Okresní soud v Přerově · Rozsudek

19 C 163/2020

č. j. 19 C 163/2020-48

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-15 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPR:2021:19.C.163.2020.1

Citované zákony (25)

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Janou Malou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným jako podnikatelem v oblasti truhlářství, podlahářství, zednictví a provádění staveb, jejich změn a odstraňování objednala v polovině roku 2019 rekonstrukci bytu [číslo] na adrese [adresa žalobkyně], a to rekonstrukci a úpravy koupelny, kuchyně, ložnice, předsíně, podlah a elektrického vedení v bytě. Žalovaný započal s prováděním prací v průběhu léta 2019, ale práce neprobíhaly řádně podle původní domluvy, proto byla původní dohoda stvrzena písemnou smlouvou o dílo ze dne [datum], ve které žalovaný stvrdil převzetí zálohy za provedení díla ve výši [částka], zavázal se k dokončení díla do [datum] a pro případ prodlení s předáním díla byla sjednána smluvní pokuta ve výši 1 % z ceny díla za každý den prodlení. V dohodnutém termínu žalovaný dílo nedokončil, což sám potvrdil v protokolu o vadách a nedodělcích ke smlouvě o dílo ze dne [datum], ve kterém jsou specifikovány vady a nedodělky, a také v něm došlo k částečnému zrušení objednávky žalobkyní, neboť žalovaný prohlásil, že dílo není schopen dokončit. Žalovaný se pak zavázal dokončit dílčí práce do [datum] a předat žalobkyni vyúčtování prací k vypořádání vzájemných závazků. Žalovaný však práce nedokončil a ve sjednaném termínu vyúčtování nepředal. E-mailem ze dne [datum] žalovaný sdělil žalobkyni, že není schopen dílo dokončit vůbec. Poté žalobkyně dopisem ze dne [datum] od smlouvy o dílo odstoupila pro podstatné porušení smlouvy a vyzvala žalovaného k vyúčtování prací a vrácení zbývající částky ze zaplacené zálohy ve lhůtě do [datum]. Žalovaný předal žalobkyni vyúčtování prací dne [datum] a vyčíslil cenu prací a materiálu na [částka]. S vyčíslením žalobkyně nesouhlasila, což sdělila žalovanému e-mailem dne [datum] a za účelem vyčíslení skutečných nákladů na rekonstrukci bytu nechala zpracovat znalecký posudek [číslo] u znaleckého ústavu STATIKUM x [právnická osoba], podle kterého na rekonstrukci bytu mohlo být vynaloženo nejvýše [částka]. Žalobkyně následně žalovaného dopisem ze dne [datum] vyzvala k vrácení částky [částka] jako rozdílu mezi zaplacenou zálohou [částka] a částkou nákladů na rekonstrukci bytu podle znaleckého posudku ve výši [částka]. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky [částka] jakožto nákladů na vypracování znaleckého posudku. K zaplacení celkové částky [částka] žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum], a to nejpozději do [datum], ale žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil a na výzvu nijak nereagoval, proto se žalobkyně zaplacení uvedené částky domáhá nyní pořadem práva.

2. Žalovaný se k podané žalobě písemně vyjádřil tak, že žalobkyně uvádí skutečnosti, které se absolutně nezakládají na pravdě. Žalobkyně nebo její matka docházely denně do bytu a byly informovány o stavu prací a o tom, že práce nemohou probíhat podle plánu s ohledem na katastrofální stav bytu. Smlouva o dílo byla sepsána nejprve s matkou žalobkyně a pak teprve se samotnou žalobkyní, tedy nebylo zřejmé, kdo vlastně zastupuje investora. K sepsání druhé smlouvy o dílo došlo po jednání v bytě, kde se k žalovanému choval nevybíravě a urážlivě bratr žalobkyně, tedy smlouva byla podepsána pod částečným nátlakem. Žalovanému se pak zhoršil zdravotní stav a žalobkyni e-mailem vyrozumíval o přerušení prací z důvodu nemoci, na což ale žalobkyně nereagovala a ze strany žalobkyně a její matky byla žalovanému stále přidávána práce, což protahovalo dobu prací. Do bytu pak byl žalovanému po podepsání smlouvy o dílo částečně znemožněn přístup, neboť tam žalovaného a jeho zaměstnance vždy ráno pouštěl bratr žalobkyně a nebylo možné byt opustit. Znalecký posudek nebyl žalovanému doručen. [příjmení] tato obecná vyjádření se žalovaný k žalobě nevyjádřil a neučinil žádné procesní návrhy.

