakožto dlužníkem, smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva 3“), jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě smlouvy 3 původní věřitelka poskytla žalovanému v den podpisu smlouvy hotovostní finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky se sjednaným souhrnným poplatkem ve výši částka (tvořeným v části částka kapitalizovanými úroky ve výši 20,5 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, v části částka odměnou za administrativní zpracování zápůjčky a v části částka náklady za hotovostní inkaso splátek) vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši částka, a to v hotovosti. Žalovaný svůj smluvní závazek neměl splnit řádně a včas. Celou dlužnou částku měl pak žalovaný dle smluvních ujednání uhradit nejpozději do datum. Dále dle žalobních tvrzení vzniklo původní věřitelce v souladu s článkem 4 smluvních podmínek právo na úrok ve výši 20,5 % ročně z neuhrazené jistiny (částka) ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. od datum do zaplacení, a v souladu s článkem 18 smluvních podmínek právo na úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z celkové dlužné jistiny od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky, tj. od datum, do zaplacení. Dle žalobkyně tedy žalovaný nadále z předmětné smlouvy dluží částka, což představuje v částce částka neuhrazenou jistinu zápůjčky a v částce částka neuhrazený ve smlouvě sjednaný poplatek (tvořeným v části částka kapitalizovanými úroky, v části částka odměnou za administrativní zpracování zápůjčky a v části částka náklady za hotovostní inkaso splátek). Dále žalobkyně z titulu smlouvy požadovala po žalovaném zaplacení úroků ve sjednané výši 20,5 % ročně z částky částka od datum do datum v kapitalizované výši částka a dále od datum do zaplacení; úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum v kapitalizované výši částka a dále od datum do zaplacení. 1d.Dle žalobních tvrzení byly žalobou uplatněné nároky postoupeny původní věřitelkou na žalobkyni. Změna na straně věřitelky byla žalovanému oznámena, taktéž byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k dobrovolnému plnění. Před poskytnutím každé ze zápůjček byla schopnost žalovaného splácet závazky ze smluv odborně posouzena původní věřitelkou, a to na základě údajů uvedených a doložených žalovaným o svých osobních a majetkových poměrech v rámci žádosti o zápůjčku a při zohlednění výše žádaných zápůjček.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a do vydání rozsudku zůstal zcela procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěné následující skutečnosti: Z písemné Smlouvy o zápůjčce číslo (shodně s výše uvedeným dále jen„ smlouva 1“), datované ke dni datum, bylo zjištěno, že společnost právnická osoba (shodně s výše uvedeným dále jen„ původní věřitelka“), a žalovaný v postavení zákazníka smlouvu uvedeného dne podepsali (a tím ji uzavřeli). S ohledem na smluvní vůli stran se součástí smlouvy staly také Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Původní věřitelka se smlouvou zejména zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši částka a žalovaný se zavázal původní věřitelce tuto částku společně se sjednaným poplatkem za zápůjčku ve výši částka (tvořeným úrokem ve výši částka, poplatkem za administrativní činnost ve výši částka a při volbě zákazníka poplatkem za hotovostní režim splácení ve výši částka) vrátit v hotovosti prostřednictvím 60 pravidelných týdenních splátek, jejichž výše činí částka pro první až předposlední splátku a částka pro poslední splátku. Splatnost první splátky byla přímo ve smlouvě sjednána na 7. kalendářní den od uzavření smlouvy, splatnost poslední splátky pak nastala datum. Ve smlouvě o zápůjčce žalovaný zvolil hotovostní režim splátek. Žalovaný podpisem smlouvy prohlásil, že celou částku částka převzal od původní věřitelky v hotovosti.