3. Soud k projednání věci nařídil jednání, které bylo na žádost žalovaného dvakrát odročeno ze zdravotních důvodů. K dalšímu termínu odročeného jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z žalobního žádání a z vyjádření žalovaného vyplývá, že mezi účastníky není sporu o uzavření dohody o provedení rekonstrukce bytu žalobkyně a o tom, že žalovaný skutečně některé práce provedl, ale rekonstrukci nedokončil. Vyjádření žalovaného pak zůstalo jen v obecné rovině a výslovně žádná konkrétní tvrzení žalobkyně nerozporoval a nenavrhl žádné důkazy. Soud proto provedl dokazování na základě návrhů žalobkyně.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkové okolnosti. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný má přiděleno identifikační [číslo] pro živnostenské oprávnění s předmětem podnikání truhlářství, podlahářství, zednictví a provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Z listiny označené jako smlouva o dílo ze dne [datum], uzavřené mezi objednatelem [titul] [celé jméno žalobkyně] a zhotovitelem [celé jméno žalovaného], [IČO], bylo zjištěno, že zhotovitel se pro objednatele zavázal provést rekonstrukci bytu [číslo] na adrese [adresa žalobkyně], do [datum], přičemž zhotoviteli již byla předána částka [částka] a zbývající neurčená část ceny bude uhrazena po předání díla; na listině je uveden podpis objednatele i zhotovitele a u zhotovitele je připojen otisk razítka.

6. Z listiny označené jako protokol o vadách a nedodělcích ke smlouvě o dílo uzavřené [datum] sepsané dne [datum] mezi objednatelem [titul] [celé jméno žalobkyně] a zhotovitelem [celé jméno žalovaného], [IČO], bylo zjištěno, že v listině byly vymezeny vady a nedodělky v bytě, byl uveden seznam vybavení, které měl zhotovitel zakoupit, ale nezakoupil, a bylo sjednáno dokončení prací do [datum]; na listině je uveden podpis objednatele i zhotovitele.

7. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] podepsané jménem [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že pisatel oznamuje, že marodí a nemůže řádně dokončit plánované práce; vyúčtování dodá v týdnu, jakmile se mu vrátí počítač z opravny.

8. Z přípisu [titul]. [jméno] [příjmení], právního zástupce [titul] [celé jméno žalobkyně], ze dne [datum], adresovaného [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že došlo k odstoupení od smlouvy o dílo pro podstatné porušení smlouvy ze strany [celé jméno žalovaného] jako zhotovitele, a zároveň byl zhotovitel vyzván k předložení vyúčtování a k vrácení zbývající dosud neupřesněné částky zaplacené zálohy. Podle podacího lístku byl přípis podán na poštu dne [datum].

9. Z e-mailových zpráv ze dne [datum], [datum] a [datum] mezi osobami podepsanými jménem [celé jméno žalovaného] [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] přislíbil dodání vyúčtování do [datum] a toho dne zaslal dodací listy – daňové doklady [číslo] na částku [částka], [číslo] na částku [částka], [číslo] na částku [částka], [číslo] na částku [částka] a [číslo] na částku [částka].

10. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného [právnická osoba] s. r. o. bylo zjištěno, že náklady vynaložené na rekonstrukci bytu činí po odpočtu neprokázaných nákladů a po odpočtu za nedokončenost, složitost a převzetí záruk částku [částka]. Z fotografické dokumentace obsažené v posudku dále soud zjistil, že byt nebyl ve stavu umožňujícím užívání, neboť nebyly dokončeny podlahy, sociální zařízení, vestavěný nábytek, zapraveny omítky a okolí oken.

11. Z faktury [číslo] ze dne [datum] dodavatele [právnická osoba] vůči odběrateli [titul] [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že náklady na zpracování znaleckého posudku činí [částka].

12. Z výpisu z bankovního účtu vedeného na jméno [celé jméno žalobkyně] byly zjištěny odchozí platba ve výši [částka] ze dne [datum] označená jako znalecký posudek a odchozí platba ve výši [částka] ze dne [datum] označená variabilním symbolem [číslo].

13. Z přípisu [titul]. [jméno] [příjmení], právního zástupce [titul] [celé jméno žalobkyně], ze dne [datum] adresovaného [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byl vyzván k úhradě částky [částka] do [datum] před podání žaloby, a to na základě znaleckého posudku o nákladech na rekonstrukci bytu; podle podacího lístku byl přípis podán na poštu dne [datum].

14. Na základě provedených důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalobkyně se s žalovaným, jakožto podnikatelem, dohodla na tom, že žalobce pro žalobkyni provede rekonstrukci bytu. Z žalovaným nepopřených žalobních tvrzení vyplývá uzavření takové dohody o provedení rekonstrukce bytu již v polovině roku 2019, písemně pak byla dohoda sjednána dne [datum] s tím, že práce budou dokončeny nejpozději dne [datum]. Žalobkyně předala žalobci zálohu [částka] na provedení prací, avšak žalobce ve sjednaném termínu ani v dodatečné lhůtě rekonstrukci nedokončil, byt zanechal v neobyvatelném stavu a žalobkyni sdělil, že práce již není schopen dokončit. Žalobkyně pak od sjednané dohody odstoupila a po žalovaném požadovala vyúčtování již provedených prací a vrácení nespotřebované části zálohy. Žalovaný předložil žalobkyni vyúčtování dne [datum], avšak žalobkyně s vyúčtováním nesouhlasila a nechala zpracovat znalecký posudek, podle kterého činí hodnota provedených prací v bytě [částka]. Žalobkyně pak po žalovaném požaduje vrácení rozdílu poskytnuté zálohy a hodnoty provedených prací, tedy částku [částka] a dále náklady na vypracování znaleckého posudku [částka], přičemž žalovaný celkovou částku [částka] žalobkyni ani přes zaslanou předžalobní výzvu neuhradil, ač tak měl učinit ke dni [datum].

15. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

16. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

17. Podle § 2615 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě (odst. 1). O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli (odst. 2).

18. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

19. Podle § 1924 o. z. kdo má právo podle § 1923 (tj. práva z vadného plnění), náleží mu i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva. Neuplatní-li však právo na náhradu do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, ve které je třeba vytknout vadu, soud právo nepřizná, pokud zcizitel namítne, že právo na náhradu nebylo uplatněno včas.

20. Podle § 2002 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není (odst. 1). [příjmení] může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu (odst. 2).

21. Podle § 2004 o. z. se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku (odst. 1). Plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění (odst. 2).

22. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. [příjmení] sazba ke dni [datum] činila 2 %.

26. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval příslušná zákonná ustanovení a dospěl k právnímu závěru, že podaná žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o dílo ve smyslu § 2586 a násl. o. z., jejímž předmětem byla rekonstrukce bytu žalobkyně. K uzavření smlouvy o dílo došlo ústně v polovině roku 2019, ke stvrzení pak došlo písemně smlouvou o dílo ze dne [datum], ve které si strany potvrdily uzavření smlouvy, převzetí zálohy a najisto postavily termín dokončení díla. K dokončení díla pak z důvodů na straně žalované, jakožto zhotovitele, nedošlo, neboť dílo nebylo ve sjednaném termínu dokončeno a předáno ve smyslu § 2604 o. z., tedy dílo neodpovídalo uzavřené smlouvě a mělo vady ve smyslu § 2615 o. z., neboť byt nebyl ve stavu umožňujícím užívání. Žalobkyně pak v souladu s § 2106 a § 2002 o. z. od smlouvy o dílo odstoupila pro podstatné porušení smlouvy spočívající v nedokončení díla řádně a včas, přičemž i z chování žalovaného bylo nepochybné, že dílo nedokončí. Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší podle § 2004 o. z. a strany jsou povinny si vrátit vzájemná plnění podle § 2991 a § 2993 o. z. Žalobkyně žalovanému poskytla zálohu na dílo ve výši [částka] a měla by tedy právo na vrácení zálohy, avšak žalovaný již pro žalobkyni dílo částečně provedl, přičemž dílo spočívá v úpravách a opravách bytu a není ho proto možné vrátit. V takovém případě má žalobkyně právo na vrácení části zálohy ve výši rozdílu poskytnuté částky a hodnoty toho, co od žalovaného sama obdržela v podobě dokončené části díla. Rozhodující pak je skutečná hodnota již dokončené části díla, a nikoli hodnota vynaložená na zpracování díla žalovaným, tedy je nutno určit hodnotu skutečného majetkového prospěchu získaného žalobkyní při zohlednění využitelnosti díla, jeho neúplnosti a vad (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1060/2017). Hodnota žalovaným již provedeného díla byla určena znaleckým posudkem ve výši [částka], a právě takto určená hodnota je tedy rozhodující pro určení částky, o kterou má být ponížena žalobkyní poskytnutá záloha. Žalobkyně proto má nárok na vrácení části poskytnuté zálohy ve výši [částka] (tj. poskytnutá záloha [částka] mínus hodnota dokončeného díla [částka]). Zároveň pak má žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění práva z vad podle § 1924 o. z., a těmito náklady jsou náklady na pořízení znaleckého posudku ve výši [částka] Celkem tedy má žalobkyně nárok na zaplacení částky [částka].

27. Jelikož se žalovaný ve smyslu § 1968 o. z. dostal s úhradou částky [částka] do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení (a žalovanému tak vznikla odpovídající povinnost k úhradě) úroku z prodlení. Jelikož žalobkyně žalovaného vyzvala k vrácení části zálohy podle zrušené smlouvy o dílo a úhradě nákladů za znalecký posudek do [datum], vznikl žalobkyni ode dne následujícího (tj. od [datum]) do zaplacení nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka], a to v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

28. S ohledem na shora uvedené soud shrnuje, že shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku.

29. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku a podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši [částka] Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]; odměny advokáta ve výši [částka] podle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); uplatnění práv z odpovědnosti za vady díla a odstoupení od smlouvy ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; kvalifikovaná výzva k úhradě – předžalobní výzva ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; a účast u soudního jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu z tarifní hodnoty [částka] (tj. z celkové částky, jejíž zaplacení bylo po žalovaném požadováno)); a z náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za výše uvedených pět úkonů právní služby v sazbě à [částka] za jeden úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Dále náklady řízení tvoří náhrada právního zástupce žalobkyně za promeškaný čas ve výši [částka] podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu za dvě půlhodiny odpovídající cestě k soudu a zpět à [částka]; a náhrada cestovních výdajů právního zástupce žalobce ve výši [částka] tvořená základní náhradou za použití silničního motorového vozidla podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu ve spojení s § 189 odst. 1 a § 157 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve výši [částka] – tj. 50 km (při jedné cestě z [obec] do [obec] v délce 25 km) x [částka] (sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb.); a náhradou za pohonné hmoty podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu ve spojení s § 189 odst. 1 a § 158 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve výši [částka] odpovídající celkově ujetým 50 km vozidlem s průměrnou spotřebou 5,5 litrů motorové nafty na 100 km (tj. celková spotřeba za uskutečněné cesty 2,75 litrů nafty) při ceně [částka] za 1 litr motorové nafty podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb. Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů, náhrady za promeškaný čas a náhradou cestovních výdajů ve výši [částka], neboť zástupce žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.