4. Z písemné Smlouvy o zápůjčce číslo (shodně s výše uvedeným dále jen„ smlouva 2“), datované ke dni datum, bylo zjištěno, že původní věřitelka a žalovaný v postavení zákazníka smlouvu uvedeného dne podepsali (a tím ji uzavřeli). S ohledem na smluvní vůli stran se součástí smlouvy staly také Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Původní věřitelka se smlouvou zejména zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši částka a žalovaný se zavázal původní věřitelce tuto částku společně se sjednaným poplatkem za zápůjčku ve výši částka (tvořeným úrokem ve výši částka, poplatkem za administrativní činnost ve výši částka a při volbě zákazníka poplatkem za hotovostní režim splácení ve výši částka) vrátit v hotovosti prostřednictvím 60 pravidelných týdenních splátek, jejichž výše činí částka pro první až předposlední splátku a částka pro poslední splátku. Splatnost první splátky byla přímo ve smlouvě sjednána na 7. kalendářní den od uzavření smlouvy, splatnost poslední splátky pak nastala datum. Ve smlouvě o zápůjčce žalovaný zvolil hotovostní režim splátek. Žalovaný podpisem smlouvy prohlásil, že celou částku částka převzal od původní věřitelky v hotovosti.

5. Z písemné Smlouvy o zápůjčce číslo (shodně s výše uvedeným dále jen„ smlouva 3“), datované ke dni datum, bylo zjištěno, že původní věřitelka a žalovaný v postavení zákazníka smlouvu uvedeného dne podepsali (a tím ji uzavřeli). S ohledem na smluvní vůli stran se součástí smlouvy staly také Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Původní věřitelka se smlouvou zejména zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši částka a žalovaný se zavázal původní věřitelce tuto částku společně se sjednaným poplatkem za zápůjčku ve výši částka (tvořeným úrokem ve výši částka, poplatkem za administrativní činnost ve výši částka a při volbě zákazníka poplatkem za hotovostní režim splácení ve výši částka) vrátit v hotovosti prostřednictvím 60 pravidelných týdenních splátek, jejichž výše činí částka pro první až předposlední splátku a částka pro poslední splátku. Splatnost první splátky byla přímo ve smlouvě sjednána na 7. kalendářní den od uzavření smlouvy, splatnost poslední splátky pak nastala datum. Ve smlouvě o zápůjčce žalovaný zvolil hotovostní režim splátek. Žalovaný podpisem smlouvy prohlásil, že celou částku částka převzal od původní věřitelky v hotovosti.

6. Z písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (dále jen„ smlouva o postoupení“) ve spojení s částí přílohy číslo k této smlouvě (položky číslo, číslo a číslo) soud zjistil, že původní věřitelka, v postavení postupitelky, a žalobkyně, v postavení postupníka, smlouvu o postoupení uvedeného dne podepsaly, a tímto ji uzavřely. Soud z listinných důkazů citovaných v tomto odstavci rozsudku dále zjistil, že pohledávky za žalovaným ze smlouvy 1, smlouvy 2 a smlouvy 3 byly včetně příslušenství postoupeny původní věřitelkou na žalobkyni. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne datum ve spojení s podacím archem ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalovaný byl o postoupení pohledávek na žalobkyni informován ze strany původní věřitelky. Zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě žalobou uplatněných částek, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení o postoupení pohledávky.

7. Z výzvy k plnění ze dne datum ve spojení s podacím lístkem ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného ke splnění v řízení uplatněných nároků.

8. Pokud byly v řízení provedeny jiné než výše označené důkazy, pak soud z těchto neučinil zjištění, která by byla nezbytná pro rozhodnutí v této věci.

9. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne datum uzavřel s původní věřitelkou smlouvu 1 o obsahu uvedeném v bodě 3 odůvodnění rozsudku. Na základě smlouvy 1 původní věřitelka předala žalovanému v hotovosti částku částka, a to nejpozději v den podpisu smlouvy. Žalovaný dne datum uzavřel s původní věřitelkou smlouvu 2 o obsahu uvedeném v bodě 4 odůvodnění rozsudku. Na základě smlouvy 2 původní věřitelka předala žalovanému v hotovosti částku částka, a to nejpozději v den podpisu smlouvy. Dne datum uzavřel žalovaný s původní věřitelkou smlouvu 3 o obsahu uvedeném v bodě 5 odůvodnění rozsudku. Na základě smlouvy 3 původní věřitelka předala žalovanému v hotovosti částku částka, a to nejpozději v den podpisu smlouvy. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na jistiny takto poskytnutých finančních prostředků čehokoli uhradil. Taktéž nebyla tvrzena ani prokázána jiná skutečnost, na jejímž základě by tyto peněžité závazky žalovaného byť částečně zanikly. Z provedeného dokazování soud dále nevzal za prokázané, že by původní věřitelka před poskytnutím kterékoli z řešených zápůjček žalovanému posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Pohledávky za žalovaným byly včetně příslušenství postoupeny na žalobkyni. K úhradě nároků uplatněných v tomto řízení byl žalovaný poprvé vyzván písemnou výzvou obsaženou v oznámení o postoupení pohledávek, které bylo k jeho rukám odesláno dne datum, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení.

10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

14. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

15. Podle § 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ ZoSÚ“), se pro účely tohoto zákona rozumí dle písm. a) spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, dle písm. b) věřitelem osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

16. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § číslo odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Soud předně zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně je pro toto soudní řízení dána, neboť žalobkyně se dle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala právní nástupkyní společnosti právnická osoba 24. Soud dále dospěl k závěru, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dle § 2390 o. z. tři smlouvy o zápůjčce. Všechny tři smlouvy uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným, jsou dle své povahy smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014. Proto se soud zabýval otázkou, zdali smlouvy o zápůjčce byly z hlediska spotřebitelského práva uzavřeny platně. Dle shora citovaného § 9 odst. 1 ZoSÚ. tížila původní věřitelku povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, splácet zápůjčky ve výši částka, částka a částka Touto povinností je třeba rozumět takovou činnost původní věřitelky, jejímž výstupem je zjištění, zda v každém z těchto konkrétních případů žalovaný v postavení spotřebitele bude schopen dostát svým smluvním finančním závazkům. Odbornou péčí lze pak v souladu s § 2 odst. 1 písm. o) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném od 28. 12. 2015, chápat jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Na podkladě uvedeného je třeba posuzování schopnosti žalovaného splácet dohodnuté splátky zápůjčky (obecně spotřebitelského úvěru) provádět nejen v rovině příjmů a výdajů samotného žalovaného, ale také v širších souvislostech ve vztahu k osobním a celkovým majetkovým poměrům žalovaného. Jak bylo opakovaně dovozeno také judikaturou vyšších soudů (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018), věřitel dostojí své povinnosti tím, že při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr vyjde z objektivně doložených osobních, výdělkových a majetkových poměrů spotřebitele. Pouhá prohlášení spotřebitele (bez jakéhokoli relevantního podkladku) o jeho poměrech mohou být shledána dostatečnými pouze pro odmítnutí poskytnutí spotřebitelského úvěru, nikoli pro vyhovění jeho žádosti o úvěr. Odborná péče věřitele tak v sobě zahrnuje povinnost objektivně ověřit údaje uvedené spotřebitelem, přičemž ani pouhá absence negativních údajů o spotřebiteli v databázích dlužníků není sama o sobě dostatečně relevantní informací, na jejímž podkladě lze spotřebitelský úvěr poskytnout (viz již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018).

25. V rozhodované věci nebylo z provedeného dokazování ničeho zjištěno o procesu, jímž původní věřitelka měla před poskytnutím zápůjček posuzovat schopnost žalovaného takovéto zápůjčky za následně sjednaných podmínek splácet. Soud tedy uzavírá, že každá ze tří smluv o zápůjčce nebyla dle § 9 odst. 1 ZoSÚ uzavřena platně, neboť žalobkyně neunesla břemeno důkazní o tom, že původní věřitelka před poskytnutím zápůjčky posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného každou ze zápůjček za sjednaných podmínek splácet. Jde-li pak o samotnou úvěruschopnost žalovaného a proces jejího prověřování, důkazní břemeno nese žalobkyně, jakožto věřitelka (shodně viz závěry rozsudku ESD ve věci CA Consumer Finance, zn. C číslo). Neúčastí u jednání (s tím, že soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků a zástupce žalobkyně) se pak žalobkyně vzdala možnosti být o neunášení důkazního břemena poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Neplatnost smluv je pak v souladu s citovaným § 9 odst. 1 ZoSÚ neplatností absolutní, která nastává přímo ze zákona, a tedy soud je povinen se takovouto neplatností zabývat z úřední povinnosti. Absolutní neplatnost pak způsobuje neplatnost právního jednání od samého počátku, tedy na absolutně neplatné právní jednání je nazíráno, jakoby nikdy nevzniklo. S ohledem na uvedené pak účastníkům neplatného právního jednání nevznikají žádná práva ani povinnosti (shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013), tedy původní věřitelce nevznikl nárok na souhrnný poplatek, smluvní úrok a úrok z prodlení odvozený ode dne smluvní splatnosti závazku k vrácení zápůjčky, to vše obsažené ve smlouvách o zápůjčce. Uvedené nároky pak nenáleží ani žalobkyni (resp. na ni nemohly být převedeny), neboť původní věřitelka nikdo nemohla převést více práv, než jí samotné náleželo. Proto soud žalobu co do těchto nároků jako nedůvodnou zamítl (výrok II).

26. Plnění, která si smluvní strany mezi sebou poskytly právě na základě absolutně neplatného právního jednání, představují v souladu s § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodná obohacení, která jsou si účastníci povinni vzájemně vydat. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy 1 finanční hotovost ve výši částka, na základě smlouvy 2 finanční hotovost ve výši částka a na základě smlouvy 3 finanční hotovost ve výši částka. Proto soud s ohledem na doposud uvedené shledal žalobu důvodnou ve vztahu k nároku 1 co do částky částka, ve vztahu k nároku 2 co do částky částka a ve vztahu k nároku 3 co do částky částka, které na straně žalovaného představují bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z.

27. Jelikož se žalovaný ve smyslu § 1968 o. z. dostal s úhradou částky částka, částky částka a částky částka do prodlení, svědčí žalobkyni nárok na zaplacení (a žalovaného tak tíží odpovídající povinnost k úhradě) úroku z prodlení. Protože žalobkyně neprokázala, že by k úhradě těchto částek vyzvala původní věřitelka (či žalobkyně) žalovaného dříve, než doručením oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (v němž byl žalovaný zároveň vyzván také k úhradě dlužných částek), vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně (který však žalobkyně požadovala toliko ve výši 8,05 % ročně) z částky částka, částky částka a z částky částka od datum do zaplacení, a to v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jde-li pak o datum splatnosti, soud z podacího lístku zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě bylo prostřednictvím poštovních služeb na adresu žalovaného odesláno v pátek datum. Jelikož nebylo o doručení zásilky obsahující výzvu k úhradě ničeho tvrzeno ani prokázáno, soud aplikoval domněnku dojití dle § 573 o. z. Zásilka obsahující oznámení o postoupení s výzvou k úhradě se tedy považuje za doručenou třetí pracovní den ode dne odeslání, tj. ve středu datum. Splatnost nároku pak nastala desátý den od doručení výzvy, tj. datum (při zohlednění skutečnosti, že poslední den lhůty připadl na sobotu). Proto se žalovaný dostal do prodlení s úhradou uvedených částek ode dne datum. Co do zbytku uplatněného úroku z prodlení soud žalobu zamítl.

28. Na podkladě výše uvedeného soud tedy shrnuje, že shledal žalobu důvodnou v rozsahu částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbylé části konkretizované ve výroku II soud žalobu zamítl.

29. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením vznikly jakékoli náklady (úspěch žalovaného činí 60,75 % (vyjádřený částkou částka), jeho neúspěch pak představuje 39,25 % (vyjádřený částkou částka) s tím, že pro účely toho výpočtu kapitalizoval soud požadované příslušenství běžící do zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I ÚS 2717/08, a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015)). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.